Odpovědnost při provozu plynových spotřebičů v případě otravy – 1. část

Datum: 10.12.2012  |  Autor: Ing. Jiří Buchta, CSc.  |  Recenzent: Ing. Miroslav Burišin

Nepříznivý trend v oblasti vývoje počtu otrav oxidem uhelnatým při provozu plynových spotřebičů kategorie B nemá i přes zvyšující se technické provedení těchto spotřebičů klesající tendenci. Jaká je odpovědnost výrobců, provozovatelů, montážních a servisních firem, revizních techniků a občanů – uživatelů při provozu plynových spotřebičů v případě otravy?

Při šetření těchto případů policií ČR a projednávání u soudů je často poukazováno na neplnění povinností ze strany jednotlivých subjektů podílejících se na systému SPOTŘEBIČ – INSTALACE – PROVOZ. Velmi často je při řešení těchto případů poukazováno na povinnosti jednotlivých subjektů, jejichž neplnění mělo příčinnou souvislost s průběhem trestného činu Obecného ohrožení z nedbalosti s trestní sazbou až 10 let.

Základní doklady dokumentující bezpečný a spolehlivý provoz plynového spotřebiče:

  1. Doklady o prováděných revizích plynového zařízení podle vyhl. 85/1978 Sb.
  2. Doklady o kontrolách komínů před připojením spotřebiče a za provozu spotřebiče ve stanovených termínech podle vyhl. 111/1981 Sb. (do 31. 12. 2010) resp. Nařízení vlády č. 91/2010 (od 1. 1. 2011)
  3. Pasportizace komínových průduchů
  4. Doklady o montáži plynového spotřebiče oprávněnou firmou a pracovníkem s odbornou způsobilostí podle vyhl. 21/1979 Sb.
  5. Doklady o provádění pravidelného servisu a čištění spotřebiče podle návodu výrobce

Revize na plynovém zařízení je povinen zajišťovat vlastník, resp. provozovatel zařízení s tím, že povinnost provádění revizí se vztahuje pouze na právnické a fyzické podnikající osoby.

Obecně platí, že povinnost zajištění výše uvedených dokladů 1 až 5 je plně na odpovědnosti vlastníka zařízení, pokud není např. nájemní smlouvou stanoveno jinak.

Provoz odběrného plynového zařízení se obecně řídí souborem předpisů pod bodem A) a B) (viz dále) pro provoz vyhrazených technických zařízení, v daném případě plynových.

V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení zákona č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů § 62 odst. 2 písm. f), které ukládá zákazníkovi (tj. subjektu, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem) následující povinnost: „Udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.“

Z uvedeného lze dovodit, že v těch případech (zejména v případě bodu 5., tj. provádění pravidelného servisu zařízení), kdy je nájemní smlouvou vlastníkem upravena povinnost, resp. kdy si vlastník vymíní zajišťování příslušných stanovených úkonů ve vlastní režii, pak se uvedená povinnost § 62 odst. 2 písm. f) na zákazníka nevztahuje a povinnosti zabezpečuje vlastník zařízení, v opačném případě má tuto povinnost ve smyslu výše uvedených předpisů zákazník. Důležité je pak v těchto případech, aby zákazník resp. nájemník obdržel od nájemce i příslušné podklady související s provozem technického zařízení, které je předmětem nájmu tj. zejména návod k obsluze zařízení.

Povinnost provádění provozních revizí a kontrol ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, se vztahuje pouze na právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

Fyzické osoby jsou povinny postupovat podle § 62 odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb.:

„Zákazník je povinen udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.“

Způsob udržování odběrného plynového zařízení (OPZ) závisí na právním postavení zákazníka. Pokud je zákazník právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, je povinen v rámci udržování OPZ v bezpečném stavu provádět provozní a revize ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

A. Předpisy k zajištění bezpečnosti plynových zařízení u právnických a fyzických podnikajících osob

  • zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů

Provozovatelem se zde označuje podnikající fyzická nebo právnická osoba (na rozdíl od termínu „uživatel“, používaným pro fyzické osoby neboli občany).

B. Předpisy upravující vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem plynu

  • zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Východiskem pro zjištění osoby „provozovatele“ plynového zařízení je tedy kontext, v němž je používán. Jako příklad může posloužit následující ustanovení energetického zákona:

§ 62 Zákazník

(2) Zákazník je povinen

f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,

Uvedený zákon definuje tuto povinnost v rámci uceleného souboru práv a povinností ve smluvním vztahu dodavatel plynu – zákazník, a to bez ohledu na právní postavení zákazníka. Rozhodujícím pro určení, jakým způsobem má být daná povinnost plněna, závisí na právním postavení zákazníka. Pokud bude zákazníkem fyzická osoba (uživatel ve smyslu předpisů skupiny B), bude volba způsobu na ní, jak zajistit splnění uložené povinnosti. V daném případě se musí při zajištění bezpečnosti provozu plynového zařízení řídit návodem výrobce dodaným se spotřebičem, tj. zejména v otázkách obsluhy spotřebiče a ve lhůtách pro zajištění servisu a čištění spotřebiče. Může samozřejmě využít i institut provedení revize plynového zařízení, který musí zajišťovat fyzické podnikající a právnické osoby, který však v daném případě od občanů nelze vyžadovat. V případě, že nebude fyzická osoba – občan schopen doložit naplnění podmínek podle § 62 odst. 2, písm. f), tj. udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, může v případě nějaké mimořádné události např. otrava spalinami, provoz plynového zařízení naplňovat znaky obecného ohrožení a tím odpovědnost fyzické osoby – občana za tento stav.

Pokud jím bude podnikající fyzická nebo právnická osoba, bude muset v rámci plnění povinností § 62 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. dodržovat i požadavky předpisů ve skupině A, tzn. zajišťovat provozní revize a kontroly ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

Poněkud složitější je situace v případech nájemních bytů a provozu plynových zařízení v těchto prostorách. Rozhodujícím aspektem vždy je vlastnictví tohoto zařízení. V těchto případech pak mohou nastat následující případy:

  1. Vlastníkem plynového zařízení je vlastník nemovitosti
    Tento případ může být řešen dvěma způsoby:
    1. Bezpečnost provozu zařízení zajišťuje vlastník nemovitosti provedením revizí a kontrol
    2. Bezpečnost provozu zařízení je upravena nájemní smlouvou, tak, že tato povinnost je svěřena jasnou specifikací jak zařízení tak činností nájemníkovi, a pak musí nájemník zajišťovat plnění podmínek podle předpisů v bodě B.
  2. Vlastníkem plynového zařízení je nájemník resp. uživatel bytu
    V tomto případě jsou veškeré povinnosti se zajištěním bezpečného provozu na straně nájemníka bytu.

Pokusím se nyní na jednotlivých povinnostech subjektů ukázat, jaký svým přístupem mají podíl na vzniklé události:

1. Provozovatel, uživatel, občan

Pokud jde o občana nelze na něm vyžadovat úkony kontrol a revizí podle výše uvedeného právního předpisu. V tomto případě je nutné vycházet z povinností stanovených energetickým zákonem, který stanovuje povinnost zákazníkům. Zákazníkem v daném případě je subjekt, který má s dodavatelem plynu uzavřenou smlouvu o dodávce plynu.

Zákazník podle § 62 odst. 2 písm. f) má následující povinnost: „Udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.“

Občan má tedy definovanou povinnost na základě energetického zákona s tím, že na něm nelze vyžadovat plnění nezávazných norem. Provozovatel-občan se musí v daném případě řídit závazným návodem výrobce pro instalaci a užívání spotřebiče. Pokud bude tedy provozovatel-občan postupovat podle Návodu výrobce, má se za to, že naplnil požadavek zákona. V případě, že nebudou naplněny požadavky stanovené výrobcem v Návodu pro instalaci a užívání ponese provozovatel-občan odpovědnost za následky vzniklé v důsledku neplnění požadavků výrobce.

2. Montážní a servisní firmy

Montáž a servis zařízení musí být provedena podle požadavků návodu výrobce spotřebiče a v souladu s příslušnými předpisy na odběrná plynová zařízení, v daném případě předpisy:

  • TPG 70401:2008 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách
  • ČSN 73 4201:2010 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv

Nejčastějšími problémy při těchto činnostech je nesplnění požadavků na přívod vzduchu, kubaturu prostorů, nepříznivý vliv dalších zařízení v prostoru, které vytváří nepřípustný podtlak a tím negativní ovlivňování odtahu spalin.

3. Kontroly a revize plynového zařízení

Revize na plynovém zařízení je povinen zajišťovat vlastník, resp. provozovatel zařízení s tím, že povinnost provádění revizí se vztahuje pouze na právnické a fyzické podnikající osoby.

Při revizi plynového zařízení je nezbytné posoudit veškeré aspekty bezpečného provozu plynového spotřebiče a v revizní zprávě jasně deklarovat schopnost zařízení zda je nebo není schopné dalšího bezpečného provozu.

Obr. 1 Schematické znázornění stavů spotřebiče z hlediska obsahu CO ve spalinách
Obr. 1 Schematické znázornění stavů spotřebiče z hlediska obsahu CO ve spalinách

Bohužel nejčastějším nedostatkem při prováděných revizích plynového spotřebiče je absence prováděných měření spalin z hlediska obsahu oxidu uhelnatého a velikosti tahu v komíně pro určení schopnosti odvádění spalin do volného ovzduší mimo prostor s instalovaným spotřebičem.

V této souvislosti je pak pro posouzení případu rozhodující, kdy byla provedena revize ve vztahu k době, kdy nastala otrava z titulu vysokého obsahu oxidu uhelnatého ve spalinách a provádí se podrobný rozbor stavu spotřebiče. Posuzuje se zejména, zda v době provedení revize mohl stav spotřebiče již vykazovat nepřípustné hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách.

Pro posouzení stavu spotřebiče za provozu z hlediska závěrů pro jeho další provoz lze použít následujících kriterií podle schématu.

Při provozu spotřebičů se musí vlastník, provozovatel, uživatel zařízení řídit požadavky stanovenými v návodu pro instalaci a užívání (NV 22/2003 Sb.).

Při uvádění do provozu, servisu a revizi plynového zařízení se musí u spotřebičů kategorie B provést z bezpečnostních důvodů následující měření:

a) koncentrace CO ve spalinách
b) koncentrace CO v ovzduší v místě instalace spotřebiče
c) tahu komína
d) teploty spalin

Měření podle bodů a), c) a d) se provádí v odvodu spalin, 100 mm za hrdlem spotřebiče. Měření podle bodu b) se provádí po uvedení spotřebiče do provozu.

Na základě hodnot CO naměřených ve spalinách se v revizní zprávě stanoví návrh termínu provedení servisu spotřebiče podle diagramu.

Obr. 2 Termín servisu spotřebičů v závislosti na měření koncentrace CO ve spalinách
Obr. 2 Termín servisu spotřebičů v závislosti na měření koncentrace CO ve spalinách
 

V případě koncentrace CO vyšší než 1 000 ppm se stanoví návrh na okamžité odstavení spotřebiče z provozu.

V pokračování tohoto článku se zaměříme na jednotlivé vlivy, které se podílejí na nepříznivém trendu otrav při provozu plynových spotřebičů.

 
English Synopsis
Responsibility for the operation of gas appliances in case of poisoning - part 1

The unfavorable trend in the development of carbon monoxide poisoning in the operation of gas appliances category B hasn’t, despite increasing technical performance of these appliances, downward trend. What is the responsibility of manufacturers, operators, assembly and service companies, engineering inspectors and citizens - users in the operation of gas appliances in case of poisoning?

 

Hodnotit:  

Datum: 10.12.2012
Autor: Ing. Jiří Buchta, CSc.   všechny články autora
Recenzent: Ing. Miroslav Burišin



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (5 příspěvků, poslední 26.12.2012 10:23)


Projekty 2016

Související rubriky

Reklama






Tipy pro topenáře

Partneři oboru

logo DANFOSS
logo THERMONA
logo FV PLAST
logo GEMINOX logo ENBRA

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czSATJAM představuje širokou nabídku hliníkových střech za skvělé cenyVítkovka – výstavba pražské rezidence na Žižkově se blíží do fináleNové Pražské stavební předpisy budou platit od 1. srpna. Stropnický i Hudeček je kritizují