Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Otopné plochy
Archiv článků od 27.2.2006 do 5.2.2007

Archiv recenzovaných článků

zpět na aktuální články

5.2.2007
Ing. Jaroslav Bambous

Na doprovodném programu Provozu a údržbě bytových domů AQ 2006 byl přednesem příspěvek Ing. Bambouse. Článek uvádí výčet činností, které zahrnuje pojem facility management a jeho aplikaci při správě bytových domů.

3.1.2007

Přehled je zpracován podle celoevropské studie společnosti BRG Consult, která každoročně shromažďuje podrobná data o situaci na trhu topenářské a sanitární techniky. Pro vybrané země Evropské unie je uveden objem prodeje kotlů, topných těles a ohříváků vody v členění dle typů těchto výrobků.

13.11.2006
Ing. Jiří Cikhart, DrSc., soudní znalec a energetický auditor

Termostatické ventily mají především zajistit hydraulickou stabilitu otopné soustavy a teprve až v druhé řadě možnost individuální volby teploty ve vytápěných místnostech. Druhotným účinkem stabilizace hydrauliky otopné soustavy je úspora tepelné energie. Výše této úspory se bude lišit v závislosti na výšce (podlažnosti) posuzované budovy.

8.11.2006
LIPOVICA trade s.r.o.

Novinkou značky LIPOVICA je hliníkový radiátor nejnovějšího designu se zvětšeným výkonem. Jeho tvary jsou elegantní a zaoblené, přední plocha působí čistě a hladce. Má dokonalejší proudění tepla a větší ohřevnou plochu.

30.10.2006
doc. Ing. Josef Chybík, CSc., Fakulta architektury, Ústav stavitelství, VUT v Brně

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

13.9.2006
Ing. Vladimír Valenta

Co jsou termostatické radiátorové ventily a jakým způsobem pracují? Jaké jsou podmínky pro bezvadnou funkci termostatických radiátorových ventilů? Odpovědi na tyto otázky naleznete v tomto článku. Dále je uveden stručný návod a zkušenosti z provozu.

7.8.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný V závěrečném dílu seriálu o návrhu podlahového vytápění je uveden příklad návrhu, který vychází z dříve uvedených vztahů a je koncipován tak, že odpovídá teorii i praxi. Není však v plném souladu s ČSN EN 1264 - 1 až 3. Uvedený způsob výpočtu ale splní její požadavky.

24.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Volba podlahového vytápění, jako prostředníka k zajištění tepelné pohody, je dána objektem samým. Ten musí splňovat tepelnětechnické vlastnosti tak, že průměrná tepelná ztráta by měla být menší jak 20 W/m3 eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m2.

3.7.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Třetí díl seriálu o velkoplošném vytápění - teorie se věnuje stropním otopným plochám. Základní rozdělení dle provedení s průvodními obrázky a výpočtovým postupem návrhu otopné plochy u konkrétního příkladu.

28.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

V dalším pokračování se budeme věnovat stěnovému vytápění. U stěnového vytápění jde o uložení otopného hadu na stěnu pod omítku. Na rozdíl od podlahového vytápění má stěnové vytápění svá specifika, ale i mnoho společného. Teplotní spád na okruhu, tedy i vychlazení zpátečky může být podstatně větší než u podlahové otopné plochy.

26.6.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, FS, Ústav techniky prostředí

Velkoplošné vytápění, ať už v podobě podlahy, stěny či stropu, umožňuje sdílet teplo do vytápěného prostoru převážně sáláním, vnitřní povrchové teploty stavebních konstrukcí jsou pak vyšší než je teplota vzduchu. Seriál článků v rámci projektu teorie na webu je určen pro studenty vysokých škol, nebo jako pomůcka na zkoušky pro autorizované inženýry v oboru TECHNIKY PROSTŘEDÍ.

29.5.2006
Ing. Zdeněk Ryšavý

Na základě testovacích výpočtů prováděných pomocí programu Tepelný výkon (TV v.1.0.0), firmy PROTECH spol. s r.o. autor upozorňuje na možné rozdíly a na oblasti, ve kterých dochází k rozdílným výsledkům při hodnocení dle ČSN 06 0210 a ČSN EN 12831 a absenci potřebných hodnot součinitelů prostupů tepla lineárních vazeb.

5.4.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Stanovení opravného součinitele na odlišný hmotnostní průtok, případně odlišné ochlazení. Ucelený soubor grafických a obrázkových výstupů umožňující snadnou orientaci a správnou aplikaci opravných součinitelů.

3.4.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav techniky prostředí, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Recenzovaný Přepočet tepelného výkonu - teorie tepelného výkonu otopného tělesa se správným stanovením opravného součinitele na teplotní rozdíl.

27.2.2006
Doc. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Klasický návrh otopných těles zohledňuje tepelnou pohodu uživatele v menší míře než nový způsob návrhu, který prezentuje autor a je označen jako návrh zohledňující tepelnou pohodu uživatele. Článek podrobně popisuje a porovnává oba způsoby návrhu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama