Jaké parametry musí splnit kamna, krbové vložky a sporáky na tuhá paliva? Legislativa v ČR a Evropě – stav v roce 2017

1. Úvod

Před čtyřmi lety (3. 6. 2013) byl na TZB-info uveřejněn článek „Jaké parametry musí splnit kamna, krbové vložky a sporáky? Legislativa v ČR a Evropě“. Od té doby se některé věci změnily a z toho důvodu se k vám nyní dostává aktualizovaná verze požadavků na lokální topidla na tuhá paliva, které jsou poplatné k současnému stavu, tedy k roku 2017.

Kamna, krby a sporáky (zařízení souhrnně označovaná jako lokální topidla dle nařízení o ekodesignu [1] nebo také jako sálavé zdroje tepla dle zákona o ochraně ovzduší [2]) nepochybně patří k tepelným zařízením, které dokážou přinést do domácností tepelnou pohodu za rozumnou cenu a současně potěšit pohledem na plápolající oheň. Proto je zájem o tato zařízení poměrně značný. Podle statistického šetření MPO bylo nejvíce lokálních topidel dodáno na český trh v roce 2011, a to v počtu přibližně 83 tisíc kusů (téměř 20 tisíc kusů vložek, zhruba 56 tisíc kamen a cca 7 tisíc sporáků) [3]. Což při průměrném výkonu lokálního topidla cca 10 kW představuje přibližně 830 MW instalovaného tepelného výkonu ze spalování dřeva v domácnosti, byť s nepříliš vysokým ročním využitím. Pro srovnání, tato hodnota je vyšší než celkový tepelný výkon teplárny Třebovice (649 MW) [4].

Spalování tuhých paliv je vždy doprovázeno produkcí znečišťujících látek a obecným cílem by mělo být snížit jejich množství na přijatelnou úroveň. Jedním z nástrojů ke snížení množství vypouštěných znečišťujících látek jsou legislativní požadavky na spalovací zařízení a palivo, které jsou uplatňovány při uvádění spalovacího zařízení na trh za účasti oznámeného subjektu, příp. při jejich provozu. Článek se zabývá platnými požadavky na emise znečišťujících látek a účinnost spalovacího zařízení, které jsou legislativně vyžadovány jak v celé EU, tak dalšími požadavky, které jsou dány v některých jednotlivých zemích. Evropské leadery v této oblasti představují Německo a Rakousko. Protože jsou jednotlivé limity vyjadřovány v různých jednotkách a při různých podmínkách (referenční obsah O₂), jsou v tomto příspěvku limity přepočteny tak, aby bylo možné provést jejich porovnání a zodpovědět otázku, jak se liší a kde jsou požadavky nejpřísnější.

2. Současně platné limity

Obecně můžeme říci, že se budeme věnovat spalovacím zařízením – lokálním topidlům sloužícím hlavně k vytápění místnosti (případně k vaření), ve které jsou umístěny. Tato zařízení můžeme dle terminologie norem rozdělit na:

• vestavné spotřebiče k vytápění a krbové vložky na pevná paliva (ČSN EN 13229) – krbové vložky; kachlová kamna a vestavné dekorativní spotřebiče [5],
• spotřebiče na pevná paliva k vytápění obytných prostorů (ČSN EN 13240) – krbová kamna [6],
• akumulační kamna na pevná paliva (ČSN EN 15250) – kamna s akumulační funkcí [7],
• varné spotřebiče pro domácnost na pevná paliva (ČSN EN 12815) – spotřebiče sloužící k tepelné úpravě pokrmů – sporáky [8],
• spotřebiče spalující dřevěné pelety k vytápění obytných prostorů (ČSN EN 14785) – krbová kamna na pelety [9],
• saunová kamna na pevná paliva (dřevěná polena) se spalováním periodických dávek (ČSN EN 15821) [10].

Zpřísnění obecných limitů pak přinášejí v jednotlivých státech různé vyhlášky a nařízení, případně dobrovolné ekologické známky. Mezi nejznámější ekologické známky a podpůrné programy patří:

• ČR – Nová zelená úsporám (www.novazelenausporam.cz);
• Německo – DINplus (http://www.dincertco.de);
• Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Island – Nordic Swan (www.nordic-ecolabel.org);
• Francie – Flamme Verte (http://www.flammeverte.org);
• Anglie – HETAS certification (http://www.hetas.co.uk); atd.

Poznámka: v další části textu je v některých případech uvedena jednotka m³_N – ta představuje objem v metrech krychlových při 101 325 Pa a 0 °C – při tzv. normálních podmínkách.

2.1 Evropa obecně

2.1.1 Povinnosti výrobce a dovozce spalovacích zařízení

Při uvedení výše uvedených spotřebičů na trh se obecně v Evropě provádí zkoušení dle platných harmonizovaných norem [5] až [10]. Co se týká postupů zkoušení i emisních limitů, jsou si normy velice podobné. V normě EN 12815 přibývají zkoušky vyplývající z hlavní funkce spotřebičů, kterou je příprava pokrmů – zkouška doby ohřevu varné plotny a zkouška pečení a dále některé bezpečnostní zkoušky.

Emisní limity musí dle norem plnit spotřebiče jen při jmenovitém výkonu (kromě spotřebičů spalujících dřevní pelety, které mají odlišné limity při sníženém výkonu). Tabulka emisních limitů je označena jako tab. č. 1. Dále jsou v tabulce uvedeny i hodnoty minimální účinnosti pro dané spotřebiče.

Tab. č. 1 Obecné emisní limity, EU [5], [6], [7], [8], [9], [10]

norma	předmět normy 1)	limit pro CO 2) [%]	limit pro CO 2) [mg/m3N]	min. účinnost [%]
EN 13240	krbová kamna	1,0	12 500	50
EN 13229	krbové vložky	1,0	12 500	30
	kachlová kamna a vestavné dekorativní spotřebiče < 15 kW	0,2	2 500	75
EN 14785	spotřebiče spalující dřevěné pelety	0,04 / 0,06 3)	500 / 750 3)	75 / 70 3)
EN 15250	akumulační kamna	0,3	3 750	70
EN 12815	sporáky	1,0	12 500	60
EN 15821	saunová kamna na pevná paliva (dřevěná polena)	1,0	12 500	50
1) uvedeny nejběžnější spotřebiče spadající pod danou normu 2) při referenčním obsahu O2 = 13 % 3) hodnoty při sníženém výkonu

Obecně lze říci, že tyto emisní limity jsou ve srovnání s požadavky na kotle mírné [15] a minimální účinnosti jsou poměrně nízké. Problém s účinností nastává v případě krbových vložek (dále jen KV). Ty jsou určeny do obestavby, případně jsou napojeny na akumulační prvek, kterým prochází spaliny. Pro správnou funkčnost celku (KV + akumulační prvek) je tedy nutno, aby spaliny za KV měly vysokou teplotu – samotná KV pak má nízkou účinnost. Výrobci však nabízejí (zřejmě z obavy, že by zákazníci jejich výrobky nekupovali) KV s účinností přes 70 %. K tomuto trendu jsou výrobci často tlačeni přísnějšími požadavky v zemích EU, v nichž by s výrobky, které mají nižší účinnosti, než požadují místní předpisy, neuspěli.

Je třeba si uvědomit, že potřeba tepla objektu není po celou topnou sezónu stejná. U krbových vložek s vodním výměníkem je možným řešením akumulační nádoba na topnou vodu, která umožňuje krbové vložce pracovat při ideálním jmenovitém výkonu. Při modulaci výkonu (na tzv. snížený výkon) dochází k vyšší produkci emisí a nižší účinnosti. Je proto dobré krbová kamna zbytečně nepředimenzovat a tím docílit co největšího pokrytí topné sezóny v provozu na jmenovitý výkon.

V současnosti pracovní skupiny technické komise CEN/TC 295 (Residential solid fuel burning appliances) připravují novou sérii technických norem EN 16510, která zahrne a nahradí uvedené staré, dosud platné, normy (kromě EN 15821). Dle posledních informací z TC295 má první část s označením EN 16510-1 (Obecné požadavky a zkušební metody) vyjít v roce 2017 jako neharmonizovaná norma, tzn. v procesu CE značení lokálního topidla budou zatím platit stále aktuální harmonizované normy [5] až [9]. Další části série EN 16510 (EN 16510-2-1 až 16510-2-6), které se potom věnují jednotlivým typům lokálních topidel, jsou ve stádiu přípravy a datum jejich vydání je v tuto chvíli neznámé.

2.2 Česká republika

Česká republika přebírá limity z výše uvedených norem. U sálavých zdrojů tepla (lokální topidla) zákon č. 201/2012 Sb. – o ochraně ovzduší [2] stanovuje další povinnosti jak pro výrobce (dovozce) spalovacích zařízení, tak pro provozovatele.

2.2.1 Povinnosti výrobce a dovozce spalovacích zařízení

Základní požadavky na emise a účinnost stanovují normy ČSN EN 13229 [5], ČSN EN 13240 [6], ČSN EN 15250 [7], ČSN EN 12815 [8], ČSN EN 14785 [9] a ČSN EN 15821 [10] – viz kapitola 3.1. Pro lokální topidla určená pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění (např. krbové vložky nebo kamna s vodním výměníkem) platí emisní limity pro CO a prach (TZL) dle přílohy č. 10 části I a II zákona č. 201/2012 Sb. ve znění pozdějších zákonů [2]. Lokální topidla uváděná na trh ČR, která slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, musí splňovat požadavky uvedené v tabulce tab. č. 2, které jsou použitelné v období do 31. prosince 2017. V období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 bude možné v ČR uvádět na trh pouze ta lokální topidla s výměníkem, která splní požadavky uvedené v tabulce tab. č. 3. V podstatě se jedná o 1,38krát mírnější požadavky na CO a prach než požadavky na třídu kotle 4 dle EN 303-5:2012 [11] určené pro teplovodní kotle.

Norma EN 303-5:2012 [11] kategorizuje zdroj dle jeho výkonu, zatímco zákon č. 201/2012 Sb. – o ochraně ovzduší [2] kategorizuje zdroj dle jeho příkonu (jedná se o celkový příkon zařízení) a rozděluje limity pro kotle a lokální topidla dle rozdílného referenčního kyslíku. Pro kotle je hodnota referenčního kyslíku 10 % a pro lokální topidla 13 %. To znamená, že limity pro kotle jsou přísnější, nižší o násobek (21 − 13) / (21 − 10) = 8/11 = 0,73, a tedy na úrovni 73 % požadavku pro lokální topidla.

Tab. č. 2 Minimální emisní požadavky pro lokální topidla uváděná na trh, která slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění o jmenovitém příkonu do 300 kW, které se použijí do 31. prosince 2017 – Příloha č. 10, Část I zákona č. 201/2012 Sb.

Dodávka paliva	Palivo	Jmenovitý tepelný příkon [kW]	Mezní hodnoty emisí 1)
			CO	Prach (TZL)
			mg/m3N při 13% O2 (mg/m3N při 10% O2)
Ruční	Biologické	≤ 65	5 000 (6 876)	150 (206)
		> 65 až 187	2 500 (3 438)	150 (206)
		> 187 až 300	1 200 (1 650)	150 (206)
	Fosilní	≤ 65	5 000 (6 876)	125 (172)
		> 65 až 187	2 500 (3 438)	125 (172)
		> 187 až 300	1 200 (1 650)	125 (172)
Samočinná	Biologické	≤ 65	3 000 (4 125)	150 (206)
		> 65 až 187	2 500 (3 438)	150 (206)
		> 187 až 300	1 200 (1 650)	150 (206)
	Fosilní	≤ 65	3 000 (4 125)	125 (172)
		> 65 až 187	2 500 (3 438)	125 (172)
		> 187 až 300	1 200 (1 650)	125 (172)
1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 13 % (k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %)

Tab. č. 3 Minimální emisní požadavky pro lokální topidla uváděná na trh, která slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění o jmenovitém příkonu do 300 kW, které se použijí od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 – Příloha č. 10, Část II zákona č. 201/2012 Sb.

Dodávka paliva	Palivo	Jmenovitý tepelný příkon [kW]	Mezní hodnoty emisí 1)
			CO	Prach (TZL)
			mg/m3N při 13% O2 (mg/m3N při 10% O2)
Ruční	Biologické / Fosilní	≤ 300	1 200 (1 650)	75 (103)
Samočinná	Biologické / Fosilní	≤ 300	1 000 (1 375)	60 (83)
1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 13 % (k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %)

Od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 budou pro osoby uvádějící lokální topidlo na trh v ČR platit požadavky dle Přílohy č. 10, části III zákona č. 201/2012 Sb. [2] na spalovací stacionární zdroje na pevná paliva vymezené v čl. 1 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva [1].

Dle čl. 1 nařízení [1] se požadavky vztahují na následující spalovací stacionární zdroje:

• lokální topidla na tuhá paliva se jmenovitým tepelným výkonem nejvýše 50 kW.

Dle čl. 1 nařízení [1] se požadavky nevztahují na:

• lokální topidla na tuhá paliva, která jsou určena pouze pro spalování nedřevní biomasy;
• lokální topidla na tuhá paliva určená pouze pro venkovní použití;
• lokální topidla na tuhá paliva, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu;
• lokální topidla na tuhá paliva, která nejsou sestavena při výrobě ani poskytována jedním výrobcem jako prefabrikované díly nebo součásti určené k montáži na místě;
• ohřívače vzduchu;
• saunová kamna.

Lokální topidla musí splňovat následující mezní hodnoty emisí, které se vztahují k suchým spalinám, teplotě 273 K, tlaku 101,3 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %:

1. Mezní hodnoty emisí TZL:
   
   1. u topidel s otevřenou spalovací komorou nesmí překročit 50 mg.m⁻³_N při měření metodou A, nebo 6 g/kg (sušiny) při měření metodou B;
   2. u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 40 mg.m⁻³_N při měření metodou A, nebo 5 g/kg (sušiny) při měření metodou B, nebo 2,4 g/kg (sušiny) v případě biomasy či 5,0 g/kg v případě tuhých fosilních paliv při měřeni metodou C;
   3. u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 20 mg.m⁻³_N při měření metodou A, nebo 2,5 g/kg (sušiny) při měření metodou B3, nebo 1,2 g/kg (sušiny) při měření metodou C.
2. Mezní hodnoty emisí plynných organických sloučenin (TOC):
   
   1. emise TOC z lokálních topidel na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou, z lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 120 mgC.m⁻³_N;
   2. emise TOC z lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 60 mgC.m⁻³_N.
3. Mezní hodnoty emisí oxidu uhelnatého (CO):
   
   1. u topidel s otevřenou spalovací komorou nesmí překročit 2 000 mg.m⁻³_N;
   2. u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 1 500 mg.m⁻³_N;
   3. u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 300 mg.m⁻³_N.
4. Mezní hodnoty emisí oxidů dusíku (NO_x):
   
   1. u topidel na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou, u topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou a ze sporáků využívajících biomasu nesmí překročit 200 mg.m⁻³_N, vyjádřeno jako NO₂;
   2. u topidel s otevřenou spalovací komorou, z topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou a ze sporáků využívajících fosilní tuhá paliva nesmí překročit 300 mg.m⁻³_N, vyjádřeno jako NO₂.

POZNÁMKA: Požadavky se tedy týkají i lokálních topidel bez teplovodního výměníku. Tyto mezní hodnoty emisí jsou platné v EU až od 1. ledna 2022 na rozdíl od zákona č. 201/2012 Sb., kde je platnost o dva roky dříve. Nařízení o ekodesignu [1] navíc od 1. ledna 2022 zavádí požadavky na sezónní energetickou účinnost vytápění:

• sezónní energetická účinnost vytápění lokálních topidel na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou nesmí být nižší než 30 %;
• sezónní energetická účinnost vytápění lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet nesmí být nižší než 65 %;
• sezónní energetická účinnost vytápění lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí být nižší než 79 %;
• sezónní energetická účinnost vytápění sporáků nesmí být nižší než 65 %.

2.2.2 Povinnosti provozovatele

Zákon č. 201/2012 Sb. zavádí povinnosti pro provozovatele spalovacích zařízení. Zákon zakazuje ve všech spalovacích zařízeních do příkonu 300 kW spalování lignitu, hnědého energetického uhlí a kalů (dle § 17 odst. 5). Dále se na všechny spalovací zařízení vztahuje ustanovení o přípustné tmavosti kouře (dle § 17 odst. 1 b), které je ale obtížně aplikovatelné z důvodu střídání dne a noci a také s ohledem na výjimku v době zátopu.

Pro stacionární spalovací zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je provozovatel povinen dle § 17 odst. 1 h) provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (odborně způsobilá osoba), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem č. 201/2012 Sb. V případě, že výrobce spalovacího zdroje není znám, zanikl nebo neurčil oprávněnou osobu, může být kontrola provedena odborně způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje. První kontrolu musel provozovatel zajistit nejpozději do 31. 12. 2016 (dle § 41, odst. 15). Pokud na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností provozovatel nepředloží doklad o provedení kontroly (od 1. 1. 2017), hrozí mu pokuta až 20 000 Kč dle § 23, odst. 2 b).

Při kontrole se neprovádí žádná měření, což dle našeho názoru velmi omezuje její přínos. V podstatě odborně způsobilá osoba na místě vizuálně zhodnotí stav a jako nejdůležitější zdroj informací o emisích a ostatních parametrech budou hodnoty ze štítku spalovacího zařízení. Tyto hodnoty byly dosaženy jednou při certifikaci a je otázka, jakých parametrů zařízení dosahuje při reálném provozu. Toto ale zákon neřeší. Zákon řeší, že provozovatel musí provozovat takové spalovací zařízení, které je schopné těchto parametrů dosáhnout.

Novelizace zákona č. 201/2012 Sb. ve znění zákona č. 369/2016 Sb. zavádí možnost kontroly přímo u provozovatele (§ 17 odst. 2):

„Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle § 17 odstavce 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.“

Od září 2022 (dle § 41, odst. 16) bude možné provozovat pouze taková zařízení (nejen kotle, ale i lokální topidla pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění o celkovém příkonu od 10 do 300 kW), která splňují požadavek dle přílohy č. 11 zákona (hodnoty jsou shodné s tab. č. 2). Staré, dnes používané zařízení v této dimenzi by neměly být po tomto termínu používány. V opačném případě lze uložit pokutu 50 000 Kč dle § 23, odst. 2 a). Pokutu 50 000 Kč lze uložit také v případech, že provozovatel nedodrží přípustnou tmavost kouře (od září 2012), nebo spaluje hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly nebo proplástky (od září 2012).

Vzhledem k tomu, že při procesu posuzování vlastností stavebního výrobku dle Nařízení evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 (před uvedením výrobku na trh) takovýchto typů spalovacích zařízení se postupovalo dle požadavků norem ČSN EN 13229, ČSN EN 13240, ČSN EN 15250, ČSN EN 14785, ČSN EN 12815 a ČSN EN 15821, nemusely být v rámci tohoto procesu měřeny hodnoty emisí prachu (TZL). Při kontrole u provozovatele tedy nebude mít osoba provádějící kontrolu k dispozici informace o tom, zda jsou požadavky zákona splněny. Pokud si výrobci nenechají při certifikaci změřit hodnoty emisí prachu, nebudou moci tato zařízení prodávat a provozovatelé je nebudou smět provozovat.

2.3 Německo

2.3.1 Povinnosti výrobce a dovozce spalovacích zařízení

V Německu je platná vyhláška 1. BImSchV [13], která upravuje (zpřísňuje) limity pro koncentrace škodlivin vypouštěných do ovzduší při provozu lokálních spotřebičů na tuhá paliva.

Pro zařízení uvedená do provozu po 1. 1. 2015 platí emisní limity a minimální účinnosti uvedené v tab. č. 4 – tzv. Stufe 2. Tyto limity musí zařízení splnit při jmenovitém výkonu.

Tab. č. 4 Požadavky dle 1. BImSchV Stufe 2 pro zařízení uváděná na trh [13]

zařízení	norma	prach 1) [mg/m3N]	CO 1) [mg/m3N]	účinnost [%]
interiérové topidlo bez násypné šachty (krátkodobý spal. proces)	EN 13240	40	1 250	73
interiérové topidlo s násypnou šachtou (dlouhodobý spal. proces)	EN 13240	40	1 250	70
krbová vložka provozovaná s uzavřenými přikládacími dvířky	EN 13229	40	1 250	75
vložka pro kachlová kamna bez násypné šachty	EN 13229	40	1 250	80
vložka pro kachlová kamna s násypnou šachtou	EN 13229	40	1 250	80
akumulační kamna	EN 15250	40	1 250	75
spotřebiče spalující dřevní pelety bez vodního výměníku	EN 14785	30	250	85
spotřebiče spalující dřevní pelety s vodním výměníkem	EN 14785	20	250	90
varný spotřebič	EN 12815	40	1 500	70
varný spotřebič s vodním výměníkem	EN 12815	40	1 500	75
saunová kamna na pevná paliva (dřevěná polena)	EN 15821	40	1 250	73
1) limity jsou uvedeny při referenčním O2 = 13 % krátkodobý spalovací proces = mezi jednotlivými přiloženími je 0,75 až 1 hodina dlouhodobý spalovací proces = mezi jednotlivými přiloženími jsou minimálně 4 hodiny

2.3.2 Povinnosti provozovatele

Provozovatel musí do 31. 12. 2013 prokázat plnění limitů pro zařízení uvedená do provozu před 25. 11. 2009. To lze prokázat buď předložením certifikátu od výrobce zařízení, nebo měřením prováděným kominíkem. V případě, že zařízení emisní limity nesplní, musí být vyřazeno z provozu nebo vybaveno dodatečným zařízením umožňujícím splnit emisní limity (k datu uvedenému ve vyhlášce, v závislosti na stáří spotřebiče). Pravidelné měření lokálních spotřebičů se u provozovatele neprovádí (provádí se jen u teplovodních kotlů [15]).

2.4 Rakousko

2.4.1 Povinnosti výrobce a dovozce spalovacích zařízení

V Rakousku jsou emisní limity upraveny dohodou 15a B-VG [14], požadované hodnoty jsou uvedeny v tab. č. 5 (ruční dodávka paliva) a tab. č. 6 (automatická dodávka paliva). Tyto hodnoty musí splnit každé spalovací zařízení (všechny velikosti) při zkouškách při jmenovitém výkonu. U spalovacích zařízení se jmenovitým výkonem nad 8 kW musí být splněny limity nejen při jmenovitém výkonu, ale pro CO, OGC a účinnost také při sníženém výkonu (50% P_jm u ručně obsluhovaných, 30% P_jm u automaticky obsluhovaných). Minimální účinnosti i pro spalovací zařízení s jmenovitým výkonem pod 8 kW jsou uvedeny v tab. č. 7.

Tab. č. 5 Požadavky dle 15a B-VG, emisní limity – ruční dodávka paliva [14]

Parametr	Emisní limity [mg/MJ]
	Dřevěná paliva		Ostatní standardizovaná biogenní paliva		Fosilní paliva
	Lokální topidla	Spalovací zařízení napojené na ústřední vytápění	< 50 kW jmenovitého výkonu	> 50 kW jmenovitého výkonu	< 50 kW jmenovitého výkonu	> 50 kW jmenovitého výkonu
CO	1 100	500	1 100	500	1 100	500
NOx	150	100	300	300	100	100
OGC	50	30	50	30	80	30
Prach (TZL)	35	30	35	35	35	35

Tab. č. 6 Požadavky dle 15a B-VG, emisní limity – automatická dodávka paliva [14]

Parametr	Emisní limity [mg/MJ]
	Dřevěné pelety Lokální topidla	Dřevěné pelety Spalovací zařízení napojené na ústřední vytápění	Ostatní dřevěné palivo	Ostatní standardizovaná biogenní paliva
CO	500a	250a	250a	500a
NOx	100	100	100	300
OGC	30	20	30	20
Prach (TZL)	25	20	30	35
a mezní hodnota může být překročena o 50 % během zkoušky sníženého výkonu – 30 % jmenovitého výkonu

Tab. č. 7 Požadavky na minimální účinnost dle 15a B-VG [14]

Spalovací zařízení	Účinnost [%]
Sporáky na fosilní paliva	73
Sporáky na standardní biogenní paliva	72
Spalovací zařízení na fosilní a standardní biogenní paliva	80

2.4.2 Povinnosti provozovatele

Provozovatelé lokálních topidel bez teplovodního výměníku (krbová kamna, vložky a sporáky) nemusí provádět pravidelné měření emisí, na rozdíl od provozovatelů spalovacích zařízení určených k napojení na ústřední vytápění (kotle ale i lokální topidla s teplovodním výměníkem). V tomto případě je provozovatel, který spaluje uhlí nebo standardizovaná biogenní paliva v zařízení do 50 kW, povinen každé dva roky prokázat splnění limitní hodnoty pro CO a komínovou ztrátu (viz tab. č. 8). Provozovatel spalující nestandardizovaná biogenní paliva ve spalovacím zařízení napojeném na ústřední vytápění musí prokázat splnění limitní hodnoty pro CO a komínovou ztrátu jednou za rok. Totéž platí pro zařízení nad 50 kW.

Tab. č. 8 Limity pro pravidelná měření u provozovatele spalovacího zařízení napojeného na ústřední vytápění [14]

Limity	Ruční přikládání	Automatické přikládání
Komínová ztráta [%]	20	19
CO [mg/m3N]	3 500	1 500
Limity pro biogenní paliva se vztahují k referenčnímu O2 = 11 %, pro fosilní paliva k referenčnímu O2 = 6 %

2.5 Srovnání limitů

Pro možnost porovnávání emisních limitů platných v různých zemích je důležité mít tyto hodnoty vyjádřeny ve stejných jednotkách (koncentrace mg/m³_N nebo emisní faktor mg/MJ) a také vztaženy na stejné srovnávací podmínky – referenční obsah kyslíku, suché spaliny při normálních podmínkách. V Rakousku jsou limity uváděny jako emisní faktor vztažený na energii obsaženou v palivu, na rozdíl od ČR a Německa, kde jsou limity uváděny jako koncentrace vztažené na objem suchých spalin. Srovnání limitů je tedy nutno provádět přepočtem přes výhřevnost paliva a množství spalin, vzniklých spálením 1 kg paliva. Pro přibližný přepočet byly použity tyto hodnoty:

• biogenní paliva: Q_i^r = 14,6 MJ/kg_paliva [16]; měrný vývin spalin 10,2 m³_N/kg_paliva (13 % O₂) – dřevo
• fosilní paliva: Q_i^r = 17,6 MJ/kg_paliva; měrný vývin spalin 12,7 m³_N/kg_paliva (13 % O₂) – hnědé uhlí [17]

Srovnání požadavků na spalovací zařízení platné v jednotlivých zemích je uvedeno v tab. č. 9.

Tab. č. 9 Srovnání dnes platných limitů pro emise znečišťujících látek a účinnost při O_2,ref =13 %
[1], [2], [5], [6], [7], [8], [9], [10], [13], [14], [23]

Norma		CO [mg/m3N]	NOx [mg/m3N]	OGC [mg/m3N]	prach [mg/m3N]	min.účinnost [%]	četnost
EU	EN 13240 – krbová kamna	12500/1500 5)	200 5)	120 5)	40 5)	50/65 5)	při certifikaci
	EN 13229 – krbové vložky + spal. zař. pro připojení do ústředního vytápění	12500/1500 5)	200 5)	120 5)	40 5)	30/65 5)	při certifikaci
	EN 12815 – sporáky	12500/1500 5)	300 5)	120 5)	40 5)	60/65 5)	při certifikaci
	EN 13229 – kachlová kamna, dekorativní spotřebiče < 15 kW	2500/1500 5)	200 5)	120 5)	40 5)	75/65 5)	při certifikaci
	EN 15250 – akumulační kamna	3750/1500 5)	200 5)	120 5)	40 5)	70/65 5)	při certifikaci
	EN 14785 – automatické zdroje na dřevěné pelety	500/300 5)	–	60 5)	20 5)	75/79 5)	při certifikaci
	EN 15821 – saunová kamna na pevná paliva	12500	–	–	–	50	při certifikaci
ČR	EN 13240 – krbová kamna	12500/1500 6)	200 6)	120 6)	40 6)	50/65 5)	při certifikaci
	EN 13229 – krbové vložky + spal. zař. pro připojení do ústředního vytápění	12500/1500 6)	200 6)	120 6)	40 6)	30/65 5)	při certifikaci
	EN 12815 – sporáky	12500/1500 6)	300 6)	120 6)	40 6)	60/65 5)	při certifikaci
	EN 13229 – kachlová kamna, dekorativní spotřebiče < 15 kW	2500/1500 6)	200 6)	120 6)	40 6)	75/65 5)	při certifikaci
	EN 15250 – akumulační kamna	3750/1500 6)	200 6)	120 6)	40 6)	70/65 5)	při certifikaci
	EN 14785 – automatické zdroje na dřevěné pelety	500/300 6)	200 5)	60 6)	20 6)	75/79 5)	při certifikaci
	EN 15821 – saunová kamna na pevná paliva	12500	–	–	–	50	při certifikaci
	Zák. 201/2012 – spal. zařízení pro připojení do ústř. vytápění	3000–5000 7)	–	–	125–150 7)	–	při certifikaci + revize každé 2 roky 4)
	Zák. 201/2012 – spal. zařízení pro připojení do ústř. vytápění	1000–1200 8)	–	–	60–75 8)	–	při certifikaci + revize každé 2 roky 4)
Německo	EN 13240 – interiérové topidlo bez násypné šachty	1250	200 5)	120 5)	40	73	při certifikaci
	EN 13240 – interiérové topidlo s násypnou šachtou	1250	200 5)	120 5)	40	70	při certifikaci
	EN 13229 – krbová vložka s uzavřenými dvířky	1250	200 5)	120 5)	40	75	při certifikaci
	EN 13229 – vložka pro kachl. kamna bez násypné šachty	1250	200 5)	120 5)	40	80	při certifikaci
	EN 13229 – vložka pro kachl. kamna s násypnou šachtou	1250	200 5)	120 5)	40	80	při certifikaci
	EN 15250 – akumulační kamna	1250	200 5)	120 5)	40	75	při certifikaci
	EN 14785 – automatické zdroje na dřevěné pelety	250	–	60 5)	20	85–90 2)	při certifikaci
	EN 15821 – saunová kamna na pevná paliva	1250	200 5)	120 5)	40	73	při certifikaci
	EN 12815 – varný spotřebič	1500	200 5)	120 5)	40	70	při certifikaci
	EN 12815 – varný spotřebič s vodním výměníkem	1500	200 5)	120 5)	40	75	při certifikaci
Rakousko	paliva na bázi dřeva	1 575 (1100) 1)	215 (150) 1)	71 (50) 1)	50 (35) 1)	72–80  3)	při certifikaci + revize každé 2 roky 9)
	automatický zdroj na dřevěné pelety	716 (500) 1)	143 (100) 1)	43 (30) 1)	36 (25) 1)	80 3)	při certifikaci + revize každé 2 roky 9)
	ostatní biogenní paliva < 50 kW	1 575 (1100) 1)	429 (300) 1)	72 (50) 1)	35 (50) 1)	72–80 3)	při certifikaci + revize každé 2 roky 9) (1 rok 10))
	fosilní paliva < 50 kW	1 524 (1100) 1)	139 (100) 1)	71 (50) 1)	35 (50) 1)	72–80 3)	při certifikaci + revize každé 2 roky 9)
1) v závorce jsou uvedeny původní hodnoty měrných emisí dle 15a B-VG v mg/MJ, hodnota před závorkou představuje vypočtenou koncentraci v mg/m3N při 13 % O2 2) viz tab. č. 4 3) viz tab. č. 6 4) nejedná se o pravidelné měření, ale pouze o vizuální kontrolu zařízení 5) limity platné od 1. ledna 2022 a sezonní energetická účinnost 6) limity platné od 1. ledna 2020 a sezonní energetická účinnost 7) limity platné do 31. prosince 2017 8) limity platné od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 9) revize platí pro zařízení s teplovodním výměníkem 10) revize platí pro nestardardizovaná biogenní paliva a pro zařízení s teplovodním výměníkem

Srovnání limitů ukazuje na velkou roztříštěnost limitů v rámci EU, které by se měly sjednotit k 1. 1. 2022, kdy vejde v platnost Nařízení komise EU 2015/1185 o ekodesignu na lokální topidla [1]. Dnes nejkomplexněji sleduje emise znečišťujících látek Rakousko. Nejméně přísné požadavky má evropská norma.

Pro lepší přehlednost je v tab. č. 10 uvedeno srovnání minimálních požadavků na krbovou vložku s teplovodním výměníkem o jmenovitém výkonu 8 kW na kusové dřevo při uvedení na trh a také při pravidelných kontrolách (vyžadováno zákonem č. 201/2012 – o ochraně ovzduší [2] a rakouskou vyhláškou 15a B-VG [14]).

Tab. č. 10 Srovnání dnes platných a budoucích požadavků na emise a účinnost pro konkrétní instalaci krbové vložky s vodním výměníkem o celkovém výkonu 8 kW (příkon 10 kW) – ruční přikládání kusovým dřevem [5], [1], [13], [14]

Při referenčním O2 = 13 %			Ruční Kusové dřevo	Četnost
CO	[mg/m3N]	EU – EN 13229 – dnes	12 500	při certifikaci
		ČR – EN 13229 – dnes	12 500	při certifikaci
		ČR – Zák. 201/2012 Sb.	–	při certifikaci a každé dva roky revize zařízení 2)
		od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017	5 000
		od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019	1 200
		od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021	1 500
		Nařízení EU 2015/1185 od 1. 1. 2022	1 500
		Německo – 1. BImSchV Stufe 2 – dnes	1 250	při certifikaci
		Rakousko – 15a B-VG – dnes	716 (500) 1)	při certifikaci + revize 2 roky 3)
OGC	[mg/m3N]	EU – EN 13229 – dnes	–	–
		ČR – EN 13229 – dnes	–	–
		ČR – Zák. 201/2012 Sb.	–	při certifikaci
		od 1. 1. 2020	120
		Nařízení EU 2015/1185 od 1. 1. 2022	120
		Německo – 1. BImSchV Stufe 2 – dnes	–	–
		Rakousko – 15a B-VG – dnes	43 (30) 1)	při certifikaci
NOx	[mg/m3N]	EU – EN 13229 – dnes	–	–
		ČR – EN 13229 – dnes	–	–
		ČR – Zák. 201/2012 Sb.	–	při certifikaci
		od 1. 1. 2020	200
		Nařízení EU 2015/1185 od 1. 1. 2022	200
		Německo – 1. BImSchV Stufe 1 – dnes	–	–
		Rakousko – 15a B-VG – dnes	143 (100) 1)	při certifikaci
Prach (TZL)	[mg/m3N]	EU – EN 13229 – dnes	–	–
		ČR – EN 13229 – dnes	–	–
		ČR – Zák. 201/2012 Sb.	–	při certifikaci a každé dva roky revize zařízení 2)
		od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017	150
		od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019	75
		od 1. 1. 2020	40
		Nařízení EU 2015/1185 od 1. 1. 2022	40
		Německo – 1. BImSchV Stufe 2 – dnes	40	při certifikaci
		Rakousko – 15a B-VG – dnes	50 (35) 1)	při certifikaci
Účinnost	[%]	EU – EN 13229 – dnes	30 %	při certifikaci
		ČR – EN 13229 – dnes	30 %	při certifikaci
		ČR – Zák. 201/2012 Sb.	–	–
		Nařízení EU 2015/1185 od 1. 1. 2022	65 % – sezonní energ. účinnost	při certifikaci
		Německo – 1. BImSchV Stufe 2 – dnes	75 %	při certifikaci
		Rakousko – 15a B-VG – dnes	80 %	při certifikaci + revize 2 roky 3)
1) v závorce jsou uvedeny původní hodnoty měrných emisí dle 15a B-VG v mg/MJ, hodnota před závorkou představuje vypočtenou koncentraci v mg/m3N při 13 % O2 2) Nejedná se o pravidelné měření, ale pouze o vizuální kontrolu zařízení 3) Viz tabulka tab. č. 8

3. Závěr

Základní limit koncentrace CO pro nejrozšířenější lokální topidla (krbová kamna a vložky) je nyní v EU 1 %, což je v současné době hodnota překonaná a neodpovídá vývoji těchto spotřebičů. V západních zemích Evropy tato situace nepřináší zásadní problémy, protože mají legislativu na takovou skutečnost dobře připravenou a i „ekologická uvědomělost“ obyvatel je na vyšší úrovni než u nás (což je dáno i ekonomickou situací). Zpřísňující požadavky na emise a účinnost jsou soustředěny na výrobce a jejich splnění je většinou prokazováno při certifikaci. Výjimku představují přístupy uvedené v zákoně o ochraně ovzduší [2] a rakouské dohodě 15a B-VG [14], které se mimo jiné věnují lokálním topidlům s vodním výměníkem pro připojení do systému ústředního vytápění a zavádí pro tyto zařízení také požadavky na provozovatele.

Účinnost spalovacího zařízení je možné přibližně odhadnout pomocí tzv. nepřímé metody stanovení účinnosti. Metoda vychází z předpokladu, že účinnost zařízení je rovna 100 % minus jednotlivé ztráty spalovacího zařízení (především komínová ztráta). Teplotu spalin bychom u krbových kamen měli udržovat v rozsahu od 150 do 250 °C. Pokud bude teplota příliš vysoká, provozujeme zařízení s velkou komínovou ztrátou, což znamená, že mnoho tepla „vyletí“ komínem. Přestože se snižující se teplotou spalin klesá hodnota komínové ztráty, nemůžeme teplotu spalin snižovat donekonečna, protože pokud budou spaliny příliš chladné (cca 150 °C, záleží na složení spalin – obsah vody a SO₃), může dojít ke kondenzaci dehtových látek a vodní páry (kratší životnost zařízení) a při nízké teplotě spalin může dojít i k výraznému snížení komínového tahu (problém s bezpečným odvodem spalin). Pokud teplotu spalin měříme, známe typ zařízení a jsme schopni odhadnout těsnost zařízení, můžeme orientačně spočítat, jaká je účinnost zdroje [18].

Závěrem je také nutno zmínit skutečnost, že spalovací zařízení, kterým se tento článek věnuje, jsou zařízení, u nichž může obsluha dramaticky ovlivnit kvalitu spalování [21]. Prokazování splnění limitních požadavků probíhá na zkušebně při předepsaných podmínkách, které v reálném životě nastanou jen v minimálním procentu případů. Spalovací zkoušky na zkušebně odpoví na otázku, zda při optimálních spalovacích podmínkách může dané spalovací zařízení při spalování předepsaného paliva splnit platné emisní limity a účinnost. V případě nekvalitní obsluhy může spalovací zařízení, které bez problému splní požadované emisní limity a účinnost na zkušebně, spalovat i kvalitní palivo velmi nedokonale. Taktéž účinnost zařízení dosažená na zkušebně se může značně lišit od reálné účinnosti v běžném provozu. Například v Austrálii nebo v USA jsou tato zařízení certifikována pouze tehdy, pokud splní požadované emisní limity při různých přívodech vzduchu (maximální, minimální a střední výkon podle australské normy; resp. maximální a další tři různé příkony dle EPA) [19], [20]. U zařízení s ručním přikládáním paliva jsou výsledky mezi měřením na zkušebně a měřením za reálného provozu velmi rozdílná, zatímco u zařízení s automatickým přikládáním jsou výsledky srovnatelné. Největším rozdílem je právě vliv obsluhy zařízení. Pokud jsou po přiložení paliva do kamen uzavřeny přívody spalovacích vzduchů (ovládací klapky), hořlavina nemá dostatek okysličovadla a výsledkem je zvýšení množství produktů nedokonalého spalovaní (CO, polycyklické aromatické uhlovodíky, prach-saze). Proto je nutno spojit výrobu kvalitních spalovacích zařízení s výchovou obsluhy a informovat ji o základních návycích a pravidlech.

4. Seznam použitých zkratek a pojmů

• MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
• KV – krbová vložka
• CO – oxid uhelnatý
• NO_X – oxidy dusíku
• OGC = TOC – celkový organický uhlík
• TZL – tuhé znečišťující látky (prach), celkový prach bez rozlišení velikosti částic
• SO₃ – oxid sírový
• Q_i^r – výhřevnost paliva v surovém stavu
• Lokální topidlo = sálavý spalovací stacionární zdroj dle znění zák. č. 201/2012 Sb. [2]

5. Poděkování

Tato práce byla podpořena v rámci projektu MŠMT „Inovace pro efektivitu a životní prostředí – Growth“ (LO1403).

6. Literatura

1. Nařízení komise EU 2015/1185 ze dne 24. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva.
2. Sbírka zákonů č. 201/2012 Sb. – o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012 ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb.
3. Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti Kamna, krbové vložky, sporáky a teplovodní kotle: Výsledky statistických zjišťování za léta 2010–2014. In: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011 [cit. 2017-06-02]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/54804/62605/648651/priloha001.pdf.
4. Veolia Energie ČR, a.s.: Licence. In: Energetický regulační úřad [online]. 2017 [cit. 2017-06-06]. Dostupné z: http://licence.eru.cz/detail.php?lic-id=110100550&sequence=1,2&total=16.
5. ČSN EN 13229:2002. Vestavné spotřebiče k vytápění a krbové vložky na pevná paliva – Požadavky a zkušební metody.
6. ČSN EN 13240:2002. Spotřebiče na pevná paliva k vytápění obytných prostorů – Požadavky a zkušební metody.
7. ČSN EN 15250:2007. Akumulační kamna na pevná paliva – Požadavky a zkušební metody.
8. ČSN EN 12815:2002. Varné spotřebiče pro domácnost na pevná paliva – Požadavky a zkušební metody.
9. ČSN EN 14785:2007. Spotřebiče spalující dřevěné pelety k vytápění obytných prostorů – Požadavky a zkušební metody.
10. ČSN EN 15821:2011. Saunová kamna na pevná paliva (dřevěná polena) se spalováním periodických dávek – Požadavky a metody zkoušení.
11. EN 303-5:2012. Heating boilers – Part 5: Heating boilers for solid fuels, manually and automatically stoked, nominal heat output of up to 500 kW – Terminology, requirements, testing and marking.
12. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. – o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.
13. 1. BImSchV. Erste Verordnung zur Durchführung des Bundes-Immissionsschutzgesetzes (Verordnung über kleine und mittlere Feuerungsanlagen). 2011.
14. Vereinbarung gemäß Art. 15a B-VG über das Inverkehrbringen von Kleinfeuerungen und die Überprüfung von Feuerungsanlagenund Blockheizkraftwerken. Fassung vom 02. 08. 2017.
15. HORÁK J., MARTINÍK L., KRPEC K., KUBESA P., DVOŘÁK J., HOPAN F., HOLOMEK M., BUCHTA S. Jaké parametry musí splnit kotle na tuhá paliva? In: TZB-info [online] 2017, [cit. 2017-06-06] Dostupné na www:
    http://vytapeni.tzb-info.cz/15865-jake-parametry-musi-splnit-kotle-na-tuha-paliva.
16. MACHÁLEK, P., MACHART, J., Upravená emisní bilance vytápění bytů malými zdroji od roku 2006, Český hydrometeorologický ústav, oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko (2007).
17. 2012–2013: Katalog hnědého uhlí. In: Severočeské doly a. s. [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:
    http://www.sdas.cz/files/sdas/kataloguhli2012 2013/Katalog_SD_2012_13.pdf.
18. HORÁK J., KUBESA P., DVOŘÁK J., HOPAN F., KRPEC K., MIKULOVÁ Z., KYSUČAN Z., Jak si doma změřit účinnost spalovacího zařízení a lze účinnost nějak zvětšit? In: TZB-info [online] 2012, [cit. 2013-04-02] Dostupné na www: http://vytapeni.tzb-info.cz/zdroje-tepla/9434-jak-si-doma-zmerit-ucinnost-spalovaciho-zarizeni-a-lze-ucinnost-nejak-zvetsit.
19. AS/NZS 4013:1999 – Domestic solid fuel burning applicances – Method for determination of flue gas emission.
20. EPA Method 28 – Certification and auditing of wood heaters.
21. HORÁK J., KUBESA P., HOPAN F., KRPEC K., KYSUČAN Z., Co nejvíce ovlivní Tvůj kouř? In: tzb-info [online] 2013, [cit. 2013-03-18] Dostupné na www: http://vytapeni.tzb-info.cz/zdroje-tepla/9475-co-nejvice-ovlivni-tvuj-kour.
22. HORÁK J., KRPEC K., MARTINÍK L., MICHNOVÁ L., HOPAN F., KUBESA P., Jak si doma stanovit vlhkost a výhřevnost dřeva? In: TZB-info [online] 2013, [cit. 2013-01-31] Dostupné na www:
    http://vytapeni.tzb-info.cz/9300-jak-si-doma-stanovit-vlhkost-a-vyhrevnost-dreva.
23. Saunová kamna na pevná paliva (dřevěná polena) se spalováním periodických dávek – Požadavky a metody zkoušení.
24. Nařízení komise EU 2015/1186 ze dne 24. dubna 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcíchlokálních topidel na tuhá paliva.