Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

„Zrušení osvobození kotelen od daně bude mít pozitivní efekty pro naše životní prostředí i zdraví“

Je zrušení daňového zvýhodnění plynových domovních kotelen správným krokem k ochraně ovzduší a snížení produkce CO2? Redakce TZB-info o tom pochybuje.


© Fotolia.com

Pokud se na problém podíváme obecněji, tak z čeho vyrábí teplárny teplo? Až na některé, byť místně významné výjimky využití biomasy, trochu ještě z uhlí, ale především ze zemního plynu. V každoročních Předběžných cenách tepelné energie, dostupných na stránkách Energetického regulačního úřadu ERÚ lze pro každou cenovou lokalitu údaj o použitém palivu snadno nalézt.

Pokud se odběratelé tepla odpojují od zdrojů tepla CZT využívajících uhlí, měl by pan ministr jásat. Neboť tito odběratelé nebudou přecházet k zastaralým kotlům na pevná paliva s ručním přikládáním, ale vybudují si moderní kotelny s kotli automatickými nebo přejdou na zemní plyn či tepelná čerpadla. Pokud přejdou z dálkového tepla z plynu na své teplo z plynu, tak využijí moderní kondenzační kotle splňující požadavky ekodesignu. Vzhledem ke kratším rozvodům tepla a menším ztrátám tepla cestou do domů, k lepší regulovatelnosti vzhledem k potřebě každého objektu, přípravě teplé vody prakticky v místě spotřeby, je jisté, že moderní nové domovní kotelny mají vyšší účinnost a produkují méně CO2 na spotřebovanou kWh či GJ tepla než CZT.

Ozývají se nám obce, ve kterých se kupí žádosti na odpojování od centrálních zdrojů tepla a výstavbu malých domovních kotelen. To pro ně představuje především problém z pohledu zhoršení kvality ovzduší. Domovní kotelny vypouštějí do ovzduší znečišťující látky, například oxidy dusíku, a to přímo do dýchací zóny člověka, oproti stávajícím systémům centrálního vytápění, které mají vysoké komíny. To se negativně projevuje zejména při smogových situacích, kdy se znečišťující látky z nízkých komínů kumulují pod inverzní vrstvou. Z pohledu ekologického bude tedy příznivější, pokud systémy CZT zůstanou v Česku funkční a dojde k jejich modernizaci, což je i předpoklad vyplývající ze Státní energetické koncepce.


Oxidy dusíku? Z řízeného spalování zemního plynu? Kolik? V moderních kondenzačních kotlích s neustále se zpřísňujícími požadavky na emise, když staré kotle se do nových kotelen nedávají! Ve městech určitě není prioritou, aby každý byt měl vlastní zdroj tepla. Ovšem argument, že „špínu z měst je třeba vyvézt za hranice města“, nelze přijmout za demokratický. Takto se to řešilo za komunistů, za minulého režimu. Ptal se snad pan ministr obyvatel obcí okolo měst, jak se jim dobře dýchá ve špíně produkované městem? Že by se současné MŽP chtělo vrátit k postoji z minulého režimu?

Z jakých obcí pocházejí varovné hlášky o odpojování majitelů rodinných domů? S největší pravděpodobností z obcí, kde i obec zainvestovala do CZT a jak se ukazuje, tak zřejmě nejsou schopné teplo vyrábět v konkurence schopných cenách. Jinak by lidé nikdy od CZT vzhledem k jeho komfortu neutíkali! Přitom samo Ministerstvo životního prostředí již dalo prostřednictvím legislativy obcím právo zakázat spalování nevyhovujících pevných paliv ve vybraných lokalitách. Takže návrat majitelů rodinných domů k nevyhovujícím palivům lze obecní vyhláškou v klidu zakázat a není možný. Takže jaké obavy ze zhoršení ovzduší?

V případě rozpadu soustavy zásobování teplem a přechodu na domovní plynové kotelny hrozí další významné zhoršení kvality ovzduší ve městech (snížení výšky emise, přesun do obydlených částí měst, méně kontrolované zdroje bez kontinuálního měření emisí). Na složitou situaci soustav zásobování teplem a důsledky jejich rozpadu pro kvalitu ovzduší upozornily i závěry Dialogu o čistém ovzduší, který se konal za účasti zástupců Evropské komise loni na podzim v České republice.

K tomu to argumentu je vhodné položit otázku: Jak je možné, že v zemích, ve kterých nemá tak tradičně silné zastoupení CZT, mají ve městech čistší vzduch než u nás ve městech silně teplofikovaných z dálkových zdrojů tepla s vysokými komíny? Stačí se podívat na mapy emisního zatížení měst západně od našich hranic, a je to zřejmé. O takové srovnání by se měl opírat jeden z argumentů MŽP. Nemělo by jít jen o politickou obhajobu existence velkých teplárenských soustav, podnikatelských záměrů jejich majitelů a strašení lidí a konstatování, že se jim emise z malých zdrojů nedaří dostatečně přesně sledovat a vykazovat. Pokud by na zmíněném „Dialogu“ měli dostatečně silné zastoupení provozovatelé domovních kotelen, tak by tyto argumenty mohly zaznít. Jenže jakou politickou sílu má provozovatel domovní kotelny vedle zásobitele teplem deseti až stovek tisíců bytů? A na toto se nabaluje vedlejší argument. A to propojení výroby tepla s výrobou elektřiny kogenerací. Pokud v CZT klesne spotřeba tepla, klesne i výnos z vyrobené elektřiny. A to ze zemního plynu, se zvýšenou produkcí oxidů dusíku a nežádoucích organických látek, které produkují pístové motory kogeneračních jednotek. Že se u těchto zdrojů emisí nestaví vysoké komíny vypouštějící emise daleko za město, v tomto případě MŽP nevadí, kupodivu.

V případě nízkopříjmových skupin dojde v porovnání s veškerými výdaji daných domácností k nárůstu výdajů na energetické produkty pouze do 0,2 %. U nejnižších příjmových skupin to znamená navýšení výdajů přibližně o 11 Kč na osobu a měsíc.

Tedy domácností napojených na domovní kotelny. Rozbor ekonomických dopadů byl na TZB-info v článku Zrušení daňového zvýhodnění zemního plynu pro domovní kotelny.

Na závěr

Jak bylo uvedeno ve vyčíslení dopadů zrušení daňového zvýhodnění, nejde o zdražení, které by výhodnost domovních plynových kotelen mohlo ekonomicky zásadně ovlivnit, pokud jsou technicky optimálně vyřešeny. Souhlasit s argumentací použitou k obhajobě tohoto kroku ze strany ministra životního prostředí a na úrovni státu, který se zavázal snižovat produkci CO2, ale i měrnou spotřebu primární energie na veškeré spotřebované energii, je však velmi, velmi těžké.