Podobně jako v letech předchozích i letos přinášíme výsledky ročních prodejů zdrojů tepla zpracovaných na základě podkladů Asociace podniků topenářské techniky (APTT).
V súčasnej dobe sa kladie veľmi veľký dôraz na úsporu energií a využívanie obnoviteľných zdrojov energie. Preto je veľmi dôležitý správny návrh vykurovacieho / chladiaceho systému, ktorý by mal zároveň zabezpečiť priaznivý tepelný stav vnútorného prostredia – tepelnú pohodu. V tomto príspevku sú prezentované konštrukčné systémy, skladby a možné riešenia nízkoteplotného podlahového vykurovania / a vysokoteplotného stropného chladenia.
Provozovatel tepelného čerpadla využívajícího jako chladivo F-plyny, má povinnost zajistit u tepelného čerpadla pravidelnou kontrolu těsnosti chladicího okruhu. Provedení těchto prohlídek kontroluje Česká inspekce životního prostředí a v případě jejich neplnění, může uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč. Podle stanoviska Ministerstva životního prostředí, zaslaného Asociaci pro využití tepelných čerpadel, se tato povinnost vztahuje i na majitele tepelných čerpadel v rodinných domech.
V současné době se klade velký důraz na úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Proto je velmi důležitý správný návrh topného / chladicího systému, který by měl zároveň zajistit příznivý tepelný stav vnitřního prostředí - tepelnou pohodu. Teplovodní podlahové vytápění je progresivní způsob vytápění, který na jedné straně snižuje provozní náklady, na druhé straně však vytváří ideální rozložení teplot.
V předcházející části článku jsme se zmínili o požadavcích na správné seřízení soustavy po zateplení budov. V tomto pokračování popíšeme některé rozdíly mezi způsoby vyvažování otopných soustav, některé chybné úvahy o fungování soustav ústředního vytápění a uvedeme nové možnosti řešení.
Úspory tepelné energie úzce souvisí s provozními režimy vytápění, volenými odběratelem tepla. Veřejnost zná jednoduchou pomůcku „1°C = 6 % spotřeby tepla na vytápění“, ale chybí bližší informace, jak se toto zjednodušení promítá do vlastních provozních nákladů. Tento příspěvek navazuje na články „Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí“ a „Úspory tepla – jak zjistit (a zajistit) návratnost investic“. Uživateli soustavy nabízí jednoduchou pomůcku a odpovídá na nejčastější otázky provozu otopných soustav.
Rozhodnutí o zateplení panelového domu začíná otázkou „co nám miliónová investice přinese“ a z mnoha dostupných informací zjistíme, že asi 50 % úspor tepla. Měřič tepla, instalovaný na vstupu přípojného potrubí do soustavy, by tedy měl vykazovat poloviční spotřebu tepla než před zateplením, ale většinou jsou výsledky velmi odlišné – a to v obou směrech.
Příspěvek se zabývá obecným popisem kotlů a jejich základním členěním na základě využívaných paliv a hlavních konstrukčních rozdílů. Pro jednotlivé skupiny kotlů jsou zde uvedeny obecné popisy a vlastnosti, největší důraz je kladen na vodotrubnaté kotle pro spalování tuhých paliv a popis roštových systémů.
Recenzovaný Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Článek uvádí příklad kontroly tepelné soustavy se staršími atmosférickými plynovými kotli v rodinném domku bez zateplení. Technické detaily z kontroly jsou doplněny i závěrečnou zprávou jako výsledkem kontroly.
Autor se ve svém článku zabývá problematikou přerušovaného vytápění budov, konkrétně optimalizací provozu systému vytápění tak, aby změnou otopného režimu bylo – při dodržení požadované kvality vnitřního prostředí v době otopné přestávky – docíleno ekonomických úspor v důsledku sníženého návrhového výkonu otopné soustavy.
Článek popisuje metodiku experimentálního způsobu ověření výkonu tepelného čerpadla v provozním stavu. Konkrétně jde o typ tepelného čerpadla (TČ) vzduch-voda. TČ bylo sledováno v extrémních klimatických podmínkách a výsledné naměřené a vypočtené parametry byly porovnány s udávanými parametry výrobce.
Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.