Odborné recenzované články

Druhý díl článku na téma termického vyvažování při úpravách otopných soustav je zaměřen na vliv skokového průběhu regulační charakteristiky TRV, odstranění hlučnosti soustav termickým vyvážením, splnění podmínek energetické bilance regulačními procesy a zkoordinovanou činnost složek kombinované regulace tepelného výkonu a rozdíly v nastavení prvků klasické a termicky vyvážené soustavy.

Článek popisuje význam termického vyvážení pro dosažení úspor tepla při úpravách dynamických otopných soustav, poskytuje některé podklady (matematický model funkce TRV, ukázka úplných výkonových charakteristik TRV a podklady pro nastavování termostatických hlavic) a na jednoduchých příkladech demonstruje jeho účinek.

V článku je popsána možnost regulace vytápění využitím prostorových termostatů. Článek uvádí princip funkce prostorových termostatů a vysvětluje hlavní rozdíly mezi mechanickými a digitálními prostorovými termostaty.

Druhé pokračování článku o úsporách tepla při úpravách otopných soustav je zaměřeno na význam správného přenosu tepla vnějšími a vnitřními tepelnými sítěmi, včetně vlivu na aktivaci teplotních čidel a na úsporný provoz dynamických otopných soustav (závěrná křivka TRV, závislost pracovních parametrů soustavy na diferenčním tlaku a řešení problémů CZT termohydraulikou).

Článek obsahuje podklady pro úpravy otopných soustav, popisuje vliv úprav na vnitřní potrubní rozvody i na vnější tepelné sítě CZT, analyzuje příčiny nízkých úspor tepla a poskytuje informace o osvědčených postupech řešení úprav v reálné praxi.

V článku je popsáno využití programovatelných termostatických hlavic, které výrazně přispívají k možnostem regulace vytápění. Článek především přibližuje běžnému uživateli popis funkcí implementovaných v elektronických termostatických hlavicích.

Při činnosti plynových spotřebičů typu A pronikají při hoření plynu do místnosti spaliny plynu, které obsahují škodliviny (oxid uhelnatý CO, oxid uhličitý CO₂, vodní páru H₂O). Při spalování plynu také klesá koncentrace kyslíku O₂. Vodní páru musíme považovat také za škodlivinu. Z výsledků výpočtů vyplývá, že množství této vlhkosti je dominantní pro stanovení minimálního objemu místnosti nebo minimálního objemového průtoku větracího vzduchu.

Autoři se zabývají numerickou analýzou teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.

V článku je popsána možnost regulace vytápění využitím termostatických ventilů a termostatických hlavic. Článek přibližuje běžnému uživateli základní princip funkce termostatického ventilu a termostatické hlavice.

Článek obsahuje zkrácenou verzi v technické praxi nedostupných, nebo nově vypracovaných projektových podkladů a postupů, potřebných při rekonstrukcích, výměnách dožívajících otopných těles a při úpravách tepelného výkonu otopných soustav, spojených se zateplováním stavebních objektů.

V dnešním článku se autoři vrací k tématu nové TPG 704 01, a to formou odpovědí na nejčastější dotazy, které pokládali účastníci na školeních pořádaných ČSTZ za účelem představení nové normy.

Ze zkušeností ze soudně znalecké praxe vyplývá, že v současné době dochází často k závažným poruchám v přívodu spalovacího vzduchu k plynovým spotřebičům instalovaných v bytových objektech, které mají často i tragické následky.

Třetí díl seriálu týkající se zabezpečovacích armatur a zařízení pro bezpečný provoz plynových zařízení.

V souvislosti s vydáním revidované TPG 704 01 „Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách“ v roce 2009 přinášíme materiál zpracovaný společností ČSTZ. Cílem tohoto materiálu je seznámit čtenáře v poměrně krátkém čase efektivně a přitom dosti podrobně s revidovanými TPG 704 01 a souvisejícími předpisy, bez nutnosti zdlouhavého studia jednotlivých ustanovení, vyhledávání článků ČSN EN 1775, které nejsou rozpracovány v TPG 704 01 vůbec nebo pouze částečně, a bez nutnosti vyhledávání příslušných ustanovení v souvisejících předpisech.

V České republice by měla brzy vzniknout první "rozptýlená" elektrárna. Jejím investorem je společnost Tedom v Třebíči, která se zaměřuje především na výrobu plynových kogeneračních jednotek pro kombinovanou dodávku tepla a elektřiny.

Technická opatření k eliminaci nebo alespoň snížení rizik spojených s provozem plynových zařízení jsou podstatně efektivnější než organizační opatření popsaná v předchozích článcích. Důvodem je, že jsou nezávislá, nebo téměř nezávislá na lidském činiteli.

Podobně jako v případě zdrojů tepla dochází i v oblasti otopných těles k postupnému vývoji preferencí koncových uživatelů. Tento úzce souvisí s volbou otopné soustavy, investičními a provozními náklady. Z výsledků uplynulých několika let lze potom vypozorovat určité trendy v tomto segmentu trhu.

Prodej kotlů na trhu ČR se neustále vyvíjí v závislosti na aktuálních potřebách zákazníků, cenách vstupů a technickém pokroku v této oblasti. Je zajímavé sledovat, jak se preference zákazníků mění v průběhu několika málo let.

V současné době úroveň konstrukcí a výroby technických zařízení, včetně procesů ověřování a zkoušení zařízení, dává naprostou jistotu, že zařízení, které prošlo tímto režimem, je při zajištění dalších předpokladů souvisejících s jeho montáží, instalací v konkrétním místě a řádném provozu spolehlivé a bezpečné.

V příspěvku bude provedeno porovnání účinků těchto kombinovaných TRV s tradičními TRV, které mají stabilizován tlakový rozdíl ve vzdálenějším místě, nejčastěji v odběrném místě.