Konference Vytápění 2017 - dokončení

Datum: 15.6.2017  |  Autor: Ing. Josef Hodboď, redakce

V dnech 23. až 25. května proběhla tradičně v Třeboni v kulturním domě Roháč odborná konference Vytápění, kterou organizuje odborná sekce Vytápění ve Společnosti pro techniku prostředí jednou za dva roky. Konference soustředí aktuální poznatky z praxe, vývoje a výzkumu do přednášek, kterých na konferenci zaznělo 62. Ve spektru jsou zahrnuty jak práce teoretické, případové analýzy zpracované s využitím programových analýz, tak práce založené na poznatcích z praxe. S cílem ukázat šíři záběru konference je zpracován sestřih některých poznatků, které v přednáškách zazněly. V této části je obsaženo posledních 13 přednášek zahrnujících i přednášky sponzorů.

INTELIGENTNÍ MANAGEMENT ENERGETIKY V BUDOVÁCH S VYUŽITÍM FOTOVOLTAICKÉHO ZDROJE

Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Petr Wolf, Ph.D., Erik Novák, MSc.
České vysoké učení technické v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Současná doba přeje rozmachu obnovitelných zdrojů a jejich integraci do energetického hospodářství budov pro rezidenční bydlení nebo komerční využívání. Z šetření Českého statistického úřadu ENERGO 2015 vyplývá, že v roce 2015 vlastnilo 10 000 českých domácností fotovoltaický (FV) systém, což je v porovnání s 39 000 instalacemi tepelných čerpadel stále poměrně malý podíl. Zároveň je ale nutné zmínit, že trend posledních let se jednoznačně obrací ve prospěch FV systémů. Kupříkladu investiční náklady na instalaci FV elektrárny (FVE) o výkonu 1 kWp jsou dnes cca 1200 EUR/kWp, což je méně než jedna polovina nákladů v roce 2010.

V České republice v současné době pro nově připojované fotovoltaické zdroje neexistují pevné výkupní ceny energie (tzv. feed-in tarify). Mikrozdroje energie o celkovém výkonu do 10 kW lze sice provozovat bez licence, ale pouze pro krytí vlastní spotřeby. Pokud není uzavřena smlouva o výkupu přebytků energie, může být přetok do distribuční sítě i penalizován. V Německu tvoří výkupní cena energie z malých FV systémů cca 30 až 50 % nákupní ceny pro spotřebitele, v ČR se tento poměr pohybuje okolo 15 %, což výrazně prodlužuje návratnost instalace systémů s dodávkou energie do sítě. Průměrná česká domácnost platí za elektrickou energii 3,5 Kč/kWh. V Německu platí průměrná domácnost téměř 8 Kč/kWh.

Průměrná česká domácnost v roce 2015 spotřebovala 18 MWh, z čehož cca 12 MWh připadá na vytápění, 3,2 MWh na ohřev teplé vody (TV) a 2,8 MWh na provoz ostatních spotřebičů a technologií v domácnosti. Pokud se zaměříme pouze na rodinné domy, bude celková roční spotřeba energií cca 25 MWh (16,7 MWh vytápění, 4,3 MWh pro ohřev TV a 4 MWh pro ostatní spotřebu).

V přednášce byly uvedeny modelové příklady využití fotovoltaické energie v rodinných domech.

Jednotlivé modelové příklady byly podrobeny roční simulaci provozu s 5 minutovým krokem v programu Homer. Spotřeby teplé vody i elektrické energie jsou modelovány s denním profilem spotřeby s hodinovým krokem a korekcí pro každý měsíc v roce. Energie potřebná k vytápění objektu není dále uvažována, protože je pouze zřídka plně pokrývána FV systémem. Dalším předpokladem pro získání celkových nákladů na elektrickou energii je průměrná cena elektrické energie pro domácnosti včetně všech poplatků 3,5 Kč/kWh.

Z výsledků simulací se ukazuje, že FV systém tzv. přifázovaný do elektrické sítě domu i k distribuční soustavě bez jakéhokoli prvku řízení spotřeby) se ekonomicky nevyplácí vzhledem k rozdílnému profilu výroby FV systému a spotřeby domácnosti.

Systém s přímým ohřevem vody, který je investičně nenáročný, jednoduchý na instalaci má návratnost investice se okolo 10 let, což je přijatelné. Navíc je možné využít podporu z programu NZÚ.

Kombinací pokrývání jak spotřeby běžných elektrických spotřebičů v domě, tak krytí energetických nároků na ohřev TV se dosahuje ještě větších úspor nakupované energie a tím zkrácení doby návratnosti, i když investičně se od předchozího příkladu liší jen velmi málo. Navíc je možné využít podporu z programu NZÚ.

Investice do bateriových systémů je stále velmi diskutabilní. I když se jedná o nejkomplexnější systém s relativně malou baterií o velikosti 5 kWh, tak přínos baterie je podle našeho názoru takřka zanedbatelný, zvyšuje složitost systému a prodlužuje jeho návratnost na 16 let, která je velmi pravděpodobně za hranicí životnosti uvažovaných lithiových akumulátorů. Je možné využít opět dotaci z NZÚ.

V systémech, kde je fotovoltaická energie používána pro ohřev TV nebo nabíjení baterií je možné celkovou efektivitu dále zvýšit předpovídáním zisku fotovoltaické energie na základě predikce počasí (například služba www.pvforecast.cz). Tato předpovědní data se zejména daří efektivně využít tam, kde je kapacita zásobníku TV nebo baterií limitována a je vyšší poměr velikosti fotovoltaického zdroje vůči kapacitě zásobníku nebo akumulátoru (kWp FV systému na kWh baterie nebo zásobníku).

Při uvažování dnešních cen jsou nejzajímavější investicí právě systémy sloužící ke krytí elektrické spotřeby a přípravě TV. Návratnost do 10 let, absence baterií, jednoduchost instalace a integrace do stávajícího energetického systému domu spolu s možností využití dotace nabízí velmi zajímavou možnost využívání energie z obnovitelného zdroje v segmentu rezidenčního bydlení.

ZHODNOCENÍ SYSTÉMŮ DLOUHODOBÉ AKUMULACE TEPLA

Ing. Martin Kny, Ph.D.
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Solární systémy s dlouhodobou akumulací tepla nejsou pouze záležitostí posledních let. První, zejména výzkumné systémy, se začaly realizovat koncem 70. let minulého století. Jako běžné komerční systémy se ve větší míře začaly navrhovat až během posledních 20 let. V současné době je možné systémy rozdělit na tři základní typy.

Samostatné objekty, nejčastěji rodinné a menší bytové domy, kde jsou teplovodní akumulační zásobníky integrované v objektech samotných, kolektory bývají umístěny na šikmé střeše. Do systému je většinou integrováno tepelné čerpadlo voda – voda (dále TČ), které umožňuje vybití zásobníků na nižší teploty. Solární pokrytí dosahuje hodnot od cca 70 % až do takřka 100 %. Mnoho realizací je ve Švýcarsku, Rakousku, Německu a Itálii.

Bytové soubory o velikosti 100 až 500 bytů. Centrální teplovodní nebo zemní zásobníky jsou umístěny mimo objekty, solární kolektory jsou instalovány na objektech, případně v jejich okolí. Teplo je do objektů nejčastěji dodáváno přes lokální dvoutrubkový rozvod. Solární pokrytí dosahuje hodnot okolo 50 %. Nejvíce systémů (přes 20) bylo realizováno zejména v Německu (Hamburk, Neckarsulm, Rostock, Hannover, Mnichov, Eggen).

Systémy centrálního zásobování teplem (CZT), často označované jako „solární dálkové vytápění“ (Solar District Heating – SDH). V těchto systémech tvoří solární systém s akumulací často pouze doplňkový zdroj tepla. Kolektory a zásobníky (teplovodní i zemní) jsou umístěny u zdroje tepla. Solární pokrytí dosahuje v závislosti na instalované kapacitě zásobníků tepla cca 15 až 55 %. Nejrychleji dochází k rozvoji těchto systému v Dánsku, kde je v provozu cca 80 velkých systémů.

Pro rodinný dům je výhodné použít variantu s elektrokotlem. Příprava TV je průtočná, s ohřevem v zásobníku tepla a případným el. dohřevem. Systém s TČ lze použít pro rodinný dům, ale vzhledem k větším investičním nákladům však najde uplatnění zejména u bytových domů.

Jednoduché ekonomické hodnocení bylo provedeno na základě výpočtu doby prosté návratnosti systémů. S inflací ani s růstem cen energií nebylo počítáno. Doba návratnosti byla vypočtena celkem pro 6 variant systémů, 3 pro rodinný dům (RD) a 3 pro dům bytový (BD). Jednotlivé varianty se lišily koncepcí, dimenzemi komponent i dosahovaným solárním pokrytím (75 % až 91 %). Doby návratnosti systému s akumulací tepla byly stanoveny oproti referenčnímu systému s různými cenami energie od 1,5 Kč/kWh až po 3,0 Kč/kWh. Náklady na pořízení jednotlivých částí systému byly získány průzkumem trhu.

Z pohledu ekonomického nevychází systém akumulace pro rodinný dům s vysokým solárním pokrytím příznivě. Doba návratnosti dosahuje v nejlepším případě cca 40 let a je obdobná pro systém s elektrokotlem i s TČ. V případě bytového domu je stav příznivější, doba návratnosti dosahuje od cca 15 let výše.

POROVNÁNÍ RŮZNÝCH ZPŮSOBŮ VYTÁPĚNÍ Z POHLEDU POTŘEBY ENERGIE

Ing. Ondřej Hojer, Ph.D.
Kotrbatý V.M.Z. spol. s r. o.

Vytápění velkoprostorových objektů je specifickou oblastí, kde se používají otopné plochy a lokální topidla, která se v menších prostorách neuplatňují. Tyto výrobky jsou vyvíjeny samostatně a obecně je na trh dodávají jiné firmy, než ty, které se zabývají vytápěním menších prostor. Projektují je však stejní projektanti, kteří mnohdy nemají o ostatních možnostech dostatečné informace a ani přehled. Stejně jako jinde i v této oblasti je kladen důraz na minimalizaci spotřeby energie a optimalizaci otopných ploch. Jedním z nástrojů této optimalizace může být i norma ČSN EN 15316-2-1, která slouží k určení účinnosti sdílení tepla do prostoru.

Cílem tohoto příspěvku bylo porovnat specifické potřeby energie na krytí tepelných ztrát vznikajících při sdílení tepla do prostoru. K tomuto účelu byla vybrána metoda dílčích účinností, která je popsána v uvedené normě. Současně se v zájmu unifikace přistoupilo k omezení analyzovaných prostor pouze na prostory s výškou rovnou nebo vyšší než čtyři metry, pro které je možné pracovat se vstupními daty z tabulek. Nejedná se přitom o porovnání absolutních hodnot potřeb energie, ale o srovnání násobku potřeby energie na vytápění. Jinými slovy, získáme vždy číslo, které vyjadřuje o kolik procent vyšší nebo nižší budou tepelné ztráty vznikající při sdílení tepla do prostoru jednoho způsobu vytápění oproti způsobu druhému vztažené k potřebě energie daného prostoru na vytápění. Toto porovnání neřeší časový průběh, pouze momentální rozdíl.

V přednášce jsou uvedeny výsledné rozdíly mezi jednotlivými způsoby vytápění v procentech. Sumárně vychází, že nejvýhodnější z pohledu účinnosti sdílení tepla jsou sálavé panely, dále plynové zářiče a podlahové vytápění. Čím vyšší objekt, tím více se vyplatí sálavé vytápění oproti teplovzdušnému. Teplovzdušné vytápění s přívodem vzduchu shora je účinnější, než s přívodem vzduchu ze strany. Otopná tělesa se z pohledu sdílení tepla do prostoru u vyšších objektů (nad 4 m výšky) chovají obdobně jako teplovzdušné vytápění s přívodem vzduchu shora. Jejich postavení oproti ostatním teplovzdušným způsobům vylepšuje možnost plynulé regulace termostatickými hlavicemi. Je třeba ale zdůraznit, že se jedná pouze o indikaci a pro konkrétní porovnání dvou způsobů vytápění u konkrétního projektu by bylo třeba provést vyhodnocení kompletní, včetně výpočtu potřeby energie na vytápění.

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV – TEORIE A PRAXE

prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Ing. Ondřej Horák
ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technických zařízení budov

Hodnocení energetické náročnosti budov podle vyhlášky 78/2013 Sb. je založeno na porovnání ukazatelů energetické náročnosti budovy hodnocené a referenční. Energetická náročnost je vypočtená hodnota stanovená na základě zjednodušeného zónového modelu budovy, modelu technických systémů a provozu za standardizovaných klimatických podmínek. Bilanční výpočtová metoda vychází z fyzikálního modelu ustáleného stavu a ve své podstatě se jedná o zjednodušený parametrický model budovy. Zjednodušení oproti skutečnosti a použitá metoda klasifikace na základě porovnání s referenční budovou vyvolává otázku, jak je výpočet citlivý na přesnost zadávaných údajů. Předmětem této studie je tak stanovení citlivosti výsledného hodnocení ENB objektu základní školy na přesnost vstupních údajů hlavních parametrů modelu.

Na řešený objekt byl vypracován průkaz energetické náročnosti budovy tak, že do něj byly zadány hodnoty shodné s referenční budovou (požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla, účinnosti zdrojů tepla, osvětlení atd.) a následně byla sledována citlivost výsledku na zhoršení, resp. zlepšení jednotlivých parametrů.

Hodnoty vlastností konstrukcí měněny o 20 %. Hodnoty účinností o 5 až 10 % oproti referenčnímu stavu. Dalších 6 případů vznikne změnou energonositele v systému budovy. V referenčním případě je počítáno s kotlem spalujícím zemní plyn. Celkem vzniklo 26 simulovaných případů, kdy v každém se mění jen jeden z výše vyjmenovaných parametrů.

Změna jednoho parametru budovy o 20 % změní průměrný součinitel prostupu tepla řešené budovy maximálně o 0,04 W/m2K. Změna součinitele prostupu tepla jednoho typu konstrukce budovy o 20 % jedním či druhým směrem vyvolá v celkovém hodnocení dodané energie změnu v řádu jednotek kWh/m2a. Větší vliv na celkové hodnocení má pak účinnost zdroje a sdílení tepla na vytápění. Změna plochy obálky budovy včetně energeticky vztažné plochy o 10 % má vliv na celkové hodnocení minimální. Podrobně by posouzen i vliv volby energonositele.

Přesnost zadávání hodnot do výpočtu průkazu energetické náročnosti budov má na průkaz relativně malý vliv, především pokud se budova nachází uprostřed rozmezí zatřídění, například B a C. Je-li budova na pomezí například mezi hodnocením D a C, je pak důležité parametry zadávat velmi přesně, neboť každá změna má vliv na zatřídění budovy. Týká se to například rekonstrukcí budov, kdy je průkaz energetické náročnosti jedním ze základních podkladů k udělení dotace.

KOTELNA BYTOVÉHO DOMU PO 10 LETECH PROVOZU

Ing. Jakub Janďourek, Ing. Jan Eisner
Bosch Termotechnika s. r. o., obchodní divize Buderus

Optimalizace plynové kotelny a s tím větší nároky na efektivnost a hospodárnost provozu nutí majitele bytových domů se zaobírat myšlenkou, jak ušetřit náklady na provoz zařízení. Bytové domy řeší situaci, která by se mohla nazvat „staré nehospodárné za nové úsporné“.

Příkladem je dům, ve kterém v říjnu roku 2006 byly překontrolovány kompletně potřeby tepla, přepočítány tepelné ztráty objektu, soustava byla zaregulována a na tomto základě dosažena úspora cca 5 % potřeby tepla za zbytek roku. V následujícím roce vznikla zcela nová plynová kotelna a následně byl objekt zateplen. V nové kotelny byly osazeny dva nástěnné kondenzační kotle s celkovým výkonem 198 kW.

Na základě fakturací v bytovém domě bylo provedeno vyjádření procentuálního podílu složek vytápění a teplé vody v celém období. Od rekonstrukce bytového domu v roce 2007 až po rok 2014 byl procentuální podíl ve všech letech cca konstantní, cca 45 % tepla potřeba pro otopnou soustavu a cca 55 % pro přípravu teplé vody.

Celkový přehled cen potřeby tepla a paliva dává reálnou představu, kolik zaplatilo společenství vlastníků jednotek za vytápění a teplou vodu. Nejvíce peněz společenství vlastníků jednotek zaplatilo v roce 2006. Modernizací kotelny a rekonstrukcí bytového domu bylo docíleno snížení ceny od roku 2006 do roku 2008 přibližně o 250 000 Kč. Během deseti let provozu kotelny byly dodržovány pravidelné roční servisní prohlídky, a to se pozitivně projevilo na stavu této kotelny. Za celé období bylo nutné vyměnit pouze zaseklé cirkulační čerpadlo na teplé vodě a jeden spalinový ventilátor na kotli. SVJ se rozhodlo přenechat havarijní servis a obsluhu kotelny externí servisní firmě, což stojí cca 20.000 Kč za rok. K tomu je nutné připočítat cca 10.000 Kč ročně za pravidelné revize kotlů, komínu, tlakových nádob apod. Obyvatelé domu pak mají zpravidla zajištěn kompletní servis, který jim zajistí bezporuchový chod úsporného zdroje tepla a agendu spojenou s hlídáním revizí kotlů, komínů apod.

PROBLEMATIKA MĚŘENÍ SPOTŘEBY TEPLA U PARNÍCH STANIC

Ing. Vladimír Valenta - Bývalý projektant
Ing. Jiří Rynda - Projektový atelier Epsilon

Při měření množství tepla dodávaného párou se používají dvě metody. Jednak přímá, jednak nepřímá metoda. U obou metod se předpokládá úplná kondenzace vodní páry a veškerý návrat kondenzátu. Pro výpočty se využívá rovnost proteklé hmotnosti přehřáté páry a kondenzátu.

Množství tepla dodávaného přehřátou párou se provádí výpočtem součinu změřených hodnot hmotnosti a entalpie přehřáté páry. Veličina entalpie představuje energetický obsah v 1 kg látky. Hmotnost přehřáté páry se stanovuje z proteklého množství páry zjištěné průtokoměrem na parním nebo kondenzátním potrubí mezi dvěma měřeními. Entalpie přehřáté páry se zjišťuje snímači tlaku a teploty na parním potrubí. Entalpie přehřáté páry je jednoznačně určena její teplotou a tlakem a dána parními tabulkami. Hodnoty entalpie z tabulek jsou uloženy do kalorimetrického počítadla, kam se v krátkých intervalech ukládají i hodnoty entalpie.

Zařízení pro měření tepla jsou stanovenými měřidly pro měření tepla přímou nebo nepřímou metodou v parokondenzátních soustavách s přehřátou a mokrou vodní párou. Jsou určena jako fakturační měřidla na primární straně vytápěných objektů nebo výměníkových stanic.

Za nejvhodnější způsob měření lze u výměníkových stanic (VS) větších výkonů považovat měřicí zařízení s nepřímou metodou doplněné na sekundární teplovodní straně metrologicky ověřeným kontrolním teplovodním měřičem tepla odběratele. Protože tepelné ztráty moderní VS jsou zanedbatelné, může tento měřič sloužit i pro stanovení dohodnuté smluvní entalpie při náhradním výpočtu u fakturačního měřiče tepla. Když se do měření zahrne i měření teploty kondenzátu, který odchází z uzavřené soustavy, a následně výpočet jeho entalpie, lze stanovit teplo, které skutečně zůstává ve VS.

V současné době jsou parokondenzátní soustavy koncipovány jako uzavřené (obr. 3). Toto řešení umožňuje podstatné zjednodušení a zmenšení zařízení VS, snížení tepelných ztrát stanice a zlepšení regulovatelnosti tepelného výkonu.

V přednášce je uveden konkrétní příklad v otevřené parokondenzátní soustavě pro stanovení hmotnostního podílu páry vzniklé z kondenzátu o přetlaku p1 = 5 bar a o teplotě t1 = 159 °C, který je škrcen odvaděčem a dále vystupuje do volného prostoru.

DECENTRALIZOVANÁ PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY BYTOVÝMI STANICEMI

Ing. Josef Pouba, Meibes, s. r. o.

Příprava teplé vody v bytových stanicích má své přednosti, ale i úskalí, které je třeba řešit v rámci projektové fáze. Decentralizovaná příprava teplé vody může být řešena dvěma základními variantami bytových stanic, a to buď stanicí s průtokovým ohřevem teplé vody nebo stanicí se zásobníkovým ohřevem.

Nejčastější volbou projektantů bývají bytové stanice s průtokovým ohřevem teplé vody, ve kterých příprava teplé vody probíhá pouze v okamžiku jejího odběru, a tím je objem teplé vody v systému bytu minimální a je zajištěna nezávadnost s ohledem na bakteriální kontaminaci, zejména bakterií Legionella. Vliv teploty na Legionellu:

  • 70 až 80 °C – Termická dezinfekce, bakterie Legionelly umírají okamžitě,
  • 66 °C – Legionella umírá během 2 minut,
  • 60 °C – Legionella umírá v průběhu 32 minut,
  • 55 °C – Legionella umírá v průběhu 5-ti až 6-ti hodin,
  • 20 – 45 °C – Legionella se množí,
  • pod 20 °C – Legionella se nemnoží, ale zůstává ve „spánku“ než se teplota zvýší.

Další předností bytových stanic je přesné měření spotřeby tepelné energie a spotřeby pitné vody.

Zvýšení účinnosti systému s bytovými stanicemi je možné i minimalizováním teploty otopné vody. Bytové stanice LOGOtherm je možno navrhovat i pro systémy s teplotou otopné vody 60 °C, kdy zajistíme výstupní teplotu teplé vody o teplotě 50 °C a je tak využit úsporný potenciál plynových kondenzačních kotlů a s těmito teplotními parametry lze jako zdroj tepla používat i tepelná čerpadla. Příprava teplé vody na je řízena základě průtokového senzoru a čidla výstupní teploty teplé vody. Regulaci provádí 3-cestný regulační ventil se servopohonem s velmi rychlým chodem. Stanice může pracovat se vstupní teplotou otopné vody v rozmezí 60 až 90 °C. Konstrukční řešení stanic je variabilní. Jsou možné dvě výkonové varianty 35 a 55 kW i doplnění o řízenou cirkulaci teplé vody.

Systém vytápění je konstrukčně řešen jako tlakově závislý, nebo tlakově nezávislý. Tlakově nezávislý se využívá v systémech dálkového zásobování teplem.

Stanice tlakově závislé lze pořídit ve variantě se statickým otopným okruhem, kdy je regulováno škrcení, bez úpravy teplotních parametrů nebo ve variantě s úpravou teplotních parametrů neboli se směšovaným otopným okruhem. Poslední možností je stanice s jedním směšovaným okruhem a druhým okruhem statickým bez směšování. Velmi často využívané řešení pro byty s podlahovým vytápěním a druhý okruh pro koupelnová otopná tělesa.

Pro nízko teplotní systémy, tzn. např. 45 °C jsou tzv. stanice hybridní. Tato bytová stanice je doplněna o elektrický průtokový dohřev. Stanice je ve výkonové variantě 24+11 kW, ohřívá teplou vodu na 38 °C a dohřev zajišťuje elektricky.

Zajímavé je varianta obsahující separátní rozvody pro přípravu teplé vody v bytových stanicích a pro vytápění. Toto řešení je vhodné pro systémy velkoplošného vytápění, kde využíváme reverzibilní systém s letní možností chlazení. Pro strojovnu tedy volíme akumulace, které jsou pro systém přípravy teplé vody předehřívány tepelným čerpadlem a podle potřeby je připravovaná teplá voda dohřívána dalším zdrojem energie s vyšším potenciálem.

ŘÍZENÍ APLIKACÍ S 6-CESTNÝM KULOVÝM VENTILEM REGULÁTOREM RDG160KN

Siemens, s. r. o.

Pro vytápění nebo chlazení se často využívá strop. Zpravidla se jedná o dvoutrubkové zapojení. V případě, že chceme strop využít jak pro vytápění, tak pro chlazení a toto řešení navíc uplatnit v budově se čtyřtrubkovým rozvodem tepla a chladu, můžeme použít buď soustavou samostatných regulačních a uzavíracích ventilů, nebo 6-cestný kulový ventil. Výhodou je jednoduché hydraulické zapojení. Vše obstará jediná armatura, jen jeden servopohon. Ventily Siemens mají označení VWG41 a firma je dodává v dimenzích DN10 a DN20 s kvs hodnotami od 0,25 až po 4,25 m3/h. Ovládají se servopohony s řídicím signálem 0 - 10 V nebo po sběrnici KNX v S-Módu.

6-cestný kulový ventil lze použít pro regulaci průtoku a přepínání vytápění / chlazení nebo pro přepínání vytápění / chlazení a kombi ventil (PICV) pro regulaci průtoku.

Nové funkce regulátoru RDG160KN umožňují řešit řadu dalších požadavků, například spojitě regulovat průtok pro topný / chladicí strop, ovládat Siemens nebo podobné 6-cestné ventily s řídicím signálem DC 0...10 V., ovládat Siemens 6-cestné ventily s komunikací KNX v S-Módu, ovládat 6-cestné ventily s řídicím signálem DC 2...10, u dalších výrobců (např. ventily Belimo). Novinkou je také funkce pro invertování řídicího signálu, aby nebylo nutné opravovat hydraulické zapojení v případě špatného připojení na topné/chladicí potrubí. K úsporným funkcím patří řízení podle stavu otevření/zavření oken, přítomnosti osob aj.

Údaje zasílané po sběrnici KNX, jako stav uzavření oken, obsazení místnosti, stav monitorovacích vstupů atd., lze používat pro monitoring a prevenci před vznikem možných škod a plýtváním energií v hotelech nebo komerčních budovách.

TEPELNÁ ČERPADLA VAILLANT – ÚSPORNÝ ZPŮSOB VYTÁPĚNÍ

Vaillant Group Czech s. r. o.

Značka Vaillant uvedla na trh nové řešení systému vytápění s tepelným čerpadlem vzduch/voda. Jedná se o sestavu venkovní jednotky aroTHERM a vnitřní kompaktní jednotky uniTOWER. Hlavní přednost vnitřní jednotky spočívá v její konstrukci, obsahuje všechny potřebné komponenty, jako je například 190l zásobník teplé vody, záložní elektrokotel, pojistné armatury, expanzní nádoba, regulace a jiné. Vše je úhledně zakomponované do nosného rámu a pečlivě opláštěné.

Systém s tepelným čerpadlem aroTHERM vzduch/voda a modulem uniTOWER vyniká kromě jednoduché instalace i snadnou manipulací. Na zajištění jednoduchého dodání do domácnosti využívá vnitřní jednotka uniTOWER takzvaný Split Mounting Concept. Ten spočívá v možnosti rozdělení zařízení na dva moduly pomocí několika jednoduchých kroků. Hydraulický modul se zásobníkem teplé vody se díky tomu lehce přenáší i přes stísněné prostory rodinného domu, jako jsou úzké chodby nebo schodiště. Vše se následně smontuje na předem určeném místě. I tento fakt se významně podílí na úspoře času. Díky kompaktnímu provedení vnitřní jednotky uniTOWER se potřeba montážního prostoru zredukovala na zhruba jeden metr čtvereční.

Rovněž připojení vnitřní jednotky k rozvodům vytápění a teplé vody je velmi snadné, protože se využívá montážní sestava se všemi potřebnými armaturami.

Kompaktní jednotka tepelného čerpadla aroTHERM vzduch/voda se umísťuje do venkovního prostředí, v těsné blízkosti rodinného domu. Jednotky jsou nabízeny ve výkonech 5, 8, 10 a 15 kW. V zimě slouží k plně komfortnímu vytápění a v letním období můžeme s jeho pomocí naopak příjemně chladit. To vše jedním zařízením bez nutnosti dokupování dalších modulů nebo komplikované regulace.

Výstupní teplota až 63 °C umožňuje využití i v otopných soustavách s radiátory. Díky chytré technologii tepelného čerpadla aroTHERM a jeho regulaci není potřeba instalovat například objemné akumulační nádrže.

eSHELL: NOVÝ SYSTÉM INTELIGENTNÍHO HOSPODAŘENÍ S VODOU PRO OPTIMALIZOVANÝ PROVOZ BUDOV

Ing. Aleš Řezáč - SCHELL GmbH & Co. KG

Německá společnost Schell Armaturen, specialista na sanitární armatury veřejných a komerčních prostor, přichází s novým inovativním systémem hospodaření s vodou. Nejnovějším příspěvkem v oblasti veřejného používání sanitárních armatur, a to jak samostatně, tak např. v rámci tzv. inteligentních budov, je systém eSchell, systém inteligentního hospodaření s vodou, tzv. water management system. Cílem systému eSchell je hygienický provoz rozvodů pitné vody i zvýšení efektivity v nakládání se spotřebou vody a energie v komerčních a veřejných budovách. eSchell je postaven na programovacím a diagnostickém softwaru, který lze ovládat přes běžný internetový prohlížeč a je propojen s armaturami buď přes kabely nebo bezdrátově (wifi). Je individuálně programovatelný a v síti umožňuje provoz až 64 jednotek - umyvadel, sprchových míst, WC nebo pisoárů.

Provozní a manipulační zajištění systému je sestaveno strukturovaně a velmi snadno se používá. Řídí, sleduje a dokumentuje důležité hygienické funkce jako je termická dezinfekce a pravidelný proplach armatur. Případné závady jsou detekovány a oznámeny okamžitě. Server je propojen prostřednictvím svého ethernetového rozhraní se sítí v objektu. Všechny senzorové nebo dotykové armatury určené pro eSchell (v současné době všechny nejpoužívanější série armatur Schell) mají integrovaný elektronický eSchell modul, který přijímá řídící příkazy a zasílá data. Pomocí softwaru na bázi prohlížeče jsou specifické parametry a údaje (jako například doba a množství průtoku vody) přenášeny prostřednictvím koncových PC nebo mobilních zařízení do jednotlivých armatur.

Termická dezinfekce je řízena centrálně a uskutečňována přes server, ve větších objektech jí lze naprogramovat po jednotlivých sekcích.

Pro plánování a ekonomicky udržitelné hospodaření s vodou jsou obzvlášť důležité tyto tři faktory: zajištění stabilního hygienického zásobování pitnou vodou, centrální kontrola a údržba sanitární techniky a optimalizace spotřeby energie technického zařízení budov.

RAUCAD - grafický výpočtový program

Rehau s.r.o.

RAUCAD je moderní grafický výpočtový program pro projektanty v oboru TZB. Tento program je distribuován zdarma a volně ke stažení na internetových stránkách www.rehau.cz/raucad. Pro jeho aktivaci se stačí pouze zaregistrovat.

Program obsahuje 3 moduly:

  • výpočet tepelných ztrát
  • vytápění / chlazení - dimenzování otopného systému a plošného vytápění a chlazení
  • sanita - výpočet rozvodu teplé a studené vody, cirkulace a vnitřní kanalizace

Program nabízí komplexní vypracování projektu:

  • načtení výkresu ve formátu DXF
  • zpracování dokumentace ve 2D a 3D prostoru
  • automatické vytvoření schématu navrženého systému
  • export vytvořeného výkresu do formátu DXF
  • automatické vytvoření specifikace jednotlivých prvků
  • cenovou kalkulaci
  • bilance výsledků výpočtů
  • export výpočtů a specifikace materiálu do formátu PDF nebo XLS
Systémy podlahového vytápění REHAU

REHAU nabízí kompletní systém podlahového vytápění/chlazení pro bytovou, průmyslovou REHAU nabízí kompletní systém podlahového vytápění/chlazení pro bytovou, průmyslovou a komerční výstavbu. V dnešní době se systémy podlahového vytápění stávají čím dál více běžnější pro vytápění nových i rekonstruovaných prostor. Všechny systémy jsou koncipované tak, aby odolaly i nejtvrdším podmínkám na stavbě.

REHAU dodává ucelenou řadu systémů podlahového vytápění. Jsou to zejména:

  • systém VARIONOVA
  • systém RAUTHERM SPEED
  • vodící lišty RAUFIX
  • systém Tacker
  • systém Nosná rohož (kari síť)

Jednotlivé typy instalací umožňují použití trubek RAUTHERM S od průměru 10 mm až do 25 mm v rozteči 50 až 300 mm. Jednotlivé typy podlahového vytápění, stejně tak i průměry a rozteče potrubí, se navrhují na vlastním výpočtovém programu, který zajišťuje optimální hydraulické parametry provozního souboru podlahového vytápění a maximální využití tepla.

Pro zhotovení podlahového vytápění jsou lité potěry trendem současnosti. Patří k nim lité potěry Baumit Alpha 2000 a Alpha 3000. Jde o objemově stálý materiál, bez prasklin a deformací, který má samonivelizační efekt, zaručují absolutně rovinný podklad pro jakoukoliv podlahovou krytinu a s vynikající tepelnou vodivostí.

Potěry s podlahovým topením jsou prováděny výhradně plovoucí. Celková stlačitelnost podkladních tepelně izolačních vrstev musí být menší než 5 mm! Nezbytnou součástí přípravy před litím potěru je precizní řešení dilatací, které jsou v návrhu zodpovědného projektanta stavby. Okrajová dilatační páska musí být min. 10 mm silná a musí umožňovat vodorovné pohyby nejméně 5 mm. Minimální tloušťka litého potěru je 35 mm nad horní úrovní otopného systému při běžném užitném zatížení 1,5 kN/m2.

Jednou z hlavních zásad po vylití potěru je potěr chránit první dva dny před průvanem, přímým slunečním zářením a vyschnutím. Následně pak doporučujeme prostory intenzivně větrat, aby byla odvedena přebytečná vlhkost z prostoru a byl tak zajištěn správný průběh vysychání / zrání potěru. Náběh podlahového vytápění je u litých potěrů Baumit Alpha po minimálně 7 dnech a musí být pozvolný. Přesný náběh je předepsán v dokumentu Rehau Plošné vytápění/chlazení - Technické informace.

OCELOVÉ ČLÁNKOVÉ RADIÁTORY– VÝJIMEČNĚ VARIABILNÍ, VELICE VHODNÉ PRO NÍZKOTEPLOTNÍ OTOPNÉ SOUSTAVY

Ing. Miroslav Váša
Zehnder Group Czech Republic s.r.o.

Ocelové článkové radiátory Zehnder Charleston lze úspěšně použít i pro nízkoteplotní otopné soustavy, vytápěné tepelným čerpadlem nebo kondenzačním kotlem. Jejich dimenzováním na nízké přívodní teploty lze dosáhnout žádaných úspor při spotřebě tepelné energie. Většinu topné energie do okolí odevzdávají v podobě příjemného sálavého tepla. Pro účinnější přenos tepelné energie se doporučují především svislá otopná tělesa se svislým průtokem vody.

Ukázka možnosti tvarování otopných těles Zehnder Charleston při jejich výrobě podle křivky kopírující tvar místnosti
Ukázka možnosti tvarování otopných těles Zehnder Charleston při jejich výrobě podle křivky kopírující tvar místnosti

Ocelové trubková otopná tělesa Zehnder Charleston jsou souhrnem jedinečných vlastností jako je vysoká kvalita, nadčasový moderní design, jednoduché čištění a velká rozmanitost modelů. Vyrábí se laserovým svařováním z přesných ocelových kulatých trubek o ø 25 mm. Vysoce kvalitní, 2-složkově lakovaný povrch ve více než 50 barevných odstínech nabízí dlouhou životnost, vyšší odolnost proti mechanickému poškození a mnohem vyšší odolnost proti korozi. Jsou k dodání v široké škále rozměrů „na míru“ s výškou od 190 do 3000 mm, s 5-ti hloubkami od 62 do 210 mm (2 až 6-ti trubkové provedení) a jakoukoliv délkou (počet článků x 46 mm). Vysokou variabilitu podtrhuje více než 35 různých způsobů připojení včetně provedení s integrovaným ventilem Completto. Snadno a rychle se instalují pomocí rychloupínacích montážních sad EasyFix. Dodací lhůta v jakékoliv barvě činí 2 až 3 týdny od objednání. Ochranu radiátoru během dopravy zabezpečuje balení v celistvém kartónu, chránící radiátor při následné manipulaci i při dokončovacích pracích.

Nabídka těles Zehnder Charleston zahrnuje klasické provedení s délkou článku 46 mm, provedení pro nemocnice a jiná hygienická zařízení s větší mezerou mezi články a délkou článku 65 mm a modely Zehnder Charleston Retrofit určené pro rekonstrukce, které umožňují snadnou výměnu starých radiátorů. Kombinací výkonného radiátoru Zehnder Charleston s lavicí získáte jedno z nejútulnějších míst k sezení na světě. Díky velkému tepelnému výkonu radiátorů Zehnder Charleston docílíte příjemného tepla i ve velkých koupelnách, kam se dodávají s chromovaným držákem na ručník. Do předsíně, chodby nebo ložnice se ideálně hodí radiátor se zrcadlem. Architektuře prostoru se přizpůsobí radiátor do oblouku, rohový nebo volně stojící v prostoru, resp. před prosklenou plochou. 

Závěr

Jak jinak skončit přehled anotací a stručných informací z přednášek Konference Vytápění 2017 než slovy prof. Jiřího Bašty, předsedy pořadatelské odborné sekce Vytápění ze Společnosti pro techniku prostředí, kterými poděkoval všem účastníkům i přednášejícím za vytvoření vstřícného a podněcujícího prostředí, firmám za velice pozitivní a vstřícný přístup ke sponzorování této konference a organizačním pracovníkům STP za bezchybnou a obětavou práci. „Drazí přátelé, z naší strany je to vše. Přeji Vám mnoho pracovních úspěchů, pevné zdraví a šťastnou cestu domů. Mějte se krásně a snad za dva roky na shledanou.“

Odborný portál TZB-info se ke slovům prof. Bašty plně připojuje a věří, že slova „snad za dva roky na shledanou“ se posléze přetransformují v závaznou pozvánku na konferenci Vytápění 2019.

 

Hodnotit:  

Datum: 15.6.2017
Autor: Ing. Josef Hodboď, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Vytápění

logo FV PLAST
logo ENBRA
logo DANFOSS
logo THERMONA
logo FENIX
logo GEMINOX

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

 
 

Aktuální články na ESTAV.czVazby cihelného pohledového zdivaPraha chce lépe řešit správu svého majetku, včetně prázdných domůPoškození vodou je nejčastějším typem poškození majetkuRealizace podlahy v garáži aplikací epoxidového nátěru na betonové podlahy