Kam s teplovodním a elektrickým podlahovým vytápěním

U sálavého vytápění se většina tepelného toku sdílí do vytápěného prostoru sáláním. Znamená to, že se od sálající plochy ohřívají plochy osálané a teprve od sálajících a osálaných ploch se ohřívá okolní vzduch. Jako jedna z nejčastějších variant tohoto způsobu se využívá právě podlahového vytápění.

Teplovodní a elektrické podlahové vytápění lze využít k vytápění všech prostor, které jsou běžně vytápěny konvekčními otopnými tělesy. Zejména se jedná o rodinné a bytové domy, některé prostory staveb občanského vybavení nebo halové objekty.

Mezi klady podlahového topení můžeme zařadit nejenom rovnoměrné ohřátí prostoru, ale také například razantní snížení rizika plísní, roztočů nebo vzniku alergií.

1. Rodinné a bytové domy

Díky lehkosti a snadnosti aplikace teplovodního nebo elektrického podlahového vytápění do jakéhokoliv půdorysu místnosti jsou rodinné a bytové domy jedním z nejčastějších případů. Vyznačují se energeticky úsporným provozem a optimálním zabezpečením tepelné pohody.

Vytápěný objekt by měl splňovat tyto požadavky:

• co nejmenší tepelná ztráta
• vytápěný prostor musí vykazovat takovou tepelnou ztrátu, jakou dokáže pokrýt podlahová otopná plocha svým výkonem, aniž by byla překročena přípustná povrchová teplota podlahy
• konstrukční výška musí umožňovat položení podlahové otopné plochy s tloušťkou kolem 10 cm pro teplovodní variantu a pro elektrickou se dá dostat až na 5 cm
• při mokrém způsobu zhotovení (zalití betonovou zálivkou) je nutné počítat se zatížením nosné konstrukce podlahy asi 80 kg/m²

Pro nízkoenergetické domy je pak nízkoteplotní otopný systém jedním z nejvýhodnějších řešení otopné soustavy díky kritériím charakterizujícím tyto domy. Tyto systémy jsou charakteristické velkými teplosměnnými otopnými plochami, což napomáhá značné akumulaci tepla a vysokému stupni tepelné setrvačnosti. Ve vztahu k vnitřním a vnějším tepelným ziskům jde o velmi důležité tepelně technické vlastnosti.

Ve velmi dobře izolované budově je teplota otopného média a teplotní spád výrazně nižší než u tradičních budov. Podlahové vytápění také zabraňuje vzniku lokální tepelné nepohody, například nezpůsobuje vysoké vertikální a horizontální teplotní rozdíly, nevzniká žádná sálavá teplotní asymetrie nebo nadměrné proudění vzduchu.

2. Konstrukce podlahy

Konstrukce podlahové otopné plochy vychází z termínu plovoucí podlaha. Značí to, že vlastní konstrukce otopné plochy není pevně spojena s nosnou částí podlahy, ale jakoby na ní plave tak, aby jí byly umožněny veškeré dilatační změny.

Nejčastější skladba se provádí ve složení

• podkladový beton
• tepelně-akustická izolace
• obvodový dilatační pás
• hydroizolační PVC či PE fólie nebo systémové desky
• otopný had
• betonová mazanina
• podlahová krytina

2.1. Dilatační spáry

Jedna z nejdůležitějších součástí plovoucí podlahy je dilatační spára. Musí se provést tak, aby umožnila skutečné rozpínání podlahy. Šířka spáry by měla být mezi 8 až 10 mm s velikostí plochy maximálně 40 m², optimálně do 25 m². Délka dilatačního celku by neměla přesáhnout 8 m a poměr stran 2:1, ideálně čtvercový poměr. Nesmíme opomenout, že dilatační spáry se umisťují i v místech přestupu vnějších dveří.

2.2. Otopný had a způsob uložení

Otopný had je nejčastěji tvořen trubkami z plastů, u kterých je zajištěna mnohem delší životnost, především díky nízké přívodní teplotě otopné vody, než u jiných materiálů. Nejběžněji se otopný had tvaruje meandrovým způsobem nebo do podoby plošné spirály. Každá má svoje výhody i nevýhody v rovnoměrnějším rozložení teplot.

Hydroizolační fólie se klade volně na povrch izolačních desek. V případě použití systémových desek fólie odpadá, neboť systémové desky jsou tak povrchově upraveny, aby převzaly její funkci.

Potrubí otopného hadu se upevňuje např. plastovými příchytkami na izolační folii s připraveným rastrem, plastovými příchytkami do izolační desky nebo např. připevňováním na armovací sítě.

U systémových desek je pak jejich vrchní část účelně tvarována do řady výstupků, mezi které se potrubí vtlačí.

2.3. Podlahová krytina

Položené podlahové topení se následně zalije betonem nebo anhydritovou zálivkou (pokud se nejedná o suchou pokládku např. v podkrovních místnostech apod.).

Nejvhodnější krytinou jsou keramické či kamenné dlaždice do výšky 6 mm. Krytina by se měla lepit nebo klást do vrstvy cementového potěru, aby se docílilo lepšího přenosu a vedení tepla. Je možné použít i jakýkoliv koberec spíše s nízkým vlasem. Parkety se volí z tvrdšího dřeva do tloušťky kolem 8 mm. Samozřejmě je možné použít různé materiály jako nášlapnou vrstvu, ale snažíme se volit ty s nejmenším tepelným odporem. Čím větší je totiž odpor podlahové krytiny, tím vyšší je pak teplota vody v podlahové otopné ploše.

3. Podlahové topení od 2K Energy s.r.o.

Cenová nabídka teplovodního podlahového topení od společnosti 2K Energy s.r.o. je na českém trhu bezkonkurenční. Nabízíme kompletní realizaci za cenu 490 Kč vč. 15 % DPH/m² podlahové plochy. V této ceně je obsaženo:

• Potrubí PERT
• Podlahový polystyren 100S 30 mm
• Izolační folie
• Dilatační pás
• Plastové příchytky a ochranné potrubí
• Montáž

Za příplatek je potom rozdělovač se svěrným šroubením a doprava, případně zalití podlahy betonem nebo anhydritem. Uvedené komponenty je možné za příplatek zaměnit za systémovou desku s výstupky, potrubí PEX-AL-PEX apod.

4. Reference

Máme za sebou velké množství realizací podlahových topných systémů ať už v kombinaci s tepelnými čerpadly, plynovými kondenzačními kotli nebo krbovými kamny se solárními systémy. Přehled jednotlivých instalací si můžete prohlédnout na webových stránkách www.nejlevnejsi-podlahove-topeni.cz a www.2kenergy.cz.

5. Závěr

V případě jakýchkoliv dotazů týkajících se dimenzování a montáže podlahového topení Vám rádi pomůžeme a odpovíme. Své dotazy můžete směřovat na email: info@2kenergy.cz nebo na naší zákaznickou linku +420 778 407 408.

2K Energy s.r.o.

Zdroje

• PETRÁŠ, Dušan. Teplovodní a elektrické podlahové vytápění. 1. české vyd. Bratislava: Jaga group, 2004, 189 s. ISBN 80-88905-97-4.
• BAŠTA, Jiří. Velkoplošné sálavé vytápění: podlahové, stěnové a stropní vytápění a chlazení. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 128 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-3524-5.