Odborné recenzované články

V předchozích částech bylo uvedeno, že difuzní tok vodní páry konstrukcí stěny je způsoben rozdílem částečných tlaků mezi oběma vzduchovými prostory. Pro zjišťování kondenzace vodní páry v konstrukci stěny se za kriteriální období považuje zimní období s nízkou teplotou venkovního vzduchu při nízké měrné vlhkosti.

Jak bylo již v části 1 uvedeno, dochází k vlhkostnímu toku stěnou v důsledku rozdílu částečného tlaku v obou vzduchových prostředích, oddělených stěnovou konstrukcí. Vlhkost prostupuje stěnou z prostředí s vyšším částečným tlakem do prostředí s nižším částečným tlakem. V průběhu ročního období se měrná vlhkost vzduchu mění zejména u venkovního prostředí.

Celkové vytápěcí náklady domu vycházející ze vstupního měření tepla a jednotkové ceny za GJ se rozdělují na konečné spotřebitele – uživatele bytů. Podíl konkrétního bytu na celkových vytápěcích nákladech domu je určen buď součtem ceny za vytápění jednotlivých místností bytu, nebo místností bytu přepočteným na celkovou úhradu bytu. Postupně se vytvořilo několik koncepcí jak po stránce technické, tak po stránce právní.

Vlhkostní tok stěnou konstrukce mezi rozdílným vzduchovým prostředím je způsoben dispozičním tlakem vodní páry, která je obsažená ve vzduchu. Nabízíme metodu výpočtu průchodu difúzní vlhkosti, z prostředí s vyšším částečným tlakem vodní páry do prostředí s nižším částečným tlakem vodní páry stěnou oddělující obě prostředí.

V poslední době se hodně mluví o odpojení od centrálního zdroje tepla. A nejen to, některá bytová družstva a společenství vlastníků jednotek už tento krok učinila anebo se k němu chystají. Jsou ti, co se odpojili od centrálního zdroje tepla a mají vlastní domovní kotelnu, spokojeni a ušetřili?

V roce 2010 bylo vydáno přepracované znění směrnice pod označením 2010/31/EU, ve kterém jsou jednak úpravy původní směrnice, jednak jsou definovány nové administrativní nástroje ke snížení energetické náročnosti budov - mimo jiné se zavádí pojem "budova s téměř nulovou spotřebou energie".

S rostoucími cenami energií čelí otopné soustavy s centrálním resp. ústředním zásobováním teplem řadě nežádoucích jevů spojených s užíváním bytových a nebytových prostor ve vytápěném domě se společným zdrojem tepla. Tato tendence je výrazná u bytových domů ve vlastnictví jednotek v péči SVJ, u nájemního bydlení je prakticky vyloučena a u družstevního bydlení, které je modifikací nájemního bydlení, je stávající praxe rozporná.

CZT čeká období velké transformace. Pro více než 1 500 000 bytů znamená CZT nejpohodlnější a stále tvrdíme, že i nejekologičtější způsob vytápění, protože centralizace výroby tepla umožňuje nasazení nejmodernějších technologií, s nejvyšší účinností, environmentální šetrností, i ekonomickou efektivitou. Tento článek je proto věnován stručnému návodu, jak celý proces ekonomicky optimalizovat a systémům CZT transformaci usnadnit.

Sofistikované řešení otopných soustav vede k tomu, že když se jednou a v jakémkoliv stádiu zateplení správně osadí TRV a seřídí a současně se instaluje sofistikovaně řešená předávací stanice, která „umí“ připravit a hlavně udržet požadované parametry v průběhu celé otopné sezony, pak již do doby životnosti otopné soustavy (vč. stanice) není třeba nic rekonstruovat a jiného řešit, než správně upravit teplotní a hydraulické parametry v této stanici.

Prostupem tepla stanovujeme tepelnou ztrátu pro návrh teplosměnné plochy, která kryje tepelnou ztrátu. Tepelnou ztrátou však stanovíme pouze ztrátu prostupem tepla z místnosti do venkovního prostředí nebo do sousedních místností, kde je nižší teplota.

První projekty řešené metodou EPC byly v České republice připraveny v roce 1993. Jednalo se o objekty nemocnic. Od té doby bylo zrealizováno na 200 podobných projektů s vynaložením investičních prostředků v objemu zhruba 3 miliardy korun. Největší počet projektů je realizován v objektech škol s investicí jeden až deset miliónů korun. Řada projektů byla realizována ve zdravotnictví a v dalších objektech ve veřejné sféře.

Návrh sálavého vytápění závěsnými panely ovlivňuje teplota teplonosné látky - otopné vody a šířka závěsných panelů. Jejich optimální vztah lze stanovit pomocí grafu, vzorců a tabulek v článku.

Moderní teplárenské technologie konkurenceschopné na energetickém trhu musí vykazovat vysokou efektivnost provozu při současném co nejdelším ročním využití. Samozřejmostí je šetrnost k životnímu prostředí s komplexní minimalizací negativních dopadů výroby elektrické energie, tepla a chladu.

Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.

Článek popisuje nový způsob řízení tepelného výkonu otopných soustav, nově definuje vztahy řídicích a řízených veličin, obsahuje hlavní výpočtové vztahy pro návrh akčních členů regulace, analyzuje význam signálních veličin a vymezuje podmínky pro plné úspory tepla z tepelných zisků v termohydraulicky seřízených soustavách.

Metoda EPC se v České republice vyvíjí od roku 1992, kdy byla české energetické veřejnosti představena. Od té doby se vyvíjí standardy dokumentů pro výběrová řízení veřejných zakázek řešených metodou EPC. Přestože státními orgány není metoda EPC příliš podporována, patří ČR v oblasti EPC ke špičce.

Na výstupních datech výpočtu termicky vyvážené otopné soustavy jsou demonstrovány automatické úspory tepla regulační technikou při působení tepelných zisků. Předvedeno je dynamické chování soustavy a poprvé jsou kvantifikovány změny pracovních parametrů soustav, ke kterým při působení tepelných zisků dochází. Výsledky dokazují, že termicky vyvážené otopné soustavy uspoří podstatně více tepelné energie.

Článek navrhuje možná opatření směřující ke snížení tepelných ztrát potrubních sítí sloužících k zásobování teplem. Rozebírá možnosti snižování teplot na potrubních sítích v souvislosti se snižováním spotřeby zásobovaných objektů a snaží se najít vhodné řešení izolací potrubních sítí.

Motivací k výzkumu setrvačností náběhu a chladnutí otopných těles (OT) je aktuální všeobecné úsilí o dosahování energetických úspor a optimalizaci technických systémů, otopné nevyjímaje. Ve fázi návrhu se ve stále větší míře uplatňuje počítačové modelování, za provozu pak přichází ke slovu regulace a automatické řízení, přičemž všechny tyto obory spolu úzce souvisí. Pro efektivní regulaci systému je velmi důležitá znalost časových konstant (u otopných těles nazývaných setrvačností) jednotlivých prvků.

V článku je popsána možnost využití ekvitermní regulace v systémech vytápění a ohřevu teplé vody. Popsány jsou dále funkce ekvitermních regulátorů. Využitím principu ekvitermní regulace je možné dosáhnout automatického vytápění prostor v závislosti na venkovní teplotě.