Úvod do problematiky využití spalného tepla.

Volbou správného typu kotle je možno ušetřit 30-40% paliva. U současných novostaveb je potřeba tepla při nejběžnějších teplotách okolo 0°C nižší než 3 kW. Drtivá většina kotlů má přitom hranici minimálního výkonu okolo 6-8 kW, což je pro moderní novostavby zcela nevyhovující. Téma těsně navazuje na seriál článků Stavíme energeticky úsporný dům.

Záměrem příspěvku jsou informace o přísnějších kritériích kladených na nově instalované malé zdroje na území hlavního města Prahy. Přínosem by mělo být informovat budoucí uživatele ale i technickou veřejnost o těchto požadavcích a rozpoutat diskuzi na toto téma. Přímo souvisejícím článkem je Měření malých kotlů - nové povinnosti od Ing. Františka Jiříka.

Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.

Autor porovnává investiční náklady, náklady na vytápění, přípravu teplé užitkové vody a ostatní spotřebu elektrické energie u konkrétního domu s elektrickým a u stejného domu s plynovým vytápěním.

Dnešní díl seriálu je věnován především popisu provedení jednotlivých tepelných izolací. Popsány jsou všechny druhy použitých izolací a systémů. Zvláštní pozornost je věnována provedení některých detailů, které autor považuje za důležité, ale které nejsou úplně obvyklé u ostatních domů.

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

V seriálu několika článků autor uvádí své vlastní zkušenosti se stavbou energeticky úsporného rodinného domu. Všechny články budou zaměřeny především na praktické poznatky a ukázky skutečných řešení, která lze při stavbě použít. První díl popisuje obecně koncepci domu a prostorové rozmístění vnitřních místností.

Společnosti REHAU se podařilo realizovat v loňském roce dvě velmi zajímavé aplikace velkoplošného vytápění. Protože se opravdu jedná o ne zcela běžné stavby, pokládáme za vhodné vás s nimi blíže seznámit.

Autor podává závažnou informaci o aktuální problematice v oblasti ochrany ovzduší vztahující se k malým stacionárním zdrojům znečišťování. Přehledně popisuje nové legislativní povinnosti provozovatelů malých kotlů s jmenovitým tepelným výkonem nižším než 200 kW. Seznamuje se způsoby měření spalin těchto kotlů, kontrolou jejich technického stavu, měření účinnosti spalování, kontrolou stavu spalinových cest a dalšími náležitostmi. Uvádí praktické zkušenosti z vlastního měření a další problémy, které nové povinnosti přinášejí.

Uzavírací armatura na expanzním potrubí před tlakovou expanzní nádobou s membránou nebo vakem umožní kontrolu tlaku vzduchu v expanzní nádobě. Výrobci expanzních nádob by ji měli vyžadovat, aby byla zajištěna správná funkce nádoby. Musím bohužel konstatovat, že připomínky nebo dokonce zákazy této armatury přichází zejména ze strany revizních techniků tlakových nádob stabilních, kteří provádí výchozí revize expanzních nádob. Ti se odvolávají na svou 40-ti letou praxi, vyžadují zrušení této armatury a nebo alespoň osazení malinkatého pojistného ventilu s DN 1/4" a manometru za armaturu u expanzní nádoby. Tito revizní technici zaspali dobu.

Koncem roku 2003 byla vydána odborná publikace "PELETY - PALIVO BUDOUCNOSTI", která se může stát praktickou a užitečnou pomůckou zejména projektantům ústředního vytápění, tvůrcům energetických koncepcí, energetickým auditorům, energetickým poradcům, stavebním projektantům, orgánům státní správy a samosprávy, ekologickým a nevládním organizacím i odborně angažované veřejnosti.

Nová německá technická norma DIN EN 1717, která je až na národní dodatek prakticky shodná s platnou českou normou ČSN EN 1717, je porovnávána se starší, ale i u nás známou a v minulosti běžně používanou normou DIN 1988.

Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.

Česká technická norma Plynové kotelny z 23.7.1985 patří k těm normám, které jsou pro praxi velice potřebné. Bohužel úroveň jejich textů neodpovídá nejen současnému právnímu stavu, ale ani současnému poznání a stavu techniky. Oproti předchozímu znění byla upřesněna terminologie, doplněny odkazy na současně platné obecně závazné předpisy a normativní dokumenty. Texty ustanovení předchozí normy byly přepracovány s využitím zkušeností z projektování, zřizování a provozu plynových kotelen, poznatků techniky a systémů k zajištění bezpečného provozu plynových kotelen.

Praktické zkušenosti s nově postavenými energeticky úspornými domy v Německu, které mají dokonale utěsněná okna a celou stavební konstrukci, ukazují na potíže při zaregulování běžných teplovodních soustav s otopnými tělesy s nízkými výkony. To má pak za následek nedotápění některých místností nebo jejich částí a výskyt plísní. Navíc si ještě uživatelé sami vyřazují z provozu instalované systémy řízeného podtlakového větrání ucpáváním okenních a podokenních štěrbin, aby odstranili pocit průvanu.

S rozšiřující se nabídkou jednovtokových armatur použitelných pro koupelnová otopná tělesa se tento způsob napojení na otopnou soustavu začíná běžně používat. Po pečlivém zpracování výsledků měření ze zkušební laboratoře se ale ukazuje, že má i své záludnosti.

Autor článku Velkoplošné podlahové vytápění: teplovodní nebo elektrické? poukazuje na výhody nízkoteplotního systému, jeho nižších ztrát v rozvodech a podobně. Zapomíná ale, že to také znamená cca 1,5 - 1,8 násobně větší výhřevnou plochu otopných těles a tím i vyšší pořizovací náklady.

Přestože se pro vytápění energeticky úsporných a nízkoenergetických budov velmi často používá teplovzdušné vytápění pro jeho výhodné spojení s větráním, nelze ani u těchto budov zavrhovat správně navržené vytápění teplovodní.

Přihlašte se do soutěže a vyhrajte!