Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Náklady na provoz jedné dřevostavby

Datum: 18.8.2018  |  Autor: redakce s využitím podkladů investora a časopisu Dřevo & Stavby

Nedávno jsem dal na svůj Facebook příspěvek o ročním vyúčtování za plyn v dřevostavbě, redakci TZB-info to zaujalo a požádala mě o širší článek o vytápění v dřevostavbě. Na rovinu říkám, že technické fajnšmekry neuspokojí, ale stavebníkům z řad laiků možná něco dá.

TZB-info: Chceme-li hodnotit náklady na vytápění, je potřeba vědět parametry domu a jeho využití - počet osob a charakter provozu. Jak je to tedy u této dřevostavby?

Marek Řebíček: Náš dům je panelová dřevostavba od jihočeské firmy Nema, když jsme se rozhodovali, s kým stavět, nedělali jsme žádné složitý výběr. Zeptal jsem se známých z dřevařství, kdo ze středních firem má dobrou výrobní CNC technologii a oproti gigantům v dřevostavbách jsem očekával jen pružnější přístup v klientských změnách. Náš dům, respektive jeho inspiraci jsme našli v německém katalogu, potřebovali jsme úzký obdélník kvůli svažitému pozemku. Dům je orientovaný na severoseverozápad.
Jsme pětičlenná rodina, děti jsou puberťáci, občas u nás někdo přespí.

TZB-info: Jak vzniklo rozhodnutí "dřevostavba"?

Marek Řebíček: Dřevostavba nám přišla jako spíš přirozená volba, než že bychom zásadně porovnávali technologii oproti zděným, ale lákala nás i rychlost výstavby. I když dodavatel nám "jen" postavil hrubou stavbu s okny a zvenku byla fasáda v lepidle. Technologie, sádrokartony, betony, omítku, střešní krytinu atd. jsme už řešili s místními řemeslníky. Začalo se v červenci, na vánoce jsme bydleli.




TZB-info: Jaké je stavební řešení?

Marek Řebíček: Jedná se skoro pravidelný dvoupodlažní kvádr se zastavěnou plochou 114 m2 s pultovou plechovou střechou, z obvodu vystupuje jen blok schodiště, dům je bohatě prosklený - dřevěná eurookna s trojsklem.
Plášť budovy tvoří difuzně otevřená stěna z přírodních materiálů.
Nosné dřevěné prvky z KVH o tl. 160 mm jsou opláštěné z interiéru OSB deskou, minerální izolací a sádrovláknitou deskou. Z exteriéru je zaklopená dřevovláknitou deskou s lepidlem. Mezera mezi opláštěním je vyplněna foukanou celulózovou izolací. panel je široký necelých 30 cm.
Omítka je klasická silikonová, rýhovaná. Panely byly dovezeny takřka nastrojené a sestaveny jeřábem na základovou desku.
Nevím jaký je tepelný odpor obvodové stěny mého domu, ani jsem neověřoval těsnost stavby blower door testem.

Technické parametry:
Velikost pozemku: 850 m2, zastavěná plocha: 115 m2, podlahová plocha: 182 m2, spodní stavba: základová deska – železobetonová konstrukce, stavební systém: sendvičové panely, tepelná izolace: foukaná celulóza, dřevovláknité desky, fasáda: lepidlová stěrka, CEMIX pastovitá omítka, střecha: pultová, střešní krytina: plechová krytina Yane Systems, okna: dřevěná, zasklení: izolační trojsklo, podlahy: betonové, dřevěná plovoucí podlaha Magnum, dlažby, vytápění: plynový kondenzační kotel Junkers včetně přípravy teplé vody, radiátory Korado.
Skladba stěny od interiéru: sádrokartonová konstrukční deska 12,5 mm, instalační předstěna vč. tepelné izolace 60 mm, OSB deska 15 mm, nosná konstrukce zKVH hranolů 60/160 vč. izolace 160 mm, dřevovláknitá izolace 60 mm, podkladová armovaná omítka 4 mm, strukturovaná omítka 1,5 mm, celková tloušťka stěny: 315mm U stěny:U= 0,18 W/m2K




TZB-info: Jaký je systém vytápění a dalších souvisejícíh technologií?

Marek Řebíček: Dle projektu je tepelná ztráta domu 8 kW, je vytápěný plynovým kondenzačním kotlem Junkers o výkonu 12 kW s ekvitermní regulací, který zajišťuje i přípravu teplé vody pomocí 60 litrového zásobníku s cirkulací teplé vody do koupelen. Pokoje jsou osazeny klasickými otopnými tělesy. V domě jsou umístěna malá krbová kamna o výkonu cca 5 kW.
Dům se od klasické dřevostavby odlišuje jen betonovým stropem a podlahou. Toto bylo zvoleno z hlukově izolačních i termických důvodů, je to hmota, která akumuluje chlad i teplo, podle potřeby. Dům nemá žádné moderní technologie, rekuperaci, podlahové topení, neláká mě závislost na nich. Neuvažovali jsme o jiném zdroji vytápění pro vysokou investici, klimatizaci i díky orientaci na sever nepotřebujeme. Termostat je nastavený na interval 18-20 °C . Nastavení regulace a termostatu jsem se tři roky nedotkl. Pravidelně si navečer topíme v kamnech. Ale je to spíš sociální aktivita než snaha ušetřit.

TZB-info: S náklady na vytápění souvisí kromě vlastností domu, způsobu jeho užívání i volba dodavatele plynu. Měníte jej?

Marek Řebíček: Dodavatele plynu pravidelně každé dva roky soutěžíme, aktuálně jsme na ceně 298 Kč/GJ včetně DPH (1,07 Kč/kWh), což je na maloodběr slušné.

TZB-info: Jste spokojen s náklady na vytápění?

Marek Řebíček: Loňská sezóna představuje tedy náklady ve výši 11.400 Kč včetně DPH (11,662 MWh) za vytápění a ohřev vody zemním plynem pro 5 osob. Pro poctivost je potřeba ještě uvést spotřebu cca 750 kg dřevěných briket Waldera v ceně okolo 4.000 Kč.
Tedy za cenu jednoho rodinného obědu měsíčně si potvrzuji rozhodnutí nic komplikovaně neřešit, větrám si kdy chci, nemusel jsem investovat další stovky tisíc korun do technologie stavby, nejsem závislý na trvalé dodávce elektřiny, pokud se v budoucnu vyřeší domácí akumulátory.
Věnuji se výrobě dřevěných pelet a často se mě lidé ptají, proč netopím jimi. Ano bylo by to levnější, ale při ceně investice 25.000 Kč za m2 novostavby se mi obětovat jednu místnost na kotelnu nevyplatí. Kdybych měl starší dům s přirozeným technickým zázemím, rozhodl bych se jinak. Ale i v dřevu poblázněném Rakousku v novostavbě vyhraje tepelné čerpadlo či plyn.

TZB-info: A Vaše doporučení pro podobně prakticky zaměřené investory?

Marek Řebíček: Rozumím snaze o pasivní či nulové domy, ale z pohledu denních nákladů vícečlenné rodiny je považuji spíš za demonstraci technologií a věc pro fanoušky.
Naše spotřeba elektrické energie se pohybuje do 1000 Kč/měsíc a vodné a stočné dělá okolo 700 Kč.
Zvolte dobrou technologii stavby, nepřetápějte, hledejte dobrou cenu za energie a užijte si Váš dům, zbytek jsou zbytečné starosti.

Jak šel čas
1. Bydleli jsme ve starém nájemním domě na okraji Prahy. Vzhledem k jeho stavu bylo načase začít řešit nové bydlení, navíc nám nevyhovovala občanská vybavenost lokality. Hledali jsme proto samostatně fungující město ve středních Čechách, odkud bychom mohli dojíždět do Prahy za prací. A nakonec jsme našli.
2. Původní dům na pozemku jsme zbourali, celou parcelu vyčistili od skládky harampádí a nechali si udělat studii na 2 moderní domy. Protože jsme ale s výstavbou nezačali hned, změnily se plány a naše požadavky se začaly vyvíjet, z realizace architektonicky výjimečných počinů sešlo. Půlku pozemku jsme prodali přátelům a začali jsme mluvit o domě mnohem praktičtějším, funkčnějším avšak o to lépe postaveném.
3. Jsme tady moc spokojeni, z obývacího pokoje se díváme na pole a krásně tu tak pozorujeme změny ročních období. Pod pozemkem nám teče potok, ve kterém si nadšeně hrají děti, a olše a vrby na jeho břehu nám vytvářejí přirozenou bariéru před větrem. Dřevostavba každopádně splnila všechna naše očekávání a lokalita zajistila přesně takový standard, po kterém jsme toužili.

 

Hodnotit:  

Datum: 18.8.2018
Autor: redakce s využitím podkladů investora a časopisu Dřevo & Stavby



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (2 příspěvky, poslední 22.08.2018 13:37)


Témata 2018

Partneři - Vytápíme plynem

CAD a BIM knihovny

Partneři - Vytápění

Doporučujeme