Přehled trhu plynových kotlů 2017 – 2019, díl 1. – Kategorie kotlů, druhy plynů a spotřeby

Pozn. redakce:
V článku použité číslování obrázků a tabulek je v souladu s komplexním materiálem MPO. Případně vynechané číslo tedy není chybou!

Kategorie plynových kotlů

1. Stacionární a závěsné

• Stacionární kotle nacházejí své uplatnění např. v kotelnách, kde nahrazují původní kotle na pevná paliva. Jsou objemnější, co do výkonu, velikosti i hmotnosti. Často mívají integrovaný zásobník na teplou vodu.
• Závěsné kotle jsou oproti stacionárním menší a lehčí. Jejich využití je především v domácnostech.

2. Atmosférické a turbo s nuceným odtahem spalin

• Atmosférické kotle jsou ve velké většině případů instalovány s odvodem spalin do komína přirozenou cestou a přívodem spalovacího vzduchu z místnosti.
• Turbo kotle jsou instalovány s odvodem spalin ven a přívodem spalovacího vzduchu z exteriéru, bez závislosti na vnitřním prostředí. Provoz vzduchospalinové cesty je nucený – s ventilátorem, který je součástí kotle. ¹/

3. Konvenční a kondenzační

• Konvenční (klasický) plynový kotel je druh topného kotle, v němž se prostým spalováním plynných paliv vyvíjí teplo, kterým se ohřívá teplonosná látka. Může sloužit jak k vytápění, tak i k přípravě teplé vody v domácnosti. Jeho pořizovací cena je zpravidla nižší než cena kotlů kondenzačních.
• Kondenzační plynové kotle kromě tepla vzniklého prostým spalováním plynu dokážou využít i energii z kondenzace vodní páry, která při hoření plynu vzniká. U klasického kotle odchází pára nevyužitá spolu s ostatními spalinami. V kondenzačním kotli vlivem snížení teplot spalin pod rosný bod dochází ke kondenzaci vodní páry a uvolněná energie je v kotli využita. Podmínkou je dostatečné ochlazení spalin, které umožňuje speciální konstrukce výměníku tepla v kotli a provozní parametry, tedy dostatečně nízká teplota teplonosné látky. Změnou skupenství páry ve spalinách se uvolní energie, a teoreticky se tak může z jednotky zemního plynu získat až 11 % tepelné energie navíc. Vzhledem k tradici se velmi často hovoří o účinnosti kondenzačních kotlů až 110 %, což je dáno pouze tím, že dříve se do maximálně možného množství získané tepelné energie nezahrnovala energie získaná kondenzací. (Obrázek 1)

Obrázek 1 Rozdíl v principu fungování konvenčního a kondenzačního plynového kotle

Nejběžnější druhy plynných paliv používaných v domácnostech

1. Zemní plyn

Je přírodní hořlavý plyn využívaný jako významné plynné fosilní palivo. Hlavní složkou je metan. Nachází se buď samostatně, společně s ropou nebo černým uhlím. Zemní plyn je považován za ekologické palivo. Ve vozidlech se využívá ve stlačené CNG (Compressed Natural Gas) nebo zkapalněné podobě LNG (Liquefied Natural Gas). LNG může být využito i v satelitních stanicích pro zásobování odběratelů nepřipojených na veřejnou síť. Do zemního plynu se započítává i degazační neboli důlní plyn.

2. Propan-butan nebo také LPG (Liquefied Petroleum Gas)

Zkapalněný ropný plyn je směs uhlovodíkových plynů používaná jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel. Používá se jako palivo pro vaření, vytápění i osvětlování, dále také jako palivo pro zážehové motory. Běžně se plní do tlakových lahví různých velikostí, které se pak používají jakožto přenosné zásobníky topného plynu v domácnostech a při pobytu v přírodě. Pro vytápění např.: rodinných domů se používá zásobníků jako velkých a bezpečných úložišť propanu. Zásobník je řešení pro vytápění a ohřev vody pro rodinné domy nepřipojené na veřejnou síť.

3. Svítiplyn

Svítiplyn se vyráběl karbonizací černého (a později i hnědého) uhlí v plynárnách. Ve 20. století byl však postupně vytlačován elektřinou a levnějším a bezpečnějším zemním plynem. Výměna za zemní plyn začala v ČSSR v roce 1969 na jižní Moravě a skončila v severních Čechách až v roce 1996.

Spotřeba zemního plynu v ČR domácnostmi

Z celkové konečné spotřeby zemního plynu v Česku v roce 2018 připadlo na domácnosti 23 %.

Obrázek 3 Energetická bilance zemního plynu (TJ)

Obrázek 4 Konečná spotřeba zemního plynu a svítiplynu v domácnostech (TJ) ²/

Obrázek 5 Konečná spotřeba energie v sektoru domácností podle druhu konečného užití v TJ (Zdroj: ČSÚ, přepočet MPO)

Vývoj počtu odběratelů v sazbách pro domácnosti

Údaje o počtu odběrných míst a spotřebě v jednotlivých pásmech v kategorii domácnosti uvádí ERÚ v Roční zprávě o provozu plynárenské soustavy ČR. Vzhledem k časové náročnosti zpracování údajů jsou data uváděna s ročním zpožděním. Tarifní pásma se v plynárenství v průběhu jednotlivých let měnila. Poslední změna proběhla v roce 2011, kdy byla nově použita současná pásma. Rozlišuje se 7 pásem podle velikosti celkového ročního odběru plynu v MWh.

Jednotlivým pásmům lze přiřadit i obvyklý charakter spotřeby. Roční spotřebu plynu do 1,89 MWh mají zpravidla odběrná místa, kde se plyn využívá jen na vaření. Do tohoto pásma spadá největší počet odběrných míst (Tabulka 8) Při roční spotřebě do 7,56 MWh lze předpokládat, že kromě vaření je na odběrném místě plyn využíván i k ohřevu vodu. Při roční spotřebě nad 7,56 MWh už bývá plyn využíván k přitápění v kombinaci s jinými palivy nebo k samostatnému vytápění.

Tabulka 6 Počet zákazníků kategorie domácnosti v letech 2007–2018 (Zdroj: ERÚ)

Tabulka 9 Vývoj průměrné spotřeby v jednotlivých pásmech

¹/ Pozn. redakce: Turbokotle jsou někdy provozovány i s nasáváním vzduchu z interiéru, což umožili výrobci oddělením přívodu vzduchu a odvodu spalin do samostaných potrubí již v kotli nebo speciálním nástavcem na kotel, který koncentrické řešení odvodu spalin menší vnitřní trubkou a přívodu spalovacího vzduchu prostorem mezi spalinovou trubkou a vnějším pláštěm rozdělil na samostatná potrubí.

²/ Pozn. redakce: Z obrázku 4 Konečná spotřeba zemního plynu a svítiplynu v domácnostech (TJ) je viditelné, jak bylo ukončeno využití svítiplynu. Poměrně rychlý nárůst spotřeby ZP do roku cca 1996 souvisí s masivní plynofikací podporovanou obcemi a státními dotacemi s cílem zásadně zlepšit kvalitu ovzduší.