Zásadní změny v novele zákona o hospodaření energií

Povinná instalace měření

Na základě vyhlášky č. 237/2014 Sb. vydané MPO v závěru roku 2014 museli vlastníci budov a společenství vlastníků vybavit vnitřní tepelná zařízení budov měřidly na teplo do konce loňského roku. Měřidla mají podle MPO zajistit vyšší energetickou účinnost vytápění a mají přispět ke spravedlivému rozpočítávání nákladů na teplo. Někteří senátoři ale správně poukazovali na to, že většina zařízení považovaných MPO za „měřidla“ teplo ve skutečnosti neměří a jejich povinná instalace tak odporuje jiným platným zákonům, protože měří jinou fyzikální veličinu (teplotu) a navíc nepřesně, často s více než stoprocentní chybou. Na zajištění energetické účinnosti navíc nemají žádný vliv.

Měřidla se proto nebudou muset montovat v případech, pokud se nevyplatí. Dnes, 10. dubna 2015, o tom na svém jednání rozhodla Sněmovna, když přijala za souhlasu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka senátní úpravy novely zákona o hospodaření energií. MPO podle Mládka zadalo Českému vysokému učení technického zpracování analýzy, která zjistí, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat. Podle dokumentu vznikne vyhláška. Půjde o domy, kde by instalace měřidel stála mnohem víc, než kolik tepla se v nich spotřebuje.

Senátoři také do novely vložili ustanovení, které říká, že uživatelé bytů nebo jejich vlastníci budou povinni umožnit instalaci nebo kontrolu měřidel pouze na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků. Má to podle senátorů zabránit kontrole a instalaci přístrojů v nevhodný čas a bez předchozího informování uživatele bytu.

Rozúčtování nákladů na teplo v bytech

Rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech bude nově prováděno po dohodě mezi nájemci a vlastníky bytů. Účtování na základě dohody by mělo být možné v případech, kdy nebude nutné instalovat měřidla na teplo, protože by to nebylo efektivní. Toto ustanovení bude mít vliv i na změnu zákona o službách spojených s užíváním bytů, která na novelu zákona o hospodaření s energiemi navazuje. Ministryně pro místní rozvoj Kamila Šlechtová (ANO) se senátní úpravou souhlasila.

Novela zákona o službách spojených s bydlením také snižuje nejvyšší pokutu pro případ, že by příjemce služeb, například vlastník bytu nebo jejich poskytovatel, nesplnil svoji povinnost ve stanovené lhůtě. Dosud činí pokuta 100 korun za každý den prodlení, nově se snižuje na 50 korun.

Průkaz energetické náročnosti budov

Vládní novela zákona o hospodaření energií také počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u níž nebyla od té doby žádná větší změna, by vlastník po dohodě s druhou stranou nemusel předkládat průkaz energetické náročnosti, tzv. energetický štítek. Nyní musí mít průkaz energetické náročnosti všechny prodávané nebo pronajímané budovy. Změna má ulehčit prodej těchto budov.

Poslanci při předchozím projednávání předlohy ve Sněmovně povinnost nechat pro budovy vypracovat energetický štítek navíc ještě víc omezili. Štítky budou zapotřebí jen v případě prodeje nebo pronájmu budov. Povinnost vlastníků, stavebníků a společenství opatřovat si průkaz už nebude plošná. Povinnost mají vlastníci podle současného zákona plnit postupně, v závislosti na rozloze budov. První termín pro největší budovy byl do letošního 1. ledna, poslední termín je do 1. ledna 2019.

Změna zákona se dotkne i velkých podnikatelů, kteří budou muset nově každé čtyři roky nechat zpracovat energetický audit. Týká se to asi 2150 firem. Předloha také nově upravuje přijímání Státní energetické koncepce. Stanoví, že koncepce se přijímá na dobu 25 let, a musí být v souladu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopností hospodářství a sociální přijatelností pro obyvatele. Koncepci bude nadále schvalovat vláda na návrh ministerstva průmyslu a nově ji bude podle zákona předkládat pro informaci Sněmovně a Senátu.