Odborné recenzované články

Při energetickém hodnocení budov, jak v energetickém auditu, tak i v průkazu energetické náročnosti budov, je nezbytné správně určit energetickou bilanci posuzovaného objektu. Klíčovými hodnotami jsou tepelné ztráty a tepelné zisky, které jsou výchozí pro stanovení potřeby a spotřeby energie na vytápění a chlazení. Energetická náročnost budovy se počítá dle normy ČSN EN ISO 13790. Článek poukazuje na úskalí výpočtu tepelných zisků zasklení ze slunečního záření. Porovnává stávající metodiku se staršími způsoby výpočtu. V závěru článků je uveden příklad výpočtu dle jednotlivých metodik v rámci otopného období.

Tento článek se zabývá problematikou optimalizace plánů preventivní údržby na základě hodnocení rizika. Cílem je návrh jednotného systému, který pojme optimalizaci údržby zařízení jako celek a docílí lepších výsledků než při aplikaci samostatných moderních metod údržby (RCM – Reliability Centered Maintenance, RBI – Risk Based Inspection, SIFpro – Safety Instrumented Function).

Běžně praktikované jednoduché statistické zpracování spotřeb tepla vykazuje rozdíly naměřených hodnot, ale nikoliv úspory tepelné energie, kvůli kterým se budovy zateplují a otopné soustavy upravují. Rozdíly naměřených hodnot při různých vnitřních teplotách objektů nemají pro spotřebitele tepla žádný praktický význam, protože nevypovídají o skutečných úsporách tepla a neumožňují mu režim vytápění upravit ani změnou chování lidí v bytech, ani jinými prostředky. Spotřebitelům tepla chybí informace o vztazích mezi průměrnou vnitřní teplotou objektů při měření spotřeby tepla, o vlivu působících tepelných zisků a možných úsporách tepla při dodržení legislativou stanovené průměrné vnitřní teplotě objektu.

Chápeme vyregulování soustav správně? Přikládáme mu správný význam? Nebo jen zákazníkům předstíráme, že klasické „hydraulické vyregulování zajistí lidem to správné teplo“? Podívejte se s námi na fragment výsledků výzkumu, který již před 10 lety ukázal pravdu.

Příčinou propadu o 30 % nemůže být pouze pokles stavební výroby nebo odkládání rekonstrukcí z důvodu horší ekonomické situace, ale musí se jednat o určitý vývoj v navrhování otopných soustav, kdy se více uplatňují soustavy bez klasických otopných těles.

Zateplení budovy nám slibovalo úsporu 50 %, ale skutečné úspory jsou 20 % nebo žádné a někdy dokonce naměříme spotřebu tepla vyšší, než před zateplením. Soustava v některých podlažích nedotápí a jinde hlučí i přesto, že byla seřízena podle opakovaně prováděných diagnostických měření. Je vůbec diagnostika schopna odhalit příčiny a vyregulování soustavy schopno zjednat nápravu?

V súčasnej dobe sa kladie veľmi veľký dôraz na úsporu energií a využívanie obnoviteľných zdrojov energie. Preto je veľmi dôležitý správny návrh vykurovacieho / chladiaceho systému, ktorý by mal zároveň zabezpečiť priaznivý tepelný stav vnútorného prostredia – tepelnú pohodu. V tomto príspevku sú prezentované konštrukčné systémy, skladby a možné riešenia nízkoteplotného podlahového vykurovania / a vysokoteplotného stropného chladenia.

Podobně jako v letech předchozích i letos přinášíme výsledky ročních prodejů zdrojů tepla zpracovaných na základě podkladů Asociace podniků topenářské techniky (APTT).

V súčasnej dobe sa kladie veľmi veľký dôraz na úsporu energií a využívanie obnoviteľných zdrojov energie. Preto je veľmi dôležitý správny návrh vykurovacieho / chladiaceho systému, ktorý by mal zároveň zabezpečiť priaznivý tepelný stav vnútorného prostredia – tepelnú pohodu. V tomto príspevku sú prezentované konštrukčné systémy, skladby a možné riešenia nízkoteplotného podlahového vykurovania / a vysokoteplotného stropného chladenia.

Autor, na základě matematických simulací v software CalA, hodnotí dynamické chování stěnové a podlahové otopné plochy. U stěnové otopné plochy byl zvolen model mokrého způsobu pokládky a u podlahové otopné plochy suchý způsob pokládky. V obou případech byl pro pokládku otopného hadu volen meandr.

V tomto príspevku budú prezentované metódy výpočtu nízkoteplotného podlahového vykurovania pomocou novej európskej normy (EN 1264, 2009). Rovnako tiež rozdielne označenia a prístupy výpočtu podlahového vykurovania pomocou Cihelkovej metódy v porovnaní s európskou normou.

Provozovatel tepelného čerpadla využívajícího jako chladivo F-plyny, má povinnost zajistit u tepelného čerpadla pravidelnou kontrolu těsnosti chladicího okruhu. Provedení těchto prohlídek kontroluje Česká inspekce životního prostředí a v případě jejich neplnění, může uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč. Podle stanoviska Ministerstva životního prostředí, zaslaného Asociaci pro využití tepelných čerpadel, se tato povinnost vztahuje i na majitele tepelných čerpadel v rodinných domech.

V současné době se klade velký důraz na úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Proto je velmi důležitý správný návrh topného / chladicího systému, který by měl zároveň zajistit příznivý tepelný stav vnitřního prostředí - tepelnou pohodu. Teplovodní podlahové vytápění je progresivní způsob vytápění, který na jedné straně snižuje provozní náklady, na druhé straně však vytváří ideální rozložení teplot.

V předcházející části článku jsme se zmínili o požadavcích na správné seřízení soustavy po zateplení budov. V tomto pokračování popíšeme některé rozdíly mezi způsoby vyvažování otopných soustav, některé chybné úvahy o fungování soustav ústředního vytápění a uvedeme nové možnosti řešení.

Úspory tepelné energie úzce souvisí s provozními režimy vytápění, volenými odběratelem tepla. Veřejnost zná jednoduchou pomůcku „1°C = 6 % spotřeby tepla na vytápění“, ale chybí bližší informace, jak se toto zjednodušení promítá do vlastních provozních nákladů. Tento příspěvek navazuje na články „Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí“ a „Úspory tepla – jak zjistit (a zajistit) návratnost investic“. Uživateli soustavy nabízí jednoduchou pomůcku a odpovídá na nejčastější otázky provozu otopných soustav.

Rozhodnutí o zateplení panelového domu začíná otázkou „co nám miliónová investice přinese“ a z mnoha dostupných informací zjistíme, že asi 50 % úspor tepla. Měřič tepla, instalovaný na vstupu přípojného potrubí do soustavy, by tedy měl vykazovat poloviční spotřebu tepla než před zateplením, ale většinou jsou výsledky velmi odlišné – a to v obou směrech.

Článek je zaměřen na metodiku ověření deklarované účinnosti a celoroční účinnosti kondenzačního kotle se zásobníkem tepla, která vychází ze znalosti teploty odváděných spalin a četnosti venkovních teplot v průběhu topného období.

Příspěvek se zabývá obecným popisem kotlů a jejich základním členěním na základě využívaných paliv a hlavních konstrukčních rozdílů. Pro jednotlivé skupiny kotlů jsou zde uvedeny obecné popisy a vlastnosti, největší důraz je kladen na vodotrubnaté kotle pro spalování tuhých paliv a popis roštových systémů.

Vyhláška 276/2007 upravuje kontroly kotlů se jmenovitým výkonem od 20 kW do 200 kW včetně a nad 200 kW sloužících pro vytápění budov a umístěných v těchto budovách. Netýká se kotlů určených výhradně pro vytápění a přípravu TV v rodinných domech.

Příspěvek se zabývá základní rozdělením paliv a jejich členěním na základě různých hledisek. Jsou zde uvedeny základní palivové charakteristiky, které se běžně u paliv stanovují. V závěru jsou uvedeny obecné vlastnosti nejdůležitějších energetických paliv a stručná charakteristika spalování.