Povinnosti vlastníka plynového zařízení – část 1.

1. Přehled povinností vlastníka plynového zařízení

U plynového zařízení se provádí, podle platných předpisů a podle subjektu provozovatele (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba), v průběhu provozu následující úkony:

1. Kontroly 1x ročně podle vyhl. č. 85/1978 Sb. - (podnikající fyzická osoba a právnická osoba)
2. Revize 1x za 3 roky podle vyhl. č. 85/1978 Sb. a ČSN 38 6405 - (podnikající fyzická osoba a právnická osoba)
3. Servis ve lhůtách stanovených výrobcem spotřebiče v Návodu pro instalaci a užívání - (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba)
4. Úkony podle čl. 7.2 TPG 704 01 stanovené v Pokynech pro provoz, kontroly a revize - (podnikající fyzická osoba a právnická osoba)
5. Úkony stanovené v návodu pro instalaci a užívání plynového spotřebiče dodané s výrobkem podle NV č. 22/2003 Sb. - (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba)

Návod pro instalaci a užívání spotřebiče

Pro provoz spotřebiče platí Návod pro instalaci a užívání spotřebiče, který výrobce dodává společně s výrobkem. Dodržení podmínek výrobců spotřebičů, uvedených v Návodu pro instalaci a užívání spotřebiče je na základě platných předpisů jedním z nejdůležitějších aspektů na zajištění bezpečného provozu.

Provádění servisu a údržby spotřebiče se realizuje podle požadavku výrobce. Jde o jeden z významných vlivů na provozní bezpečnost, zejména u spotřebičů kategorie B, neboť má přímý vliv na tvorbu oxidu uhelnatého ve spalinách při používání tohoto spotřebiče. Je třeba si uvědomit, že plynový spotřebič při svém provozu funguje v podstatě na principu „vysavače“, který nasává vzduch podle konstrukce spotřebiče buď z jen jeho okolního prostoru nebo z prostoru, ze kterého je ke spotřebiči veden uzavřený přívod vzduchu, a to se všemi prachovými a jinými částicemi, zejména organického původu (prachové částice z praní a sušení prádla v bytě, chlupy z domácích zvířat apod.), pokud se v daném prostoru vyskytují. Tyto látky se za provozu spotřebiče při průchodu výměníkem za vysokých teplot připalují na stěny výměníku a postupně zhoršují jeho průchodnost pro spaliny a spaliny zadržované v blízkosti hořáku zabraňují dokonalému spalování plynu. V případě spotřebičů kategorie B může v některých případech dojít až k nebezpečnému úniku spalin s vysokým obsahem oxidu uhelnatého do okolního prostoru, ve kterém se mohou nacházet osoby, aniž by se přerušila činnost spotřebiče. V případě spotřebičů kategorie C s přívodem spalovacího vzduchu z venkovního prostředí a s odvodem spalin mimo objekt toto riziko odpadá.

Příčinou průniku spalin do prostoru instalace spotřebiče mohou být následující skutečnosti a jejich vzájemná součinnost:

1. technický stav spotřebiče
2. provedené zásahy na spotřebiči, odvodu spalin apod.
3. omezená průchodnost spalinové cesty
4. neprovádění pravidelných servisních úkonů v rámci údržby spotřebiče podle návodu pro instalaci a užívání
5. nedostatečné zajištění přívodu vzduchu. U spotřebičů kategorie B do prostoru instalace kotle, kde po určité době dochází z důvodu nedostatku vzduchu k porušení tlakové dynamické rovnováhy systému „Místnost – Spotřebič“, případně „Přerušovač tahu – Komín“, a k vracení spalin přerušovačem tahu do prostoru, ve kterém je spotřebič instalován.

2. Základní doklady dokumentující bezpečný a spolehlivý provoz plynového zařízení

1. Doklady o prováděných revizích plynového zařízení podle vyhl. č. 85/1978 Sb.
2. Doklady o kontrolách komínů (spalinových cest) před připojením spotřebiče a za provozu spotřebiče ve stanovených termínech podle vyhl. 111/1981 Sb. (do 31. 12. 2010), resp. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. (od 1. 1. 2011 do 31.12.2015). Zákon č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru) – účinnost od 1.1.2016 a Vyhláška č. 34/2016 o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty – účinnost od 22.1.2016
3. Pasportizace komínových průduchů podle ČSN 73 4201.
4. Doklady o montáži a opravách plynového zařízení oprávněnou firmou a pracovníkem s odbornou způsobilostí podle vyhl. č. 21/1979 Sb.
5. Doklady o provádění pravidelného servisu a čištění spotřebiče podle Návodu výrobce.

Revize na plynovém zařízení je povinen zajišťovat vlastník, resp. provozovatel zařízení s tím, že povinnost provádění revizí se vztahuje pouze na právnické a fyzické podnikající osoby.

Obecně platí, že povinnost zajištění výše uvedených dokladů 1 až 5 je plně na odpovědnosti vlastníka zařízení, pokud není např. nájemní smlouvou, stanoveno jinak.

Provoz odběrného plynového zařízení se obecně řídí souborem předpisů pod bodem A) a B) – (viz. dále) pro provoz vyhrazených technických zařízení, v daném případě plynových.

V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 62 odst. 2 písm. f), které ukládá zákazníkovi (tj. subjektu, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem) následující povinnost: „Udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.“

Z uvedeného lze dovodit, že v těch případech (zejména v případě bodu 5, tj. provádění pravidelného servisu zařízení), kdy je nájemní smlouvou vlastníkem upravena povinnost, resp. kdy si vlastník vymíní zajišťování příslušných stanovených úkonů ve vlastní režii, pak se uvedená povinnost § 62 odst. 2 písm. f) na nájemníka nevztahuje a povinnosti zabezpečuje vlastník zařízení, v opačném případě má tuto povinnost ve smyslu výše uvedených předpisů subjekt, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem, což zpravidla bývá nájemník.

Důležité je pak v těchto případech, aby subjekt, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem (zákazník dodavatele plynu), respektive v tomto případě nájemník, obdržel od nájemce i příslušné podklady související s provozem technického zařízení, které je předmětem nájmu, tj. zejména Návod k obsluze zařízení.

Povinnost provádění provozních revizí a kontrol ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, se vztahuje pouze na právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

Fyzické osoby jsou povinny postupovat podle § 62 odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb.:
„Zákazník je povinen udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.“

Způsob udržování odběrného plynového zařízení (OPZ) závisí na právním postavení zákazníka – pokud je zákazník právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, je povinen v rámci udržování OPZ v bezpečném stavu provádět provozní kontroly a revize ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

A. Předpisy k zajištění bezpečnosti plynových zařízení

• zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů

Provozovatelem se zde označuje podnikající fyzická nebo právnická osoba (na rozdíl od termínu „uživatel“, používaným pro fyzické osoby neboli občany).

B. Předpisy upravující vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem plynu

• zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Východiskem pro zjištění osoby „provozovatele“ plynového zařízení je tedy kontext, v němž je používán.

Jako příklad může posloužit následující ustanovení energetického zákona:
§ 62 Zákazník
(2) Zákazník je povinen
f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit …

Uvedený zákon definuje tuto povinnost v rámci uceleného souboru práv a povinností ve smluvním vztahu dodavatel plynu – zákazník, a to bez ohledu na právní postavení zákazníka. Rozhodujícím pro určení, jakým způsobem má být daná povinnost plněna, závisí na právním postavení zákazníka.

Pokud bude zákazníkem fyzická osoba (uživatel ve smyslu předpisů skupiny B), bude volba způsobu na ní, jak zajistit splnění uložené povinnosti.

V daném případě se musí při zajištění bezpečnosti provozu plynového zařízení řídit Návodem výrobce, dodaným se spotřebičem, tj. zejména v otázkách obsluhy spotřebiče a ve lhůtách pro zajištění servisu a čištění spotřebiče. Může samozřejmě využít i institut provedení revize plynového zařízení, který musí zajišťovat fyzické podnikající a právnické osoby, který však v daném případě od občanů nelze vyžadovat.

V případě, že nebude fyzická osoba - občan schopna doložit naplnění podmínek podle § 62 odst.2 písm. f), tj. udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, může v případě nějaké mimořádné události, např. otravy spalinami, provoz plynového zařízení naplňovat znaky obecného ohrožení, za který nese odpovědnost fyzická osoba - občan.

Pokud bude zákazníkem podnikající fyzická nebo právnická osoba, bude muset v rámci plnění povinností § 62 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. dodržovat i požadavky předpisů ve skupině A, tzn. zajišťovat provozní revize a kontroly ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

Situace v nájemních bytech

Poněkud složitější je situace v případech nájemních bytů a provozu plynových zařízení v těchto prostorách. Rozhodujícím aspektem vždy je vlastnictví tohoto zařízení. V těchto případech pak mohou nastat následující případy:

1. Vlastníkem plynového zařízení je vlastník nemovitosti
   Tento případ může být řešen dvěma způsoby:
   1. Bezpečnost provozu zařízení zajišťuje vlastník nemovitosti provedením revizí a kontrol
   2. Bezpečnost provozu zařízení je upravena nájemní smlouvou tak, že tato povinnost je svěřena jasnou specifikací zařízení a činností nájemníkovi, a ten pak musí zajišťovat plnění podmínek podle předpisů ve skupině B.
2. Vlastníkem plynového zařízení je nájemník, resp. uživatel bytu
   V tomto případě jsou veškeré povinnosti se zajištěním bezpečného provozu na straně nájemníka bytu.

Opět se musí při zajištění bezpečnosti provozu plynového zařízení řídit návodem výrobce, dodaným se spotřebičem, tj. zejména v otázkách obsluhy spotřebiče a ve lhůtách pro zajištění servisu a čištění spotřebiče. Může samozřejmě využít i institut provedení revize plynového zařízení, který musí zajišťovat fyzické podnikající a právnické osoby, který však v daném případě občanů nelze vyžadovat.

Pohled na povinnosti s ohledem na provoz plynového zařízení

Z hlediska provozu odběrného plynového zařízení platí:

1. Podle předpisu TPG 704 01:2013 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách následující ustanovení:

7.1 Vlastník (res. provozovatel) a uživatel připojeného OPZ je povinen jej udržovat ve stavu, který odpovídá právním předpisům na úseku bezpečnosti práce, příslušným technickým normám a technickým pravidlům.
8.1.7. Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele např. smlouvou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání dle Přílohy 13.

2. Podle předpisu ČSN EN 1775 ed. 2:2009 Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní přetlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky platí následující ustanovení:

8.1.1. Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv jeho úseku do provozu má být ustanovena osoba odpovědná ze jeho provoz.
Tato osoba bude dále nazývána „osobou odpovědnou za provoz“. Za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoliv jeho úseku má být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba. Poznámka: Provozovatel distribuční sítě může být odpovědný za přípojku a plynoměr nebo regulátor, odběratel nebo vlastník nemovitosti za domovní plynovod.

Základním předpisem pro plynové spotřebiče je Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.
§ 1 odst. 5 písm. a):
Pro účely tohoto nařízení jsou spotřebiče považovány za běžně používané, pokud jsou správně instalovány a pravidelně udržovány podle návodu k použití, §2 odst. 2:
Spotřebič a vybavení musí vyhovovat technickým požadavkům podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, které se na ně vztahují (dále jen "základní požadavky").

V „Příloze 1“ tohoto předpisu jsou pak stanoveny povinnosti vyplývající ze základních požadavků na spotřebiče plynných paliv v části 1 takto:
1. VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
1.1 Spotřebiče musí být konstruovány a vyráběny tak, aby fungovaly bezpečně a neohrožovaly osoby, domácí a hospodářská zvířata nebo majetek při běžném užívání, jak je definováno v §1, odst. 5 tohoto nařízení.

1.2 Všechny spotřebiče, při uvedení na trh, musí

1. být vybaveny technickými návody určenými pro pracovníka provádějícího instalaci,
2. být vybaveny návodem k použití a údržbě určeným pro uživatele,

1.2.2 Návod k použití a údržbě, který je určen pro uživatele, musí obsahovat všechny informace požadované pro bezpečné používání a musí zejména upozorňovat uživatele na jakákoliv omezení při používání.

Zásadním z hlediska zajištění bezpečnosti a spolehlivosti je požadavek uvedený v ustanovení bodu 1.2.2, který požaduje v části určené pro uživatele uvedení veškerých informací pro bezpečné používání spotřebiče a uvedení veškerých upozornění pro uživatele z hlediska jakýchkoliv omezení při používání.

Návod k instalaci a užívání má charakter závazného předpisu pro veškeré subjekty, které budou instalací a provozem spotřebiče dotčeny. Tento požadavek je logický ve vztahu k legislativě o odpovědnosti výrobce za výrobek, neboť pokud nebudou v řetězci instalace a užívání výrobku dodrženy veškeré požadavky, stanovené výrobcem, není možné dovozovat odpovědnost výrobce z titulu takto instalovaných a provozovaných spotřebičů.

Závaznost návodů výrobců vyplývá z následujícího schématu závazných a nezávazných předpisů a dokumentů

Nezávaznost ovšem neznamená, že norma či pravidlo nemají být respektovány (dodrženy) nebo že jsou neplatné. Konkrétní požadavek je dodržen tehdy, pokud je jeho realizace na stejné nebo lepší úrovni. Pokud projektant, stavebník atd. zvolí odchylné řešení a vznikne problém, spočívá případné důkazní břemeno na něm.

Odchýlení se od požadavků technických norem a technických pravidel

Činnosti a zařízení provedené podle technických norem a technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto dokumentů při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto předpisů, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím skutečnosti, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat.

U naprosté většiny návodů se nelze spokojit s jejich obsahem, zejména ve vztahu ke stanovení jasných a adresných požadavků směrem k jeho uživateli, a to zejména z následujících aspektů:

1. Požadavky stanovené směrem k uživateli nejsou shrnuty na jednom místě návodu, aby dokument měl jasné a přehledné určení povinností uživatele
2. Požadavek není jasně formulován a objasněn ve vztahu k bezpečnému užívání spotřebiče
3. Uživateli spotřebiče není srozumitelným způsobem vysvětlen nezbytný úkon, který je nutný realizovat, aby spotřebič nemohl způsobit nebezpečný stav spojený s otravou spalinami
4. Chybí vysvětlení mechanismu otravy spalinami
5. Zcela chybí přehled všech rizikových stavů, které mohou za provozu spotřebiče způsobit nebezpečnou situaci, jako je např. nedostatečný přívod vzduchu (osazení nových těsných oken, výměna dveří s otvorem pro přívod vzduchu za dveře bez potřebných otvorů), vliv jiných zařízení vytvářejících podtlak, které mohou svým provozem nepříznivě ovlivnit tah v komíně a tak ve svém důsledku i pronikání spalin do prostoru instalace plynového spotřebiče (digestoře, větrací otvory do šachet)

Článek pokračuje dalším dílem ZDE.