Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Vliv nových tarifů na roční náklady domu s tepelným čerpadlem

Článek rozebírá pravděpodobnou ekonomickou situaci uživatelů tepelných čerpadel po zavedení nové tarifní struktury, včetně příkladů staršího domu, novostavby a nízkoenergetického domu.

Úvod

Energetický regulační úřad (ERÚ) připravil novou tarifní strukturu se sazbami elektřiny, které měly po celonárodní diskusi platit od začátku roku 2017. Nyní se ale předpokládá posunutí termínu zavedení nových sazeb na začátek roku 2018 a podle prohlášeních předsedy vlády a předsedkyně ERÚ z posledních měsíců je otázkou, v jaké podobě. Posunutí zavedení nových sazeb vyvolala vlna protestů, zejména ze strany spotřebitelů s malým odběrem a velkým jističem, které čeká po přechodu na novou tarifní strukturu velké zdražení. Změna je ale z technických důvodů nutná a v oblasti spotřebitelů s tepelnými čerpadly lze očekávat, že nové tarify pro spotřebitele s tepelnými čerpadly budou zavedeny velmi podobně, jak jsou nyní navrhovány. Proto je vhodné se uvedenou problematikou zabývat a případně se pokusit o změnu podmínek dokud je čas.

Při tvorbě nové tarifní struktury sledoval Energetický regulační úřad (ERÚ) především to, aby cena odrážela odpovídající strukturu nákladů na provoz, obnovu a rozvoj sítí. Nová tarifní struktura by měla vytvářet podmínky pro stabilní a dlouhodobě udržitelné financování provozu a investic do elektrických sítí a infrastruktury a měla by motivovat zákazníky k racionálním požadavkům na zajištění příkonu v elektrizační síti. ERÚ deklaroval, že cílem nové tarifní struktury není dodatečný příjem provozovatelů soustav. Objem regulovaných prostředků nemá navyšovat výnosy pro energetické firmy.

Článek se zabývá změnou tarifu pouze pro domácnosti se sazbou pro tepelná čerpadla (D56d nebo D55d, případně nejnovější D57d). Tato oblast je specifická a vzhledem k menšímu počtu odběratelů se jí nebude věnovat tolik pozornosti, jako jiným spotřebitelům s elektrickým vytápěním, s akumulačním ohřevem vody nebo tolik diskutovaným chatařům s velkým jističem. Na druhou stranu, odběratelé s nainstalovaným tepelným čerpadlem patří mezi tu část obyvatelstva, která se snaží s energií šetřit. Jak se tedy změna sazeb dotkne jejich peněženky? Ocení orgány státní moci jejich přístup?

Odběratelům s tepelným čerpadlem (D55d, D56d) bude sazba automaticky převedena na novou sazbu N2Td, ovšem s dobou trvání nízkého tarifu (NT) jen 20 h. To je o dvě hodiny méně než v současnosti. Tak je i technicky nastavena sazba D57d, platná od 1. 4. 2016, která má být zkouškou nových podmínek. Podobně bude v nové sazbě N2Td dvacetihodinové pásmo platnosti nízkého tarifu rozděleno během dne do více časových úseků, nejvíce však do sedmi. Žádný z nich nebude kratší než jedna hodina. Maximální souvislá délka platnosti vysokého tarifu, a tedy i blokování např. tepelného čerpadla, bude jedna hodina. Při navrhované době trvání vysokého tarifu 4 hodiny bude tepelné čerpadlo vypnuto teoreticky 4krát, ale spíše vícekrát.

Jinak řečeno – po přechodu na novou tarifní soustavu bude distributor několikrát denně vypínat pomocí HDO tepelné čerpadlo. Vypnutí bude trvat nejdéle 60 minut a po opětovném zapnutí poběží tepelné čerpadlo nejméně 60 minut. Pak jej opět distributor může vypnout. Za den bude takových vypnutí pět a více.

V současné době je odběratel s tepelným čerpadlem povinen zajistit technické blokování topných elektrických spotřebičů kromě pohonu kompresoru tepelného čerpadla v dobách platnosti vysokého tarifu. V současnosti není obvykle kompresor blokován a pracuje v optimálním režimu. To v nových podmínkách nebude možné.

Další navrženou změnou bylo zavedení podmínky podílu spotřeby v nízkém tarifu. Zákazník s dvoutarifní sazbou s blokováním spotřeby elektřiny dosáhne na regulované ceny této sazby pouze v případě dosažení minimálního podílu odběru elektřiny v nízkém tarifu v celkovém odběru elektřiny. Pro uživatele tepelných čerpadel s novou sazbou N2Td je podmínka dosažení výhodné ceny elektřiny taková, že musí v době nízkého tarifu spotřebovat nejméně 91 % celkové spotřeby elektřiny. Tedy za 20 hodin denně (to odpovídá 83 % dne) spotřebovat 91 % elektrické energie. Je tato podmínka reálná? Odpověď bude zřejmá z níže uvedených příkladů. Pokud zákazník nedosáhne požadovaného podílu spotřeby v NT, pak mu při vyúčtování (obvykle jednou ročně) budou účtovány regulované ceny jako u jednotarifní sazby.

Příklady

Jak by se změna na nové tarify projevila u spotřebitele, který má tepelné čerpadlo? V příspěvku jsou rozebrány konkrétní instalace tepelného čerpadla v různých rodinných domech a vliv navržené změny tarifu na roční náklady na elektrickou energii. Pro srovnání nákladů na elektrickou energii před a po změně tarifu byly vybrány 3 vzorové rodinné domy. Starší neizolovaný dům, novostavba s moderními spotřebiči a nízkoenergetický dům s úspornými spotřebiči a energeticky úsporným chováním obyvatel domu.

Všechny případy předpokládaly umístění domů ve Středočeském kraji s místním dodavatelem elektřiny, stávající sazbu D56d nebo D55d se současnou dobou trvání nízkého tarifu 22 h. Jistič před elektroměrem je úměrný příkonu tepelného čerpadla, dohřevu, spotřebičů v kuchyni a ostatních elektrických spotřebičů v domácnosti.

Varianta A – velký dům

Tepelná ztráta domu je 15 kW, celková spotřeba elektřiny 20 MWh, spotřebitel platí měsíčně za elektřinu necelých 5 tisíc Kč. Pokud jsou v domě tepelné spotřebiče (tepelné čerpadlo, elektrický dohřev, ohřívač vody) spínané signálem HDO, pak se do poměru 91 % energie v době trvání nízkého tarifu NT pohodlně vejdou. Pokud je kompresor v tepelném čerpadle neblokovaný, bude třeba úpravy v elektrickém zapojení, aby byl kompresor také blokován jako ostatní tepelné spotřebiče. Omezení doby provozu může způsobit při vytápění problémy jak technické (nedostatečný výkon), tak ekonomické (menší využití tepelného čerpadla a větší potřeba dotápění doplňkovým zdrojem). V nové sazbě zaplatíte za elektřinu o pár procent méně (asi o 2,5 %). Pokud by podmínka poměru nebyla dodržena, což je téměř nereálné, pak je uživatel v jednotarifní sazbě, v uvedeném příkladu se zdražením o 2,2 %.

Tab. 1 – Příklad nákladů na elektřinu ve variantě A – velký dům
SPOTŘEBA ELEKTŘINY
celkem20MWh
NT18,118MWh
VT1,92MWh
poměr spotřeby 91 % v NT
CENA
současná56 13356 163
nová54 70357 408
zlevnění/zdražení−2,5+2,2%

Další podmínky: tepelná ztráta domu 15 kW (při −12 °C), spotřeba tepla na vytápění 32 MWh/rok, potřeba tepla na přípravu TV je 7 MWh/rok, celkový SCOP = 3, jistič 3×32 A, ostatní spotřeba domácnosti (vaření, praní, osvětlení, drobné spotřebiče) 8 MWh/rok.

Upozornění: Spotřeba 1,9–2 MWh v době VT by odpovídala ostatní spotřebě v domácnosti více než 8 MWh, což je velmi mnoho. Srovnání je provedeno pro ukázku situace na hranici podmínky 91 % v NT.

Varianta B – novostavba

Tepelná ztráta domu je 6,5 kW, roční spotřeba elektřiny je 10 MWh, platba za elektřinu je měsíčně necelých 2,5 tisíce Kč. Spotřebiče pro vytápění mají spotřebu jen v době nízkého tarifu NT. Ostatní spotřebiče v domácnosti, které nejsou blokované (sporák, pračka, sušička, svícení, drobné spotřebiče) budou mít spotřebu méně než 4 MWh. Ve špičce, tedy v době vysokého tarifu VT, bude spotřeba menší než 1 MWh a tím bude dodržen poměr 91 % energie v době trvání nízkého tarifu NT. Pak v nové tarifní soustavě zaplatí uživatel o 2,3 % méně. Požadovaný poměr je velmi reálné dodržet. Pokud by byla spotřeba ve VT vyšší, pak by došlo ke zdražení, v uvedeném příkladu o 4,7 %.

Tab. 2 – Příklad nákladů na elektřinu ve variantě B – novostavba
SPOTŘEBA ELEKTŘINY
celkem10MWh
NT9,19MWh
VT0,91MWh
poměr spotřeby 91 % v NT
CENA
současná28 64228 672
nová27 97330 017
zlevnění/zdražení−2,3+4,7%

Další podmínky: tepelná ztráta domu 6,5 kW (při −12 °C), spotřeba tepla na vytápění 14 MWh/rok, potřeba tepla na přípravu TV je 7 MWh/rok, celkový SCOP = 3, jistič 3×25 A, ostatní spotřeba domácnosti (vaření, praní, osvětlení, drobné spotřebiče) 4 MWh/rok.

Varianta B se zmenšením proudové hodnoty jističe

Obecně platí, že zavedením nového tarifního systému vzroste vliv velikosti hlavního jističe na výši plateb za elektřinu, a tak ERÚ doporučuje zákazníkům, aby si prověřili, zda jejich hlavní jistič před elektroměrem nemá s ohledem na příkon instalovaných spotřebičů zbytečně velkou hodnotu. Ve výše uvedeném příkladu je jistič volen vhodně, přesto je možné jej ještě o jeden stupeň zmenšit – z hodnoty 3×25 A na 3×20 A.

Tab. 3 – Příklad nákladů na elektřinu po zmenšení jističe z 3×25 A na 3×20 A ve variantě B
ZMĚNA JISTIČE
celkem10MWh
NT9,1MWh
VT0,9MWh
jistič starý/nový3×253×20A
CENA
současná28 64227 727−915Kč/rok
nová27 97327 260−713Kč/rok

Při změně jističe v novém tarifním systému ročně ušetříte něco přes 700 Kč a tato změna se vzhledem k nákladům na výměnu a revizi nevyplatí. Je zajímavé, že pro tento příklad je úspora zmenšením velikosti jističe v nových tarifech menší než v současných. Přitom se o zmenšování jističů mluví až v souvislosti s novými tarify.

Varianta C – nízkoenergetický dům

Tepelná ztráta domu jsou 3 kW, roční spotřeba elektřiny je 7 MWh, platba je měsíčně něco přes sedmnáct set korun. Spotřeba na vytápění a přípravu teplé vody je v době vysokého tarifu blokována. Pro celoroční provoz ostatní spotřeby domácnosti (vaření, praní, svícení, drobné spotřebiče) je v příkladu počítáno 2,4 MWh/rok, z toho v době VT jen 0,6 MWh. To jsou hodnoty získané z praxe, ale rozptyl ostatní spotřeby bývá značný, je závislý na chování spotřebitelů. Pokud by chtěl mít spotřebitel jistotu dodržení podmínky poměru spotřeby v NT, pak by bylo nutné blokovat nejen tepelné spotřebiče, ale i pračku, myčku, sušičku a ostatní spotřebiče s možností odložení startu a provozovat je jen v době trvání NT. Reálnější je případná rezignace na dvoutarifní sazbu a v případě nedodržení poměru očekávat zdražení (v uvedeném příkladu o 6 %).

Tab. 4 – Příklad nákladů na elektřinu ve variantě C – nízkoenergetický dům
SPOTŘEBA ELEKTŘINY
celkem7MWh
NT6,46,3MWh
VT0,60,7MWh
poměr spotřeby 91 % v NT
CENA
současná20 57020 600
nová20 23621 864
zlevnění/zdražení−1,6+6,1%

Další podmínky: tepelná ztráta domu 3 kW (při −12 °C), spotřeba tepla na vytápění 6,8 MWh/rok, potřeba tepla na přípravu TV je 7 MWh/rok, celkový SCOP = 3, jistič 3×20 A, ostatní spotřeba domácnosti (vaření, praní, osvětlení, drobné spotřebiče) 2,4 MWh/rok.

Závěr

Spínání tarifů pomocí hromadného dálkového ovládání HDO je významný nástroj řízení přenosové soustavy. To nová tarifní struktura ocení finanční úsporou, ovšem jen pokud spotřebitel dodrží podmínku poměru 91 % spotřeby v době trvání NT. U spotřebitelů s malou spotřebou bude obtížné poměr dodržet, protože právě ve špičce, tedy v době vysokého tarifu používají ostatní spotřebiče nejvíce.

V současné době jsou tepelná čerpadla dimenzována tak, že se počítá s nepřerušovaným provozem kompresoru a tepelné spotřebiče jsou blokovány jen 2 hodiny denně. Po zavedení podmínek podle nového tarifu by kompresor mohl pracovat jen 20 hodin denně a jeho výkon by se měl pro správné dimenzování navýšit o 20 %. Ostatní blokované spotřebiče o 10 %. U stávajících instalací to může být problém. V nejnižších teplotách se bude více dotápět méně ekonomickými a méně ekologickými zdroji.

Poděkování

Tento příspěvek vznikl za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I č. LO1605 – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov – Fáze udržitelnosti.

Odkazy

Kalkulátor nové tarifní struktury v elektroenergetice, http://www.novatarifnistruktura.cz/

English Synopsis
Impact of new tariffs on annual expenditures of the house with a heat pump

The paper analyses economic situation of heat pump’s users with the new tariff structure, including examples of an older house, new-build house and low-energy house.

 
 
Reklama