Výpočet nákladů na vytápění – modelové případy, porovnání s reálnými daty

Ke vzniku tohoto porovnání mě přivedly předchozí články „Zkušenosti z provozu – šedivá je teorie, zelený strom života“ a „Stropní elektrické vytápění – vyhodnocení otopných sezón 2016/2017 a 2017/2018“.

Protože se podílím na vývoji výpočtů na portálu TZB-info, zvědavost mi nedala a napadlo mě, jak by asi vycházely výsledky výpočtu „Náklady na vytápění“ v porovnaní se skutečnými údaji z fakturací za roky 2010 – 2018.

Shrnul jsem tabulku všech fakturovaných spotřeb a nákladů na elektrickou energii, nastavil si výpočet pouze pro vyhodnocení elektrického přímotopného vytápění a poté měnil jednotlivé vstupní parametry.

Odborníkům budou následující úpravy vstupních parametrů jasné, laikovi to snad umožní pochopit jejich význam a jak ovlivňují algoritmus výpočtu nákladů na vytápění. Vždy říkám, že odborné výpočty na TZB-infu nejsou pro každého, že by je měl používat alespoň poučený laik. Snad tomu poučení, alespoň trochu, přispěje i tento výkladový článek.

Klimatická data

Na základě níže uvedené tabulky jsem venkovní výpočtovou teplotu t_e nastavil na minimální teplotu, která v daném otopném období byla, obdobně jsem nastavil průměrnou venkovní výpočtovou teplotu během otopného období t_es a rovněž i počet dnů otopného období jsem nastavil na skutečné, v tabulce uvedené hodnoty.

Charakteristika „budovy – bytu“

Tepelnou ztrátu jsem přepočítal zvlášť pro každou venkovní výpočtovou teplotu, rozdíl 1 °C pro náš byt znamená rozdíl v tepelné ztrátě cca 0,1 kW (od základní tepelné ztráty 4 kW při -12 °C).

Typu provozu

V jednotlivých sezónách jsme vystřídali všechny typy provozu, které výpočet nabízí a s jejichž pomocí se snaží „zreálnit“ vypočítané výsledky.

V sezónách 2010 – 2011 a 2015 – 2018, kdy byl byt užíván v podstatě pouze pro přenocování, jsem použil první typ provozu „osoby pracující mimo domov a bezdětní“. V sezónách 2011 – 2014, kdy se manželka s dcerou zdržovaly doma téměř po celý den, jsem použil typ provozu „penzisté či mateřská dovolená“. A v sezóně 2014 – 2015, kdy manželka pracovala každodenně na částečný úvazek a dcera již trávila většinu dne ve školce, jsem použil typ provozu „rodina s dětmi“.

Příprava teplé vody

Počet osob – v sezóně 2010 – 2011 jsme připravovali teplou vodu pro dvě osoby, po narození dcery jsem pro sezóny 2011 – 2014 navýšil připravované množství o půl osoby.

Množství ohřívané vody jsem nastavil na 40 l na osobu a den.

Počet dnů přípravy a spotřeby teplé vody – toto je klíčové zadání, které značným způsobem ovlivňuje výsledky. Základních 365 dnů přípravy teplé vody jsem měnil podle toho, jak často jsme trávili víkendy mimo. Pro sezónu 2010 – 2011 jsem odečetl všechny víkendové dny a dostal se na hodnotu 265, v sezónách 2011 – 2013 jsem zaokrouhlil počet dnů na 300 (to jsme jezdili pryč zhruba každý druhý víkend), a pro sezóny 2013 – 2015 jsem od celoroční, nepřetržité přípravy odečetl pouhých 35 dnů, protože jsme již po většinu víkendů zůstávali.

Stejný počet dnů (330) jsem ponechal i pro sezóny 2015 – 2018, protože byt je používán v obdobném režimu.

Průměrné ceny za kWh a pravidelné měsíční platby

Dle záznamů a propočtů z faktur jsem nastavil skutečné průměrné ceny za kWh pro nízký a vysoký tarif a samozřejmě také za pravidelné měsíční platby.

Provoz elektrických spotřebičů

Pokusil se o co nejlepší odhad provozu spotřebičů, jak se dle typu provozu jednotlivé časy měnily. Čím více času jsme trávili v bytě, tím více času jsem spotřebičům jako sporák, myčka, pračka a sušička přidělil.

Výsledky

Parametry otopného období (AVG, MIN, N₁₃, D₁₃) jsou vypočteny pro dny mezi 1. 10. až 31. 5. následujícího roku. Klimatická data jsou použita z meteorologické stanice Praha – Karlov.

• AVG – průměrnou denní teplotu v otopném období (mezi 1. říjnem a 31. 5. následujícího roku),
• MED – medián průměrných denních teplot v otopném období (50 % teplot je menší nebo rovno této hodnotě),
• MIN – minimální teplotu v otopném období,
• MAX – maximální teplotu v otopném období,
• D₁₃ – a protože se jedná o individuální lokální systém, tak také počet dnů s teplotou menší nebo rovno 13 °C (předpoklad je, že v těchto dnech už bude systém vytápět).

1. Včetně pravidelných měsíčních plateb
2. Při běžné intenzitě větrání 0,4 objemu místnosti za hodinu
3. Při dvojnásobné intenzitě výměny vzduchu (0,8 objemu místnosti za hodinu) – podrobnosti viz „předchozí článek“

Závěr

Samozřejmě nelze předpokládat, že při porovnání vypočteného a skutečného stavu nákladů na energie dosáhnete naprosto shodných výsledků. Do hry vstupují využitelné sluneční zisky, odlišnosti v modelovém a reálném chování uživatele a tak podobně.

Ale z uvedených hodnot je vidět, že výpočetní pomůcka Porovnání nákladů na vytápění, teplou vodu a elektrickou energii TZB-info je nástroj, který je vhodné použít pro kvalifkovaný odhad skutečných nákladů.