Požární řešení prostupů plynu

Jedná se o změny, které přinesla novela ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. S ohledem na složitost předpisů v oblasti požární ochrany, která se projevila i četnými dotazy ze strany projektantů a montážních firem na jejich aplikaci u vícevrstvých trubek, rozhodli se dodavatelé vícevrstvých trubek novelizovat ve spolupráci s Českým sdružením pro technická zařízení své předpisy tak, aby obsahovaly aktuální požadavky požárních předpisů.

1. Rodinné domy a garáže

Rodinný dům je podle vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb č. 23/2008 Sb. brán jako jeden požární úsek, pokud plocha nepřesáhne 600 m². Do této plochy může být započítána jednotlivá garáž nebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla. Požární utěsnění prostupu není tedy vyžadováno.

2. Vedení plynovodu v garážích a jiných prostorech

Plyn je možné vést v jednotlivých garážích podle ČSN 73 0804.

Poznámka: Jednotlivá garáž – garáž skupiny 1 pro osobní automobily, dodávkové automobily a jednostopá vozidla s nejvýše třemi stáními a s možným i jediným vjezdem podle ČSN 73 0804.

Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m², je jednotlivá garáž nebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla součástí tohoto požárního úseku.

V garážích (ČSN 73 6058) a autodílnách lze umísťovat plynový rozvod a spotřebiče pouze v provedení C při dodržení těchto požadavků TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách:

1. spotřebiče musí být umístěny v souladu s návodem výrobce;
2. spotřebiče (vč. připojení spotřebiče a plynovodu) musí být vhodným způsobem chráněny proti mechanickému poškození najetím vozidla (např. umístěním mimo průjezdný profil, sloupkem, schodkem nebo ohrádkou);
3. plynovod vedoucí ke spotřebičům musí být buď před spotřebiči, nebo na vstupu do místnosti opatřen protipožární armaturou, která uzavře přívod plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty na hodnotu 100 °C (tolerance −5 K);
4. o vedení a uložení plynovodu bude po skončení montáže zpracován přesný náčrt trasy plynovodu, který je součástí dokumentace skutečného provedení stavby;
5. Plynovod smí procházet garážemi, autodílnami, prádelnami a kotelnami, pokud jsou splněny následující požadavky:
   
   • e1) na plynovodu procházejícím uvedenými místnostmi nesmí být armatury a rozebíratelné spoje; to neplatí pro plynovody přivádějící plyn ke spotřebičům umístěným v uvedených místnostech;
   • e2) plynovod procházející uvedenými místnostmi do jiných prostor má být veden přednostně pod stropem nebo pod omítkou.

3. Prostupy rozvodů a instalací

Rozvod plynu má být navržen tak, aby co nejméně prostupoval požárně dělicími konstrukcemi. Konstrukce, ve kterých se vyskytují tyto prostupy, musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení, a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností, jakou má požárně dělicí konstrukce. Požárně dělicí konstrukce může být případně i zaměněna (nebo upravena) v dotahované části k vnějším povrchům prostupů za předpokladu, že nedojde ke snížení požární odolnosti konstrukce.

Prostupy musí být také navrženy a realizovány v souladu s ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty. Základní požadavky na těsnění prostupů instalací jsou uvedeny v ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. Podmínky provádění obsahuje kapitola 6.2 – Těsnění prostupů. Kromě toho musí být v případě rozvodů hořlavých kapalin splněny požadavky uvedené v ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci.

Těsnění prostupů se provádí realizací požárně bezpečnostního zařízení – výrobku (systému) požární přepážky nebo ucpávky (v souladu s ČSN EN 13501-2 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení).

Plynová potrubí se musí těsnit „klasifikovaným způsobem“. Subjekty provádějící těsnění musí být proškoleny od výrobce – dodavatele systému.

Obr. 1 – Příklad štítku pro označení požární ucpávky

Tyto prostupy se označují identifikačním štítkem, kde musejí být uvedeny následující informace (požadavek vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb):

1. požární odolnost;
2. druh nebo typ ucpávky;
3. datum provedení;
4. firma, adresa a jméno zhotovitele;
5. označení výrobce systému.

Štítky lze získat od dodavatelů systémů, nebo si je firma může zhotovit sama. Příklad štítku pro označení požární ucpávky je uveden na obrázku 1.

Příklad formuláře pro soupis provedených požárních ucpávek je uveden na obrázku 2.

Obr. 2 – Příklad formuláře pro soupis provedených požárních ucpávek

Před uvedením do provozu vystavuje montážní firma doklad o montáži a prohlášení o montáži (požadavek vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhl. č. 221/2014 Sb.).

Kontroly se provádějí pouze u právnických osob a podnikajících fyzických osob, a to minimálně 1× za rok, pokud výrobce nebo schválená projektová dokumentace nestanoví jinak.

První kontrola se provádí do 1 roku od data provedení montáže.

Doklad o kontrole musí obsahovat následující údaje:

1. údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby;
2. adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a);
3. umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení;
4. výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení;
5. datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti;
6. písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Podle požadavku na požární odolnost, materiál konstrukce stěny (stropu), velikosti prostupu, průměru a materiálu instalace se volí vhodný protipožární systém:

A. Utěsnění průchodu mezi požárními úseky

1) Z venkovního prostoru

Pokud je na obvodovou konstrukci objektu kladen požadavek na požární odolnost REI(t), REW(t), EI(T), EW(t), musí být prostupující plynové potrubí požárně utěsněno. Pokud na obvodový plášť nejsou požadavky na požární odolnost, pak se těsnění neprovádí. U obvodových stěn s venkovní tepelně izolační vrstvou musí být zabráněno rozšíření požáru do této izolační vrstvy. V místě prostupu přes hořlavý izolant bude tento nahrazen tepelnou izolací třídy reakce na oheň A1 nebo A2 minimálně 500 mm kolem prostupující instalace.

Je nutné zajistit ochranu ucpávky před povětrnostními vlivy. Izolaci potrubí je nutné na straně exteriéru chránit oplechováním. Požárně ochranná nátěrová hmota např. PROMASTOP^®-CC může být použita v exteriéru, ale musí být chráněna před přímým deštěm a sněhem, např. stříškou. Tmel např. PROMASEAL^®-AG je nutné z venkovní strany chránit požárním PROMASEAL^® -silikonem v tloušťce cca 5 mm. Provedení se liší podle toho, zda je potrubí nehořlavé (třídy reakce na oheň A1, A2 – ocel, měď apod.) – příklad 1, nebo hořlavé (třídy reakce na oheň B a horší – polyetylen, vícevrstvé potrubí apod.) – příklad 2. Způsoby konkrétních řešení jsou uvedeny v příkladech 1 a 2 na konci článku.

1. nehořlavé potrubí
2. hořlavé potrubí třídy reakce na oheň B a horší (polyetylen, vícevrstvé potrubí apod)

Příklady konkrétních řešení jsou uvedeny na konci článku.

2) Průchod stěnami a stropy

Postup provedení požárního těsnění prostupu instalace je shodný jako u obvodové stěny.

1. nehořlavé potrubí třídy reakce na oheň A1, A2 (ocel, měď apod.)
   Těsnění prostupu nehořlavého potrubí se provádí stejným způsoben ve stěně i ve stropě. Podrobnosti jsou patrné z detailu A na obrázku 3a.
   
   
   
   Obr. 3a – Provedení průchodu stěnami a stropy. Detail A

   Legenda:

   1. PROMASTOP^®-CC, požárně ochranná stěrková hmota
   2. Desky z minerální vlny, objemová hmotnost ≥ 140 kg/m³, třída reakce na oheň A1,
   3. Potrubí ocelové nebo měděné
   4. Izolace potrubí z minerální vlny, tloušťka ≥ 30 mm, objemová hmotnost ≥ 40 kg/m³, třída reakce na oheň A1,
   5. Lehká příčka
   6. Masivní stěna
    
2. hořlavé potrubí třídy reakce na oheň B a horší (polyetylen, vícevrstvé potrubí apod.)
   Těsnění prostupu hořlavého potrubí stropem se provádí stejně jako při prostupu stěnou, pouze páska PROMASTOP^®-W se aplikuje jen z jedné strany, a to vždy z té spodní. Podrobnosti jsou patrné z detailu B na obrázku 3b.
   
   
   
   Obr. 3b – Provedení průchodu stěnami a stropy. Detail B

   Legenda:

   1. PROMASTOP^®-W – požárně ochranný pás, tloušťka 2,5 mm (1 vrstva), šířka 50 mm
   2. PROMASTOP^®-CC – požárně ochranná hmota, tloušťka ≥ 1 mm suché vrstvy
   5. Desky z minerální vlny, tloušťka 2× 50 mm, objemová hmotnost ≥ 140 kg/m³, třída reakce na oheň A1,
   6. Plastové potrubí PE, PVC, PP, ALPEX
   7. Lehká příčka
   10. Masivní stěna
    

B. Utěsnění průchodu v rámci požárního úseku

V rámci požárního úseku není nutné provádět protipožární těsnění prostupů.

C. Požární prostupy a vedení plynovodů v dřevostavbách

Pokud rozvody instalací prostupují hořlavými konstrukcemi (konstrukční části DP2 a DP3), s požární odolností REI(t), REW(t), EI(t) nebo EW(t), musí být v místě prostupu instalace zabráněno prohoření do této konstrukce. V konstrukci stěny, příčky nebo stropu se osadí a připevní instalační kanál nebo šachta se shodnou požární odolností, jakou má požárně dělicí konstrukce. Délka této šachty nebo kanálu je shodná se šířkou dělicí konstrukce, přes kterou instalace prostupuje. Vlastní ucpávka se následně provede do takto připravené šachty nebo kanálu, stejně jako v konstrukci druhu DP1 – viz podrobný popis řešení prostupů v odstavci A a B. Příčný rozměr šachty nebo kanálu se dimenzuje podle počtu a průměru prostupujících potrubí. Kanál nebo šachta se provede z protipožárního deskového materiálu PROMATECT^®-200, tloušťky 15 mm pro požární odolnost pro EI 30, 25 mm pro EI 60 nebo PROMATECT^®-LS, tloušťky 40 mm pro EI 90 a 50 mm pro EI 120.

D. Prostupy z terénu do budovy

Pokud instalace za stěnou pokračuje v terénu pod zemí a je například zasypána, požární utěsnění prostupu není vyžadováno. V případě, že instalace je vedena v dutém prostoru – chránička, instalační kanál apod. a hrozilo by prohoření z jednoho objektu do druhého, pak se požární ucpávky musí provést.

Materiály na trhu v ČR, které mají sortiment pro těsnění prostupů: Promat, PROTECTA, Hilti, Dunamenti, Den Braven, Walraven, Wurth apod.

Příklad 1 – Konkrétní řešení průchodů stěnami a stropy u nehořlavých potrubí

Pokud je nehořlavé potrubí holé nebo izolované nehořlavou izolací, musí být v místě prostupu konstrukcí dotěsněno tepelnou izolací s třídou reakce na oheň A1 a objemovou hmotností ≥ 140 kg/m³. Dále musí být potrubí zaizolováno minimálně 500 mm z obou stran konstrukce tepelnou izolací o tloušťce minimálně 30 mm a objemovou hmotností minimálně 40 kg/m³. Stávající tepelná izolace vyhovující těmto požadavkům se ponechá. Místo prostupu bude na závěr ošetřeno protipožární stěrkou PROMASTOP^®-CC (podrobnosti viz detail 1). Maximální průměr potrubí je 200 mm. Další variantou je použití protipožárního tmelu PROMASEAL^®-AG, který se nanáší do spáry mezi potrubí a stěnu nebo strop. Podmínkou je zaizolování potrubí tepelnou izolací (podrobnosti viz detail 2).

Detail 1

Detail 2

Pokud je nehořlavé potrubí zaizolováno hořlavou izolací do tloušťky 32 mm, může se izolace ponechat a pro požární utěsnění se použije protipožární zpěňující páska PROMASTOP^®-W, která se omotá kolem potrubí a zasune do konstrukce, kterou potrubí prostupuje. Počet omotávek se řídí průměrem potrubí. Páska se aplikuje z obou stran dělicí konstrukce. Doporučuje se přesah pásky asi 5 mm na obou stranách prostupu. Potrubí se dozdí, dobetonuje nebo dotěsní minerální vatou a požární stěrkou PROMASTOP^®-CC. Podrobnosti jsou uvedeny na v detailu 3. Maximální průměr pro ocel je 114 mm a pro měď 88,9 mm.

Detail 3

Příklad 2 – Konkrétní řešení průchodů stěnami a stropy u hořlavých potrubí

V případě, že je potrubí hořlavě, je holé nebo je izolováno hořlavou izolací, pak v místě prostupu bude opatřeno protipožární páskou PROMASTOP^®-W, která se omotá kolem potrubí a zasune do konstrukce, kterou potrubí prostupuje. Počet omotávek se řídí průměrem potrubí. Páska se aplikuje z obou stran dělicí konstrukce. Doporučuje se přesah pásky asi 5 mm na obou stranách prostupu. Potrubí může být opatřeno hořlavou izolací (např. Armaflex, Mirelon apod.) Takto opatřené potrubí se dozdí, dobetonuje nebo dotěsní minerální vatou a požární stěrkou PROMASTOP^®-CC (podrobnosti viz detail 1).

Maximální průměr hořlavého potrubí s hořlavou izolací je 90 mm pro potrubí z PVC, PE a PP a 75 mm pro ALPEX. Uvedené průměry jsou bez hořlavé izolace. Hořlavé potrubí je také možno utěsnit protipožárním zpěňujícím tmelem PROMASEAL^®-AG (viz detail 2). Maximální průměr hořlavého potrubí je v tomto případě 50 mm včetně případné hořlavé izolace.

Detail 1

Detail 2

Závěr

Výše uvedené detaily těsnění prostupů jsou možnou variantou provedení, vycházející z jednotlivých certifikovaných provedení.