Odborné recenzované články

Správný návrh solárních systémů tak, aby produkovaly během roku co největší množství tepla, resp. elektřiny při co nejnižších pořizovacích nákladech je poměrně složitá záležitost. Do výpočtu solárních systémů vstupuje řada proměnných faktorů, především intenzita solárního záření v jednotlivých lokalitách v průběhu roku. Bez simulačního softwaru, který pracuje s těmito proměnnými daty, lze provést pouze velmi přibližný výpočet. Pokud ovšem chceme získat přesnější výsledky a to velmi rychle, je použití softwaru nezbytné.

Fyzikální vlastnosti teplonosné látky ovlivňují návrh všech prvků otopných soustav, které se v praxi většinou dimenzují na průtok vody a pak se jen vymění náplň za jinou kapalinu, pro kterou projektanti nemají k dispozici potřebné údaje.

Recenzovaný Článek popisuje základní úvod do systémů automatizace budov. V článku jsou detailněji popsány protokoly a sběrnice, které se v systémech automatizace budov nejčastěji používají.

Článek se snaží upozornit na možné příčiny vysokých cen tepla u koncových zákazníků v teplárenských soustavách. Je zaměřen především na hospodárnost distribučních sítí s ohledem na jejich vliv na cenu dopravovaného tepla, mapuje a navrhuje řešení, jak snížit náklady na výrobu a distribuci tepla.

Dlouhodobý a detailní test tepelných čerpadel prokázal, že kvalitní zařízení, která odebírají teplo ze země, dokážou v nových domech v průměru ušetřit 74 % energie na vytápění a ohřev vody. Naměřený průměrný roční topný faktor (SPF) se pohyboval v závislosti na zvoleném systému tepelného čerpadla a typu topného systému od 2,6 do 3,8.

V předchozích částech bylo uvedeno, že difuzní tok vodní páry konstrukcí stěny je způsoben rozdílem částečných tlaků mezi oběma vzduchovými prostory. Pro zjišťování kondenzace vodní páry v konstrukci stěny se za kriteriální období považuje zimní období s nízkou teplotou venkovního vzduchu při nízké měrné vlhkosti.

Jak bylo již v části 1 uvedeno, dochází k vlhkostnímu toku stěnou v důsledku rozdílu částečného tlaku v obou vzduchových prostředích, oddělených stěnovou konstrukcí. Vlhkost prostupuje stěnou z prostředí s vyšším částečným tlakem do prostředí s nižším částečným tlakem. V průběhu ročního období se měrná vlhkost vzduchu mění zejména u venkovního prostředí.

Celkové vytápěcí náklady domu vycházející ze vstupního měření tepla a jednotkové ceny za GJ se rozdělují na konečné spotřebitele – uživatele bytů. Podíl konkrétního bytu na celkových vytápěcích nákladech domu je určen buď součtem ceny za vytápění jednotlivých místností bytu, nebo místností bytu přepočteným na celkovou úhradu bytu. Postupně se vytvořilo několik koncepcí jak po stránce technické, tak po stránce právní.

Vlhkostní tok stěnou konstrukce mezi rozdílným vzduchovým prostředím je způsoben dispozičním tlakem vodní páry, která je obsažená ve vzduchu. Nabízíme metodu výpočtu průchodu difúzní vlhkosti, z prostředí s vyšším částečným tlakem vodní páry do prostředí s nižším částečným tlakem vodní páry stěnou oddělující obě prostředí.

V poslední době se hodně mluví o odpojení od centrálního zdroje tepla. A nejen to, některá bytová družstva a společenství vlastníků jednotek už tento krok učinila anebo se k němu chystají. Jsou ti, co se odpojili od centrálního zdroje tepla a mají vlastní domovní kotelnu, spokojeni a ušetřili?

V roce 2010 bylo vydáno přepracované znění směrnice pod označením 2010/31/EU, ve kterém jsou jednak úpravy původní směrnice, jednak jsou definovány nové administrativní nástroje ke snížení energetické náročnosti budov - mimo jiné se zavádí pojem "budova s téměř nulovou spotřebou energie".

S rostoucími cenami energií čelí otopné soustavy s centrálním resp. ústředním zásobováním teplem řadě nežádoucích jevů spojených s užíváním bytových a nebytových prostor ve vytápěném domě se společným zdrojem tepla. Tato tendence je výrazná u bytových domů ve vlastnictví jednotek v péči SVJ, u nájemního bydlení je prakticky vyloučena a u družstevního bydlení, které je modifikací nájemního bydlení, je stávající praxe rozporná.

CZT čeká období velké transformace. Pro více než 1 500 000 bytů znamená CZT nejpohodlnější a stále tvrdíme, že i nejekologičtější způsob vytápění, protože centralizace výroby tepla umožňuje nasazení nejmodernějších technologií, s nejvyšší účinností, environmentální šetrností, i ekonomickou efektivitou. Tento článek je proto věnován stručnému návodu, jak celý proces ekonomicky optimalizovat a systémům CZT transformaci usnadnit.

Sofistikované řešení otopných soustav vede k tomu, že když se jednou a v jakémkoliv stádiu zateplení správně osadí TRV a seřídí a současně se instaluje sofistikovaně řešená předávací stanice, která „umí“ připravit a hlavně udržet požadované parametry v průběhu celé otopné sezony, pak již do doby životnosti otopné soustavy (vč. stanice) není třeba nic rekonstruovat a jiného řešit, než správně upravit teplotní a hydraulické parametry v této stanici.

Prostupem tepla stanovujeme tepelnou ztrátu pro návrh teplosměnné plochy, která kryje tepelnou ztrátu. Tepelnou ztrátou však stanovíme pouze ztrátu prostupem tepla z místnosti do venkovního prostředí nebo do sousedních místností, kde je nižší teplota.

První projekty řešené metodou EPC byly v České republice připraveny v roce 1993. Jednalo se o objekty nemocnic. Od té doby bylo zrealizováno na 200 podobných projektů s vynaložením investičních prostředků v objemu zhruba 3 miliardy korun. Největší počet projektů je realizován v objektech škol s investicí jeden až deset miliónů korun. Řada projektů byla realizována ve zdravotnictví a v dalších objektech ve veřejné sféře.

Návrh sálavého vytápění závěsnými panely ovlivňuje teplota teplonosné látky - otopné vody a šířka závěsných panelů. Jejich optimální vztah lze stanovit pomocí grafu, vzorců a tabulek v článku.

Moderní teplárenské technologie konkurenceschopné na energetickém trhu musí vykazovat vysokou efektivnost provozu při současném co nejdelším ročním využití. Samozřejmostí je šetrnost k životnímu prostředí s komplexní minimalizací negativních dopadů výroby elektrické energie, tepla a chladu.

Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.

Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.