Prodeje teplovodních zdrojů tepla pro vytápění do 50 kW – propad kotlů na pevná paliva

Oddělení analýz a datové podpory Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nedávno zveřejnilo nové statistiky prodejů tepelných čerpadel, kotlů na pevná paliva do 50 kW a plynových kotlů do 50 kW za roky 2010–2019. Doplnili jsme tyto údaje o prodeje elektrokotlů do výkonu 50 kW dle statistik prodejů, které dlouhodobě vede Asociace podniků topenářské techniky (APTT) a sestavili tabulku prodejů zmíněných zdrojů tepla za posledních 6 let.

Při pohledu do tabulky zjistíme, že v roce 2019 klesl celkový roční prodej kotlů na pevná paliva poprvé v historii pod 20 tisíc kusů, a naopak prodej tepelných čerpadel vzduch/voda poprvé v historii tuto hranici překročil.

Vliv kotlíkových dotací

Z údajů uvedených v tabulce je patrný výrazný propad prodejů teplovodních kotlů na pevná paliva v létech 2018 a 2019. Tento propad v roce 2019 činil více jak 47 % ve srovnání s rokem 2017. Potvrdil se tak především předpoklad členů APTT, kteří při jednáních se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) upozorňovali na nešťastné termíny průběžného vyhlašování 3. kola kotlíkových dotací. Poslední 3. kolo těchto dotací bylo coby 117. výzva Operačního programu životní prostředí 2014–2020 vyhlášeno SFŽP již na podzim roku 2018. Od této chvíle tudíž občané věděli, že bude další kolo dotací, a část z nich tak odložila případnou výměnu svého dosluhujícího ručně přikládaného kotle na pevná paliva do doby, kdy se bude moci do dotací aktivně přihlásit. Ovšem jednotlivé krajské úřady začaly přijímat žádosti až v polovině roku 2019 a první občané se o kladném vyřízení své žádosti začali dozvídat až koncem tohoto roku. Takže, i když bylo 3. kolo dotací vyhlášeno již v roce 2018, v roce 2019 bylo realizováno pouze 1 242 „dotovaných“ výměn (a tedy i nákupů nových zdrojů).

Výše popsaný vliv kotlíkových dotací se projevil především na prodejích kotlů na pevná paliva. U ostatních zdrojů tepla byly propady v prodejích z opožděného třetího kola kotlíkových dotací eliminovány zvýšenou poptávkou i například díky enormnímu nárůstu nově dokončované bytové výstavby. Již delší dobu bylo zřejmé, že od 1. ledna 2020 budou muset nově budované stavby plnit standardy budov s téměř nulovou spotřebou energie. To samozřejmě znamená také zvýšené náklady na jejich výstavbu. Z tohoto důvodu byl v posledních létech patrný výrazný nárůst nově dokončovaných bytových a rodinných domů. V následující tabulce je uveden přehled o dokončené výstavbě bytů v rodinných a bytových domech v létech 2014–2019 dle Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z tabulky je zřejmé, že zatím co v roce 2015 bylo dokončeno „pouze“ 25 tisíc bytů v rodinných a bytových domech, v roce 2019 to již bylo 36 tisíc bytů.

Bytová výstavba v České republice 2014–2019: byty dokončené

Zdroj: Český statistický úřad

U „nízkoenergetické“ výstavby nacházejí nové kotle na pevná paliva minimální uplatnění. Jako doplňkových zdrojů se zde využívá ve velké míře spíše lokálních teplovodních topidel na biomasu. Naopak velkého uplatnění zde nacházejí tepelná čerpadla technologie vzduch/voda, ale především elektrokotle.

Dle údajů ČSÚ je také zřejmé, že méně než polovina nově budovaných domů a bytů je napojena na plynovou přípojku. Takže plynové kotle z nárůstu bytové výstavby zase tolik netěžily. Jedním z důvodů nárůstu prodejů plynových kotlů v posledních létech je prostá obměna starých plynových kotlů za nové. Podle šetření ENERGO 2015 bylo v roce 2015 v domácnostech v provozu více jak 1,44 milionů plynových kotlů určených k vytápění. Většina těchto kotlů byla instalována v době vrcholící plynofikace u nás na přelomu století. A většina plynových kotlů instalovaných v této době je právě nyní na hranici své životnosti. Průměrný prodej 80 tisíc kotlů ročně by znamenal, že provozovaných 1,44 mil. plynových kotlů by se při prosté výměně plynový kotel za plynový kotel muselo dožít průměrné životnosti 18 let, což je téměř nemožné.

Ze stejného důvodu, tedy obměny „dosluhujících“ starých zdrojů, lze v dalších létech předpokládat nárůst prodeje tepelných čerpadel vzduch/voda, protože životnost „první vlny“ instalací těchto moderních zdrojů tepla se právě nyní blíží ke konci.

Je vytápění pevnými palivy na ústupu?

V segmentu malých teplovodních zdrojů tepla pro ústřední vytápění se kotle na pevná paliva v roce 2019 staly poprvé nejméně prodávanými zdroji, když je v prodejích „přeskočily“ elektrokotle i tepelná čerpadla. Znamená to tedy, že vytápění domácností pevnými palivy je definitivně na ústupu nebo se jedná pouze o dočasný propad způsobený výše popsaným vlivem kotlíkových dotací? Na to se jednoznačně v současné době nedá odpovědět. Nicméně statistické údaje o prodejích pevných paliv za posledních pět let tomu nenasvědčují. Nejpoužívanějším pevným palivem pro vytápění domácností je stále biomasa. Dle statistiky MPO stoupla od roku 2015 do roku 2018 (údaje za rok 2019 doposud nejsou k dispozici) výroba tepla z biomasy pro vytápění domácností o 4 milióny GJ. Ve stejném období se snížila konečná spotřeba hnědého tříděného uhlí v sektoru „domácnosti“ o 100 tisíc tun, ale naopak o 50 tisíc tun stoupla dodávka dřevních pelet na tuzemský trh. Díky nízké ceně kusového dřeva je znatelný nárůst zájmu o toto palivo pro vytápění domácností. Z uvedených údajů je zřejmé, že spotřeba pevných paliv pro vytápění domácností neklesá, ale mění se pouze „portfolio“ těchto paliv ve prospěch biomasy.