Odborné recenzované články

Návrh a výpočet teplovzdušného vytápění musí respektovat princip dodávky tepla teplým vzduchem a fyzikální podstatu chování teplého vzduchu. Výhodou přímotopných plynových jednotek je konstantní obraz proudění vzduchu během celé otopné sezony.

Indikátory bez napájení elektrickou energií (indikátory odpařovací) jsou stále nejrozšířenějším typem indikátorů používaných v ČR. Pracují na principu odpařování kapaliny a integrují charakteristickou teplotu povrchu v místě svého umístění. Získaný údaj je přibližná hodnota časového integrálu registrované teploty.

Recenzovaný V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.

Recenzovaný Podlahové vytápění vytvořené na suchý způsob pracuje s vyššími teplotami otopné vody. Přívodní teplota vody se pohybuje v rozsahu 40 až 70 °C. U mokrého způsobu je předpokládaná teplota přívodní otopné vody 35 až 55 °C a podlaha pracuje s měrným tepelným výkonem nad 50 W/m².

Recenzovaný Volba podlahového vytápění, jako prostředníka k zajištění tepelné pohody, je dána objektem samým. Ten musí splňovat tepelnětechnické vlastnosti tak, že průměrná tepelná ztráta by měla být menší jak 20 W/m³ eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m².

Vytápění velkoprostorových objektů zavěšenými sálavými panely nebo infračervenými plynovými zářiči je vhodné kombinovat s větráním. Výhodou je ohřev přiváděného pouze na teplotu požadovanou v oblasti pobytu člověka.

První díl se věnuje základnímu rozdělení indikátorů vytápění. Požaduje-li se pouze podklad pro rozdělení nákladů na ústřední vytápění dané nemovitosti (zúčtovací jednotky), postačí použít k tomuto účelu indikátorů vytápění, které jsou někdy ne zcela správně také nazývány jako poměrová měřidla nebo rozdělovače topných nákladů.

Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

Velkoplošné vytápění, ať už v podobě podlahy, stěny či stropu, umožňuje sdílet teplo do vytápěného prostoru převážně sáláním, vnitřní povrchové teploty stavebních konstrukcí jsou pak vyšší než je teplota vzduchu. Seriál článků v rámci projektu teorie na webu je určen pro studenty vysokých škol, nebo jako pomůcka na zkoušky pro autorizované inženýry v oboru TECHNIKY PROSTŘEDÍ.

Součástí návrhu vytápění zavěšenými sálavými panely musí být nejen investiční a provozní náklady, ale i podmínky pro montáž, údržbu, servis a obsluhu zařízení, aby bylo dosaženo opimálního řešení.

Bez zavedení měřicí nebo indikační techniky spotřebitelům chybí motiv pro regulaci tepelného výkonu a hospodárného chování. Historie změn uvedených v článku umožňuje snadnější orientaci a pochopení současného stavu dané problematiky.

Dvě alternativy zapojení kotle na biomasu v kombinaci se vzduchotechnickou jednotkou pro přípravu teplé vody a vytápění - dohřev vzduchu ve výměníku vzduchotechniky. Druhá varianta obsahuje ještě kombinaci se solární soustavou.

Na základě testovacích výpočtů prováděných pomocí programu Tepelný výkon (TV v.1.0.0), firmy PROTECH spol. s r.o. autor upozorňuje na možné rozdíly a na oblasti, ve kterých dochází k rozdílným výsledkům při hodnocení dle ČSN 06 0210 a ČSN EN 12831 a absenci potřebných hodnot součinitelů prostupů tepla lineárních vazeb.

Správné užívání odborné terminologie usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými profesemi, ale i mezi dodavateli a investorem. Článek přináší přehled základních topenářských definicí napříč celým oborem jako pomůcku pro projektanty, dodavatele ale i investory.

Teplo předávané z otopné plochy v horní části haly se dělí na sálavou a konvekční složku. Konkrétní řešení sálavých prvků pak definuje podmínky pro jejich návrh.

Revize elektrotechnického zařízení je soubor činností prováděných na elektrickém zařízení, jejichž cílem je ověřit stav aplikovaného elektrotechnického systému z hlediska požární a elektrotechnické bezpečnosti.

Článek se zabývá praktickými důsledky novely zákona č. 406/2000 Sb. a s ním souvisejících vyhlášek. Tyto právní předpisy stanoví povinnost pro provozovatele malých stacionárních zdrojů (se jmenovitým výkonem do 200 kW) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování u spalovacích zdrojů.

Pokračování úspěšného seriálu článků se schématy zapojení topných systémů. Úvodní díl je věnován obecnému popisu systémů teplovzdušného vytápění a větrání a možnostem využití zemního registru pro zimní předehřev a letní chlazení přiváděného vzduchu.

Základem úsporného vytápění sálavými panely spojenými do pasů je jejich optimální rozložení nad vytápěnou plochou a jejich pospojování spojení s ohledem na hydraulické parametry, spoje, množství a umístění armatur aj..

Prohlídky zařízení bývají podceňované, přestože řádně provedenými a evidovanými prohlídkami si může vlastník domu v budoucnu ušetřit provozní problémy a také nezanedbatelné částky nutné na opravy.