Zákaz prodeje kotlů na uhlí by postihl 300 tisíc domácností, české výrobce i prodejce

500 připomínek k novele zákona o ochraně ovzduší, kterou připravilo MŽP

Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o ochraně ovzduší, která je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení. V červnu proběhlo první kolo vypořádání připomínek, které k navrhovanému znění zákona zaslala jednotlivá ministerstva a další oslovené dotčené organizace (připomínkovatelé). Sešlo se celkem 500 připomínek, mezi nimiž významně rezonovalo téma navrhovaného zákazu prodeje kotlů na uhlí o jmenovitém příkonu do 300 kW od roku 2025. Proti zákazu se postavilo hned šest významných institucí, v čele v Úřadem vlády České republiky (ÚVČR), dále Ministerstvo financí (MF), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Hospodářská komora (HKČR), Sdružení místních samospráv (SMSČR) a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů (KZPS).

Přečtěte si také Vyjádření APTT k vypořádání připomínek k zákazu prodeje kotlů na uhlí Přečíst článek

Vadí sociální dopady i porušení pravidel EU

Všem je jasné, že doba vytápění domácností uhlím pomalu končí. Nicméně v současnosti uhlí jako hlavní palivo pro vytápění využívá stále téměř 300 tisíc českých domácností, z nichž velká část jsou rodiny sociálně slabé, které nemají z technických či ekonomických důvodů prozatím jinou alternativu k vytápění. Podle připomínkovatelů však nejsou v „Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA)“, které MŽP k připravované novele zákona vypracovalo, sociální dopady zákazu prodeje kotlů na uhlí vůbec uvedeny, nebo jsou bagatelizovány (viz. připomínka MF).

Podle MPO a HKČR by zákaz prodeje kotlů na uhlí znamenal nepřípustné omezení uvádění výrobků na trh, které není v souladu s předpisy EU. Nadále by totiž bylo možné si kotel na uhlí zakoupit v zahraničí, dovést jej do ČR a zde jej zprovoznit. Obě instituce zpochybnily výklad MŽP, podle kterého by zákaz prodeje nebyl v rozporu s unijními pravidly o volném pohybu zboží.

Narušení plynulé transformace vytápění sociálně slabých domácností

Dalším argumentem MŽP pro zákaz prodeje kotlů na uhlí je tvrzení, že zájemci o spalování uhlí tak jsou v podstatě chráněni před nutnou změnou zdroje v budoucnosti, protože se předpokládá snižování dostupnosti uhlí pro maloodběratele. Nicméně dle navržené novely zákona o ochraně ovzduší by nebylo možné uvádět na trh ani kombinované kotle certifikované na spalování uhlí i biomasy (jedná se o kotle určené ke spalování pevných fosilních paliv). Tyto kotle by přitom svým provozovatelům měly umožnit v budoucnu bezproblémové vytápění i v případě postupného omezování dostupnosti uhelných paliv. Zákazem prodeje kombinovaných kotlů by naopak došlo k významnému omezení dostupnosti levných kotlů na pevná paliva, určených zvláště pro sociálně slabší domácnosti.

Dopady na státní rozpočet. Úspory? Nebo ve skutečnosti přijde stát o stovky miliónů Kč?

V již zmíněné závěrečné zprávě RIA je uvedeno, že zavedení zákazu prodeje bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet, protože se stát omezením spalování uhlí v domácnostech vyhne placení penále v řádech milionů eur za nadlimitní „vypouštění“ emisí CO₂. Pravda je ovšem taková, že spalování uhlí v českých domácnostech (řádově 1 mil. tun ročně) se podílí na celkových emisích CO₂ přibližně jedním procentem! Takže i okamžité ukončení spalování uhlí maloodběrateli by se na celkových emisích CO₂ prakticky neprojevilo.

Přečtěte si také Je zákaz prodeje kotlů na uhlí v rozporu s legislativou EU? Přečíst článek

Výběr z připomínek

Níže uvádím výběr z nejdůležitějších částí připomínek výše uvedených připomínkovatelů, týkajících se zákazu prodeje kotlů na spalování uhlí.

• „Nesouhlasíme se zákazem uvádění spalovacích stacionárních zdrojů od roku 2025 o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším určeném ke spalování pevných fosilních paliv. Nevidíme oprávněný důvod k zákazu kotlů, které splňují platné emisní normy. Jejich zákaz povede ke zvýšení finančních nákladů pro obyvatele, a to zejména těch ekonomicky slabších, přičemž už v současné době je tento způsob vytápění velmi minoritní a jeho dopad by tedy byl velmi omezený. Zároveň toto omezení povede pouze k zákazu prodeje těchto kotlů na domácím trhu, ale zákazníci stále budou mít možnost zakoupit si kotel v zahraničí a dovést ho do ČR, což značně diskriminuje domácí výrobce a prodejce, a především to omezuje vlastní dopad navrhovaného opatření, navíc s přesunem spotřeby do zahraničí, přičemž se o to sníží příjem státního rozpočtu.“

• „Navrhovaná právní úprava bude mít dle Důvodové zprávy (a Shrnutí závěrečné zprávy z RIA) dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí, územní samosprávné celky, životní prostředí a výkon státní statistické služby. Zároveň však je v Důvodové zprávě uvedeno, že nebude mít žádné dopady na rodiny, ani sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Tyto dvě tvrzení si zcela odporují, neboť zákaz prodeje stacionárních zdrojů na fosilní paliva od roku 2025 dopady mít bude, a to na všechny.
  Zcela v materiálu chybí reálný odhad počtu domácností, které jsou závislé na fosilních palivech, přičemž přebudování vytápění se pohybuje v řádech desítek tisíc korun, za okolností, kdy ceny plynu a elektrické energie jsou vysoké a pro určitou část domácností nedostupné (což povede pouze k situaci, že budou obyvatelé doslova topit čímkoliv a stav životního prostředí se pouze rapidně zhorší). Není uvedeno, jak a čím bude tedy nahrazen výpadek možnosti používat fosilní palivo, aniž by bylo třeba kompenzovat ceny energií ze státního rozpočtu a zároveň, aby pořízení takového zdroje vytápění nebylo pro domácnosti likvidační. Tyto údaje zcela chybí a požadujeme jejich doplnění.
  Dále požadujeme do RIA doplnit sociální dopady, dopady na rodiny a na mezinárodní konkurenceschopnost ČR. Rovněž v souvislosti s nezbytnou a předpokládanou konsolidací veřejných financí požadujeme doplnit odhad dopadů spojených se zrušením možnosti obnovit stacionární zdroj fosilních paliv od roku 2025 a dopadů zákazu používání fosilních paliv k vytápění u domácností (2033). Výdaje spojené s vynucenou změnou topného systému budou s vysokou pravděpodobností zejména u sociálně slabých domácnosti vyžadovat kompenzace ze státního rozpočtu. Odhad těchto výdajů není v materiálu zahrnut…“

• „…Rozhodnutí 2020/654 umožnilo Německu ponechat v platnosti své vnitrostátní předpisy stanovující přísnější požadavky na emise částic, než které jsou stanoveny nařízením (EU) 2012/1189. Rozhodnutím 2020/654 však nebylo umožněno plošné omezení uvádění výrobků na trh, pokud takové výrobky plní požadavky stanovené nařízením k ekodesignu a přísnější požadavky Německa na emise částic. Navržený plošný zákaz uvádění zdrojů určených ke spalování pevných fosilních paliv na trh proto vnímáme jako nepřípustné omezení uvádění výrobků na trh, které není v souladu s předpisy EU.
  Návrh se zároveň týká pouze oblasti uvádění na trh. Lze se proto domnívat, že výrobky uvedené na trh v jiném členském státě mohou být následně dovezeny do ČR a uvedeny zde do provozu. Tím dojde k zásadnímu znevýhodnění českých výrobců a prodejců.“

• „Navržená změna § 16 odst. 2 by omezila možnost nakoupit si spalovací zdroje na tuhá fosilní paliva na trhu v ČR, ale nebránila by občanům si tyto zdroje nakoupit v jiné zemi EU. Došlo by tak k znevýhodnění výrobců a prodejců se sídlem v ČR, na úkor výrobců a prodejců zahraničních. Jednalo by se o porušení pravidla volného pohybu zboží, tedy fungování vnitřního trhu EU, který je garantován článkem 26 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

• „Navrhované ustanovení může mít významné dopady do podnikatelského prostředí. Tyto nejsou ve zprávě RIA komplexně popsány. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace předpokládá pouze dopady do podnikatelského prostředí v segmentu výroby kotlů, jejich zmařených investic. Dopady se však mohou projevit také u společností zabývajících se výrobou tříděného uhlí určeného spotřebiteli, a to v omezení, resp. snížení odbytu a finančních dopadů do těžebních společností. Navrhované ustanovení je sociálně necitlivým a jeho dopady na koncové spotřebitele mohou být zásadní. Hodnocení tohoto ustanovení v oblasti sociálních dopadů v hodnocení dopadů regulace zcela chybí, resp. žádné dopady nejsou předpokládány.“

• „Nakolik vnímáme snahu Ministerstva životního prostředí řešit tuto zásadní otázku, stejně jako dotačně podporovat danou oblast, jsme toho názoru, že uvedený zákaz může mít poměrně významné sociální dopady, neboť celá řada lokalit stále není plynofikována a s touto možností se ani nepočítá. Jedinou možností tak zůstávají kotle na dřevo, což však není nevyčerpatelný zdroj energie či tepelné čerpadlo, jehož pořizovací cena přesahuje možnosti běžné domácnosti nehledě na skutečnost, že vyžaduje elektrickou energii. Bohužel hodnocení RIA neobsahuje zhodnocení sociálních dopadů.
  Dle našeho názoru je současná možnost obcí zakázat obecně závaznou vyhláškou spalování vybraných druhů pevných paliv dostatečnou možností, jak řešit zhoršenou kvalitou ovzduší v dané oblasti….“

Zdroj:
Předložené materiály: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCRGHEMYG/
Připomínky: https://odok.cz/portal/veklep/material/pripominky/ALBSCRGHEMYG/