Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Dřevní peleta – normativní vlastnosti, rozdělení do tříd

Dřevní peleta s ohledem na minimální potřebu obslužných prací patří na vrchol z pohledu komfortu vytápění pevnými palivy. K tomu je zapotřebí používat pelety předepsaných vlastností. V článku jsou popsány základní vlastnosti pelet.

Dřevní peleta představuje moderní pevné palivo umožňující energeticky úsporné, ekologické a téměř bezobslužné vytápění domácností. Musí k tomu ovšem být splněny základní podmínky, kterými jsou vysoká kvalita samotné pelety jako paliva, kvalitní technologie spalování (kotel, kamna), spolehlivý a bezpečný přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin, funkční a bezpečné palivové hospodářství a v případě teplovodního vytápění správně navržená a provozovaná otopná soustava.

Základem pro výrobu dřevní pelety je pilina. V České republice vzniká tato surovina v dřevozpracujícím průmyslu (převážně z pilařské výroby), což vytváří dlouhodobou stabilitu bez ohledu na současnou kůrovcovou kalamitu. Ideální je čistá smrková pilina bez kůry. Kůra v pilinách zvyšuje podíl popelovin a snižuje teplotu jejich tání. Přípustné je také přidání minimálního množství přírodních pojiv na bázi škrobu, která by měla zaručit větší mechanickou stálost při manipulaci s peletou (transport, skladování).

Normativní vlastnosti

Kvalita dřevní pelety je definována normou ČSN EN ISO 17 225-2, která stanoví požadavky pro tříděné dřevní pelety určené pro vytápění domácností (maloodběratele). Samotná norma je pouze technickým doporučením, tedy sama o sobě je právně nezávazným dokumentem. Pro provozovatele spalovacího zdroje se stává právně závaznou v případě, že výrobce v průvodní technické dokumentaci ke zdroji uvede požadavky na kvalitu paliva dle této normy. Každý odpovědný výrobce spalovacích zdrojů tak činí, protože pouze tak může garantovat bezproblémový provoz svého spalovacího zdroje a v souladu s emisními podmínkami, za jakých byl zdroj uveden na trh. Dle uvedené normy jsou dřevní pelety rozděleny do tří kvalitativních kategorií (viz tabulku).

Třída vlastnostiJednotkaA1A2B
Původ a zdroj Kmenové dříví
Chemicky neošetřené dřevní zbytky
Celé stromy bez kořenů
Kmenové dříví
Zbytky po těžbě dřeva
Chemicky neošetřené dřevní zbytky
Lesní hospodářství, plantážové a jiné přírodní dřevo
Vedlejší produkty a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu
Chemicky neošetřené použité dřevo
Průměr, Dmm6±1 nebo 8±1
Délka, Lmm3,15 až 40
Voda, Mw-%, původní stav≤ 10
Popel, Aw-%, sušina≤ 0,7≤ 1,2≤ 2,0
Mechan. odolnost, DUw-%, původní stav≥ 97,5≥ 96,5
Jemné částice, Fw-%, původní stav≤ 1,0
Přísadyw-% sušina≤ 2 (typ a množství musí být uvedeno)
Výhřevnost, QMJ/kg nebo kWh/kg, v původním stavu≥ 16,5 nebo ≥ 4,6
Sypná hmotnost, BDkg/m3≥ 600
Dusík, Nw-%, sušina≤ 0,3≤ 0,5≤ 1,0
Síra, Sw-%, sušina≤ 0,04≤ 0,05≤ 0,05
Chlor, Clw-%, sušina≤ 0,02≤ 0,02≤ 0,03

Rozměry pelet

Všechny třídy mají shodné požadavky na základní rozměry, podíl jemných částic, vlhkost, podíl přísad a sypnou hmotnost. Povoleny jsou průměry 6 nebo 8 mm (s tolerancí ±1 mm) a délka je limitována v rozmezí 3,15 až 40 mm. Tyto rozměry jsou důležité pro technologii spalování i skladové hospodářství. Větší průměry znamenají například menší relativní povrch pelety a tím i jiný mechanismus uvolňování prchavé hořlaviny v průběhu spalování. Překročení maximální délky ve větším měřítku může způsobovat problémy s transportem ve šnekových či podtlakových podavačích pelet v hořáku či mezi skladem pelet a spalovacím zdrojem, především lámání pelet a vznik většího odrolu (prašnosti).

Podíl malých částic

Veškeré částice kratší jak 3,15 mm jsou počítány mezi jemné částice, jejichž podíl by neměl překročit 1 % celkové hmotnosti vzorku. To je důležité jak pro spalování (velký podíl jemných částic znamená více prachových částic ve spalinách), tak pro manipulaci s peletami (zvýšená prašnost při manipulaci, ucpávání dopravníků, nebezpečí tvorby výbušného prostředí).


Vlhkost

Maximální vlhkost do 10 % je dána technologií výroby (příliš vlhká pilina se zapéká při lisování v matricích), ale je důležitá také pro dosažení minimální požadované výhřevnosti pelety 16,5 MJ/kg. Množství přísad (pojiva) nesmí překročit 2 %. Vyšší podíl přísad z nedřevní hmoty má vliv především na vysokou spékavost popela.

Sypná hmotnost

Poslední společnou vlastností pro všechny třídy pelet je jejich sypná hmotnost, která by měla být vždy vyšší jak 600 kg/m3. Nižší sypná hmotnost signalizuje špatnou technologii výroby (špatné stlačení při lisování) a tím i potenciální problémy s tvarovou stálostí pelet během manipulace s nimi.

Třída A1

Pelety nejvyšší kvality představuje třída A1. Pelety této třídy jsou určeny především pro malé zdroje tepla pro vytápění domácností s miskovými či trubicovými hořáky (viz obrázek), které vyžadují minimální obsah popela do 0,7 % a obsah dusíku do 0,3 %. Toho lze dosáhnout pouze tím, že vstupní surovina bude obsahovat vedle čisté dřevní hmoty pouze minimální množství kůry a pokud možno žádné pojivo. Jako zdroj je tak povoleno kmenové dřevo (pouze kmeny listnatých a jehličnatých stromů s kůrou či bez kůry) a chemicky neupravené dřevní zbytky ze zpracování dřeva na pilách či čisté dřevní hmoty v dřevozpracujícím průmyslu (tedy nikoliv například piliny z dřevotřísky, překližky, či jinak lepených polotovarů).


Třída A2

Pelety třídy A2 mají vyšší limit pro popel 1,2 % a nepatrně i dusík 0,5 %. To znamená, že vstupní surovina může obsahovat vedle čisté dřevní hmoty také více kůry a odpadů z těžby dřeva (celé stromy bez kořenů, zbytky po těžbě dřeva). Pelety této kvality jsou určeny pro teplovodní kotle větších výkonů, popřípadě technologie spalování, které zvládnou více popelovin v palivu i struskování popela na roštu. Touto technologií je například retortový hořák (hořák se spodním přikládáním paliva), který byl původně konstruován pro spalování „popelnatého“ a spékavého uhlí (viz obrázek).

Třída B

Pelety třídy B již představují kvalitu určenou pro průmyslové využití a nejsou primárně využívány pro vytápění domácností, protože pro běžné malé spalovací zdroje znamenají potenciální provozní problémy a problémy s dodržováním emisních limitů. Povolená popelnatost je již do 2 % a obsah dusíku do 1 %. To znamená, že jako surovinu k jejich výrobě lze vedle přírodního dřeva s kůrou použít i překližky, směsný prach z nábytkářského průmyslu (vedlejší produkty a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu), či použité odpadní a stavební dřevo (chemicky neupravené použité dřevo).

 
 
Reklama