Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti
Výsledky statistických zjišťování pro rok 2010
V roce 2010 bylo na tuzemský trh dodáno přes 80 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo 24 tisíc krbových a kamnových vložek, 50 tisíc krbových kamen, necelých 5 tisíc kuchyňských sporáků a přes 1 tisíc kamen lázeňských. Zhruba 50 % těchto zařízení je z dovozu. Teplovodními výměníky je osazeno 15–20 % prodaných topidel.
Více jak 40 % novostaveb rodinných domků je již v době kolaudace vybaveno těmito zdroji na vytápění. Stavěných krbových a kamnových topenišť a kuchyňských sporáků bylo vystavěno nejméně 1 200. Celkově bylo za posledních 20 let dodáno přes 700 tisíc krbových vložek a krbových kamen, z toho bylo 50–60 tisíc teplovodních zařízení.
Úvod
Předkládaná zpráva je výsledkem zpracování veškerých dostupných statistických zdrojů, které se týkají vývoje dodávky malých spalovacích zařízení na tuzemský trh a jejich struktury. Oddělení surovinové a energetické statistiky přistoupilo k tomuto šetření vzhledem k nedostatku souhrnných informací o počtu těchto zařízení a k požadavku uživatelů dat energetické statistiky po této informaci.
Je potěšující, že reakce oslovených firem (tedy těch, které na šetření spolupracovaly) byla většinou velmi pozitivní, s tím, že tyto informace jsou pro ně velmi potřebné. Na druhou stranu řada firem přislíbila účast při šetření a následně již nereagovala ani na opakované urgence. Bohužel zklamáním je nedostatečná účast „kamnářských“ firem.
Účelem této statistiky je poskytnout nezávislé a objektivní informace o trhu firmám v tomto oboru podnikajícím (stejně jako v případě obdobných statistik solárních kolektorů a tepelných čerpadel), odborné i laické veřejnosti. Zjištěné hodnoty jsou pak důležitým doplňkem pro přípravu struktury vytápění domácností a emisní bilance ČHMÚ i bilance spotřeby biomasy pro Energetickou bilanci České republiky. Důležitým sdělením této statistiky je oficiální potvrzení plošného rozšíření malých spalovacích zdrojů, jejich rostoucí prodeje a potažmo i dopady na spotřebu a cenu palivového dřeva. V případě jakékoliv státní regulace těchto zdrojů vytápění je třeba si uvědomit, že se tato dotkne prakticky všech občanů ČR – ať už tato zařízení přímo využívají v trvale obydlených bytech, nebo je využívají na chatách a chalupách, nebo jsou prostými návštěvníky rekreačních středisek, penzionů či restaurací atp. Na druhou stranu při stále rostoucím počtu těchto zařízení roste zatížení životního prostředí a je především na provozovatelích samotných, jakým způsobem v těchto zařízeních topí. Analogií je stav v Německu, kde masivní rozšíření krbových kamen na dřevo (ve velkém prodávaných za příhodnou cenu v kutilských obchodních řetězcích) přineslo změnu legislativy (omezení produkce prachových částic) a neustálý tlak na ceny a objem dodávky tvrdého palivového dřeva.
Termín zpracování se opozdil z řady důvodů, nicméně oddělení surovinové a energetické statistiky hodlá toto šetření opakovat pravidelně každý rok, přičemž časově limitující bude pouze termín zpracování produkční statistiky ČSÚ, který je v červenci. Dotazníky na jednotlivé firmy budou zasílány vždy na jaře, v tomto termínu jsou k dispozici i data zahraničního obchodu a o něco později i data o vytápění v novostavbách.
Velmi děkujeme za spolupráci Asociaci podniků topenářské techniky (pan Josef Žďárský; paní Jarmila Kočí), Cechu kamnářů ČR (Bc. Jan Temr; Ing. Rita Halbrštátová) a firmám a živnostníkům, kteří se šetření zúčastnili.
Historický vývoj
Malá spalovací zařízení na pevná paliva (krbová kamna; stáložárná kamna; krby; stavěná kachlová kamna apod.) se vedle teplovodních kotlů stále častěji uplatňují při vytápění našich domácností a to nejen jako doplňkový zdroj, nýbrž i jako zdroj hlavní. Z historického hlediska jde o návrat k dávné historii, kdy tento typ zdrojů byl prakticky jedinou využívanou technologií pro vytápění.
Rozkvět těchto topidel spadá do druhé poloviny devatenáctého a první poloviny století dvacátého. Vedle stavěných kachlových kamen a sporáků, typických pro venkovské stavby, se kamna začala vyrábět průmyslově. Do otevřených krbů byla pro zvýšení účinnosti instalována nová topidla – kamna, tedy od toho i název „krbová kamna“ později rozšířený na všechna podobná topidla. Kuchyňské sporáky, přenosná kachlová, později litinová nebo levnější ocelová kamna se stala standardní výbavou městských domácností. Od poloviny 19. století se z nedostatkového palivového dřeva přecházelo masově na tříděné uhlí a později i uhelné brikety. V meziválečném období bylo nabízeno množství různých topidel, mnohdy z hlediska techniky spalování na vyšší úrovni, než velká část topidel z posledního čtvrtletí 20. století. Mnoho starých kamen z tohoto období je stále funkčních.
Po druhé světové válce došlo s rozvojem CZT, plynofikace a nástupem socialismu k omezení rozmanitosti výroby a užívání lokálních topidel. Nabídka se omezila na několik typů zařízení typu kamen „Petry“. Značně rozšířené byly například výrobky slovenského podniku Kovosmalt Fiľakovo n.p. (Club, Zoraterm…). S nástupem normalizace, svépomocné stavby rodinných domků a rozvoje chataření a chalupářství, došlo k růstu obliby stavby otevřených krbů.
Počátkem 90. let 20. století nastává opět rozvoj využívání krbů a krbových kamen, který trvá dodnes. Nejprve byly stávající otevřené krby opatřovány dvířky pro zvýšení účinnosti, současně byla však zahájena výroba i dovozy vložek i kamen. První výrobky byly však z dnešního pohledu jednoduché a nepříliš estetické, což bylo zapříčiněno nedostatkem vhodných výrobních technologií. Tato doba je však dnes již dávno pryč a vývoj se dnes orientuje na ekologii spalování, používání nových materiálů a vysokou estetiku. Pro návrhy topenišť krbových kamen je používáno složitých matematických modelů, velká pozornost je věnována přívodům spalovacího vzduchu i samotné cestě spalin. S rozvojem nízkoenergetické výstavby jsou uplatňovány daleko více akumulační materiály, pro optimalizaci hoření je nabízena automatická regulace založená na sledování teploty spalin. Renesanci prožívá individuální stavba kachlových kamen a sporáků. Na druhou stranu je možno koupit i průmyslově vyráběná kamna, která jsou velmi jednoduchá a z toho důvodu i velmi levná, se kterými však bude mít uživatel více práce než užitku.
Nicméně lze s uspokojením konstatovat, že rozhodující část dodaných topidel je kvalitní tuzemské i zahraniční provenience. Jak již bylo řečeno, nyní závisí především na provozovatelích, jakým způsobem moderní technologie spalování dokáží efektivně a ekologicky využít.
Teplovodní kotle na tuhá paliva v domácnostech a jejich rozdělení
Tuto kapitolu zařazujeme jako doplňující, k pochopení významu ostatních malých spalovacích zařízení v domácnostech. V současné době je trendem nahrazování starších teplovodních kotlů na tuhá paliva modernějšími zařízeními, především na dřevoplyn nebo automatickými kotli na pelety a uhlí. Značná část domácností, po zateplení rodinného domu zjišťuje, že stávající zdroj je předimenzovaný a právě z tohoto důvodu je pravděpodobné, že více budou využívat dříve doplňkový zdroj vytápění – krbové vložky a kamna. Komín, zdroj dřeva i zkušenost s jeho zpracováním v těchto případech je k dispozici. Vzhledem k omezeným zdrojům dat byly výpočty zjednodušeny a výsledné hodnoty je nutno brát jako orientační.
| (m. j.) | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 (Odhad) | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Hnědé uhlí tříděné | tis. tun | 1 715 | 1 250 | 1 100 | 1 100 | 1 200 |
| Hnědouhelné brikety | tis. tun | 133 | 126 | 150 | 200 | 200 |
| Lignit tříděný | tis. tun | 4 | 2 | 4 | 3 | 0 |
| Černé uhlí tříděné | tis. tun | 119 | 94 | 65 | 70 | 100 |
| Černouhelné kaly | tis. tun | 4 | 3 | 3 | 3 | 3 |
| Koks | tis. tun | 40 | 25 | 25 | 40 | 25 |
| Rašelinové brikety | tis. tun | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 |
| Biomasa | tis. tun | 3 049 | 3 519 | 3 339 | 3 254 | 3 595 |
| z toho brikety | tis. tun | 32 | 52 | 35 | 63 | 85 |
| z toho pelety | tis. tun | 7 | 14 | 23 | 28 | 50 |
Mezi roky 2003 – 2010 je spotřeba tuhých paliv ustálená a prakticky dochází k výkyvům způsobeným pouze teplotními rozdíly, případě záměnou dřeva za uhlí a naopak.
Stav teplovodních kotlů v domácnostech podle sčítání ENERGO 2004
Šetřením bylo zjištěno cca 620 tis. teplovodních kotlů na tuhá paliva (k roku 2003). Stáří: 75 % kotlů (470 tis.) bylo ve stáří do 15 let (rok výroby po 1988); 20 % kotlů (120 tis.) bylo ve stáří 15–25 let (rok výroby 1987–1979); 5 % kotlů (30 tis.) bylo ve stáří nad 25 let (nejstarší z konce 60. let).
Podle počtu prodejů kotlů na dřevoplyn a automatických kotlů bylo provedeno orientační rozdělení. Teplovodní krby (krbová kamna) nebyly uvažovány, neboť ze šetření nelze stanovit, zda jsou používány jako hlavní vytápění a zda jsou zahrnuty do celkového počtu. Hodnota max. 5 000 těchto topidel však nehraje ve výpočtu roli. Zvlášť byly vyčleněny kotle starší 25 let.
| Teplovodní kotle, kamna a krby | V provozu celkem k roku 2003 |
|---|---|
| Ocelové na tuhá paliva | 547 000 |
| Litinové na tuhá paliva | |
| Automatické na pevná paliva - uhlí (a pelety) | 3 000 |
| Speciální na dřevo - dřevoplyn | 40 000 |
| Staré kotle (stáří nad 25 let) | 30 000 |
| Celkem | 620 000 |
Prodeje kotlů
Dále byly specifikovány roční prodeje kotlů podle typu. Jedná se o celkové prodeje kotlů do 50 kW. Vstupní data APTT, která specifikují prodeje tuzemských výrobců byla pro novější období dopočítána a doplněna. Přesto je třeba počítat, že v kategoriích „ocelové, litinové a automatické na pevná“ je další nezjištěné (značné) množství přímo dováženo především z Polska a Slovenska. Podrobnější data jsou k dispozici od roku 1996, do tohoto roku jsou k dispozici méně podrobná data od roku 1970. Rozhodující jsou následující roky; resp. kumulace prodejů: 1988 (15letá životnost k roku 2003); rok 2003 (výše uvedené rozdělení) a rok 2010 (aktuální hodnoty).
| Ocelové na tuhá paliva | Litinové na tuhá paliva | Automatické na pevná paliva | Speciální na dřevo | Automatické na biomasu | Celkem tuhá paliva | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1996 | 21 356 | 7 119 | 100 | 3 000 | 0 | 31 574 |
| 1997 | 16 082 | 7 499 | 200 | 3 000 | 0 | 26 781 |
| 1998 | 16 096 | 6 969 | 400 | 3 000 | 0 | 26 465 |
| 1999 | 20 553 | 4 927 | 500 | 3 336 | 0 | 29 316 |
| 2000 | 22 500 | 7 955 | 500 | 4 888 | 0 | 35 843 |
| 2001 | 23 350 | 7 015 | 600 | 3 400 | 0 | 34 365 |
| 2002 | 18 054 | 6 602 | 600 | 3 948 | 100 | 29 304 |
| 2003 | 22 130 | 18 426 | 850 | 4 803 | 100 | 46 309 |
| 2004 | 18 457 | 17 484 | 875 | 3 920 | 300 | 41 036 |
| 2005 | 17 872 | 17 096 | 875 | 5 263 | 484 | 41 590 |
| 2006 | 21 415 | 21 109 | 900 | 6 557 | 672 | 50 653 |
| 2007 | 14 776 | 16 432 | 1 298 | 7 525 | 830 | 40 861 |
| 2008 | 14 848 | 17 122 | 1 532 | 7 813 | 1 153 | 42 468 |
| 2009 | 15 911 | 16 437 | 1 239 | 4 365 | 2 831 | 40 782 |
| 2010 | 16 063 | 14 454 | 1 014 | 4 814 | 4 814 | 41 159 |
V letech 1988 – 2003 bylo prodáno cca 600 tis. teplovodních kotlů – tuto hodnotu je nutno porovnat s výše uvedenými 470 tisíci kotly obdobného stáří v domácnostech. Pokud nepředpokládáme, že v 15letém období nedochází k výměně kotle, znamená to, že 20 % – cca 130 tis. kotlů bylo instalováno mimo trvale obývané byty – domácnosti. Uvedená data budeme aplikovat na strukturu kotlů v domácnostech z roku 2003. Dále předpokládáme, že se struktura vytápění domácností mezi lety razantně nezměnila – tedy, že domácnosti masově nepřecházejí mezi vytápěním na tuhá paliva a zcela jiným typem vytápění a naopak. Přesto je nutno specifikovat následující nejistoty:
- Není znám počet zlikvidovaných kotelen. Z programů podpor SFŽP bylo za léta 2000-2010 podpořeno cca 10 000 kotlů na biomasu (většinou snad s likvidací původního zdroje na vytápění; částečně v novostavbách), z toho v letech 2009–2010 cca 5000 kusů. V celkovém vývoji toto nehraje roli a novější instalace jsou v modelu zohledněny.
- 20 % z prodejů je instalováno mimo domácnosti.
- 75 % stávajících kotlů je ve stáří do 15 let a 25 % je starších.
- V novostavbách je ročně instalováno cca 3 000 hlavních zdrojů na vytápění tuhými palivy (včetně teplovodních krbů a krbových kamen). To odpovídá 15–20 tis. teplovodním kotlům prodaným za léta 2004 a 2010, což opět nehraje příliš roli. Je stále předpokládána životnost kotle 15 let a je uvažován celkový počet instalovaných teplovodních kotlů cca 620 tis.
- Prodeje tuhých paliv v letech 2003–2010 tento předpoklad potvrzují.
| Teplovodní kotle, kamna a krby | V provozu celkem k roku 2010 |
|---|---|
| Ocelové na tuhá paliva | 306 625 |
| Litinové na tuhá paliva | 222 375 |
| Automatické na pevná paliva - uhlí (a pelety) | 10 200 |
| Speciální na dřevo - dřevoplyn | 72 000 |
| Automatické na pelety (a uhlí) | 8 800 |
| Celkem | 620 000 |
Závěr: Oproti roku 2003 se snížil počet nejstarších teplovodních kotlů cca o 50 tisíc kusů ve prospěch automatických a dřevoplynových kotlů. Teplovodní kotle obecně jsou dnes v provozu ze 75 % ve stáří do 15 let, tedy cca vyrobené po roce 1995.
Výsledky zjišťování ENERGO 2004
V rámci šetření ENERGO 2004 byl zjišťován i výskyt sporáků, lokálních topidel a krbů v domácnostech. Je třeba brát v úvahu, že v položce lokální topidla jsou zahrnuta jednak klasická topidla typu „Petry“, tak krbová kamna.
Počet lokálních topidel odpovídá počtu domácností, které tento zdroj vykázaly. U této položky je tedy pravděpodobné, že v případě vytápění např. celého domu pouze lokálními topidly, jsou počty těchto topidel na jednu domácnost vyšší. S níže uvedenou hodnotou 175 900 kusů je tedy třeba pracovat jako s minimální.
| Používané palivo | Pouze dřevo | Dřevo i uhlí současně | Pouze uhlí | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Sporák | 56 500 | 19 000 | 20 700 | 96 200 |
| Lokální topidla | 66 200 | 60 000 | 49 700 | 175 900 |
| Krby (otevřené ohniště) | 66 900 | 0 | 0 | 66 900 |
| Celkem | 189 600 | 79 000 | 70 400 | 339 000 |
V této statistice jsou započítány pouze byty určené pro trvalé bydlení. Nejsou zde započítány objekty k rekreaci, kde je právě výskyt těchto malých spalovacích zdrojů na tuhá paliva značně vysoký. I z tohoto pohledu se jeví jako velmi vysoký počet kuchyňských sporáků – cca 100 000 domácností stále využívá, z řady důvodů, k vaření dřevo nebo uhlí.
U lokálních topidel, kde byla vykázána spotřeba dřeva, bylo zjištěno šetřením následující stáří (k roku 2003): 35 % topidel (43 tis.) bylo ve stáří do 10 let ( rok výroby od 1992); 40 % topidel (49 tis.) bylo ve stáří 10-23 let (výroba zhruba v 80. letech); 25 % topidel (30 tis.) bylo ve stáří nad 23 let (výroba v 70. letech!). Stáří lokálních topidel na uhlí zjišťováno nebylo, předpokládáme, že se jedná o v průměru starší topidla, než vykázaná topidla spalující také nebo pouze dřevo.
U kuchyňských sporáků na dřevo i uhlí bylo zjištěno následující stáří (k roku 2003): 23 % topidel (22 tis.) bylo ve stáří do 10 let ( rok výroby od 1992); 40 % topidel (38 tis.) bylo ve stáří 10–23 let (výroba zhruba v 80. letech); 37 % topidel (36 tis.) bylo ve stáří nad 23 let (výroba před rokem 1980).
Výsledky zjišťování APTT
Asociace podniků topenářské techniky (APTT) připravuje každoročně přehled prodeje kotlů, krbů, topidel a otopných těles vyrobených v České republice v roce 2010. V této statistice sleduje tuzemské výrobce a mimo jiné také položku „krby na dřevo“ do výkonu 50 kW. Pod pojmem „krby na dřevo“ se rozumí krbová kamna a krbové vložky.
| Rok | „Krby na dřevo“ |
|---|---|
| 1996 | 8 934 |
| 1997 | 12 819 |
| 1998 | 15 189 |
| 1999 | 15 390 |
| 2000 | 12 372 |
| 2001 | 22 042 |
| 2002 | 12 512 |
| 2003 | 14 903 |
| 2004 | 15 916 |
| 2005 | 16 643 |
| 2006 | 14 946 |
| 2007 | 14 100 |
| 2008 | 20 067 |
| 2009 | 19 979 |
| 2010 | 21 166 |
Ačkoliv statistika APTT nepokrývá všechny tuzemské prodejce, z dlouhodobého hlediska poskytuje mimořádně hodnotnou časovou řadu vývoje prodeje hlavních výrobců krbových vložek a kamen.
V roce 2010 byly statistikou APTT sledováni následující výrobci, kteří mají ve své nabídce krbová kamna a krbové vložky.
- ABX s.r.o., Rumburk
- HAAS + SOHN Rukov, s.r.o., Rumburk
- OPOP s.r.o., Valašské Meziříčí
- ROMOTOP s.r.o., Suchdol nad Odrou
- OBCHODNÍ SPOLEČNOST SLOKOV, Moravský Písek
- VERNER, a.s., Červený Kostelec
- ŽDB GROUP, a.s. – VIADRUS, Bohumín
Tuzemské prodeje krbových vložek a krbových kamen podle statistiky APTT
Celní statistika – dovozy topidel na pevná paliva
Do celní statistiky – Intrastatu se nezahrnují jednotlivé obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou přijetí pod osvobozujícím prahem (8 mil. Kč pro přijetí).
Agregovaná data předmětného kódu celního sazebníku, která jsou k dispozici na webu ČSÚ nelze bez verifikace použít, neboť obsahují např. dovozy zahradních grilů apod. Po odfiltrování těchto dat však celní statistika ČSÚ poskytuje poměrně kvalitní data o dovozech malých spalovacích zařízení pro pevná paliva. Nicméně i zde je nutno počítat s tím, že řada firem z různých důvodů dovozy v celní statistice nevykazuje.
| Zařízení | Dovoz (kusy) |
|---|---|
| Kuchyňské sporáky | 1 896 |
| Kamna | 36 728 |
Autoři této publikace neměli k dispozici podrobnou databázi celní statistiky pro předcházející období, nicméně z agregovaných dat a znalostí podrobné databáze roku 2010 lze dovodit následující orientační hodnoty dovozů kamen v letech 1999–2009.
| Rok | Kamna na tuhá paliva (kusy) |
|---|---|
| 1999 | 17 635 |
| 2000 | 17 261 |
| 2001 | 23 071 |
| 2002 | 29 658 |
| 2003 | 26 334 |
| 2004 | 20 031 |
| 2005 | 21 251 |
| 2006 | 29 915 |
| 2007 | 38 967 |
| 2008 | 34 809 |
| 2009 | 42 356 |
| 2010 | 35 035 * |
| * pouze vybrané země, celkové dovozy vykázané dle ČSÚ jsou 36 728 kusů | |
Orientační odhad dovozu krbových vložek a krbových kamen
Ačkoliv jsou hodnoty uvedené v tabulce skutečně jen orientační, potvrzují skutečnost, že dovozy krbových kamen a krbových vložek jsou masivní a dlouhodobé.
Struktura dovozů – nabídka zahraničních výrobků je vskutku pestrá a umožňuje výběr od nejjednodušších velmi levných zařízení až po atypická spalovací zařízení s cenou mnohonásobně vyšší. Kuchyňské sporáky jsou dováženy především ze Srbska a Slovenska, v menší míře i z Itálie a z Bulharska a dalších zemí. Krbová kamna a krbové vložky jsou dováženy ze široké škály zemí. Rozhodující podíl tvoří dovozy ze Slovenska, Srbska, Bulharska, Maďarska, Norska, Itálie, přes řadu dalších zemí až k těm nejvzdálenějším jako je na jedné straně Kanada a na straně druhé Čína a Indie. Lázeňská kamna jsou v menší míře dovážena z Německa a Itálie.
Vývozní statistika. Ačkoliv vývozní statistika a tedy prakticky celkový objem produkce tuzemských firem není předmětem této statistiky, je třeba ji brát při odhadu celkové tuzemské dodávky v úvahu. Vývozy vybraných tuzemských výrobců podle APTT činily v roce 2010 celkem 65 512 kusů. Tuto hodnotu potvrzuje i celní statistika, nicméně v ČR existuje i řada dalších výrobců, kteří se orientují na zahraniční trh, někteří prakticky ze 100 % výroby. Tyto vývozy tuzemských výrobců byly při přípravě této statistiky brány v úvahu. Stejně tak bylo bráno v úvahu, že některé firmy realizují reexporty dovezených zařízení. Nezapočten byl pouze vývoz některých obchodních firem (nikoliv výrobních) nabízejících převážně tuzemské výrobky. Tento nezapočtený vývoz cca 900 kusů (převážně krbových kamen) nehraje vcelku roli, nicméně o něj by měla být snížena tuzemská dodávka. Celkové vývozy krbových vložek a kamen tak podle celní statistiky dosáhly v roce 2010 hodnoty 123 311 kusů.
Výsledky zjišťování stavební statistiky ČSÚ
Od roku 2010 je k dispozici statistika rozdělení zdrojů vytápění v nově kolaudovaných bytech. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu 30 672 kolaudovaných bytů bylo dřevo jako palivo pro vedlejší vytápění využíváno v 7 626 bytech. V drtivé většině se bude jednat o krbová kamna a krby. Pouze v případě kombinace hlavního vytápění na uhlí a vedlejšího na dřevo se bude z části jednat o spalování druhého paliva v automatickém kotli (tedy max. 1 000 kotlů / krbů). Oproti tomu krbovými kamny na pelety, jako druhým tepelným zdrojem bylo vybavenou pouze 83 kolaudovaných bytů. Lze tedy konstatovat, že v nově kolaudovaných bytech bylo v roce 2010 instalováno 7–8 tisíc nových krbových kamen či krbových vložek.
Při porovnání hlavního a vedlejšího vytápění můžeme konstatovat, že nejvíce krbových kamen a krbů je instalováno u hlavního vytápění plynem (4 146) a elektřinou (1 656). Celkem 415 instalací je jako doplněk k hlavnímu kotli pravděpodobně na dřevoplyn a do budoucna bude nepochybně rostoucí počet doplňkového vytápění biomasou k tepelnému čerpadlu (306). Krbová kamna na pelety byla ponejvíce instalována jako doplněk k vytápění elektřinou (42).
Jakkoliv jsou data zjištěná v této statistice obtížně interpretovatelná, v dlouhodobém horizontu budou sloužit jako přesný indikátor změny poptávky po různých typech vytápění. Důležité je potvrzení obecně předpokládané skutečnosti o značném rozšíření krbových kamen a krbů v novostavbách rodinných domů. V roce 2010 je mělo 40 % novostaveb rodinných domů již v době kolaudace. Je nepochybné, že další kamna a krby si majitelé budou instalovat později.
| Palivo pro hlavní vytápění | Palivo pro vedlejší vytápění | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| RD | BD | Celkem | RD | BD | Celkem | ||
| Dřevo, dřevěné brikety | 1 589 | 157 | 1 746 | 7 491 | 135 | 7 626 | 9 372 |
| Dřevěné a rostlinné pelety | 160 | 0 | 160 | 76 | 9 | 85 | 245 |
| Celkem vytápění biomasou | 1 749 | 157 | 1 906 | 7 567 | 144 | 7 711 | 9 617 |
| Celkem nových bytů | 19 760 | 10 912 | 30 672 | – | – | – | – |
| Hlavní vytápění | Vedlejší vytápění | ||
|---|---|---|---|
| Dřevo | Pelety | Celkem biomasa | |
| Zemní plyn | 4 137 | 9 | 4 146 |
| Elektřina | 1 614 | 42 | 1 656 |
| (Uhlí) | (997) | (5) | (1 002) |
| Dřevo | 408 | 7 | 415 |
| Tepelné čerpadlo | 297 | 9 | 306 |
| Pelety | 20 | 2 | 22 |
| Ostatní | 18 | 2 | 20 |
| Celkem | 7 491 | 76 | 7 567 |
Krbová kamna a krbové vložky v žádostech o státní podporu
Krbová kamna a krbové vložky se poprvé objevily v žádostech o podporu ze SFŽP v roce 2009 (Státní program). Po otevření programu Zelená úsporám a zaevidování teplovodních krbových kamen a vložek do SVT následoval masivní příliv žádostí, který se hlavně u krbových kamen na pelety odrazil i v poptávce po tomto výrobku. Roky realizace (především pro léta 2010 a 2011) je nutno brát jen jako orientační, neboť skutečný termín realizace nebyl autorům této publikace k dispozici.
| Rok realizace | Krbové vložky na dřevo | Krbové vložky na pelety | Krbová kamna na dřevo | Krbová kamna na pelety | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 0 | 0 | 2 | 2 | 4 |
| 2008 | 0 | 0 | 3 | 1 | 4 |
| 2009 | 1 | 0 | 4 | 4 | 9 |
| 2010 | 231 | 0 | 64 | 254 | 549 |
| 2011 | 40 | 0 | 22 | 138 | 200 |
| Celkem | 272 | 0 | 95 | 399 | 766 |
Metodika statistického šetření MPO
Vlastní statistické šetření MPO a následné zpracování dat bylo rozděleno do několika kroků. Byly připraveny dvě verze dotazníků – část „A“ pro dovozce a výrobce krbových kamen, vložek a ostatních průmyslově vyráběných spalovacích zařízení. Část „B“ se zaměřila na individuálně zhotovená spalovací zařízení.
Vlastní statistické šetření dotazníkem „A“ bylo provedeno u všech nám známých dovozních a výrobních firem. Toto dobrovolné šetření bylo zaměřeno na strukturu dodávek malých spalovacích zařízení na český trh v roce 2010. Nebyla tedy sledována celková výroba v ČR ani vývozy. Pojem „dodávka na trh“ je hrubý odhad kategorie „instalováno“, byť lze předpokládat, že dochází k určitému časovému posunu při zprovoznění instalací. Sledován byl počet kusů dodaných zařízení v subkategoriích „celkem“ a „teplovodní“. Vykazovala se zařízení, která jsou svým výkonem a zaměřením vhodná pro instalaci do domácností. Jako krbová kamna se vykazovaly i interiérové kotle se zasklením. Zařízení na kukuřici atp. se vykazují v rámci kamen na pelety.
Byly stanoveny následující kategorie hotových výrobků:
- Krbové a kamnové vložky na dřevo a brikety
- Krbové a kamnové vložky na pelety
- Krbová kamna na dřevo a brikety
- Krbová kamna na pelety
- Kombinovaná krbová kamna na pelety a dřevo
- Kuchyňské sporáky na pevná paliva
- Lázeňská kamna
- Ostatní kamna
Při šetření za rok 2010 bylo dotazníkem „A“ osloveno 103 firem. Šetření se zúčastnilo 33 firem, ostatní na dotazník nereagovaly. Šetření se pro rok 2010 zúčastnily tyto firmy (v abecedním pořadí):
- ABX, s.r.o.
- BANADOR, s.r.o.
- BRABENEC spol. s r.o.
- CZECH PELLETS s.r.o.
- DRAGON JH s.r.o.
- ECOFLAME, MICHAL NEJEZCHLEB
- HAAS + SOHN Rukov s.r.o.
- HAKR Trade s.r.o.
- Hark s.r.o.
- HB FIRE CZ, s. r. o.
- HS Flamingo s.r.o.
- Ing. Robert Szubinski
- KOVO NOVÁK Jan Novák
- Kovoplast Chlumec nad Cidlinou, a.s.
- KOVOTHERM spol.s.r.o.
- KVS EKODIVIZE a.s.
- LS KAMNA s.r.o.
- Mars Svratka a.s.
- MBTerm-krby s.r.o.
- NOVAPACK s.r.o.
- OPOP spol. s r. o.
- PEWAG Autocentrum, s.r.o.
- Quadriga Praha, s.r.o.
- Rioni, spol. s r.o.
- ROMOTOP spol. s r.o.
- Scandique spol. s r.o.
- SEMACO s.r.o.
- STEKO spol. s r.o.
- Školní zemědělský podnik Nový Jičín
- TEMR - HOŘÁK s.r.o.
- VERNER a.s.
- VYSOČANKA spol. s r.o.
- Zambelli - technik, spol. s r.o.
Zjištěné hodnoty byly doplněny daty celní statistiky ČSÚ, produkční statistiky ČSÚ a daty o podporách SFŽP. Pokud nebyly informace dostačující, byl proveden odborný odhad.
Pro zhodnocení vypovídací schopnosti níže uvedené tabulky je třeba uvést následující hodnoty. Z celkového počtu – odhadu více jak 80 tisíc topidel bylo cca 50 % počtu zjištěno přímo z dotazníků, které obsahovaly i podrobnou strukturu topidel. Dalších 45 % z celkového počtu bylo zjištěno z dat celní a produkční statistiky, kde ovšem chybí rozdělení na jednotlivé typy zařízení (vyjma kuchyňských sporáků). Zde bylo třeba topidla rozdělit odborným odhadem podle nabízeného sortimentu. Celkově tedy 95 % odhadu celkového počtu je statisticky podchyceno. Pouze 5 % z celkového počtu bylo zcela odhadováno, přičemž se jedná o odhad minimální. Tento odhad celkové dodávky a rozdělení sortimentu je tedy nutno brát s rezervou. Zlepšení všech provedených odhadů lze provést pouze jednou cestou a tím bude vyšší účast firem v dobrovolném šetření. Na druhou stranu je třeba předpokládat, že s rostoucím počtem dovozních firem bude přibývat i těch, které se dobrovolného šetření nebudou účastnit, nebo v případě minimálních dovozů nebudou vyplňovat celní statistiku. V případě zatím okrajového sortimentu (typicky krbová kamna na pelety) dováženým větším množstvím firem pak budou data zkreslena, resp. podhodnocena. V případě klasického sortimentu (krbová kamna, vložky), kde je hlavní část dovozů realizována ve větších počtech, resp. dodávka je krytá tuzemskou výrobou, bude tato chyba minimální.
Při šetření za rok 2010 bylo dotazníkem „B“, po dohodě se zástupci Cechu kamnářů České republiky, osloveno cca 180 členů cechu. Šetření tedy bylo zaměřeno na realizační firmy a osoby, přičemž se neuváděly realizace zahradních krbů, grilů a udíren. Šetření se však zúčastnilo pouze 18 firem (z toho dvě firmy se stavbou zdrojů na tuhá paliva nezabývaly), ostatní na dotazník bohužel nereagovaly.
U kamnářských prací pak byly sledovány následující kategorie:
- Stavěná krbová a kamnová topeniště individuální (šamot. cihly, plátky…)
- Stavěná krbová a kamnová topeniště z prefabrikovaných komponentů
- Stavěná sporáková topeniště
- Ostatní topeniště
V případě stavěných topenišť z prefabrikovaných komponentů dochází k duplicitě šetření s odpovídající kategorií krbových a kamnových vložek. Tato duplicita je následně z logiky šetření eliminována.
Výsledky statistického šetření za rok 2010
Zpracováním došlých dotazníků „A“, doplněném daty z celní a produkční statistiky a doplňujícími odhady byly zjištěny následující souhrnné hodnoty.
| Typ | Počet celkem | Z toho teplovodní | Podíl teplovodních |
|---|---|---|---|
| Krbové a kamnové vložky na dřevo a brikety | 23 892 | 3 908 | 16 % |
| Krbové a kamnové vložky na pelety | 0 | 0 | 0 % |
| Krbová kamna na dřevo a brikety | 50 264 | 6 489 | 13 % |
| Krbová kamna na pelety | 554 | 538 | 97 % |
| Kombinovaná krbová kamna na pelety a dřevo | 0 | 0 | 0 % |
| Kuchyňské sporáky na pevná paliva | 772 | 107 | 2 % |
| Lázeňská kamna | 1 178 | x | x |
| Celkem | 80 660 | 11 042 | x |
Podíl teplovodních krbových vložek a krbových kamen
Výpočtový podíl z celkového odhadu 16 % teplovodních krbových vložek lze dále specifikovat takto: ve vzorku respondentů – ve všech došlých výkazech činil tento podíl 20 % a v případě, že firmy nabízely oba typy vložek, tak tento podíl činil v průměru 25 %.
Výpočtový podíl z celkového odhadu 13 % teplovodních krbových kamen lze dále specifikovat takto: ve vzorku respondentů – ve všech došlých výkazech činil tento podíl 16 % a v případě, že firmy nabízely oba typy kamen, tak tento podíl činil v průměru 21 %.
Značná část firem však nabízí ve svém sortimentu zařízení bez možnosti teplovodního vytápění. I při zohlednění chyby výpočtu se maximálně 15–20% podíl teplovodního vytápění jeví jako překvapivě nízký s ohledem na jeho relativně masivní prezentaci v mediích. Pokud budeme předpokládat, že podíl teplovodních vložek a krbů rostl v minulosti o jedno procento ročně, bylo na tuzemský trh dosud dodáno 50–60 tisíc těchto zařízení.
Krbová kamna na pelety
Krbová kamna na pelety se na tuzemském trhu objevila ve větší míře až v roce 2009, přičemž teprve rok 2010 je možno považovat ze „startovní“ rok tohoto typu spalovacích zařízení. Nepochybně je to také zapříčiněno programem Zelená úsporám, kde byla stanovena možnost jejich podpory. Lze předpokládat, že do budoucna prodej těchto zařízení dále poroste. O tom také svědčí rostoucí počet dovozních firem. Odhad počtu dodaných krbových kamen na pelety byl připraven konzervativně, přičemž předpokládáme, že bylo dodáno ještě více teplovzdušných zařízení, než je uvedeno v tabulce. Kombinovaná krbová kamna (vložky) na pelety a dřevo se objevila na trhu prakticky až v roce 2011, statistickým šetřením pro rok 2010 zjištěna nebyla.
Kuchyňské sporáky
Vzhledem k příkladné spolupráci hlavních tuzemských výrobců kuchyňských sporáků na pevná paliva a existenci samostatného kódu celní statistiky je připravený odhad relativně přesný. Nezapočítána (až na výjimky) nebyla spíše kusová výroba přenosných kachlových sporáků, část dovozu z Bulharska a Itálie. Opět je možno konstatovat, že prodej necelých 5 000 kuchyňských sporáků na pevná paliva je poměrně překvapující. Tuto hodnotu je třeba srovnat s počtem kuchyňských sporáků na pevná paliva ve výši 100 000 kusů zjištěných k roku 2003 v domácnostech.
Lázeňská kamna
V připraveném odhadu byla započtena hlavní tuzemská výroba a dovoz, přesto je nutno předpokládat, že menší část dovozů (Itálie) započtena dosud nebyla. I při respektování této výpočetní chyby se odhad dodaných více jak 1 200 lázeňských kamen je poměrně překvapující.
Celkový odhad počtu dodaných malých spalovacích zařízení na pevná paliva
Z neúplných informací lze jen obtížně stanovit celkový počet dodaných krbových vložek a krbových kamen. Z dostupných údajů snad lze odhadovat hodnotu více jak 700 tisíc kusů za posledních 20 let. Prakticky nelze odhadovat celkový počet těchto spalovacích zařízení, která jsou v provozu v domácnostech. Jedinou možností by bylo nové podrobné šetření ENERGO, které však v dohledné době není plánováno. S výše uvedenými výhradami si dovolujeme publikovat alespoň orientační graf odhadu dodávek krbových vložek a krbových kamen.
Orientační odhad dodávky krbových vložek a krbových kamen na tuzemský trh
Při zpracování došlých dotazníků „B“ pro kamnářské práce, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici jakékoliv doplňující informace, bylo předpokládáno, že 10 % došlých dotazníků tvoří reprezentativní vzorek náhodného výběru. Na základě takto zjištěných dat byl proveden hrubý odhad kamnářských prací takto:
V roce 2010 bylo v ČR realizováno nejméně:
- 450 stavěných krbových a kamnových topenišť individuálních
– z toho 7 % s teplovodním výměníkem – tj. 32 kusů - 750 stavěných kachlových sporákových topenišť individuálních
– z toho 20 % s teplovodním výměníkem – tj. 150 kusů
Krbových a kamnových topenišť postavených z prefabrikovaných komponentů bylo, s ohledem na celkový počet prodaných vložek (23 892 kusů dle výkazu „A“), realizováno v došlých výkazech „B“ relativně málo (198 kusů). Důležitá je však informace o podílu teplovodního vytápění, které činí 26 %. V zásadě to potvrzuje výše prezentované odhady podílu teplovodního vytápění.
Je však nutno respektovat i to, že členy Cechu kamnářů ČR nejsou všechny realizační firmy. Bohužel však není k dispozici žádný jiný odhad těchto prací a ani nelze metodicky tuto statistiku lépe připravit. Nabízíme tedy tyto zjištěné hodnoty odborné veřejnosti k diskusi a uvítáme jakékoliv připomínky ke zvolené metodice šetření. Současně však uvítáme, pokud se budou kamnářské firmy a živnostníci příštího šetření účastnit, neboť pravděpodobně jedině takto lze kvantifikovat stav a trendy v kamnářském řemesle.
Závěr
Jakkoliv se nepodařilo získat veškeré požadované informace, ve větší části této statistiky je možno předložené odhady považovat za věrohodné. Nicméně pravděpodobně zůstává více otázek než odpovědí. Vzhledem k tomu, že však obdobné statistiky dosud publikovány nebyly, věříme, že předložená data budou pro uživatele zajímavá. Dosud byly k dispozici pouze odhady APTT, které však reprezentovaly pouze část tuzemských výrobců. Více než trojnásobný odhad statistiky MPO je překvapující, byť očekávaný.
Prameny
- [1] Vlastní šetření a propočty MPO
- [2] Ceny pevných paliv pro domácnosti. Výsledky statistických zjišťování k červnu 2011. MPO 2011.
- [3] Brikety a pelety v roce 2010. MPO 2011.
- [4] APTT – Asociace podniků topenářské techniky
- [5] Cech kamnářů České republiky
- [6] ČSÚ – Český statistický úřad
- [7] SFŽP – Státní fond životního prostředí
In 2010 it was delivered to the domestic market, over 80 thousand small combustion plants for solid fuels. Of these, 24 000 stove and fireplace inserts, stoves 50 000, less than 5000 kitchen ranges and over 1000 spa stoves. Around 50% of these devices are imported. Hot-water heat exchanger is fitted with 15-20% of sold heaters.
