Olejové vytápění detailněji
Navrhnout kotelnu na extralehký topný olej je v současnosti stále častějším požadavkem. Zde je na konkrétním příkladu ukázáno, jak může být řešeno olejové hospodářství. A to na základě čtenářské reakce na jiný článek.
Dopis redakci TZB-info:
Zaujalo mne využití topného oleje, o kterém jste psal na TZB-info v článku „Pečivo a topný olej? Již 32 let je toto spojení úspěšné.“ Nejsem pekař, ale provozovatel domu s několika byty a komerčním prostorem. Nutně potřebujeme nahradit současné topení uhlím. Zmíněný topný olej by pro nás mohl být vhodnou alternativou. Mohli bychom využívat základní části stávajícího vytápění bez zásadních změn. Místa na nádrže s olejem máme dost, zvláště když se dají i v objemu okolo 3000 litrů umístit uvnitř objektu, jak uvádíte v článku. Rád bych si udělal podrobnější představu, co takové olejové topení znamená. Mohl byste, třeba na příkladu z Mělníku, více popsat jeho hlavní prvky?
Odpověď autora článku:
Není problém Váš požadavek splnit. Při redakční návštěvě jsem nafotil řadu konkrétních prvků, ze kterých se zmíněné olejové zařízení skládá. Většina z nich nebyla v článku použita. Olejové vytápění se v České republice těší stále většímu zájmu, což dokazuje i Vaše otázka. Na Váš dotaz mohu reagovat a uvést podrobnější popis olejového hospodářství. Nezabývám se volbou výkonu kotle či kotlů, vzduchospalinovým systémem, hydraulikou atp. V každém případě při modernizaci doporučuji nechat důkladně propláchnout potrubí a radiátory, aby se z nich vyplavily za léta provozu usazené kaly. Dále vyměnit termostatické ventily, které podle smyslu Vašich slov mohou mít za sebou více než 10 let provozu. Do soustavy instalovat nový výkonný filtr otopné vody, může se objevit potřeba optimalizovat hydraulické vyvážení okruhů vytápění a zvažte i případné vyčlenění samostatného okruhu pro přípravu teplé vody.
Základy
V prvé řadě je nutné si uvědomit, že olejové zařízení se skládá ze čtyř základních částí, viz obr. 1. Je to vystrojená nádrž na olej, dále rozvod oleje, což není jen potrubí, na něj navazuje vlastní spotřebič oleje, což je většinou kotle a ten musí být napojen na vyhovující odvod spalin. Na obr. 1 se předpokládá, že spalovací vzduch je přiváděn otvorem ve venkovní zdi, ale toto může u menších výkonů vyřešit i společný přívod vzduchu a odvodu spalin, jak je běžné u plynových kotlů.
Nádrže a jejich výstroj
Na obrázku 2 je příklad dnes nejčastějšího způsobu vytváření úložiště oleje z více dvouplášťových nádrží. Nádrže jsou plněny shora. Souběžně vede potrubí pro přivádění nebo odvádění vzduchu z nádrží, aby v nich nevznikal podtlak nebo přetlak.

Obr. 3 Vlevo plnicí potrubí uzavřené bajonetovým uzávěrem v pozici nad nejvyšší hladinou oleje v nádržích a vpravo výstražné světlo a siréna pro upozornění obsluhy cisterny na nutnost ukončit plnění nádrží. Umístěno v zádveří technického vstupu do domu.
Odběrové zařízení oleje z nádrže (například jen pevná trubka, ale i ohebná trubka s plovákem) je na nádrži opatřeno uzavírací armaturou a následně jsou odběry z jednotlivých nádrží pospojovány do společného potrubí. Do výstroje nádrží patří stavoznak. Důležité je kontrolní a signální zařízení, které upozorní obsluhu na nutnost ukončit plnění nádrží, aby nedošlo k jejich přeplnění.

Obr. 4 Tato výstroj je nutná pro spolehlivý a bezpečný provoz úložišť složených z více nádrží. Černé potrubí vzadu zajišťuje přívod vzduchu do nádrže při spotřebovávání oleje nebo odvod při plnění nádrže.
Rozvod oleje
Na obr. 1 je jen nejjednodušší řešení. V popisovaném případě jsou na rozvod oleje napojeny hořáky pecí a kotle. Olejové hořáky jsou vybaveny vlastním olejovým čerpadlem. Pokud je jich však více, hrozí možnost, že se budou o olej ze společného potrubí „přetahovat“. Proto byl v Mělníku zvolen nikoliv podtlakový rozvod oleje závislý na čerpadlech u hořáků, ale přetlakový se společným čerpadlem, viz obr. 6.

Obr. 6 Olejové čerpadlo nasává olej z nádrží potrubím zprava. Olej je pod tlakem hlídaným regulačním ventilem veden vzhůru k pecím a ke kotli.
Spotřebič oleje, kotel
V Mělníku je instalovaná pec vybavená olejovým hořákem Weishaupt a olejový kotel. Pro dokonalé spálení topného oleje je nutné jej do vzduchu rozprášit na co nejjemnější kapičky. K tomu musí olej procházet tryskami s velmi malým průměrem. Proto je u každého hořáku, kotle vždy nutný olejový filtr, který zachytí i velmi malé nečistoty, které by mohly některou z trysek ucpat.

Obr. 7 Olejový filtr na přívodu oleje měděným potrubím ke kotli zezadu, pod šedou trubkou. Šedá vlnovcová trubka odvádí kondenzát vznikající při kondenzačním provozu kotle.
Odvod spalin, přívod spalovacího vzduchu
Řešení této problematiky není jedno, univerzální. Vždy bude záležet na umístění kotle, možnostech, kudy vzduch přivádět a kudy odvádět spaliny.
Na závěr
Zejména pro malé výkony do 50 kW a zásobu oleje do 2 000 litrů není návrh olejového zařízení nikterak složitý. U větších zařízeních může být nutné podrobněji dimenzovat rozvody oleje a zpracovat požárně bezpečností řešení. Na to jsou však vyškoleni specialisté např. právě ze skupiny NRG, která se olejovým vytápěním zabývá přes dvacet let a má za sebou mnoho úspěšných projektů.