Odborné recenzované články

Obecně se doporučuje, že dřevo určené pro kvalitní spalování by nemělo mít více než 20 % hmotnostních tedy tzv. energetické vlhkosti. Popsaná unikátní metoda umožňuje určení vlhkosti palivového dřeva v domácích podmínkách.

Řízení tepelných soustav s oběhovými čerpadly s proměnnými a řízenými otáčkami oproti oběhovým čerpadlům s pevnými otáčkami snižuje spotřebu elektřiny pro pohon čerpadel.

Pro hodnocení efektivnosti úsporných opatření při vytápění panelových domů je třeba jednotlivé složky sdílení tepla mezi vnějším a vnitřním prostředím rozklíčovat a definovat okrajové podmínky technicko-ekonomických výpočtů. Vyhodnocená účinnost úsporných opatření musí zohledňovat vnější i vnitřní teplotu objektu a hodnotu průměrných tepelných zisků, při kterých byla spotřeba tepla naměřena. Článek jednotlivé složky analyzuje a předkládá průměrné hodnoty.

Článek se zabývá problematikou stanovení měrného tepelného výkonu podlahového vytápění v závislosti na typu skladby podlahy. Metodika výpočtu vychází z normy ČSN EN 1264 a je uvedena pro tři nejčastější používané typy podlah. V článku není uvedený kompletní postup pro návrh podlahového vytápění, protože jde o obsáhlou problematiku, která zdaleka přesahuje možnosti jednoho článku.

Oblíbenou variantou řešení hydraulických problémů v otopné soustavě bývá také vzájemné propojení dvou oběhových čerpadel. Zdvojnásobí se tím ale jejich výsledný výkon?

Relativně stejných úspor tepla lze dosáhnout při tepelné pohodě regulací nebo bez tepelné pohody, vypínáním otopných těles. Záleží na tom, jakým způsobem je vytápění provozováno a jak jsou v objektu využívány tepelné zisky. Článek obsahuje zjednodušený příklad, který vztahy mezi skutečnými a domnělými úsporami tepla objasňuje.

Recenzovaný Otopné období let 2011/2012 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 213 dny vytápění kratší, a s průměrnou teplotou 5,4 °C teplejší než dlouhodobý průměr. Rok 2012 je rokem přestupným, jehož dlouhodobá charakteristika se od nepřestupného roku mírně liší. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 2 907 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o dosti nižší, než dlouhodobý průměr 3 224 D°(19). Za posledních deset let jde o druhý nejnižší počet denostupňů za otopné období.

Mohou zateplené panelové domy splňovat nízkoenergetický standard, nebo jej dokonce překonat? Článek obsahuje podrobnou analýzu parametrů konkrétního stavebního objektu a otopné soustavy před zateplením i po zateplení stavebních konstrukcí, doplněnou o výsledky měření skutečné spotřeby tepla v období 2010–2011, s výstupními daty převedenými na příslušný teplotně normálový rok.

Energetický audit má v České republice dvacetiletou historii. Prvních deset let bylo obdobím hledání, druhých deset let obdobím zákonné povinnosti. Autor je jedním z našich prvních energetických auditorů. Uvádí osobní zkušenosti o tvorbě metodiky, legislativy i praktickém použití.

Termografie je dnes zcela běžně využívána pro diagnostikování kvality obálky budov. Hlavním cílem je obvykle kontrola stavebních detailů, analýza tepelných mostů. Termografii je však možné také využít při určení součinitele prostupu tepla obálky budovy.

Tepelné chování zemin je obecně neprozkoumané a nynější používané výpočty jsou značně zjednodušeny. Tato práce se zabývá dopadem použití rozdílných vlastností zeminy na numerické stanovení lineárního činitele prostupu tepla stavebních detailů u základů. Popisuje, jak numerické výpočty reagují na tyto vlastnosti podloží. Analýza byla provedena pro skutečné detaily základů a byla použita k vytvoření jednoduchého grafu pro získání představy o chování výpočtu.

V současné době se klade značný důraz na úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Proto je velmi důležitý správný návrh topného / chladicího systému, který by měl zároveň zajistit příznivý tepelný stav vnitřního prostředí - tepelnou pohodu. V tomto příspěvku jsou prezentovány konstrukční systémy, skladby a možná řešení nízkoteplotního podlahového vytápění a vysokoteplotního stropního chlazení.

Při energetickém hodnocení budov, jak v energetickém auditu, tak i v průkazu energetické náročnosti budov, je nezbytné správně určit energetickou bilanci posuzovaného objektu. Klíčovými hodnotami jsou tepelné ztráty a tepelné zisky, které jsou výchozí pro stanovení potřeby a spotřeby energie na vytápění a chlazení. Energetická náročnost budovy se počítá dle normy ČSN EN ISO 13790. Článek poukazuje na úskalí výpočtu tepelných zisků zasklení ze slunečního záření. Porovnává stávající metodiku se staršími způsoby výpočtu. V závěru článků je uveden příklad výpočtu dle jednotlivých metodik v rámci otopného období.

Tento článek se zabývá problematikou optimalizace plánů preventivní údržby na základě hodnocení rizika. Cílem je návrh jednotného systému, který pojme optimalizaci údržby zařízení jako celek a docílí lepších výsledků než při aplikaci samostatných moderních metod údržby (RCM – Reliability Centered Maintenance, RBI – Risk Based Inspection, SIFpro – Safety Instrumented Function).

Běžně praktikované jednoduché statistické zpracování spotřeb tepla vykazuje rozdíly naměřených hodnot, ale nikoliv úspory tepelné energie, kvůli kterým se budovy zateplují a otopné soustavy upravují. Rozdíly naměřených hodnot při různých vnitřních teplotách objektů nemají pro spotřebitele tepla žádný praktický význam, protože nevypovídají o skutečných úsporách tepla a neumožňují mu režim vytápění upravit ani změnou chování lidí v bytech, ani jinými prostředky. Spotřebitelům tepla chybí informace o vztazích mezi průměrnou vnitřní teplotou objektů při měření spotřeby tepla, o vlivu působících tepelných zisků a možných úsporách tepla při dodržení legislativou stanovené průměrné vnitřní teplotě objektu.

Chápeme vyregulování soustav správně? Přikládáme mu správný význam? Nebo jen zákazníkům předstíráme, že klasické „hydraulické vyregulování zajistí lidem to správné teplo“? Podívejte se s námi na fragment výsledků výzkumu, který již před 10 lety ukázal pravdu.

Příčinou propadu o 30 % nemůže být pouze pokles stavební výroby nebo odkládání rekonstrukcí z důvodu horší ekonomické situace, ale musí se jednat o určitý vývoj v navrhování otopných soustav, kdy se více uplatňují soustavy bez klasických otopných těles.

Zateplení budovy nám slibovalo úsporu 50 %, ale skutečné úspory jsou 20 % nebo žádné a někdy dokonce naměříme spotřebu tepla vyšší, než před zateplením. Soustava v některých podlažích nedotápí a jinde hlučí i přesto, že byla seřízena podle opakovaně prováděných diagnostických měření. Je vůbec diagnostika schopna odhalit příčiny a vyregulování soustavy schopno zjednat nápravu?

V súčasnej dobe sa kladie veľmi veľký dôraz na úsporu energií a využívanie obnoviteľných zdrojov energie. Preto je veľmi dôležitý správny návrh vykurovacieho / chladiaceho systému, ktorý by mal zároveň zabezpečiť priaznivý tepelný stav vnútorného prostredia – tepelnú pohodu. V tomto príspevku sú prezentované konštrukčné systémy, skladby a možné riešenia nízkoteplotného podlahového vykurovania / a vysokoteplotného stropného chladenia.

Podobně jako v letech předchozích i letos přinášíme výsledky ročních prodejů zdrojů tepla zpracovaných na základě podkladů Asociace podniků topenářské techniky (APTT).