Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2013 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden–prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov.

Dne 31. 7. 2013 schválil ministr MMR návrh novely vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Podle platných pravidel byl návrh postoupen k projednání pracovním komisím Legislativní rady vlády.

Komíny s keramickým komínovým pláštěm ať jednovrstvé, kde komínový plášť vytváří komínový průduch, nebo vícevrstvé, kde je komínový plášť doplněn izolační vrstvou a komínovou vložkou, budou z hlediska požární bezpečnosti v dřevostavbách tím lepším řešením z hlediska požární bezpečnosti budovy.

Krbová kamna představují vítaný doplňkový a často i hlavní zdroj tepla pro rodinné domy nebo rekreační objekty během chladného období. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři testování, přesněji řečeno proces certifikace výrobku v notifikované zkušební laboratoři.

Recenzovaný Otopné období let 2012/2013 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 234 dny vytápění delší, a s průměrnou teplotou 5,0 °C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3266 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o málo vyšší, než dlouhodobý průměr 3224 D°(19).

V souladu se závěry jednání konaném dne 23. 7. 2012 na MV – GŘ HZS ČR za přítomnosti zástupců MV – GŘ HZS ČR, Svazu průmyslu ČR a Českého sdružení pro technická zařízení navrhujeme komentářem stanovit jednoznačně zásady aplikace nařízení vlády (dále jen „NV“) tak, aby byl naplněn jeho cíl, kterým je požární bezpečnost při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

Stanovisko č. 160/2013 Českého sdružení pro technická zařízení k platnosti Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv pro plynové spotřebiče, vydané na základě nejasnosti v oblasti aplikací uvedeného nařízení vlády.

Dnem 1. srpna 2013 nabyla účinnosti rozsáhlá 33stránková změna TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Největší změny doznaly kapitoly týkající se umísťování plynových spotřebičů a přívodu vzduchu pro spalování a větrání a dále bezpečnosti provozu plynových spotřebičů v provedení B. V tomto článku budou zmíněny a popřípadě i doplněny komentářem nejdůležitější změny.

Vyhlášku č. 372/2001 Sb. vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, aby v návaznosti na ustanovení energetického zákona stanovilo pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. V současné době se připravuje úprava těchto pravidel.

Na příkladu konkrétního bytového domu jsou porovnány Průkazy energetické náročnosti budovy zpracovány dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. Výpočty jsou dále porovnány se skutečnou spotřebou posuzovaného bytového domu.

Studie 2013 měla v objektech hromadného bydlení prokázat, nebo vyvrátit, oprávněnost běžně doporučovaného nesouběžného vytápění s individuálním režimem vytápění, voleným uživatelem bytu. Výsledkem jsou důležité poznatky pro obory hlavní stavební výroby (HSV), měření a regulace (M+R), vytápění (ÚT), centralizovaného zásobování teplem (CZT) i pro uživatele bytových jednotek, jejichž tepelná pohoda i ekonomika vytápění jsou závislé na způsobu, jakým provozuje vytápění jejich soused.

V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů.

V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů.

V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů (spotřebitelů tepla).

Emisní limity pro emise znečišťujících látek z malých spalovacích zařízení se stále zpřísňují. Dosud, výrobci zařízení úspěšně plnily limity především pomocí primárních opatření, ale do budoucna se dá také očekávat využití sekundárních opatření (např. instalace odlučovačů a katalyzátorů). Tento článek popisuje výhody a nevýhody použití katalyzátorů a prezentuje výsledky dosažené při spalování dřeva v krbových kamnech.

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna), která jsou používána pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost). Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh (certifikaci).