Zásady bezpečné montáže a oprav plynových zařízení

Plynová zařízení, ať už plynárenská nebo odběrná (viz též zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů) jsou ta, kterým je bezesporu nutné věnovat potřebnou péči nejen při provozu právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami a užívání občanskou nepodnikající sférou, ale již při jejich montáži, rovněž pak při jejich opravách. S ohledem na zaměření periodika Český instalatér věnujeme v dalším textu pozornost těm nejčastěji se vyskytujícím odběrným plynovým zařízením - plynovodům v budovách a spotřebičům plynných paliv s výkonem pod 50 kW.

Připomeňme si, že poslední citované, stejně jako ostatní odběrná plynová zařízení patří mezi vyhrazená plynová zařízení viz zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce (ČÚBP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Uvádíme aktuální stav (k 15. 6. 2006) citovaných, obecně závazných právních předpisů:

1. Zákon č. 174/1968 Sb.,

ze dne 20. prosince 1968, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

• Změna: 575/1990 Sb.
• Změna: 159/1992 Sb.
• Změna: 47/1994 Sb.
• Změna: 71/2000 Sb.
• Změna: 124/2000 Sb.
• Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.
• Změna: 436/2004 Sb.
• Změna: 253/2005 Sb.
• Změna: 309/2002 Sb

2. Zákon č. 458/2000 Sb.,

ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

• Změna: 262/2002 Sb.
• Změna: 151/2002 Sb.
• Změna: 278/2003 Sb.
• Změna: 356/2003 Sb.
• Změna: 670/2004 Sb.
• Změna: 309/2002 Sb., 186/2006 Sb.

3. Vyhláška č. 21/1979 Sb.

Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, ze dne 22. ledna 1979, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

• Změna: 554/1990 Sb.
• Změna: 352/2000 Sb.
• Změna: 395/2003 Sb.

Z výše uvedených předpisů je zřejmé, že provádět montáže a opravy vyhrazených plynových zařízení a potažmo plynovody v budovách a spotřebiče plynných paliv se jmenovitým výkonem pod 50 kW smí jen: odborně způsobila oprávněná organizace (právnická nebo podnikající fyzická osoba) svými odborně způsobilými zaměstnanci - držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti k montážím a opravám.

Oprávnění a osvědčení vydává Institut technické inspekce Praha. Montáž a opravy jsou živností vázanou.

Můžeme tudíž konstatovat, že být nositeli platných oprávnění a osvědčení je základním předpokladem k provádění bezpečné montáže a oprav plynových zařízení, a to nejen těch, kterým v příspěvku věnujeme pozornost. Pochopitelně, že získáním nezbytných dokladů o odborné způsobilosti věc nekončí. Při montážích a opravách je nezbytné dodržet obecně závazné právní předpisy relevantní pro předmětnou činnost, též využívat "dobrých rad" normativních dokumentů (ČSN, ČSN EN, TPG, TDG apod.) a v neposlední řadě provádět montáže a opravy zodpovědně a kvalitně.

Dalším zásadním předpokladem k bezpečnému provádění předmětných činností je volba odpovídajících materiálů. Zde musíme připomenou nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Stavebním výrobkem je každý výrobek určený výrobcem nebo dovozcem pro trvalé zabudování do staveb, pokud jeho vlastnosti mohou ovlivnit aspoň jeden ze základních požadavků na stavby (např. požární bezpečnost; bezpečnost při užívání apod., viz Příloha 1 nař. vl. č. 163/2002 Sb.)

Stanovenými výrobky, u kterých výrobce nebo dovozce zajišťuje nebo provádí posuzování shody se základními požadavky z hlediska jejich vhodnosti k určenému použití jsou komponenty plynovodů v budovách, a to zařazené v Příloze 2 nař. vlády ve skupině 7. "Stavebních výrobků pro kanalizační systémy a rozvody kapalin a plynů" pod pořadovým číslem 10.
Přesný text uvádíme na v tab. 1.

Též spotřebiče plynných paliv určené jak k užívání občanům, tak i pro průmyslovou sféru podléhají posuzování shody, a to podle nař. vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. Jsou jimi např. lokální spotřebiče - kuchyňské sporáky, průtokové ohřívače vody. Jen takové lze instalovat u zákazníků.

V této souvislosti je potřebné připomenout vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (probíhá novela v souvislosti s vydáním nového stavebního zákona), a to § 46 Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení.
Uvádíme přesně znění:

7. Stavební výrobky pro kanalizační systémy a rozvody kapalin a plynů

Tab. 1

Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení

1. Pro plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení1 lze použít jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku.
   
   
2. Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálů z plastů. Rozvod plynu musí být dimenzován tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.
   
   
3. Rozvod plynu se nesmí vést v místech, kde by byl vystaven mechanickému namáhání, popřípadě poškození, koroznímu nebo teplotnímu působení (u materiálu z plastů nesmí teplota překročit 20 °C a u oceli 50 °C) a v místech, kde by byla znemožněna jeho kontrola, popřípadě údržba, pokud nejsou provedena opatření podle odstavce 5.
   
   
4. Na začátku odběrného plynového zařízení¹ musí být instalován hlavní uzávěr umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn v obytných a pobytových místnostech, ve spížích, světlících a šachtách, v koupelnách a záchodech, v prádelnách 7. Stavební výrobky pro kanalizační systémy a rozvody kapalin a plynů a kotelnách, v garážích, ve skladech potravin, hořlavých látek a kapalin, ve shromažďovacích prostorech, v kolektorech a technických chodbách, v chráněných únikových cestách a nevětratelných nebo nepřístupných prostorech.
   
   
5. Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné trubky (chráničky)
   1. pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,
   2. při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,
   3. při průchodu obvodovými zdmi a základy.
6. Připojené spotřebiče² musí vyhovovat danému druhu plynu a provoznímu přetlaku a mohou být podle svého provedení umístěny pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím přiváděného vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu a funkci spotřebiče.

¹ Zákon č. 222/1994 Sb., nyní platí zákon č. 458/2000 Sb. v platném znění
² Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv, nyní platí nařízení vlády č. 22/2003 Sb.

Poznámka:

V částce 63 Sbírky zákonů ČR, která byla rozeslána 11. května 2006 byly zveřejněny základní a zásadní zákonné normy: Jsou jimi:

1. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
2. Zákon č. 184/2006 Sb. o odvětví nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
3. Zákon č. 186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění)

Montážní a opravárenské práce se u plynovodů v budovách neobejdou v řadě případů bez svařování a tudíž respektování zásad a podmínek požární bezpečnosti - vyhl. MV č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tlakových nádobách.

1. Tato vyhláška stanoví podmínky požární bezpečnosti pro
   1. svařování, jímž se rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp, a
   2. nahřívání živic v tavných nádobách.
2. Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se vztahují na svařování a nahřívání živic v tavných nádobách provozované právnickými osobami a fyzickými osobami vykonávajícími podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů.¹ Na ostatní fyzické osoby² se podmínky požární bezpečnosti rovněž vztahují, jen pokud není dále stanoveno jinak.

¹ § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů
² 17 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb.

Podmínky pro zahájení svařování

1. Před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření [§ 2 písm. g)]. Při tom se hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích (např. stěnách, stropech, přepážkách). Změní-li se podmínky požární bezpečnosti v průběhu svařování, lze v něm pokračovat až po novém vyhodnocení a zajištění odpovídajících základních nebo zvláštních požárně bezpečnostních opatření.
   
   
2. Pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření se jejich zajištění prokazuje písemně. Přitom se vychází i z požadavků vyplývajících ze zákona a předpisů o požární ochraně.³ Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování jsou uvedeny v příloze č. 2 tabulce 1. Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření je uveden v příloze č. 1.
   
   
3. Při stanovení zvláštních požárně bezpečnostních opatření se vychází také z podkladů týkajících se požární bezpečnosti technického vybavení i technologického procesu, které nejsou součástí svářečské technologie, a vyskytují se na svářečském pracovišti, jakož i v přilehlých prostorech.
   
   
4. Před zahájením svařování se
   1. stanoví a vyhodnotí možné požární nebezpečí ve vztahu k druhu svařování, stavu svářečského pracoviště a přilehlých prostorů, použitých zařízení a materiálů a reaguje se na ně v požárně bezpečnostních opatřeních,
   2. vymezí oprávnění a povinnosti osob k zajištění požární bezpečnosti při zahájení svařování, v jeho průběhu, při přerušení svařování a po jeho skončení,
   3. stanoví požadavky na účastníky svařování vyžadujících zvláštní požárně bezpečnostní opatření a na osoby provádějící požární dohled, včetně intervalů pro výkon tohoto dohledu při přerušení a po skončení svařování, pokud není požární dohled nepřetržitý (§ 4 odst. 1 a 2, příloha č. 1),
   4. stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů,
   5. zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,
   6. určí provozní podmínky technických zařízení a technologického procesu, včetně podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
   7. stanoví další opatření s ohledem na druh činnosti, případně specifické riziko svářečského pracoviště.
5. Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření. S ohledem na dané provozní podmínky se může jednat o jedno nebo více opatření spočívajících zejména v
   1. odstranění hořlavých nebo hoření podporujících nebo výbušných látek,
   2. překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno hořlavým materiálem (stupeň hořlavosti A nebo B podle ČSN 73 0862) izolujícím hořlavou látku od zdroje zapálení tak, aby nedošlo k vznícení. Při obloukovém svařování lze pro závěsy, pásy nebo zástěny použít materiál odpovídající požadavkům normových hodnot, a to způsobem a ve vzdálenosti, která bezpečně chrání proti žhavým částicím ze svářečských prací dle určení výrobce nebo dovozce; překrytí se provede tak, aby nedocházelo k nasáknutí hořlavé látky do krycího materiálu,
   3. úpravě dopadové plochy nebo krytí dráhy vedení přímého i odraženého laserového záření z laserů III. a IV. třídy,
   4. vybavení hasebními prostředky podle charakteru pracoviště a použité technologie svařování,
   5. měření koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a prachů ve směsi se vzduchem nebo jiným oxidovadlem a udržování koncentrace pod hranicí nebezpečné koncentrace
   6. ochlazování konstrukce,
   7. provětrávání pracoviště pro odstranění nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par, prachů,
   8. rozmístění technického vybavení proti rozstřiku žhavých částic tak, aby spolehlivě zabraňovala působení jisker, částic kovu i strusky.
6. Provádí-li se svařování, které vyžaduje zvláštní požárně bezpečnostní opatření opakovaně a na stavebně či konstrukčně obdobných svářečských pracovištích, pro které lze stanovit tato požárně bezpečnostní opatření jednotně, může se tak učinit v příslušném pracovním nebo technologickém postupu.
   
   
7. Při svařování je třeba zabránit takovému ohřátí svařovaných i dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti nebo celistvosti zařízení, jejímž důsledkem by byl únik hořlavých látek nebo hoření podporujících látek.
   
   
8. Překrytí a utěsnění hořlavé látky se provede tak, aby mezi jednotlivými díly použitého materiálu nezůstaly nechráněné otvory umožňující průnik žhavých částic, plamene nebo přenos tepla.
   
   
9. Při svařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření je nutná účast nejméně dvou osob včetně svářeče. Obsadit pracoviště jednou osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování, kdy svářeč je schopen všechny úkony spojené s vlastním svařováním i požárně bezpečnostními opatřeními sám obsáhnout.
   
   
10. Svařování se nesmí zahájit, jestliže
    1. nejsou stanovena požárně bezpečnostní opatření s ohledem na druh a místo těchto prací,
    2. svářeč a pracovníci zúčastnění na svařování a souvisejících činnostech nejsou prokazatelně seznámeni s podmínkami požární bezpečnosti,
    3. nejsou splněny podmínky požární bezpečnosti,
    4. svářeč na svářečském pracovišti nemůže prokázat svou odbornou způsobilost ke svařování doklady odpovídajícími normovým požadavkům nebo normativním dokumentům dle ČSN EN 45020 nebo vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného v České republice; v případě, že není pro určitý druh svařování těmito předpisy odborná způsobilost stanovena, pak oprávněním odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení

³ Např. § 6a písm. g) zákona č. 133/1985 Sb.

Podmínky po skončení svařování

1. Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatření se v rámci požárního dohledu zkontroluje požární bezpečnost svářečského pracoviště i přilehlých prostorů a zajistí se požární dohled ve stanovených intervalech (příloha č. 1). Intervaly se stanoví se zřetelem na základní, případně specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech, zejména při tepelném dělení kovů a u členitých prostorů, je třeba při stanovování doby, po kterou je třeba požární dohled provádět, přihlédnout k možnosti vzniku požáru i po 8 hodinách.
   
   
2. Požární dohled je vykonáván osobou k tomu předem určenou s písemně stanovenými právy a povinnostmi při tomto dohledu. Požární dohled je vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě. Při přerušení svařování nebo po jeho skončení se požární dohled vykonává po určenou dobu nepřetržitě nebo vzhledem k charakteru prací a prostoru po určenou dobu v intervalech stanovených zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními.
   
   
3. Požární dohled po skončení svařování není nutné vykonávat
   1. jsou-li svářečská pracoviště a přilehlé prostory vybaveny provozuschopnou elektrickou požární signalizací a stabilním hasicím zařízením. Jsou-li tyto prostory vybaveny pouze elektrickou požární signalizací, lze od požárního dohledu upustit jen v případě, že na místě bude osoba schopná provést prvotní hasební zásah,
   2. na stálých svářečských pracovištích v případě, že před skončením svařování nemohlo dojít ke kontaktu žhavých částic s hořlavými látkami a po vypnutí technologie nedojde ke kontaktu hořlavých látek se zdrojem zapálení.

Předmětná vyhláška stanoví i požadavky na svářečská pracoviště. V příloze 1 je uveden rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření, v příloze 2 pak hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování a nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů.

Jak jsme již uvedli, je třeba při montážích a opravárenských pracích vzít v úvahu i nezávazné normativní dokumenty.

Pro odběrné plynové zařízení jsou relevantními zejména ČSN EN 1775, TPG 704 01, TPG 800 03. V současné době byla v CEN schválena nová EN 1775. Je zaváděna ČNI a ČPS do soustavy ČSN s předpokladem účinnosti od 1. ledna 2007.

Současně s revizí EN 1775 se připravuje revize TPG 704 01. Tato revidovaná technická pravidla v návaznosti na ČSN EN 1775 (38 6441) "Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky" stanovují podrobnější úpravu pro oblast navrhování, stavbu, zkoušení, uvádění do provozu, provoz a údržbu odběrných plynových zařízení včetně spotřebičů na plynná paliva v budovách. Jsou používána s využitím ČSN EN 1775.

V návrhu revidovaných TPG 704 01 bylo reagováno na změny obecně závazných předpisů, norem (revidovanou EN 1775) a v neposlední řadě na poznatky z používání stávajících technických pravidel s přihlédnutím k současnému stavu techniky. Beze změny byla ponechána ta ustanovení TPG 704 01, která se v praxi osvědčila.

Požadavky na instalaci některých součástí domovních plynovodu, jako např. regulátorů tlaku plynu a plynoměrů, jsou řešeny samostatnými předpisy, stejně jako požadavky na provádění plynovodů z měděných materiálů a PE.

O této skutečnosti Český instalatér již informoval v čísle 5/2005.

K problematice se vrátíme po ukončení prací - vydávání nových ČSN EN 1775 a TPG 704 01.