Úspory energie s technologiemi Viessmann v Thomayerově nemocnici
Kompletní program Viessmann poskytuje pro všechny oblasti použití a všechny energetické nosiče individuální řešení s efektivními systémy.
Thomayerova nemocnice
Efektivitu vyřešila moderní technologie
V roce 2010 byla Thomayerova nemocnice poprvé napojena na nově zrekonstruovanou kotelnu, která po velmi dlouhých letech přinesla areálu významné úspory energie. Projekt sofistikovaného systému srazil stále rostoucí a neúměrné náklady na teplo o necelých deset milionů korun ročně.
Trocha historie
Počátek historie nemocnice se datuje do roku 1928. Konkrétně 28. října zde byl zahájen provoz tzv. Masarykových domovů financovaných ze zdrojů státu a města. Bylo to místo, kde našli svůj nový domov sociálně slabší senioři, o které se nikdo nemohl starat, a kde měli důstojně dožít svůj život. Nešlo však o hospic, ale moderní zařízení, které nabídlo seniorům nové možnosti. Byly tu například dílny nebo pekárna, ve které si „pacienti“ pekli svůj chleba. V průběhu druhé světové války však museli odejít, protože z rozsáhlého areálu se stala záložní nemocnice Wehrmachtu. V roce 1950 zde vznikl Státní odborný a ošetřovací ústav. O čtyři roky později zahájila činnost Thomayerova nemocnice, která byla v roce 1984 transformována na Fakultní Thomayerovu nemocnici.
Stav infrastruktury byl žalostný
Jako zdroj tepla sloužily od počátku fungování areálu kotle na uhlí, které byly sice v průběhu 70. let nahrazeny třemi plynovými parními kotli, ale to bylo všechno, co se v rámci úprav a rekonstrukcí areálu změnilo. Z dnešního pohledu to byly kotle značně neekonomické s mizernou účinností a patřily do tzv. Registru emisních zdrojů znečisťujících ovzduší č. 1. Tři kotle měly výkon 2 × 16 MW a 1 × 8 MW. To samo o sobě bylo fascinující číslo. Do rekonstrukce infrastruktury a rozvodů tepla se prakticky neinvestovalo. Princip vytápění byl založen na kombinaci teplovodního a parního. V roce 2005 například nemocnice spálila přibližně 125 tisíc GJ tepla. V rámci rozvodů tepla se v areálu nacházelo kolem pěti kilometrů trubek, vesměs zanesených a špatně izolovaných. Celý tehdejší systém navíc nebyl nikterak řízený a regulovaný. V důsledku toho náklady na vytápění nemocnice každým rokem rostly a v roce 2008 dosáhly 65,3 milionů korun, což prezentovalo meziroční narůst skoro o 28 %, přestože svou roli tehdy sehrála dlouhá a náročná zima. Vedení nemocnice se tedy rozhodlo tuto neúnosnou situaci radikálně řešit a vypsalo veřejnou soutěž na modernizaci energetiky celého areálu.
Řešení situace
Vítězem veřejné soutěže se stala firma České teplo, s. s r. o., která vypracovala komplexní řešení včetně vybudování i financování a nakonec provozování celého systému za nejnižší cenu dodávaného tepla, přestože vsadila na osvědčenou a kvalitní technologii. Rekonstrukce trvala za plného provozu bez jakéhokoliv omezení dva roky. V současné době nemocnice vytváří jednak provozní úspory díky výraznému snížení tepelných ztrát v topné soustavě a díky vlastní regulaci dodávek tepla do jednotlivých pavilonů, jednak modernizovala zastaralé zařízení a eliminovala rizika vzniku havarijních stavů, a jednak ušetřila investiční prostředky do modernizace nezdravotního zařízení. Celková investice do modernizace energetiky dosáhla výše 101 milionů korun.
Základem se stala nová kotelna, která byla osazena parním kotlem Viessmann Vitomax 200-HS, který vyrobí až 7 tun technologické páry za hodinu a který byl osazen hořákem Cuenod C.520 GX807. Tento parní kotel byl navíc doplněn výměníkem ECO, ve kterém ohřívají spaliny topnou vodu. Kotelna byla dále vybavena dvěma teplovodními kotli Viessmann Vitomax 200 LW o výkonu 6 a 4 MW za účelem výroby topné vody a ohřevu TV. Tyto dva posledně zmiňované kotle byly dodány společně s plynovými hořáky Cuenod C.900 GD507, a Cuenod C.520 GX807. Kotel Vitomax 200 LW s výkonem 6 MW byl navíc kompletován s kondenzačním výměníkem. Hořáky kotlů byly opatřeny akustickými kryty. Součástí dodávky firmy Viessmann bylo také neutralizační zařízení a kompletní řízená regulace v systému SAIA. Nový systém byl navíc posílen o teplovodní výměníkovou stanici s výkonem 10 MW, která má za úkol v případě havárie se napojit na teplo Pražské teplárenské a nahradit tak případný výpadek.
Princip výrazných úspor spočíval v tom, že došlo k vyjmutí „páry“ z okruhu vytápění, což přineslo významný pokles ztrát. Celý proces začíná moderními kotli, které mají podstatně vyšší účinnost. Nízkých ztrát bylo dosaženo také novým potrubím a výměníkovými stanicemi, které jsou umístěny v každém objektu. Vše je tlakově oddělené. Každá výměníková stanice vyrábí topnou vodu podle konkrétních provozních potřeb daného pavilonu. Další úspory přinesla kompletní rekonstrukce kogenerační jednotky vč. spalinového teplovodního výměníku (médium 90/70 °C), která dnes vyrábí až 3,8 milionů kWh elektřiny za rok a současně tím také vyrábí adekvátní množství tepla, jež se rovněž dostává do systému. Řešení počítalo s využitím starých nádrží, které se zaizolovaly, aby posloužily jako akumulátor teplé vody. V budoucnu by se v letním období mohlo teplo z kogenerační jednotky využívat k chlazení, například operačních sálů apod.
Měřením se hned v prvním roce ukázalo, že spotřeba energie klesla na reálných 85 tisíc GJ. To přineslo samozřejmě finanční úspory ve výši 9,8 milionů korun za jeden rok. Ukazuje se, že tyto úspory nemusí být konečné. Do systému nejsou například zapojeny některé vzdálené pavilony, které dosud využívají lokální plynové kotelny. V současné době se ztráty distribuční soustavy pohybují okolo 1,6 % a ztráty kotelny okolo 9 %, což je velmi optimistické číslo. Životnost systému se počítá na 20 možná i 25 let. Záleží samozřejmě na provozovateli, jakým způsobem bude systém udržovat. Z uvedených důvodů zvolila firma České teplo za generálního dodavatele kotlů společnost Viessmann, neboť ta nabízí moderní technologii na vysoké technické úrovni.
Kompletní program Viessmann nabízí individuální řešení s efektivními systémy v nejvyšší kvalitě pro všechny oblasti použití a energetické zdroje - vytápění, průmyslové energetické systémy, chladicí systémy.
