Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Podlahové vytápění
Archiv článků od 28.11.2005 do 30.10.2006

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

30.10.2006
doc. Ing. Josef Chybík, CSc., Fakulta architektury, Ústav stavitelství, VUT v Brně

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

16.8.2006
REHAU, s.r.o.

V dnešní době se dostávají stéle více do popředí technologie a provozní soubory, které spoří pracovní dobu montáže při jejich instalaci a provozní náklady při provozu. Jedním z těchto konkrétních příkladů je spojení podlahového vytápění REHAU a litých samonivelačních podlahových potěrů maxit.

7.8.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.

31.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Podlahové vytápění vytvořené na suchý způsob pracuje s vyššími teplotami otopné vody. Přívodní teplota vody se pohybuje v rozsahu 40 až 70 °C. U mokrého způsobu je předpokládaná teplota přívodní otopné vody 35 až 55 °C a podlaha pracuje s měrným tepelným výkonem nad 50 W/m2.

24.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Volba podlahového vytápění, jako prostředníka k zajištění tepelné pohody, je dána objektem samým. Ten musí splňovat tepelnětechnické vlastnosti tak, že průměrná tepelná ztráta by měla být menší jak 20 W/m3 eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m2.

7.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Další díl seriálu o velkoplošném vytápění je zaměřen na popis stropní otopné plochy tvořené lamelami, způsob upevnění plechů na trubky a na strop s příkladem návrhu. Krátce je uveden popis a použití dalších druhů stropního vytápění a to sálavých desek a pasů a stropní vytápění s dutým podhledem.

3.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

28.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V dalším pokračování se budeme věnovat stěnovému vytápění. U stěnového vytápění jde o uložení otopného hadu na stěnu pod omítku. Na rozdíl od podlahového vytápění má stěnové vytápění svá specifika, ale i mnoho společného. Teplotní spád na okruhu, tedy i vychlazení zpátečky může být podstatně větší než u podlahové otopné plochy.

4.5.2006
NIBE ENERGY SYSTEMS CZ
Družstevní závody Dražice - strojírna s.r.o., Mgr. Jana Vozková

Švédská firma Nibe má ve výrobě tepelných čerpadel dlouholetou tradici a vlastní výzkum a vývoj umožňuje firmě držet se na špici nejvýznamnějších evropských výrobců.

2.5.2006
Hungarian Copper Promotion Centre - HCPC, Ing. Mojmír Kelča, partner HCPC

Ke zvýšenému zájmu o měděné potrubí pro rozvody plynu v budovách přispěl rovněž nástup lisovaných spojů do této oblasti. Jejich použití se vyznačuje mimo jiné vysokou požární bezpečností při provádění montážních prací.

21.4.2006
Vladimír Říha

Praktická ukázka aplikace automatického systému SIVART, který v popisovaném případě řeší propojení krbových kamen s teplovodním výměníkem a olejového kotle. Lze jej ale použít prakticky ve všech stavebnicových kombinacích u nových, nebo stávajících rekonstruovaných otopných soustav.

22.3.2006
IVAR CS spol. s r.o.

Společnost IVAR CS v duchu své firemní strategie zařazuje průběžně do své nabídky nové produkty a inovativní řešení v oblasti topenářských systémů, které dodává na český trh od roku 1992. V letošním roce představujeme odborné veřejnosti mimo jiné i ucelený systém modulárního a flexibilního řešení regulačních uzlů topných systémů pod obvyklým označením KOTLOVÉ SESTAVY.

27.2.2006
Ing. Antonín Žeravík

Základní pravidla údržby a provozní náklady otopných soustav na bázi OZE jsou tématem série následujících několika článků. Jejich orientace je zaměřena nejen na laickou veřejnost a soustavy rodinných domů. Dnešní první část je věnována přehledu pravidel údržby tepelných čerpadel.

10.2.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí

Cílem tohoto seriálu je zpřístupnění ucelené informace o otopných plochách především pro studenty středních a vysokých škol nebo pro praktiky, kteří si chtějí osvěžit teoretické znalosti. Úvodní článek se věnuje teplotechnickému chování otopných ploch a pohodě prostředí.

26.1.2006
REHAU, s.r.o.

Společnosti REHAU, s.r.o. a PZP KOMPLET a.s. si Vás dovolují pozvat na seminář, který je určen zejména projektantům a montážním firmám, které se zajímají o velkoplošné systémy vytápění a vytápění pomocí tepelných čerpadel systémů vzduch-voda, země-voda nebo voda-voda.

23.1.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí

Efektivita vytápění kondenzačními kotli je dána teplotou jádra spalin v oblasti přívodu vratné vody. Pro různé teplotní režimy kondenzačních kotlů tak lze, na základě znalosti teploty vratné vody, stanovit tři charakteristické fáze: bez kondenzace, s částečnou kondenzací a s úplnou kondenzací s odpovídajícím podílem získaného tepla.

5.12.2005
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Druhý díl je věnován stěnovému a stropnímu vytápění. Je uvedena teorie součinitele přestupu tepla dle druhu vytápění a dílčí specifika pro stanovení podílu sálavé a konvekční složky.

28.11.2005
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Seriál článků věnovaný převážně sálavému elektrickému vytápění shrnuje veškeré důležité skutečnosti, které jsou klíčové jak při rozhodování o volbě druhu vytápění, tak i při návrhu elektrického vytápění. První díl je věnován elektrickému podlahovému vytápění a to všem jeho variantám - přímotopné, akumulační i poloakumulační.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama