Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Kotlíkové dotace v roce 2017 a dotazy z Infothermy

Návštěvníci Infothermy 2017 se samozřejmě zajímají o průběh a další kola kotlíkových dotací. Podmínky pro 2. kolo by měly být známé v březnu 2017 a vyhlášení příjmů dotací pro žadatele lze očekávat v květnu 2017.

Z kotlíkových dotací je již vyčerpána 1/3 celkových prostředků. S podáním dotace neváhejte, řada krajů stále přijímá přihlášky na výměny uhelných kotlů za moderní zdroje využívající obnovitelnou energii (tzv. prodloužená první výzva), tedy pro zplyňovací kotle na dřevo, automatické kotle na dřevní pelety nebo tepelná čerpadla.

Na prosincovém zasedání Monitorovacího výboru OPŽP (dozorový orgán kotlíkových dotací) byla blíže nastíněna možná podoba 2. kola kotlíkových dotací. Několik členů Monitorovacího výboru vzneslo požadavek, aby pro další výzvu byla zakázána podpora tuhých fosilních paliv a v případě podpory kombinovaných kotlů, které umožňují spalovat fosilní paliva, navrhli poskytnutí výrazně nižší dotace.

Ondřej Pašek (RV NNO) upozornil na nesoulad dosavadního průběhu kotlíkových dotací v tom, že program má upřednostňovat tepelné zdroje využívající OZE, ovšem žádosti na OZE byly přijaty pouze u 52 % žadatelů a žádosti na fosilní zdroje u 48 % žadatelů. V Moravskoslezském a Libereckém kraji došlo k poměrně velkému nárůstu počtu zdrojů na hnědé uhlí.

Ředitel SFŽP Petr Valdman uvedl, že do konce listopadu 2016 bylo v rámci 1. kola kotlíkových dotací přijato 26 000 způsobilých žádostí na výměnu kotle. Přijato bylo velké množství žádostí o tepelná čerpadla, žádostí na čistě uhelné kotle bylo přijato 12 %. Co se týká kombinovaných kotlů, jsou připravovány systémové kroky k tomu, aby se v následujících letech uhlí nepoužívalo (MŽP schválilo Národní plán snižování emisí, kde je uvedena uhlíková daň). Ve druhém kole kotlíkových dotací budou OZE v podpoře zvýhodněny.

Dále uvedl, že SFŽP pracuje s předpokladem, že u kombinovaných kotlů se topí ze 60 % uhlím a ze 40 % biomasou. V některých případech tedy docházelo k výměně kombinovaného kotle za kotel na uhlí s tím, že kombinovaný kotel byl původně používán stejně jako uhelný. Nedochází proto ke zhoršení situace. Navíc uvedené kraje jsou strukturálně postižené a je zde obyvatelstvo s nižšími příjmy.

Proti tezi, že kombinované kotle jsou používány v poměru 60/40 na uhlí/pelety, hovoří průzkum, který mezi instalatéry kotlů udělaly oborové organizace. Z průzkumu vyšlo, že domácnosti si pořizují kombinované kotle převážně pro topení uhlím, a to kvůli nižší ceně paliva. Řada žadatelů zvolila kombinovaný kotel proto, že je to kotel umožňující také spalovat uhlí, ale s vyšším dotačním bonusem. Na vzorku 420 instalovaných kombinovaných kotlů z kotlíkových dotací se ukázalo, že byly pořizovány z 91 % pro topení uhlím a pouze z 9 % pro topení peletami.

Jiří Vecka (TS ČR) navrhl, aby byla 2. výzva kotlíkových dotací vyhlášena bez čistě uhelných kotlů. Informoval, že dostupnost domácího tříděného hnědého uhlí pro domácnosti se postupně snižuje, v období 2020 – 2025 už nebude k dispozici dostatečné množství a bude se muset případně dovážet. I z vyjádření dalších členů Monitorovacího výboru je zřejmé, že 2. kolo kotlíkových dotací bude mít změněné podmínky a ty se budou výrazně lišit především u kotlů, které umožňují spalovat uhlí.

 
 
Reklama