Jak to chodí při certifikaci kotlů – návštěva ve Strojírenském zkušebním ústavu
Veřejnost se do těchto míst jen obtížně dostává, v celých prostorách panuje přísný zákaz focení a pořizování záznamů. Přitom právě zde procházejí přísnými zkouškami stovky tepelných zařízení ročně. Bez výstupního testu totiž nelze uvést žádný kotel nebo kamna na trh. Ve Strojírenském zkušebním ústavu (SZÚ) v Brně proto ověřují, měří a posuzují všechny rozhodující technické parametry tepelných a ekologických zařízení včetně jejich bezpečnosti při provozu. Umějí zde zkrátka ohlídat kvalitu. Jejich služby využívá většina českých výrobců tepelné techniky a také řada zahraničních producentů. V následujícím textu se zaměříme na činnost zkušebny tepelných a ekologických zařízení a projdeme si postup při certifikaci kotle na pelety.
Samotná zkušebna zabírá několik hal suterénu budovy SZÚ, testují se zde kotle na tuhá, plynná i kapalná paliva v celé řadě kritérií dle domácích i zahraničních norem a předpisů. Důležitým „vysvědčením“ ze zkušebny pak následně může být protokol o zkoušce, osvědčení nebo certifikát. My si projdeme jednouchý postup vztažený k certifikaci nového modelu automatického kotle na dřevní pelety.
Příprava na bezproblémovou certifikaci
Každý žadatel pochopitelně stojí o bezproblémový průběh zkoušky. Tu je nejlépe začít osobní schůzkou s odpovědným pracovníkem zkušebny, protože jedině tímto způsobem si nejrychleji obě strany vysvětlí své požadavky a potřeby. Zástupci zkušebny již zde mohou upozornit žadatele na možné problémy a úskalí testovaného zařízení. Dokáží hned zpočátku odhalit základní nedostatky v konstrukci zařízení i technické dokumentaci. Při úvodní konzultaci mohou doporučit vhodnou přípravu zařízení a paliva pro zkoušky a upřesnit další podrobnosti k provedení úspěšné certifikace.
Poté, co je vše ústně dohodnuto, následuje závazná objednávka s určením termínu zkoušek a ceny. Lhůty od objednávky po zahájení vlastních zkoušek se mohou u informačních zkoušek pohybovat v rámci týdnů, u kompletní certifikace většího rozsahu je to již v řádu jednoho až dvou měsíců. Pojďme si takovou zkoušku projít na nečisto …
Pracovníci zkušebny musejí v prvé řadě u každého kotle projít a zkontrolovat návod, výkresy, materiálové listy, prohlášení o shodě pro jednotlivé části a další dokumentaci. Ideálním stavem je, pokud žadatel dodá kompletní dokumentaci v předstihu před zahájením samotné zkoušky. Časté bývají i změny v dokumentaci podle aktuálních výsledků měření. S dokumentací se již posuzuje také konstrukce samotného kotle. Teprve poté následují dílčí zkoušky technologie.
Zkoušky kotlů – zde se ukáže pravda
Zkoušky tvoří hlavní jádro každé certifikace. U automatických kotlů zde pracovníci zkušebny obvykle testují parametry při jmenovitém i minimálním výkonu. Souběžně s měřením výkonu probíhá i měření elektrického příkonu – díky tomu je totiž možné předběžně vyhodnocovat parametry pro aktuální problematiku Ekodesignu, který udává jednotné podmínky pro veškerá energetická zařízení na trzích Evropské unie, kotle a kamna nevyjímaje.
Dalšími parametry, kterým se při zkouškách SZÚ věnuje, jsou emise plynných a tuhých znečišťujících látek, účinnost zařízení a řada bezpečnostních prvků a funkcí. Zde se v podstatě simulují limitní stavy a poruchy a při nich se vyhodnocuje chování zařízení z bezpečnostní i ekologické stránky. V případě certifikace kotle na pelety zde šlo v prvé řadě o fungování termostatu v reakci na simulaci přehřátí. Dále se prováděly zkoušky proti přeplnění nebo nedostatku paliva, proti nedostatku spalovacího vzduchu, proti zpětnému proudění spalin a proti zpětnému prohoření. Také se měřily dovolené povrchové teploty na ovládacích prvcích, zásobníku paliva, dvířkách a stěnách kotle.
Na tyto zkoušky následně navazují testy všech elektrických částí kotle včetně elektrické bezpečnosti a elektromagnetické kompatibility zařízení. Kotel pochopitelně nesmí ovlivňovat jiná zařízení včetně sebe samotného a současně musí odolávat působení ostatních zdrojů.
Další skupina činností k testování se odehrává okolo pohyblivých mechanických částí kotle. U automatických kotlů na pelety je používána řada podavačů, dopravníků, ventilátorů i motorů pro automatický odvod popele, čištění výměníku, apod. Zde se posuzuje celková mechanická bezpečnost, a to zejména funkční kryty mechanických částí, zabránění zranění šnekem podavače pelet, apod.
Posledními zkouškami bývají rozbory paliva a popele, které probíhají v přilehlé chemické laboratoři SZÚ.
Vyhotovení dokumentace a závěr
Dostáváme se do závěrečné fáze certifikace – k papírové práci. Pracovníci zkušebny provedou srovnání výsledků měření s poskytnutou dokumentací od výrobce, a pokud je vše v pořádku, dojde k vydání sady protokolů. Jedná se o protokol o zkoušce, protokol o hodnocení a o závěrečný protokol. Nástavbou je vydání certifikátu či osvědčení vybraných vlastností. Vydání vlastního certifikátu a osvědčení není povinné, ale téměř všichni výrobci ho vyžadují. Slouží totiž jako užitečná marketingová podpora při prodeji kotle. Potenciální uživatelé se díky certifikátu a také osvědčení snadněji a rychleji dozvědí o kvalitativních parametrech dotyčného kotle. Je to jednodušší a přehlednější způsob nežli studování informací ve zkušebních protokolech, které často mívají i desítky stran.
Existuje celá řada různých osvědčení a certifikačních značek a systémů. Řada specifických osvědčení je vhodná pro prokázání vybraných parametrů v konkrétních zemích, kde existují rozdílné místní požadavky a zvyklosti na prokázání kvality výrobků. SZÚ má v nabídce aktuálně asi desítku různých certifikací, které jsou podloženy akreditací, pro různé země i typy zařízení.
Visit and familiarization with the Engineering Test Institute. The process of certification of automatic boilers for solid fuels – for wood pellets. Description of the activities thermal and environmental testing equipment.