Volba padla na tepelné čerpadlo
Poté, co autor vyhodnotil klady a zápory možných variant tepelného zdroje a rozhodl se pro tepelné čerpadlo, zjistil, že zorientovat se v nabídce a vybrat si z nabízených možností to pravé řešení vyžaduje pravděpodobně ještě větší množství práce a času, než vlastní volba zdroje tepla.
Srovnal jsem si výkony původních radiátorů 90/70 °C s energetickou potřebou, která je po energetických opatřeních nižší téměř o polovinu a jejich provozu s nižší teplotou. Topné období asi 5 300 hodin, i když je obtížné stanovit čas činnosti tepelného čerpadla, domnívám se, že proklamovaných 1 800 hodin chodu bez ohřevu užitkové vody bude asi málo. A to pro mne nastává okamžik konzultace, diskuse se specialisty třeba na výstavě, nebo s dodavatelem.
Jsem důchodce a v současné době po nefunkčním programovatelném termostatu reguluji teplotu ručně. Jakmile cítím chlad, zapnu topení. Za krátkou dobu je teplá voda do radiátorů kolem 70 °C, horké radiátory příjemně hřejí, brzy je v místnosti 22 °C a topení vypínám. Ale po instalaci tepelného čerpadla půjde do radiátorů dlouhodobě konstantní menší teplota. Těžko si na to budu zvykat. Z uvedené teploty je také patrné, že komexterm vyjma mrazů mám vypínačem v obvodu vypnutý. Je větší životnost oběhového čerpadla, velkou částku peněz to neušetří a horký radiátor je příjemný. Vzpomínám na počátky zavádění této novoty. Technik u zákazníka i přespal, neboť neexistoval internet a seřízení nebylo obecně známo.
A nastal problém s výběrem primární energie a značky tepelného čerpadla. Troufám si tvrdit, že také na tohle neexistuje žádný odborník. Ani to není jednoduché. Pokud ano, např. od dodavatele, je tu vždy existence preference. I když v tomto oboru tito znají nejvíc. A pro většinu zájemců je to cesta. Jak jsem výše uvedl, nejsem tento typ. Neosloví mne, ani to obecně nepřijímám, nejpoužívanější druh, bezesporu patřící ke skupině nejlepších. I když, které je nejlepší? Jeden je soukromník, malý možná pečlivý výrobce, druhý je největší dodavatel, takže může si dovolit investovat do vývoje, ale naopak vám zase nezmění na tepelném čerpadle nic, třetí dováží již dnes i z Ameriky. Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. K dispozici pro výběr ale jsou výstavy, internet, nemůžeme přehlédnout TZB-info, sdělovací prostředky, doporučení známého a jiné způsoby poznání.
Výběr se musel začít od investičně nejlevnějšího tepelného čerpadla vzduch-voda. Jaké má přednosti a jaké zápory. Bezesporu je levnější nežli země-voda.Navíc je možno umístění ze dvou dílů. Určitý problém může někde být hluk zvláště u citlivých sousedů a dále zamrzání. I přes tvrzení dodavatelů jak při 20stupňovém mrazu jede čerpadlo vzduch-voda o sto šest (což mají slovně pravdu), pro radiátorový systém má nejhorší COP. Přesto, že jsou zimy čím dál teplejší a přes prognózy jednoho našeho předního ekonoma není volba tepelného čerpadla beroucí teplo ze vzduchu z tohoto důvodu špatná volba. Podle informací AVTČ, instaluje se jich o něco více nežli typy země-voda. Dokonce při letním ohřevu bazénu je tohle tepelné čerpadlo velmi efektivní. Můj životní styl s celoročním nedostatkem času ovšem vylučuje bazén. A mnoho starších má také jiné zájmy nežli se starat o bazén.
Tak jsem opustil tuto technologii a moje pozornost se soustředila jen na provedení země-voda. První klad jsem přisoudil tomu, že pár metrů od domku je zdroj energie bez teplotních výkyvů, kde odpadají starosti o primární energie či jejich případné dovozy se svým zařízením. Systém země-voda také dává možnost jednoduše v létě klimatizovat byt. Odvrhnul jsem zemní kolektor vzhledem k intenzivnímu užívání mé velké zahrady, odmítnul také tvrzení o stejné teplotě půdy na jaře jako v okolí, rybník nevlastním, řeka v okolí není a vydatnost studní je až několik kilometrů dál, kde je zdroj pitné vody pro město. Mimochodem tam jeden uživatel tepelného čerpadla systému voda-voda má problémy nikoliv s vydatností studny, ale pohltivostí druhé. A tak mi zbýval vrt.
Jakou značku zvolit?
Arciť otázka. A kolik zájemců je před ni postaveno. Je to ta větší část návštěvníků veletrhů a nejsem si jist, zda po absolvování stánků s ochotnými vystavovateli jsou v tomto moudřejší nežli po prodeji vstupenky.
Prvotní poznatek byl: Vysoko převažující nabídky nad poptávkou. Ze všech stran se valí informace o dobrých tepelných čerpadlech, na výstavách bývá stánek vedle stánku s dodavateli a výrobci. Jak má každý zájemce vybrat typ, značku, jak má vybrat to nejlepší? Vybírat na internetu s množstvím typů a výrobců je spíše pro bolení hlavy. Bezesporu lidé na stáncích jsou odborníci. Ovšem každý za svůj typ. Zástupci vzduchových budou přesvědčovat o vysokém COP, zástupci země o vyšším a stabilnějším COP. Tuto „stánkařskou“ cestu jsem také brzy opustil. Dnes již ji užívám jen pro obecné vědění. Mnohé vystavovatele znám osobně a rád s nimi diskutuji dovídaje se nové informace, čekajíce před stánkem na výše uvedené mladé zájemce či na ty, kteří s předstíraným zájmem cestují od stánku ke stánku s nacpanou taškou pro většinu z nich nepotřebných prospektů, kdy není prioritní odborný zájem ale zvědavost, což bývá jejich celá náplň návštěvy výstavy. Ale je také evidentní, jak někteří pečlivě vybírají a dokážou odborně diskutovat.
Možná, že se o konečný výběr nezřídka zaslouží výmluvnost toho či onoho pracovníka, který je schopen se v diskuzi dostat třeba i do soukromých sfér v souznění se zájemcem. Někteří naopak jsou něco jako „jen technik“. Ale stačí se u stánku pozastavit, bystře to zaevidují a již vás osloví. Podle prospektů jsou všechna jejich tepelná čerpadla dobrá s vysokým COP, dnes již povětšinou se splněným požadavkem AVTČ – certifikací příslušnou zkušebnou. To ale budou mít dřív nebo později všichni a výběr to činí pouze ještě složitějším. A kompresory jsou, jako u plynových kotlů armatury, stejné, mnoho se vyrábí v Číně, dva či tři komponenty pro vystrojení vrtu jsou ze Švýcarska, někde je uvedena německá certifikace, takže mi nezbývalo, nežli i český výrobek dát do stejné roviny. Ale např. sondu do vrtu vyrábí jen jedna česká firma a jen jedna jediná pražská firma tento český výrobek nabízí.
Ještě existuje jeden dosti přehlížený atribut pro výběr tepelného čerpadla: Přehledný manuál. Zatím, zdá se mi, to vytváří konstruktér mnohdy ze vzdálené země, který má vše v malíčku. Navíc každý typ má svoje značky pro jednotlivé funkce, mnoho složitých kreseb, z důvodů láce na malých až miniaturních displejích čerpadel jsou dané také fantazií konstruktéra a má to pramálo společného s chápáním nejrůznějších zájemců. Jeden výrobce z jižních Čech si vytvořil svoje symboly, zdá se srozumitelné. Bodejť! Jak jsem se na výstavě dověděl, konzultovaly tyto obrázky s okruhem veřejnosti. Nevím, zda by si ostatní výrobci měli zde brát vzor či kopii, ale u českých výrobců by symboly měli být jednotné. A je na čase, aby i dovozci se měli zabývat jednotnými symboly pro ČR. Zatím deset zemí, deset rozličných symbolů. Je to ovšem vůbec v podmínkách volného trhu možné? A kdo by to měl alespoň doporučit?
Podobný příklad: Existují čtyři zásuvkové měřice spotřeby elektřiny. Ani jeden s českými názvy na displejích. Všechny jsem měl a vyhodil, neboť se nehodlám učit ze zkráceného překladu nějakého netechnického překladatele slova cost, socket apod. Najde se výrobce s českými lehce zapamatovatelnými výrazy?
Nebo ovládání tepelného čerpadla. Výrobci nabízejí ovládáním počítačem a mobilním telefonem. Já v již důchodovém věku stěží budu odněkud z auta seřizovat zvednutí teploty v bytě. A počítač? Mám tedy jít do své pracovny, zapnout PC a např. zvednout teplotu o jeden stupeň a po tomto úkonu PC vypnout. A to nepočítám „chytrý dům“, kde bych mohl u PC sedět hodinu a pořád něco seřizovat. Nepočítejme seřizování v zaměstnání. Možná, že se oba způsoby seřizování houfně užívají. Ani zde nejsem zajedno s představami přetechnizovaných výrobců. Z důvodů občasného seřízení klidně sejdu o patro níž k čerpadlu, kde mám také vše.
Uvítal bych jiné řešení
U mne je programovatelný termostat umístěn u vchodových dveří, čidlo v obýváku. Nemusím chodit za tímto účelem do obývacího pokoje, můžu třeba již po vejití do bytu měnit nastavení (bez mobilu a zapínání PC), dále vypínač komextermu a samostatný vypínač kotle pro účely větrání. A tak mi tam chybí jediné: Displej tepelného čerpadla. Rád bych si připlatil, ale patrně zde tímto požadavkem – odděleným displejem – je předběhnuta doba. Nebo na to desítky výrobců ještě nepřišli. Za to vám vnucují na ovládání mobily, tablety, počítače, kdy je otázkou, zda to uvítají a vlastní všichni příslušníci starší generace.
Další problém, barva. Většinou existuje bílá, v obchodní terminologii bílé zboží, někomu se líbí červená „hasičská“ barva, je možné spatřit i „nerezovou“ barvu. Cokoliv striktně nabízené obtížně snáším. Prádelnu mám světle modře vykachlíkovanou, a tak jsem se u jednoho stánku tázal na jinou barvu, nežli nabízenou. Předvádějícího technika jsem dost vykolejil. Žádný vystavovatel ještě tuto službu nenabízí a tak zdá se, že i takový požadavek předběhl dobu.
Ne všechny jsou také na osobní vkus technicky líbivé. Ale někomu se líbí a má to vliv na jeho volbu např. různé oblé tvary, prostřední odlišné sloupky, oválný displej apod.
Nakonec jsem si vybral pro porovnání čtyři značky. Ty čtyři byly: Nejvíce užívané, nejdražší, nejlevnější a dle mého nejlíbivější. Elektronickou poštou jsem je oslovil. Obdržel jsem slušné, seriozní vyčerpávající odpovědi a je možné, že i podle těchto maximálně seriozních a obsáhlých odpovědí si zájemce utvoří dobrý názor o firmě s konečným výběrem. Vznikl mi ale další problém: V tomto duchu slušnosti bych měl odpovědět, že vaši značku jsem si nevybral. Věru obtížný úkol.
Nakonec jsem se dobral konečnému výsledku trochu podivným způsobem:
Zástupce jednoho dovozce tepelných čerpadel napsal na TZB-info článek, ke kterému jsem měl připomínky. Pokračovalo to vzájemnou obecnou i odbornou konverzací, v mém problému výběru jsem byl odkázán na srovnávání výkonů některých vybraných německých tepelných čerpadel v zahraničí. Již zde podotýkám, že je škoda, že se do toho u nás nikdo nepustí. Mnohý zájemce by výběr tímto začal. Zkušební ústavy inkasují za certifikát, se vší tajností provedený, neboť je na zakázku. Můžou ale zveřejnit svoje zkušenosti, názory, či nějaké obecné srovnání i pro odbornou veřejnost a zájemce? Do onoho srovnání výkonů náhodně vybraných čerpadel se ještě u nás nikdo nepustil. Patrně je to složitější problém. Samozřejmě okamžitá hodnota COP není vše, jsou i jiná kriteria u tepelného čerpadla, ale některým by to usnadnilo výběr. Lepší způsob, nežli dávat reklamu těch či oněch značek na rozličné stránky internetu, do nejrůznějších tiskovin kde je jiná tematika, včetně celostátních deníků.
No a tak můj výběr tepelného čerpadla skončil vybráním tohoto dovozce ze středních Čech. Vynikající výkony umístění na prvním místě v onom náhodném hodnocení tepelných čerpadel, líbivý jednoduchý tvar, v levém rohu žlutý displej. Jediné co mi „nepasovalo“ byl jako u všech malý žlutý displej. To ale jak výše uvedeno žádný výrobce neřeší a vyrábí nucen lácí konkurence. Nevím, o kolik by se zvedla cena, pokud by displej byl řekněme v rozměrech 10 × 20 cm, miniaturní symboly a údaje z dáli viditelné.
Pokud někdy diskutuji v kruhu mých známých o tomto druhu vytápění, první otázka zvláště u mladších zní: A vyplatí se to? Odpovídám vždy prozaicky: Vraťte se do levných plechových pilinových kamen. Vždyť i zavedení ústředního vytápění nebo plynového vytápění vždy bylo dražší. Velká počáteční investice, ale laciný provoz. Nelze řešit způsobem, pokud se mi to nevrátí, nebudu investovat a dál platit stále vyšší částky. Přiznám ale, že rozličným výpočtům o návratnosti např. 8 až 10 let nevěřím. Ono také není příliš uveřejňováno, což by zasluhovalo. Vždyť jen vrt reprezentuje kolem 100 000 Kč, a čerpadlo téměř jednou tolik!
Nemám rád návrhy – o nic se nestarejte, vše uděláme. Nejen proto, že vše zaplatím, ale že montážníci provádějí rutinně svoji práci, ale v rozporu s mými mnohými představami, a někdy to dá přesvědčování, aby udělali to jinak, nežli jsou zvyklí. Opět uvedu příklad: při instalaci fotovoltaiky jsem určil místo zavěšení střídače. Montážníci provedli. Ovšem tento typ je dosti velký a displej má v pravém dolním rohu. To znamená se při každém pohledu sklonit. Takže jsem je opět zavolal, aby mi střídač umístili výš. A samozřejmě zaplatil.
Vývody vrtu budou vyvedeny až do předpokládaného místa s nastavenou roztečí. Existuje domácí výrobce speciálních pryžových podložek, vyvést tříčtvrtní trubky ze stávajícího topného systému není problém, takže k montáži bude vše připraveno a bude stačit jeden elektrikář. V jedné podlahové ploše, kterou budu měnit, s instalací tepelného čerpadla položím trubky podlahového vytápění. A v úvaze mám předehřev kapaliny z vrtu na nějakých 20 °C. Instalovaná fotovoltaika mi k tomu pomůže.
V posledním díle si povíme, co obnáší příprava a realizace hloubkového vrtu pro tepelné čerpadlo.