Odborné recenzované články

Nasazení tepelných čerpadel v konkrétních soustavách pro vytápění a přípravu teplé vody v budovách se hodnotí sezónním topným faktorem SPF. Pro srovnání soustavy s tepelným čerpadlem s jiným zdrojem tepla z pohledu neobnovitelné primární energie jako měřítka vlivu na životní prostředí se používá účinnost využití primární energie PER.

Nová pravidla nahrazují TPG 605 02 z 9. 9. 2008. Stručný výtah z předpisu obsahuje pouze obecné požadavky a stavební část.

Recenzovaný Pro elektricky poháněná tepelná čerpadla se v posledním desetiletí postupně objevila a ustálila celá řada hodnoticích parametrů porovnávajících jejich energetickou kvalitu. Text se zaměřuje na dva parametry, které slouží ke srovnávání tepelných čerpadel jako výrobků – zařízení pro dodávku tepla.

Nová pravidla nahrazují TPG 609 01 z 9. 12. 2009. Stručný výtah z předpisu obsahuje pouze obecné požadavky a stavební část.

Recenzovaný Příspěvek rozvádí problematiku štítkování a ekodesignu tepelných čerpadel určených primárně pro vytápění, na jejich dokumentaci a na jejich zkoušení a hodnocení. V textu se dozvíte základní požadavky Nařízení Komise č. 811/2013 a 813/2013 na značení těchto tepelných čerpadel.

Text uvádí čtenáře do problematiky štítkování tepelných čerpadel na základě nových legislativních požadavků na zařízení pro vytápění a přípravu teplé vody. Na tento úvodní text, zasazující štítkování do legislativního kontextu, budou navazovat další dva texty, které se podrobněji zabývají postupem hodnocení tepelných čerpadel pro potřeby energetického štítku.

I přes dlouhodobou praxi realizací tepelných čerpadel země-voda v České republice se stále ještě objevují realizace, ve kterých je zemní sonda výkonově podhodnocena. Již od roku 2011 mají projektanti návod v podobě českého znění evropské normy pro navrhování soustava s tepelnými čerpadly, jejíž součástí je i zjednodušený návrh nízkopotenciálních zdrojů tepla. Autor ukazuje úpravu návrhu na základě podrobnějšího výpočtu.

Navrhování zemních podpovrchových výměníků pro tepelná čerpadla země-voda není tolik citlivé na přesnou znalost vlastností podloží. I přesto je vhodné se držet zjednodušeného návrhu podle ČSN EN 15450 a jejích návrhových hodnot. Autor ukazuje rozšíření postupu výpočtu při podrobnější znalosti roční bilance budovy zásobované teplem.

Článek je zaměřen na hodnocení otopného systému s tepelným čerpadlem vzduch-voda intervalovou metodou. Hlavním cílem článku je porovnat výsledky získané hodnocením otopného systému v rodinném domě pro různé teploty otopné vody a způsoby přípravy teplé vody a zjistit spotřebu elektrické energie ze sítě. Ve výpočtu je bilancována potřeba a dodávka tepla v hodinovém časovém intervalu v lokalitě Praha Ruzyně.

Se zvyšujícím se tlakem na minimalizaci emisí znečišťujících látek a maximalizaci míry využití energie paliva výrobci malých spalovacích zařízení inovují jejich produkty. V oblasti ústředního vytápění je možné sledovat trend směřující k automatickým a zplyňovacím kotlům.

Tak jako každoročně touto dobou i letos přinášíme informaci o prodejích otopných těles na území ČR. Data poskytnutá Asociací podniků topenářské techniky (APTT) dávají čtenářům obrázek o tom, jaké druhy otopných těles se v uplynulém roce těšily největší oblibě a jak se jejich oblíbenost v průběhu posledních deseti let vyvíjela.

Co přinesl rok 2014 v oblasti prodeje tepelných zdrojů v České republice? Bohužel nemalé zklamání pro výrobce sdružené v APTT. Zatímco výsledky roku 2013 naznačovaly obrat v podobě výrazného oživení poptávky, následující rok tento trend nepotvrdil. Data použitá ve vyhodnocení pocházejí od Asociace podniků topenářské techniky (APTT) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Moderní matematický aparát poskytuje výstupní data, kterými lze popsat jakékoliv fyzikální procesy v současných otopných soustavách. Projektanti získali mocný nástroj pro optimální řešení energetické účinnosti, nejvyšších úspor tepla, i pro zábavné výpočty.

Článek se zabývá měřením vysokých povrchových teplot termografickou metodou. Autor ověřuje teoretické předpoklady použitelnosti bezkontaktního měření vysokých teplot na několika experimentálních měření. Experimentální ověření je zaměřeno na rozsah spektrální citlivosti bezkontaktních přístrojů a použití speciálního nástřiku měřeného povrchu. Závěr článku je věnován vlivu okrajových podmínek na přesnost měření.

Snížení teploty otopné vody vracející se do tepelného čerpadla může mít příznivý vliv na jeho energetickou efektivitu. Vyplývá to z experimentu, ve kterém byl z kondenzátoru oddělen samostatný chladič par chladiva a samostatný dochlazovač zkapalněného chladiva.

Veřejnost se do těchto míst jen obtížně dostává, v celých prostorách panuje přísný zákaz focení a pořizování záznamů. Přitom právě zde procházejí přísnými zkouškami stovky tepelných zařízení ročně. Bez výstupního testu totiž nelze uvést žádný kotel nebo kamna na trh.

Při výrobě plastových výlisků lisostřikem vzniká odpadní energie, která bývá likvidována. Energeticky a ekologicky výhodnější je odpadní teplo využívat například jako ve firmě IMS Drašnar s.r.o. z České Třebové, jejichž systém využití odpadního tepla a související problematika je dále popsána.

Jakékoliv indikátory (tedy ani individuální), které by změřily spotřebu tepla, neexistují, a ty, které jsou různými lobbisty a některými úředníky ministerstev deklarovány pod pojmem „přístroje registrující dodávku tepelné energie“, registrují výhradně a jen obyčejnou teplotu, podle které není nikdo schopen ani přibližně určit individuální spotřebu tepla!

V článku je uveden základní přehled tepelných čerpadel instalovaných v rodinných domech. U tepelných čerpadel typu vzduch/voda je při výběru třeba dbát na rozsah teplot při kterých je schopno toto zařízení pracovat a na parametry hluku. Pro tepelná čerpadla země/voda jsou uvedeny potřebné hloubky vrtu a plocha plošného kolektoru. Cena za kompletní instalaci zdroje tepla s tepelným čerpadlem se pohybuje od 150 000 do 500 000 Kč.

Přechod tepla mezi byty provozovanými na různé vnitřní teploty objektivně existuje a za určitých okolností může představovat významný podíl na celkových tepelných ztrátách konkrétního bytu. Dá se přesně vyčíslit finanční dopad tepelného parazitování?