Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Cenová politika Gazpromu v Evropě

Kalkulátor cen energií TZB-info

Trh se zemním plynem ve světě se začíná radikálně měnit. Díky nově budovaným plynovodům a dopravě zkapalněného plynu LNG tankery se zemní plyn stává komoditou, kterou bude možno v blízké budoucnosti dopravit do mnoha míst ve světě. Ceny zemního plynu se tak pomalu mění na globální, stejně jako u pohonných hmot. V Evropě jsou ovlivňovány poptávkou Číny nebo Japonska. Na druhou stranu levný plyn v USA může vytvořit tlak na evropské ceny. Do nynějška byl poměr cen mezi USA, Evropou a východní Asií asi následující. Zákazníci v USA platili 3–4 USD/MMBtu, v Evropě 10 USD/MMBtu a v Asii 15–20 USD/MMBtu. (1 MMBtu odpovídá cca 293 kWh.)

Evropa spotřebovává přibližně 500 mld. m3 zemního plynu ročně, z tohoto množství nejvíce dodává Rusko, prostřednictvím polostátní firmy GAZPROM. Loni dodal GAZPROM asi 140,5 mld. m3. Dovoz Gazpromu do Evropy měl ale klesající tendenci (loni o 8 % méně) na rozdíl od norského STATOIL (růst o 16 %). Celkově v Evropě spotřeba zemního plynu také klesla. Pro Gazprom má Evropa zásadní význam, větší výpadek prodeje v Evropě by těžko nahrazoval někde jinde. Navíc i v Rusku mu roste konkurence, zejména firma NOVATEK, která mu tam přetahuje zákazníky. Obranou Gazprom je vytváření alternativních možností dodávek na Dálný východ. Další hojně využívanou možností je majetková účast ve společnostech těžících a dopravujících zemní plyn ve světě.

Ruský deník Izvestia 5. února 2013 uveřejnil článek, ve kterém na základě informací zdroje blízkého Gazpromu zveřejnil průměrné ceny, za které prodává zemní plyn v různých evropských zemích. Očekává, že průměrná cena dodávaného zemního plynu pro Evropu se sníží o 14 % a při tom se zvýší prodej o 8 %.

Gazprom přitom nikdy oficiálně nesdělil ceny, za které prodává zemní plyn do jednotlivých evropských zemí. Evropská komise se dosud neúspěšně snažila získat ceny a podmínky smluv. Ceny pro zahraniční kupující se velmi zřídka objevovaly ve zprávách, většinou jen v době „plynových konfliktů“ nebo válek. To se stalo například u cen pro Ukrajinu loňský rok.

Průměrné ceny zemního plynu dodávané do Evropy v polovině roku 2012 (zdroj: www.rbth.ru)
ZeměCena
[USD/1000 m3]
Vývoj 2013
[%]
Dodávka
[mld. m3]
Makedonie564,3−120,15
Polsko525,5−2710,3
Česká republika503,1−268,5
Bulharsko501−222,9
Dánsko495−240,4
Slovinsko485,6−240,6
Řecko476,7−122,4
Srbsko457,5−121
Itálie440−1121,5
Rumunsko431,8−53,3
Slovensko429−86,5
Turecko406,7−822,8
Rakousko397,4−116,1
Francie393,7−89
Maďarsko390,8−26,8
Finsko384,8−163,6
Německo379,3−1635,5
Holandsko371,4−52,2
Velká Británie313,4−97,7

Podle zdroje blízkého Gazpromu byla průměrná cena zemního plynu dodávaného do Evropy ke konci prvních 6 měsíců minulého roku 413,1 USD/1000 m3. V pěti zemích ale překročila cena hranici 500 USD/1000 m3.
Nejvyšší cenu platila Makedonie (564,3 USD/1000 m3), Polsko (525,5 USD/1000 m3), Bosna (515,2 USD/1000 m3), Česká republika (503,1 USD/1000 m3) a Bulharsko (501 USD/1000 m3). Gazprom má s různými dodavateli z evropských zemí různé smlouvy, většinou jsou ceny zemního plynu závislé na cenách ropy se šestiměsíčním zpožděním. Počáteční ceny se tvoří případ od případu. Země, které nemají alternativní dodavatele, musí platit více.

Makedonie a Bosna jsou totálně závislé na dodávkách GAZPROMU, Bulharsko z 90 %. Naopak nejlevněji dodával GAZPROM do Velké Británie (313,4 USD/1000 m3), kde je ale trh s největší konkurencí. Velký podíl na trhu mají spotové obchody na burze, kde GAZPROM má ale pouze kolem 10 % trhu. Letos se očekává pokles objemu prodaného zemního plynu na 7,7 mld. m3. Podle původní prognózy byl objem 7,9 mld. m3.

GAZPROM očekává významný pokles cen pro Evropu. V roce 2013 má být průměrná cena 360 USD/1000 m3 proti 413,1 USD/1000 m3 v roce 2012 (předběžný odhad pro celý rok je 386,7 USD/1000 m3). V několika zemích dosáhne snížení ceny až 20 % proti cenám roku 2012. Týká se to zejména Švýcarska, Dánska, Bulharska, Polska, Bosny a Slovinska.

GAZPROM také přistoupil k jednání o změně dlouhodobých kontraktů, dohodl se např. s GDF Suez (Francie), WINGAS (Německo), SPP (Slovensko), Sinergie Italiane (Itálie). Ceny byly sníženy přibližně o 10 %. Rovněž byly nastaveny lepší ceny s italským ENI, německým E.ON, rakouským AUSTRIAN CENTREX a holandským Dutch GasTerra.

Státy západní Evropy včele s Německem požadují za důležité využívat zemní plyn jako zdroj ekologicky čistější energie a za silného partnera považují především GAZPROM. K větší spolehlivosti dodávek přispívají nové plynovody z Ruska, které se vyhýbají tranzitně nespolehlivým zemím, především Ukrajině. Plynovod Nord Stream směřuje po dně Baltského moře do německého Greifswaldu a plynovod South Stream, jehož výstavba byla zahájena koncem minulého roku, má vést po dně Černého moře do bulharské Varny a odtud až do Rakouska. Dokončení se plánuje v roce 2015. Konkurentem South Streamu má být plynovod Nabucco, který by měl přivádět plyn z Azerbajdžánu přes Gruzii, Turecko až do Rakouska. Ale příprava stavby plynovodu naráží na mnoho problémů, někteří účastníci vidí dodávky do Evropy jako poslední možnost, mnohem lukrativnější se jim jeví dodávky do Asie. Dalšími problémy jsou poměrně časté sabotáže plynovodů v kurdských oblastech Turecka a klesající zájem Turecka o stavbu. To se nedávno dohodlo na zvýšení dodávek zlevněného zemního plynu z Ruska podmořským plynovodem Blue Stream. Díky výstavbě plynovodů ale dochází k lepší bezpečnosti dodávek. Soustavy plynovodů se propojují a tím lze dodávat zemní plyn i opačným směrem a krýt tak možné výpadky dodávek.

Jsou ale v Evropě země, které si kladou za cíl úplně se zbavit závislosti na Rusku. Jsou to především pobaltské státy. V roce 2014 má být dán doprovodu LNG terminál v litevské Klaipede. Další LNG terminál by měl vyrůst ve Finsku, odkud by se měl zemní plyn dodávat do Estonska. Polsko se překvapivě dohodlo na snížení ceny zemního plynu skoro o 20 % a překvapivě podepsalo memorandum o výstavbě plynovodu Jamal II, který by měl přivádět plyn do Polska a Německa přes Bělorusko. Již příští rok bude mít možnost využívat prvního LNG terminálu ve střední a východní Evropě v polské Swinoujčie. Plánovanou kapacitou 5 mld. m3 za rok pokryje asi 1/3 polské spotřeby. Zajímavou zemí je Ukrajina, jež jednak má být napojena na dodávky zemního plynu ze západu a také se předpokládá velká těžba vlastních zdrojů. Otázkou je ale financování investic do těžby.

Česká republika díky plynovodu Gazela se může nyní cítit bezpečněji. Tento plynovod přivádí zemní plyn z Ruska i z Norska. Důležité rovněž bude propojení rakouského HUB Baumgarten s Lanžhotem na jižní Moravě. Pokud bude plynovod Nabucco, tak se dočkáme plynu z Azerbajdžánu.

Napsáno podle následujících zdrojů:
www.rthb.ru
www.spiegel.de
www.naturalgaseurope.com

English Synopsis
The pricing policy of Gazprom in Europe

The natural gas market in the world begins to change radically. Thanks to the newly built pipelines and liquefied gas tankers, LNG is natural gas becomes a commodity that can be transported in the near future to many places in the world. Natural gas prices are slowly becoming global from lokal.

 
 
Reklama