Odborné recenzované články

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna), která jsou používána pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost). Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh (certifikaci).

V roce 2011 bylo na tuzemský trh dodáno přes 80 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo 19 tisíc krbových a kamnových vložek, 54 tisíc krbových kamen, přes 6 tisíc kuchyňských sporáků a necelý 1 tisíc kamen lázeňských.

Předkládaná zpráva je výsledkem zpracování veškerých dostupných statistických zdrojů, které se týkají vývoje dodávky malých spalovacích zařízení na tuzemský trh a jejich struktury. Oddělení surovinové a energetické statistiky přistoupilo k tomuto šetření vzhledem k nedostatku souhrnných informací o počtu těchto zařízení a k požadavku uživatelů dat energetické statistiky po této informaci.

V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy. Článek je zaměřen na příklad hodnocení standardního rodinného domu podle nového způsobu hodnocení.

S tím, jak se trh s teplovodními kotli stává stále atraktivnějším, objevuje se stále více obchodníků, kteří nabízejí nesplnitelné, tedy provozní vlastnosti a parametry, kterých sebelepší kotel na pevná paliva nemůže dosáhnout. Navíc se podle zákona o ochraně ovzduší podstatně zpřísnily nároky pro uvádění na trh a provozování malých teplovodních kotlů.

Před tím, než se rozhodnu pro konkrétní kotel, je nutné si ujasnit, jaký komfort vytápění si představuji, jaké mám k tomu finanční prostředky, co mi dovolí vytápěný objekt a jaké palivo mám k dispozici.

Pro porozumění problematice je vždy nutné vyjasnění základních pojmů a definic, v tomto případě spojených s konstrukcí kotlů na pevná paliva a jejich provozem. Pokud to bylo možné, autor využil definice citované v některé z norem platných pro tento typ zdrojů.

V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.

Předkládaná zpráva je výsledkem zpracování veškerých dostupných statistických zdrojů. Zpráva obsahuje pouze zhodnocení statistických dat, nemůže postihnout veškeré technicko-ekonomické problémy a souvislosti sektoru, jež jdou nad rámec statistického zjišťování. Zpráva zahrnuje data o lisovaných (tvarovaných) palivech (brikety a pelety) z biomasy (dřevní i rostlinné), rašeliny, uhlí a papíru.

Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2012 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden–prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov. Dále poskytuje číselné údaje pro oblast kontroly kotlů podle vyhlášky o kontrole účinnosti kotlů.

Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost), které tato zařízení musí splnit. Požadavky jsou cíleny jak na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, tak také na jejich provozovatele. Cílem tohoto článku je přinést přehled platných a plánovaných požadavků a také provést jejich srovnání.

Autor se zabývá různými přístupy k vytápění a přípravě teplé vody u nízkoenergetických domů. Dává jak obecná doporučení, tak ukazuje konkrétní řešení s příslušnými energetickými ukazateli.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) provedlo na počátku roku 2012 pravidelné statistické šetření, na jehož základě lze zpřesnit odhad o dodávce a instalaci tepelných čerpadel v roce 2011. Z dostupných informací vyplývá, že v roce 2011 bylo na český trh dodáno zhruba 7 tisíc tepelných čerpadel o celkovém výkonu cca 86 MW.

Článek má za cíl přiblížit čtenáři problematiku stanovení emisí prachu z malých zdrojů spalující tuhá paliva. V první části článku jsou uvedeny obecné legislativní požadavky, které jsou kladeny na tyto zdroje v rámci Evropy. Podrobněji jsou pak požadavky na prach rozepsány pro Českou republiku a pro některé další evropské státy. V další části jsou popsány metody pro stanovení emisí prachu včetně nastínění problémů, které jsou spojeny s reprezentativním stanovením prachu.

Podlahy jsou tvořeny konstrukčními vrstvami rozdílných materiálů s rozdílnými funkcemi a vlastnostmi. Toto souvrství vytváří funkční celek. Podle materiálu roznášecí vrstvy jsou rozlišovány podlahové systémy suché a tradiční. V suchých podlahách je roznášecí vrstva tvořena deskovým prefabrikovaným prvkem – např. sádrovláknité, cementotřískové nebo OSB desky.

Zejména z hlediska úspor energií a bezpečnosti provozu se musí prosadit používání uzavřených spotřebičů kategorie C. Nesmí se však dopustit nevhodná aplikace nových předpisů např. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

Na zkušebně Výzkumného energetického centra bylo provedeno v různých typech kotlů a kamnech více než tisíc spalovacích zkoušek s tuhými palivy. Na základě jejich výsledků se autoři v tomto článku snaží definovat čtyři základní parametry, které nejvíce ovlivní kvalitu spalování a množství emisí znečišťujících látek.

Vyznat se v informacích oboru vytápění není lehké. Uživatelé otopných soustav jsou vystavení nástrahám komerce a snaha uspořit drahé teplo nutí lidi podstupovat názorové střety v prostředí fám, mýtů a chimér. Ten, kdo nás klame, to může činit záměrně, nebo být sám obětí nesprávných úvah, protože obor vytápění není snadný. Pokusme se alespoň trochu celou situaci zprůhlednit.

Jedním z nejdůležitějších parametrů, který ukazuje na kvalitu jakéhokoliv zařízení, je jeho účinnost. Pokud hovoříme o účinnosti spalovacího zařízení, které používáme pro vytápění domácností, je zřejmé, že s rostoucí účinností bude klesat spotřeba paliva, a tedy také náklady na palivo. Obdobně můžeme konstatovat, že se snižující se účinností musíme do spalovacího zařízení přiložit více paliva, abychom se stejně ohřáli.

Nepříznivý trend v oblasti vývoje počtu otrav oxidem uhelnatým při provozu plynových spotřebičů kategorie B nemá i přes zvyšující se technické provedení těchto spotřebičů klesající tendenci. Jaká je odpovědnost výrobců, provozovatelů, montážních a servisních firem, revizních techniků a občanů – uživatelů při provozu plynových spotřebičů v případě otravy?