Vodík doplní evropský energetický mix

Vodík jako budoucnost zelené energetiky. Rozvoji by v Česku mohly pomoci vodíkové projekty – laboratoře i elektrolyzéry

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v sedmi evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí. Tradičně uhelné české regiony ale sází na vodík jako na technologii, která může pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů: na Ústecku vzniká vodíková laboratoř, v Moravskoslezském kraji pak první „vodíkové údolí”. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Evropa si dala za cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální a právě vodík může být ideálním doplňkem energetického mixu. Umožní totiž, na rozdíl od baterií, skladování energií po delší časový úsek, do budoucna by měl doplnit a nahradit zemní plyn a pomoci dekarbonizovat průmysl. Podmínkou nicméně je, že půjde o „zelený vodík“, vyrobený pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Absolutní většinu světového vodíku ale momentálně představuje tzv. šedý vodík vyrobený prostřednictvím fosilních zdrojů. Vodík má na evropské úrovni silnou politickou podporu a do roku 2030 počítá Evropa dle evropské vodíkové strategie s vlastní výrobou deseti milionů tun obnovitelného vodíku a stejným množstvím vodíku dovezeného ze zemí mimo EU,“ říká Kateřina Novotná, analytička portálu Evropa v datech.

Grafika: Z čeho se vyrábí vodík + kde se používá

Až 12,3 miliardy eur na vodíkové projekty v sedmi evropských zemích, bez Česka

V polovině února schválila Evropská komise možnost státní podpory pro vodíkové projekty ve výši 6,9 miliard eur. Projekt pro rozvoj vodíkové infrastruktury připravilo sedm členských států, které budou poskytovat státní podporu vodíkovým projektům. Měly by tak vzniknout nové elektrolyzéry o kapacitě až 3,2 GW na výrobu obnovitelného vodíku, 2 700 km nových a repasovaných potrubí, úložiště vodíku o kapacitě 370 GWh a 6 000 tun dovozní kapacity v terminálech ročně.

„Česko se do evropských vodíkových projektů zapojilo také, ale pouze v rámci první „vlny” společných vodíkových projektů, jež se týkaly především výzkumu, vývoje technologií či inovativního využití vodíku,“ doplňuje Kateřina Novotná.

V Ústeckém kraji vzniká vodíková laboratoř pro studenty

První komerční projekt pro výrobu zeleného vodíku v Česku spustila v říjnu 2023 skupina Solar Global v Napajedlech na Zlínsku. Další z inovativních projektů představuje Green Energy Centre (GET Center) Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). V areálu bývalého dolu Centrum vzniká terénní laboratoř, kde se bude v pilotním provozu vyrábět zelený vodík prostřednictvím obnovitelné energie z fotovoltaiky.

Na projektu GET Center se podílí nejen UJEP, ale také Akademie věd ČR a průmysloví partneři, mezi kterými je mimo jiné skupina Sev.en Česká energie. „V rámci projektu vzniká laboratoř, ve které se budou školit studenti z UJEP, budoucí odborníci, kteří budou pro větší využití vodíku třeba a zatím je v Česku postrádáme. V rámci našeho zapojení do projektu budeme instalovat elektrolyzér o výkonu 750 kW, který propojíme se dvěma novými fotovoltaickými elektrárnami v okolí. Vodíkové hospodářství ve spojení s fotovoltaickými zdroji bude dokončeno do konce roku 2027. Očekáváme, že výrobním zázemím ročně projdou desítky studentů,“ vysvětluje Pavel Farkač, manažer rozvojových a transformačních projektů skupiny Sev.en Česká energie. Vodíkové technologie tak mohou pomoci rozvoji tradičně uhelného regionu novým směrem.

Nová elektrárna zajistí pohon až pro 30 tisíc vodíkových aut

Nedaleko od dolu Centrum plánuje Orlen Unipetrol stavbu fotovoltaické elektrárny a elektrolyzéru: „Ročně budeme vyrábět 4 500 tun obnovitelného vodíku, což představuje například pohon pro 30 tisíc aut. Při výrobě budeme kombinovat naši vlastní energii vyrobenou ze slunce s dodávkami zelené energie od jiných dodavatelů tak, abychom zajistili chod výroby i v nočních hodinách,“ říká Pavel Kaidl, vedoucí odboru externí komunikace ORLEN Unipetrol. Stavba by měla být dokončena do roku 2028.

Vodíkové technologie zažívají v tradičně uhelných regionech rozmach a mohly by se stát novým motorem rozvoje těchto oblastí a současně celkové dekarbonizace průmyslu. Kromě Ústeckého kraje se na vodík zaměřuje také Karlovarský a Moravskoslezský kraj – letos tyto tři kraje podepsaly společné vodíkové memorandum. To má zaručit spolupráci ve využití vodíku a také koordinaci při vzniku českých vodíkových údolí. První z nich se rodí v Moravskoslezském kraji.

Nedostatek obnovitelných zdrojů brzdí rozvoj vodíkové energetiky

V Česku je zatím vodíkových projektů poměrně málo, za čímž stojí i nedostatek obnovitelných zdrojů energie: „Zatímco například Německo má offshorové elektrárny, Česko tuto výhodu nemá. Fotovoltaika zase například v porovnání se Španělskem vyrobí takřka dvakrát méně elektřiny za rok (na 1 kWp). Neznamená to ale, že by obnovitelné zdroje v Česku nedávaly smysl. Elektřina z nich bude sice dražší, ale nabízejí zvýšení energetické soběstačnosti a je potřeba se jim do určitého procenta energetického mixu věnovat,“ podotýká Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka České technologické vodíkové platformy HYTEP.

Rozvoji vodíkového trhu by mohla pomoci i aktualizace české vodíkové strategie. Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje na revizi úrovní české vodíkové strategie z roku 2021, která by měla být představena v první polovině letošního roku. Firmy, které na vodík vsadily, ale na strategii nečekají a jednají. „Jsme připraveni na každý scénář vývoje české energetiky. To může být ve střednědobém horizontu další posilování pozice zemního plynu jako přechodového paliva při odchodu od uhlí, a společně s tím i postupné zvyšování podílu nových nízkoemisních plynů, jako jsou vodík nebo biometan. Vodík je čistá a obnovitelná energie. A hlavně je to plyn, který je skvělým médiem pro uchování a přenos energie. Stejně jako elektřina ze slunce nebo větru má i plyn svoji obnovitelnou budoucnost při využití biometanu a zejména vodíku,“ uzavírá mluvčí GasNetu Tomáš Pernis.

Grafika: Výroba a využití vodíku ve světě