Řešení při havárii potrubí
Kapalné zatěsňovací, čisticí a ochranné prostředky na potrubí topení, vody, plynu, kotle a kanalizaci
Materiálová rizika
Dříve se dělaly např. rozvody topení v podstatě z jediného materiálu – oceli – a tyto materiály se svařovaly, případně se používaly ocelové tvarovky. Mělo to své výhody i nevýhody. Výhoda naopak byla v tom, že téměř nedocházelo k vzniku galvanického článku, který by způsoboval zeslabování materiálu a případný únik topné vody. Proto nejsou výjimkou funkční a bezproblémové topné okruhy staré 30 až 60 let. Postupem doby vznikaly technologie, které nebyly tak pracné, ale přinášely s sebou jiné komplikace. U plastů je to zejména difuze kyslíku, teplotní roztažnost a stárnutí. U mědi použitím dalších kovových materiálů (měď, cín – slitina několika kovů, stříbro – opět slitina několika kovů) vzniká galvanický článek, kdy se rozpouští materiál o nižším elektrickém potenciálu. Protože voda v systému působí jako elektrolyt, v okamžiku napuštění systému začíná galvanický článek působit a je jen otázka času, kdy dojde někde k proděravění systému.
Rizika spojů
Technologie spojování rozvodů a tvarovek se vyvíjely od svařování až po lisování, ale se stoupajícím počtem spojů vznikalo nebezpečí, že se něco „nepovede“, ať už se jedná o svařovaný nebo lisovaný spoj. Nedodržení technologických postupů (lidský faktor) jako například neodhrotování konců trubek a následné „stržení“ těsnicích gumiček, nebo špatné prohřátí spojů při polyfúzním svařování PE, PP PPR apod., způsobuje ztráty provozní kapaliny. Otázka difuze kyslíku byla vyřešena použitím vícevrstvých materiálů, které mají kyslíkovou bariéru, ale u starších systémů se s ní setkáváme stále.
Řešení BCG
Firma Bacoga se sídlem v Grebenau (SRN) se dlouhodobě (již více než 33 let) zabývá řešením problémů, do nichž se mohou dostat majitelé objektů a instalatérské a topenářské firmy, hlavně odstraňováním úniku médií v rozvodech.
Rozvody topení, vody, plynu a kanalizace mohou být netěsné z mnoha důvodů:
- vada materiálu
- nedodržení technologických postupů
- chybná instalace (lidský faktor)
- vznik galvanického článku
- pohyby budovy
- poškození při úpravách interiéru a podobně
Velice častým problémem, který se objeví vždy v nejméně vhodnou dobu, jsou úniky topné vody, které mají za následek výpadky topení. Pokud lze únik lokalizovat, dá se použít klasická metoda, kdy se místo úniku buď přetěsní, nebo se vyřízne a nahradí.
Pokud toto místo nelze lokalizovat, nebo by bylo nutné provádět rozsáhlé bourací práce, případně je pod drahou dlažbou, hledá se jiná alternativa řešení problému.
Jednou z možností je použití kapalných utěsňovacích prostředků BCG, které si místo netěsnosti samy najdou a únik odstraní.
Princip metody pro zatěsňování úniků kapalin z rozvodů topení, vody kanalizace bazénů a nádrží, případně chladicích kapalin je odpozorován z přírody: analogicky k působení krevních destiček a krevní plazmy při poranění, byl vytvořen systém, ve kterém funkci krevních destiček plní upravené celulózové vlákno a funkci krevní plazmy, ze které v místě poranění vzniká strup, plní roztok křemičitanu. Ten reaguje s oxidem uhličitým za vzniku nerozpustného krystalu, který odolává teplotám do 1200 °C. Díky vysoké teplotní odolnosti lze zatěsňovat například i kotle, kde teče voda přímo do topeniště.
Pro systémy, kde se používá jako teplonosné médium voda s přídavkem prostředků proti zamrznutí (např. líh, etylenglykol, solanka apod.), byl vyvinut prostředek, který se s těmito chemikáliemi „snáší“, s označením BCG 30E.
Princip utěsňování metodou BCG
Obr. 1 – Únik média otvorem ve stěně trubky
Obr. 2 – Situace krátce po přidání BCG
(Místo úniku se postupně ucpává celulózovými vlákny)
Obr. 3 – Situace po cca 1 hodině od přidání prostředku BCG.
(Místo úniku již velmi silně ucpáno celulózovými vlákny, začíná reakce chemické složky s oxidem uhličitým)
Obr. 4 – Situace po 24 hodinách od přidání prostředku BCG, pokud je dostatečný přístup vzduchu.
(Místo úniku je utěsněno, v místě otvoru je vytvořen těsný krystalický útvar s odolností do 1200 °C)
Příprava a postup práce
Pro stanovení vhodného prostředku a jeho množství je potřeba znát velikost úniku za 24 hodin a obsah topného systému. Metodou BCG lze odstranit úniky až do 1000 l/ 24 hodin.
Ideální směšovací poměr je 1:75, to znamená na každých 75 litrů obsahu topného systému je potřeba 1 litr prostředku BCG.
Před aplikací prostředku BCG do topného systému je potřeba provést přípravné práce, které spočívají ve vymontování všech filtrů a sítek, odmontování termostatických hlavic z radiátorů, otevření všech armatur na plný průtok a vypláchnutí nečistot, které se v systému vytvořily vlivem galvanického článku, chemickou reakcí mezi otopnou vodou a materiálem topení, případně již byly v systému z dřívější doby. Pokud se tyto práce neprovedou, může docházet k problémům s oběhovým čerpadlem, které je choulostivé na mechanické nečistoty. Při jakémkoli zásahu do topení dochází k rozvíření nečistot a ty mohou být příčinou různých problémů.
Obr. 5 – Jednoduchá aplikace prostředku BCG do systému přes vypouštěcí kohout kotle
Aplikace prostředku do topného systému se provádí buď přes vypouštěcí kohout topení nebo radiátoru pomocí tlakové nádoby, do které se spočítané množství kapaliny nalije a tlakem vzduchu se přetlačí do systému.
Pokud dojde při manipulaci s prostředky BCG k potřísnění nebo polití předmětů (umyvadla, dlaždice, zrcadla apod.), je nutné je okamžitě umýt čistou vodou, protože jinak dojde ke vzniku krystalů křemičitanů, které nelze odstranit.
Na plnění lze využít i topenářská tlaková pumpa, ale je nutné ji po aplikaci řádně vypláchnout, aby nedošlo k jejímu poškození po vytvrdnutí křemičitanu.
V nouzi lze potřebné množství BCG nalít například do koupelnového žebříku po odpuštění příslušného množství vody ze systému.
Pokud by se odlévalo spočítané množství prostředku z kanystru, je potřeba obsah řádně protřepat, aby byly zastoupeny všechny složky roztoku. V opačném případě hrozí nebezpečí, že se celulózové vlákno usadí na dně a dojde ke stejnému efektu, jako když se říznete do prstu a nemáte v krvi krevní destičky – i z malého poranění vykrvácíte. V tomto případě nedojde k zatěsnění.
Po napuštění prostředku se doplní do systému voda, topení se odvzdušní a uvede do provozu. Topný systém se nastaví na plný výkon a v tomto režimu by měl být provozován 24 hodin.
Po uplynutí této doby se systém uvede do normálního provozu a prostředek se nechává v systému ještě cca 14 dní, aby byla jistota, že se vytvořil „strup“ na vnější straně trubky a tím bylo dokončeno zatěsňování.
Pokud by se celý postup „uspěchal“, může se stát, že při vypouštění kapaliny ze systému dojde vlivem podtlaku k uvolnění celulózové „zátky“ a celý postup by se musel opakovat.
Po 2–3 týdnech se systém vypustí a propláchne čistou vodou a uvede se do normálního provozu.
Obrázek 6 – Bajonetové rychlospojky
Během této doby již není uživatel nijak omezován, ale je důležité, aby byla dodržena. Lze si to představit, jako když do vyvrtané díry do trubky vsuneme nýtek s hlavičkou a systém natlakujeme. Pokud dojde k poklesu tlaku (třeba při vypouštění systému), může nýtek vypadnout. Tato situace může nastat, dokud nevezmeme kladívko a nýtek z druhé strany neroznýtujeme. Pak už k jeho vypadnutí dojít nemůže. „Strup“ z křemičitanu funguje obdobně.
Po úspěšném zatěsnění doporučuji do topné vody přidat inhibitor koroze, který brání vzniku galvanického článku a tím i opakování problémů (viz dále).
Pro usnadnění aplikace prostředků BCG do systému doporučuji používání bajonetových rychlospojek, které není potřeba „pakovat“, protože těsnění je zajištěno gumičkami a napojení je velice rychlé a spolehlivé. Tyto rychlospojky se vyrábějí v dimenzích od ½“ do 6/4“.
Prodej kapalných těsnicích, čisticích a ochranných prostředků značky BCG. Speciální kapaliny na zatěsňování a čištění pitné vody, rozvodů topení a plynovodů, kanalizací, bazénů, nádrží, solárních systémů. BCG Kapaliny utěsní všechny druhy potrubních ...
