Následující článek je výňatkem z publikace Marcely Počinkové, Danuše Čuprové a kolektivu - Úsporný dům, kterou v Edici 21. století vydalo Vydavatelství ERA.
Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.
Směšované rozdělovače pro podlahové vytápění získaly postupem času značnou oblibu díky jejich jednoduchosti a malým nárokům na prostor. Zvláště ve spojitosti se závěsnými kotli jsou často vhodnou alternativou k řešení pomocí anuloidu se dvěma okruhy z rozdělovače. Tento druhý způsob řešení je navíc často neúnosný, protože kotle jsou v novostavbách nezřídka instalovány ve velmi stísněných prostorách, kam již není možné jakoukoliv technologii větších rozměrů umístit.
Existuje řada metod a mnoho využití pro energetické audity. Přestože tato oblast získala značnou pozornost, jsou stále oblasti, kde není problematika úplně dořešena. Snad nejvíce opomíjenou částí je hodnocení dopadů na životní prostředí. Tento článek se snaží o korekci zažitého pohledu na tuto oblast, který je úzce zaměřen na redukci emisí plynoucí z energeticky úsporných opatření, pomocí užití dat z hodnocení životního cyklu výrobku.
Ing. Valentu znají nejen všichni topenáři, ale i plynaři, zdravotechnici a další odborníci v TZB, jeho znalosti stejně jako jeho praxe pronikají jednotlivými profesemi TZB. Je autorem bezpočtu odborných článků, Topenářské příručky, technických pravidel, představitelem Cechu instalatérů a topenářů, členem redakčního týmu řady časopisů.
Příspěvek podává obsáhlou, komplexní informaci o současné legislativě v ochraně ovzduší ve vztahu k stacionárním zdrojům znečišťování. Popisy mechanizmu vzniku hlavních znečišťujících látek a jejich působení na ovzduší a zdraví člověka. Přímé praktické využití zde naleznou projektanti a provozovatelé kotlů. Druhá část příspěvku upozorňuje na novou legislativu se zaměřením na spalovací zdroje, v přehledných tabulách jsou uvedeny sazby pro zpoplatněné látky a emisní limity podle druhu paliva.
Příspěvek podává obsáhlou, komplexní informaci o současné legislativě v ochraně ovzduší ve vztahu k stacionárním zdrojům znečišťování. Popisy mechanizmu vzniku hlavních znečišťujících látek a jejich působení na ovzduší a zdraví člověka. Přímé praktické využití zde naleznou projektanti a provozovatelé kotlů. Příspěvek je rozdělen na tři články, první část je zaměřena na popis hlavních znečisťujících látek vznikajících při spalování, vysvětlení pojmů a mechanizmu vzniku emisí, působení imisí a obsahuje i souhrnnou přehlednou informaci o nové legislativě v ochraně ovzduší se zaměřením na malé zdroje.
Článok sa zaoberá vplyvom tepelnotechnických vlastností okien najmä zasklení na potrebu tepla pri vykurovaní budov. Porovnanie tradičného dvojnásobného zasklenia s modernými nízkoemisnými izolačnými zaskleniami robí okno hlavným šetriacim prvkom na fasáde spomedzi stien, striech, podláh a transparentných častí.
V září 2003 vyšly dvě důležité topenářské normy. První z nich je ČSN EN 12170 (06 0810) "Tepelné soustavy v budovách - Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání soustav vyžadujících kvalifikovanou obsluhu". Druhou je ČSN EN 12171 (06 0811) "Tepelné soustavy v budovách - Návod pro provoz, obsluhu, údržbu a užívání soustav nevyžadujících kvalifikovanou obsluhu". Protože obě normy jsou si podobné, seznámíme se dále s normou ČSN EN 12170, která je rozsáhlejší.
Inteligentní budovy jsou objekty s integrovaným managementem, tj. se sjednocenými systémy řízení (technika prostředí, komunikace, energetika), zabezpečení (kontrola přístupu, požární ochrana, bezpečnostní systém) a správy budovy (údržba, plánování, pronájem, inventář) včetně odpovídajících služeb (telefonní centrála, poštovní a kancelářské služby, úklid). Optimalizací těchto složek a vzájemných vazeb mezi nimi je zabezpečeno produktivní a nákladově efektivní prostředí. Článek obecně poukazuje na možnosti a potenciál využití systému "inteligentní budovy", je určen jako informativní pro projektanty a provozovatele budov.
Teoretická základna je seriál článků se zaměřením na teorii základních regulačních prvků. Je určen především odborné veřejnosti, studentům, projektantům nebo provozovatelům tepelných soustav. Cílem je dostupnost teoretických informací s uvedením příkladů návrhu regulačních prvků do otopných soustav. Tento díl je věnován praktickému příkladu návrhu termostatických ventilů u otopných těles.