Druhý díl seriálu o pravidelných kontrolách kotlů a kouřovodů, jejich příslušenství, zabezpečení a regulace. Článek uvádí druhý příklad kontroly starší tepelné soustavy s moderním plynovým kotlem v rodinném domku po běžné výměně oken a zateplení.
Recenzovaný Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Článek uvádí příklad kontroly tepelné soustavy se staršími atmosférickými plynovými kotli v rodinném domku bez zateplení. Technické detaily z kontroly jsou doplněny i závěrečnou zprávou jako výsledkem kontroly.
Autor se ve svém článku zabývá problematikou přerušovaného vytápění budov, konkrétně optimalizací provozu systému vytápění tak, aby změnou otopného režimu bylo – při dodržení požadované kvality vnitřního prostředí v době otopné přestávky – docíleno ekonomických úspor v důsledku sníženého návrhového výkonu otopné soustavy.
Článek popisuje metodiku experimentálního způsobu ověření výkonu tepelného čerpadla v provozním stavu. Konkrétně jde o typ tepelného čerpadla (TČ) vzduch-voda. TČ bylo sledováno v extrémních klimatických podmínkách a výsledné naměřené a vypočtené parametry byly porovnány s udávanými parametry výrobce.
Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.
Dlouhodobá imisní data získaná v oblastech zasažených znečištěním z velkých průmyslových zdrojů, vykazují v průběhu topné sezóny pozoruhodné změny, které ukazují na nezanedbatelný podíl malých zdrojů na zhoršené kvalitě ovzduší. Obyvatelé a jejich kotle se nemalým dílem podílejí na znečištění ovzduší.
Článek se zabývá komplexním grafickým vyjádřením parametrů teplovodní otopné soustavy, které popisuje velmi instruktivně jednotlivé stavy v průběhu topného období. Podle diagramu lze stanovit základní hlediska regulace zdroje pro zajištění co nejvyšší účinnosti nebo provést návrh zařízení pro bivalentní zdroj. Rovněž je možné posoudit využitelnost teplot otopné vody při návrhu otopné plochy a návrhu topného zdroje z hledisek teploty otopné vody a z hlediska ekonomického porovnání.
Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína. V článku jsou shrnuty podmínky pro navrhování vyústění komínů jak šikmých, tak plochých střech.
V roce 2010 bylo na tuzemský trh dodáno přes 80 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo 24 tisíc krbových a kamnových vložek, 50 tisíc krbových kamen, necelých 5 tisíc kuchyňských sporáků a přes 1 tisíc kamen lázeňských. Zhruba 50 % těchto zařízení je z dovozu. Teplovodními výměníky je osazeno 15–20 % prodaných topidel.
Vyznat se v „úsporách tepla“ je náročné i pro odborníky, natož pak pro laiky. Když nebudeme objekt vytápět, dojde v něm k úsporám 100 %, nebo k žádným? Vyznat se v úsporách znamená pracovat s naměřenými spotřebami, s gradenovou metodou, s převodem hodnot na tzv. „normálový rok N“ a úspory tepla vykazovat z rozdílu hodnot „normálových roků“. Podívejte se s námi, jak takové hodnocení dopadne.
Spolehlivá dodávka médií je závislá na provozuschopném výrobním zařízení, které je ovlivněno správně a včas prováděnou údržbou včetně kontroly provozních parametrů. Ke kontrole provozních parametrů lze využít vibrodiagnostiku, tribodiagnostiku, termodiagnostiku, metody nedestruktivní defektoskopie a další. V příspěvku je uvedena možnost stanovení pružného intervalu technické diagnostiky aplikované na vibrodiagnostiku čerpadel. Tímto způsobem lze docílit ekonomických úspor, proti údržbám prováděných v pevně plánovaných termínech.
Článek pojednává o vývoji zkušebního měřícího okruhu pro měření hydraulických vlastností tepelných jednotek technických zařízení budov. Účelem zkušebního okruhu je především stanovení tlakových ztrát tepelných jednotek. Nejprve jsou v článku uvedeny teoretické základy problematiky. Dále je popisován vývoj zařízení a jeho funkce. Závěr článku se zabývá měřením s využitím okruhu a uvádí výsledky měření.
Po realizaci energeticky úsporných opatření (zateplení obvodového pláště, výměna oken, hydraulické vyregulování vytápění, atd.) se sníží spotřeba energií na vypočtenou úroveň, na které sa udrží několik roků. Vyhodnocením množství ENCON projektů se zjistilo, že po 1 roce až 2 letech spotřeba energie začne znovu stoupat.
Recenzovaný Otopné období let 2010/2011 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 219 dny vytápění poněkud kratší, a s průměrnou teplotou 4,8° C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3114 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla poněkud nižší, než dlouhodobý průměr 3227 D°(19).
V posledních několika letech se stala tepelná čerpadla v České republice velmi populární. Jen v roce 2010 jich u nás bylo instalováno přibližně 6 500 s celkovým výkonem 82 MW. Zkušenosti s touto technologií jsou ale mnohem delší. V průmyslu se tepelná čerpadla využívala již před rokem 1989 a přesně před dvaceti lety bylo instalováno pravděpodobně první tepelné čerpadlo v rodinném domě v tehdejším Československu.
Příspěvek se zabývá určením vhodných oblastí využití malých kogeneračních jednotek do výkonu desítek kW využívajících fosilní paliva i obnovitelné zdroje energie v komunální a průmyslové sféře. Analyzuje výhody a nevýhody kogeneračních jednotek na bázi spalovacích motorů, plynových turbin a parních motorů včetně jejich postavení v elektrizační soustavě.