Odborné recenzované články

Provozovatel tepelného čerpadla využívajícího jako chladivo F-plyny, má povinnost zajistit u tepelného čerpadla pravidelnou kontrolu těsnosti chladicího okruhu. Provedení těchto prohlídek kontroluje Česká inspekce životního prostředí a v případě jejich neplnění, může uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč. Podle stanoviska Ministerstva životního prostředí, zaslaného Asociaci pro využití tepelných čerpadel, se tato povinnost vztahuje i na majitele tepelných čerpadel v rodinných domech.

V současné době se klade velký důraz na úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Proto je velmi důležitý správný návrh topného / chladicího systému, který by měl zároveň zajistit příznivý tepelný stav vnitřního prostředí - tepelnou pohodu. Teplovodní podlahové vytápění je progresivní způsob vytápění, který na jedné straně snižuje provozní náklady, na druhé straně však vytváří ideální rozložení teplot.

V předcházející části článku jsme se zmínili o požadavcích na správné seřízení soustavy po zateplení budov. V tomto pokračování popíšeme některé rozdíly mezi způsoby vyvažování otopných soustav, některé chybné úvahy o fungování soustav ústředního vytápění a uvedeme nové možnosti řešení.

Úspory tepelné energie úzce souvisí s provozními režimy vytápění, volenými odběratelem tepla. Veřejnost zná jednoduchou pomůcku „1°C = 6 % spotřeby tepla na vytápění“, ale chybí bližší informace, jak se toto zjednodušení promítá do vlastních provozních nákladů. Tento příspěvek navazuje na články „Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí“ a „Úspory tepla – jak zjistit (a zajistit) návratnost investic“. Uživateli soustavy nabízí jednoduchou pomůcku a odpovídá na nejčastější otázky provozu otopných soustav.

Rozhodnutí o zateplení panelového domu začíná otázkou „co nám miliónová investice přinese“ a z mnoha dostupných informací zjistíme, že asi 50 % úspor tepla. Měřič tepla, instalovaný na vstupu přípojného potrubí do soustavy, by tedy měl vykazovat poloviční spotřebu tepla než před zateplením, ale většinou jsou výsledky velmi odlišné – a to v obou směrech.

Článek je zaměřen na metodiku ověření deklarované účinnosti a celoroční účinnosti kondenzačního kotle se zásobníkem tepla, která vychází ze znalosti teploty odváděných spalin a četnosti venkovních teplot v průběhu topného období.

Příspěvek se zabývá obecným popisem kotlů a jejich základním členěním na základě využívaných paliv a hlavních konstrukčních rozdílů. Pro jednotlivé skupiny kotlů jsou zde uvedeny obecné popisy a vlastnosti, největší důraz je kladen na vodotrubnaté kotle pro spalování tuhých paliv a popis roštových systémů.

Vyhláška 276/2007 upravuje kontroly kotlů se jmenovitým výkonem od 20 kW do 200 kW včetně a nad 200 kW sloužících pro vytápění budov a umístěných v těchto budovách. Netýká se kotlů určených výhradně pro vytápění a přípravu TV v rodinných domech.

Příspěvek se zabývá základní rozdělením paliv a jejich členěním na základě různých hledisek. Jsou zde uvedeny základní palivové charakteristiky, které se běžně u paliv stanovují. V závěru jsou uvedeny obecné vlastnosti nejdůležitějších energetických paliv a stručná charakteristika spalování.

Článek obsahuje výtah z nového TPG 941 02 Řešení odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva. Kontroly a revize spalinových cest. Pravidlo navazuje, cituje a odvolává se na ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv.

Druhý díl seriálu o pravidelných kontrolách kotlů a kouřovodů, jejich příslušenství, zabezpečení a regulace. Článek uvádí druhý příklad kontroly starší tepelné soustavy s moderním plynovým kotlem v rodinném domku po běžné výměně oken a zateplení.

Recenzovaný Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Článek uvádí příklad kontroly tepelné soustavy se staršími atmosférickými plynovými kotli v rodinném domku bez zateplení. Technické detaily z kontroly jsou doplněny i závěrečnou zprávou jako výsledkem kontroly.

Autor se ve svém článku zabývá problematikou přerušovaného vytápění budov, konkrétně optimalizací provozu systému vytápění tak, aby změnou otopného režimu bylo – při dodržení požadované kvality vnitřního prostředí v době otopné přestávky – docíleno ekonomických úspor v důsledku sníženého návrhového výkonu otopné soustavy.

Článek popisuje metodiku experimentálního způsobu ověření výkonu tepelného čerpadla v provozním stavu. Konkrétně jde o typ tepelného čerpadla (TČ) vzduch-voda. TČ bylo sledováno v extrémních klimatických podmínkách a výsledné naměřené a vypočtené parametry byly porovnány s udávanými parametry výrobce.

Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.

Recenzovaný Možnost zvolit si dodavatele plynu mají odběratelé již od roku 2007. Ale teprve v loňském a především v letošním roce se trh s plynem rozvinul natolik, že změnou dodavatele je možné ušetřit až 30 % ročních nákladů na vytápění a přípravu teplé vody v rodinném domě.

Dlouhodobá imisní data získaná v oblastech zasažených znečištěním z velkých průmyslových zdrojů, vykazují v průběhu topné sezóny pozoruhodné změny, které ukazují na nezanedbatelný podíl malých zdrojů na zhoršené kvalitě ovzduší. Obyvatelé a jejich kotle se nemalým dílem podílejí na znečištění ovzduší.

Článek se zabývá komplexním grafickým vyjádřením parametrů teplovodní otopné soustavy, které popisuje velmi instruktivně jednotlivé stavy v průběhu topného období. Podle diagramu lze stanovit základní hlediska regulace zdroje pro zajištění co nejvyšší účinnosti nebo provést návrh zařízení pro bivalentní zdroj. Rovněž je možné posoudit využitelnost teplot otopné vody při návrhu otopné plochy a návrhu topného zdroje z hledisek teploty otopné vody a z hlediska ekonomického porovnání.

Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína. V článku jsou shrnuty podmínky pro navrhování vyústění komínů jak šikmých, tak plochých střech.

V roce 2010 bylo na tuzemský trh dodáno přes 80 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo 24 tisíc krbových a kamnových vložek, 50 tisíc krbových kamen, necelých 5 tisíc kuchyňských sporáků a přes 1 tisíc kamen lázeňských. Zhruba 50 % těchto zařízení je z dovozu. Teplovodními výměníky je osazeno 15–20 % prodaných topidel.