Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Vytápění / od 5.6.2006 do 16.10.2006


zpět na aktuální články

9.10.2006
Ing. Květoslava Bučinová

Konstrukční prvky domu mají svou omezenou fyzickou i morální životnost, kdy je třeba zcela nebo alespoň částečně tyto prvky vyměnit. Správným rozhodováním při přípravě rekonstrukce ovlivníme konečné náklady na provedenou práci a dobu potřebnou pro realizaci.

25.9.2006
Ing. Zdeněk Ryšavý, PROTECH s.r.o., Nový Bor

Článek popisuje konkrétní výstupy programu Protech - porovnání výpočtů tepelných ztrát podle ČSN 06 0210 a ČSN EN 12831. Rozdíl v hodnotách tepelných zrát, jako podkladu pro návrh otopné plochy, vykazuje i při poměrně odlišných vlastnostech stavebních konstrukcí a metodách výpočtu minimální rozptyl.

11.9.2006
Ing. Jiří Cikhart, DrSc., soudní znalec a energetický auditor

Indikátory vytápění napájené elektrickou energií integrují nebo sledují jednu nebo více charakteristických teplot. Vyhodnocený údaj označovaný jako spotřební hodnota se získá z nekorigovaného údaje indikátoru násobením vyhodnocovacími součiniteli.

4.9.2006
Ing. Květoslava Bučinová

Opravami bytového domu rozumíme odstranění částečného fyzického opotřebení za účelem uvedení do provozuschopného stavu. K plánu oprav v domech započítáváme většinou i plán údržby. Údržbou, na rozdíl od oprav, zpomalujeme fyzické opotřebení konstrukčního prvku, odstraňujeme drobné závady a předcházíme jim.

14.8.2006
Ing. Jiří Cikhart, DrSc., soudní znalec a energetický auditor

Indikátory bez napájení elektrickou energií (indikátory odpařovací) jsou stále nejrozšířenějším typem indikátorů používaných v ČR. Pracují na principu odpařování kapaliny a integrují charakteristickou teplotu povrchu v místě svého umístění. Získaný údaj je přibližná hodnota časového integrálu registrované teploty.

7.8.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.

31.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Podlahové vytápění vytvořené na suchý způsob pracuje s vyššími teplotami otopné vody. Přívodní teplota vody se pohybuje v rozsahu 40 až 70 °C. U mokrého způsobu je předpokládaná teplota přívodní otopné vody 35 až 55 °C a podlaha pracuje s měrným tepelným výkonem nad 50 W/m2.

24.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Volba podlahového vytápění, jako prostředníka k zajištění tepelné pohody, je dána objektem samým. Ten musí splňovat tepelnětechnické vlastnosti tak, že průměrná tepelná ztráta by měla být menší jak 20 W/m3 eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m2.

10.7.2006
Ing. Jiří Cikhart, DrSc., soudní znalec a energetický auditor

První díl se věnuje základnímu rozdělení indikátorů vytápění. Požaduje-li se pouze podklad pro rozdělení nákladů na ústřední vytápění dané nemovitosti (zúčtovací jednotky), postačí použít k tomuto účelu indikátorů vytápění, které jsou někdy ne zcela správně také nazývány jako poměrová měřidla nebo rozdělovače topných nákladů.

3.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

26.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Velkoplošné vytápění, ať už v podobě podlahy, stěny či stropu, umožňuje sdílet teplo do vytápěného prostoru převážně sáláním, vnitřní povrchové teploty stavebních konstrukcí jsou pak vyšší než je teplota vzduchu. Seriál článků v rámci projektu teorie na webu je určen pro studenty vysokých škol, nebo jako pomůcka na zkoušky pro autorizované inženýry v oboru TECHNIKY PROSTŘEDÍ.

5.6.2006
Ing. Tomáš Matuška, PhD., Ing. Jan Schwarzer, Ing. Bořivoj Šourek, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Dvě alternativy zapojení kotle na biomasu v kombinaci se vzduchotechnickou jednotkou pro přípravu teplé vody a vytápění - dohřev vzduchu ve výměníku vzduchotechniky. Druhá varianta obsahuje ještě kombinaci se solární soustavou.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama