Odborné recenzované články

Teplo předávané z otopné plochy v horní části haly se dělí na sálavou a konvekční složku. Konkrétní řešení sálavých prvků pak definuje podmínky pro jejich návrh.

Revize elektrotechnického zařízení je soubor činností prováděných na elektrickém zařízení, jejichž cílem je ověřit stav aplikovaného elektrotechnického systému z hlediska požární a elektrotechnické bezpečnosti.

Článek se zabývá praktickými důsledky novely zákona č. 406/2000 Sb. a s ním souvisejících vyhlášek. Tyto právní předpisy stanoví povinnost pro provozovatele malých stacionárních zdrojů (se jmenovitým výkonem do 200 kW) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování u spalovacích zdrojů.

Pokračování úspěšného seriálu článků se schématy zapojení topných systémů. Úvodní díl je věnován obecnému popisu systémů teplovzdušného vytápění a větrání a možnostem využití zemního registru pro zimní předehřev a letní chlazení přiváděného vzduchu.

Základem úsporného vytápění sálavými panely spojenými do pasů je jejich optimální rozložení nad vytápěnou plochou a jejich pospojování spojení s ohledem na hydraulické parametry, spoje, množství a umístění armatur aj..

Prohlídky zařízení bývají podceňované, přestože řádně provedenými a evidovanými prohlídkami si může vlastník domu v budoucnu ušetřit provozní problémy a také nezanedbatelné částky nutné na opravy.

Recenzovaný Přepočet tepelného výkonu - teorie tepelného výkonu otopného tělesa se správným stanovením opravného součinitele na teplotní rozdíl.

Kvalita a provedení primárního okruhu země - voda je zisková část systému tepelného čerpadla. Omezení, která vznikají použitím nevhodných komponentů, se projeví na životnosti a hlavně efektivitě tepelného čerpadla. Článek přináší celou řadu doporučení a upozornění pro praktické realizace.

Návrh vytápění průmyslových a velkoprostorových objektů, hal, vyžaduje rozbor požadovaných podmínek a vlastností, které různé otopné systémy mají. Cílem je optimální pracovní prostředí v zóně pobytu člověka s minimální energetickou náročností celé soustavy.

Teplovodní kotle a teplovodní krby jsou při rostoucích cenách energií stále diskutovanějšími zdroji tepla pro vytápění domů. Článek shrnuje kritéria pro porovnání těchto dvou zdrojů z pohledu účinnosti, emisí a ekonomiky.

Problematika správy budov zaměřená na údržbu a provoz systémů TZB.

Klasický návrh otopných těles zohledňuje tepelnou pohodu uživatele v menší míře než nový způsob návrhu, který prezentuje autor a je označen jako návrh zohledňující tepelnou pohodu uživatele. Článek podrobně popisuje a porovnává oba způsoby návrhu.

Jak dosáhnout souladu mezi zdrojem tepla, rozvodem potrubních sítí a spotřebičem při vytápění průmyslových a velkoprostorových objektů.

Článek se věnuje rozdělení a hodnocení charakteristik otopných těles. V závěru jsou uvedeny výsledky provozních měření náběhů teploty otopného tělesa pro různá zapojení. Během krátké doby bude článek doplněn o animace náběhu.

Článek se zabývá dynamickým chováním vytápěcího systému ve vazbě s tepelným čerpadlem. V druhém díle jsou uvedeny výsledky měření a zhodnocení provedeného experimentu.

Článek se zabývá dynamickým chováním vytápěcího systému ve vazbě s tepelným čerpadlem. První díl se věnuje technickému popisu konkrétního zařízení a popisu testovací místnosti. Experiment byl proveden za různým provozních stavů a dynamických situací.

Efektivita vytápění kondenzačními kotli je dána teplotou jádra spalin v oblasti přívodu vratné vody. Pro různé teplotní režimy kondenzačních kotlů tak lze, na základě znalosti teploty vratné vody, stanovit tři charakteristické fáze: bez kondenzace, s částečnou kondenzací a s úplnou kondenzací s odpovídajícím podílem získaného tepla.

Ing. Miroslav Kotrbatý hovoří o své odborné cestě k vytápění velkoprostorových a průmyslových objektů. Uvádí tak seriál článků rozebírajících podmínky a různá technická řešení a vytváří tak návod prakticky použitelný pro projektanty, energetiky závodů a studenty.

V současné době jsou v platnosti obě uvedené normy související s výpočtem tepelných ztrát objektů. Článek podrobně srovnává použitou metodiku a rozdíly mezi normami.

Příspěvek popisuje vlastnosti autonomní a komunikativní regulace jednotlivých místností, hodnotí technologické trendy posledních let a jejich vliv na volbu typu regulace. Ukazuje, jaké možnosti má komunikativní regulace při úsporách energie a zvyšování komfortu v budově.