Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.

Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.

Na výstupních datech výpočtu termicky vyvážené otopné soustavy jsou demonstrovány automatické úspory tepla regulační technikou při působení tepelných zisků. Předvedeno je dynamické chování soustavy a poprvé jsou kvantifikovány změny pracovních parametrů soustav, ke kterým při působení tepelných zisků dochází. Výsledky dokazují, že termicky vyvážené otopné soustavy uspoří podstatně více tepelné energie.

Motivací k výzkumu setrvačností náběhu a chladnutí otopných těles (OT) je aktuální všeobecné úsilí o dosahování energetických úspor a optimalizaci technických systémů, otopné nevyjímaje. Ve fázi návrhu se ve stále větší míře uplatňuje počítačové modelování, za provozu pak přichází ke slovu regulace a automatické řízení, přičemž všechny tyto obory spolu úzce souvisí. Pro efektivní regulaci systému je velmi důležitá znalost časových konstant (u otopných těles nazývaných setrvačností) jednotlivých prvků.

Jak definovat inteligentní průmyslovou halu? Kromě dosažení odpovídajících mikroklimatických podmínek v pracovní oblasti (nikoliv jen vytápění) přicházejí v úvahu i podmínky technologické a to jak v samotném výrobním procesu, tak i při realizaci energetických soustav a následně i náročnosti obsluhy a údržby. To vše s minimálními spotřebami všech druhů energií vyrobených v jakémkoliv zdroji.

Článek uzavírá sérii příspěvků věnovanou úpravám otopných soustav bytových domů. Obsahuje dosud nepublikované údaje o vlivu nastavení armatur na úspory tepla, objasňuje příčiny nedotápění koncových bodů otopných soustav a poskytuje některé zcela nové projektové podklady.

Druhý díl článku na téma termického vyvažování při úpravách otopných soustav je zaměřen na vliv skokového průběhu regulační charakteristiky TRV, odstranění hlučnosti soustav termickým vyvážením, splnění podmínek energetické bilance regulačními procesy a zkoordinovanou činnost složek kombinované regulace tepelného výkonu a rozdíly v nastavení prvků klasické a termicky vyvážené soustavy.

Článek popisuje význam termického vyvážení pro dosažení úspor tepla při úpravách dynamických otopných soustav, poskytuje některé podklady (matematický model funkce TRV, ukázka úplných výkonových charakteristik TRV a podklady pro nastavování termostatických hlavic) a na jednoduchých příkladech demonstruje jeho účinek.

V článku je popsána možnost regulace vytápění využitím prostorových termostatů. Článek uvádí princip funkce prostorových termostatů a vysvětluje hlavní rozdíly mezi mechanickými a digitálními prostorovými termostaty.

Druhé pokračování článku o úsporách tepla při úpravách otopných soustav je zaměřeno na význam správného přenosu tepla vnějšími a vnitřními tepelnými sítěmi, včetně vlivu na aktivaci teplotních čidel a na úsporný provoz dynamických otopných soustav (závěrná křivka TRV, závislost pracovních parametrů soustavy na diferenčním tlaku a řešení problémů CZT termohydraulikou).

Článek obsahuje podklady pro úpravy otopných soustav, popisuje vliv úprav na vnitřní potrubní rozvody i na vnější tepelné sítě CZT, analyzuje příčiny nízkých úspor tepla a poskytuje informace o osvědčených postupech řešení úprav v reálné praxi.

V článku je popsáno využití programovatelných termostatických hlavic, které výrazně přispívají k možnostem regulace vytápění. Článek především přibližuje běžnému uživateli popis funkcí implementovaných v elektronických termostatických hlavicích.