Daňové zvýhodnění zemního plynu pro domovní kotelny a potřeba modernizace

Pokud jste to ještě nezaznamenali, poslanecká sněmovna odmítla zrušit daňové zvýhodnění zemního plynu využitého v domovních kotelnách pro vytápění. Takže již záleží jen na tom, jak se ke schválenému daňovému balíčku postaví senát. Schválení poslaneckou sněmovnou je samozřejmě velmi dobrá zpráva pro uživatele bytů v takových domech, neboť z daňové příčiny se jim náklady nezvednou.

Zřejmě méně šťastní budou provozovatelé velkých zdrojů tepla založených na zemním plynu, kteří nadále musí kupovat emisní povolenky, a navíc se jich daňové zvýhodnění zemního plynu pro vytápění netýká.

Z všeobecného trendu opouštění paliv, jejichž spalováním vzniká více CO₂ než při spalování zemního plynu, a který je založen na evropském rozhodnutí, kterému se musí přizpůsobit každá domácnost nebo provozovatel domovní kotelny, ať již má na význam snižování produkce CO₂ jakýkoliv názor, vyplývá, že zemní plyn je pro vytápění jednotlivých domácností vhodný. Zůstává mu i mírná daňová podpora, která se v ceně tepla projevuje okolo 2 až 4 %.

S touto informací mohou nyní pracovat i bytové objekty, které jsou napojeny na kotelny s pevnými palivy. Zejména ty, ve kterých jsou zastaralé kotle na pevná paliva do 300 kW třídy 1 a 2, jejichž odstavení z provozu je předepsáno od roku 2022. Pokud nehodlají investovat do tepelných čerpadel, tak se jim nabízí modernizace kotlů na pevná paliva plnící požadavky třídy 4 a 5, nebo při změně paliva přechod na plynové kondenzační kotle.

Přechod na nový zdroj tepla může být urychlen, jak ukazují zatím ojedinělé případy obcí, měst, která v určitých oblastech obecně závaznou vyhláškou zakáží používat určité palivo v některých kotlích. Aktuálně jde například o vyhlášku hl. m. Prahy, která je účinná od 1. října 2020. Tato vyhláška v § 1 stanoví:

„Zákaz spalování uhlí, uhelných briket a koksu Na celém území hlavního města Prahy se ve spalovacích stacionárních zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším zakazuje spalovat uhlí, uhelné brikety a koks.“

Tento požadavek v oblasti husté bytové zástavby lze považovat za oprávněný, neboť ekologicky i energeticky efektivnější kotle na pevná paliva jsou na trhu již přes deset let. Kotle na pevná paliva třídy 1 a 2 do 300 kW bylo zakázáno uvádět na trh ke konci roku 2013 a zákaz byl řešen a známý dopředu. Zákazem postižené domácnosti, domovní kotelny, teď mají další dobrý důvod si najít jiný zdroj energie, aby se snížilo zhoršování emisní situace v daném místě. I v oblasti husté zástavby jím může být také zemní plyn.

Nejen v Praze, ale v mnoha dalších místech České republiky, jsou provozovány v bytových domech v každém bytě nekondenzační plynové kotle, které nesplňují současné požadavky na energetickou efektivitu. Stále většímu množství z těchto kotlů, které jsou napojeny na společný komín, odvod spalin, končí životnost. Proto se množí případy, kdy jeden nebo i více kotlů z nich musí být vyměněno. A to je problém. Jednak stávající komín může být „dožilý“, nevhodný na další provoz, typicky s kondenzačním kotlem, jednak parametry komína nemusí umožnit na něj napojit nový, konstrukčně jiný kotel, než jsou ty zbývající. V takovém případě může přicházet v úvahu nejen výměna jednotlivých kotlů, ale i přechod z vytápění každého bytu zvlášť na vytápění z jednoho společného zdroje s jedním komínem. V nejvíce se vyskytujících bytových domech jde o zřízení technické místnosti se dvěma kotli s výkonem do 50 kW, jejíž zřízení je z pohledu legislativy méně náročné. Z pohledu výsledné ceny tepla je důležité, že i v tomto případě přechodu z kotlů v jednotlivých bytech na domovní kotelnu zůstane daňové zvýhodnění zemního plynu pro uživatele bytů zachováno.