Plyn jako zdroj energie a budoucnost plynárenství

Jubilejní 30. ročník Podzimní plynárenské konference měl formu diskuzních fór mezi předními zástupci českého i zahraničního plynárenství, regulátora, analytických a koncepčních společností, státních institucí, dodavatelů plynu aj. Hlavní témata diskuzních fór byla:

• České plynárenství – vize dekarbonizace
• Pohled Evropy na roli plynu
• Role plynů v národním energetickém mixu
• Možnosti rozvoje zelených plynů a technologií
• Implementace evropské klimatické legislativy
• V hlavní roli spotřebitel

Kromě vývoje v ČR se hovořilo i o budoucnosti plynů v evropském kontextu, a to díky zahraničním řečníkům. Strategickými tématy jsou role plynů v energetickém mixu, dekarbonizace, energetická bezpečnost, budoucí význam zelených plynů a technologií, dopad očekávaných změn na spotřebitele, a vývoj legislativy EU, která ovlivní budoucí podobu celého sektoru plynárenství.

Plyn jako důležitý zdroj energie budoucnosti

„Jedním z klíčových bodů konference byla z mého pohledu prezentace společnosti Frontier Economics. Ta pro Eurogas, naši sesterskou evropskou organizaci, udělala velkou studii, kde se úloha plynu zkoumá i v delším časovém horizontu. Jejich závěrem je, že i v roce 2050 bude v Evropě role plynu stále důležitá, ne-li z hlediska energetické bezpečnosti důležitější, než je dnes,“ řekl Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu.

„Dekarbonizace je složitá otázka, důležité je ale mít jak krátkodobé, tak i dlouhodobé cíle. Ty krátkodobé potřebujeme kvůli jistotě, že můžeme používat technologie, které známe, abychom dodali vše, co si stanovíme. Potřebujeme ale také dlouhodobé cíle, které se možná dnes zdají být nesplnitelné, budou nás ale motivovat k hledání nových řešení a způsobů, jak pracovat s dekarbonizací a snižováním dopadů na životní prostředí,“ uvedl Jan Zápotočný, jeden z diskutujících a také místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie, a.s.

„V příštích letech a ve střednědobém horizontu bude role plynu v české energetice velmi důležitá. Česko teď při výrobě tepla a elektřiny významně spoléhá na uhlí, ale uhelné zdroje se budou postupně odstavovat a roli řiditelného, spolehlivého a bezpečného zdroje převezme zemní plyn, který má mnohem nižší emise než právě uhlí,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Pro možnosti rozvoje výroby a využití zelených plynů, vodíku, biometanu a dalších obnovitelných či nízkoemisních plynů v budoucím energetickém mixu je klíčové zkoumat všechny reálné možnosti. Soustředit se jen na obnovitelný vodík (RFNBO H2) pro plnění cílů směrnice RED III v podmínkách ČR by nemělo být jedinou vhodnou strategií. Dalším vhodným nástrojem pro start vodíkové ekonomiky v ČR by mohl být i rozvoj nízkouhlíkového vodíku. Svou roli může sehrát i obnovitelný metan. Aktuálně se však potýkáme s bariérou tvořenou velkou regulací pro výrobu obnovitelných plynů. Bez importu zeleného vodíku se neobejdeme. Thomas Merker, jednatel GasNet s.r.o., poukázal na významnou roli biometanu v dopravě a schopnost ČR nahradit až 15 % dovozu plynu výrobou vlastního biometanu. Ten by výrazně snížil naši importní závislost a tím také přispěl k vyšší energetické bezpečnosti. Distribuční soustavy jsou připraveny distribuovat až 20% podíl vodíku v zemním plynu.

Možnosti a úlohu plynárenství ovlivňuje implementace evropské klimatické legislativy. V současnosti probíhá novela českého energetického zákona LEX OZE III, systém obchodování s emisními povolenkami ETS I pro zdroje nad 20 MW bude rozšířen o ETS II aj.

V problematické pozici není jen plynárenství, ale i spotřebitelé plynu, neboť legislativa mění podmínky rychleji, než je běžná délka inovační cyklu. To se týká i teplárenství, které se bez významného podílu plynu ve struktuře nosičů energie neobejde. Zda padla i kritika k evropským tvůrcům legislativy, z nichž mnozí podceňují roli teplárenství v některých státech. V Česku se změny v teplárenství, podle slov Kamila Čermáka, ČEZ ESCO, týkají přibližně 4 miliónů obyvatel.

„Role plynu bude pro ČR důležitá nejen v krátkodobém, ale i ve střednědobém horizontu, a to hlavně kvůli nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů, které mají mnohdy obtížně predikovatelnou dodávku, což v našich podmínkách střední Evropy platí dvojnásob,“ uvedl Ludvík Baleka, Pražská plynárenská. „Když říkám plyn, tak tím nemyslím jen ten zemní. Ten bude postupně nahrazován obnovitelnými plyny, například biometanem a vodíkem.“

Zpracováno s využitím tiskové zprávy FeedIT.cz