Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zásady konstrukce a provozu komínů v dřevostavbě – 1. část

Komíny s keramickým komínovým pláštěm

Komíny s keramickým komínovým pláštěm ať jednovrstvé, kde komínový plášť vytváří komínový průduch, nebo vícevrstvé, kde je komínový plášť doplněn izolační vrstvou a komínovou vložkou, budou z hlediska požární bezpečnosti v dřevostavbách tím lepším řešením z hlediska požární bezpečnosti budovy.

Jednovrstvé komíny

Nejrozšířenější stavební konstrukcí určenou pro odvod spalin spotřebičů paliv byl jednovrstvý zděný komín, nejčastěji s komínovými průduchy velikosti 150 × 150 mm a tloušťkou zdiva včetně omítky 150 mm. Požární bezpečnosti stavby zajišťovalo pravidlo, že vzdálenosti dřevěných konstrukcí od povrchu omítnutých nebo vyspárovaných jednovrstvých zděných komínů musí být nejméně 50 mm. Pokud byl komín v dobrém technickém stavu, tak při splnění této podmínky k požáru budovy od komína nedocházelo. Způsob provedení dřevěných konstrukcí u komínového zdiva a vzdálenosti od komínových průduchů byly uvedeny v tesařské normě která byla nedávno zrušena. Z toho důvodu byla problematika dřevěných konstrukcí u jednovrstvého zděného komína převzata do změny Z1 ČSN 73 4201:2010.

Změna Z1 ČSN 73 4201:2010 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv vstoupila v platnost v roce 2012. Z kapitoly 2 „Citované normativní dokumenty“ byla vypuštěna bez náhrady výše zmiňovaná „ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí – Terminologie“ a naopak byl nově upraven a o přílohu G doplněn článek 6.5.5, který pojednává o nejmenší dovolené vzdálenosti hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště a od povrchu vnitřního líce komínových průduchů jednovrstvých zděných komínů určených pro odvod spalin.

Obrázek 1 – ČSN 73 4201:2010 změna Z1, příloha G (informativní):  Obrázek G.5 – Prvky dřevěných konstrukcí probíhající podél komínového zdiva
Obrázek 1 – ČSN 73 4201:2010 změna Z1, příloha G (informativní): Obrázek G.5 – Prvky dřevěných konstrukcí probíhající podél komínového zdiva

V příloze G (normativní) jsou uvedeny zásady pro navrhování a provádění styku dřevěných konstrukčních prvků se zdivem a s komínovým zdivem. V odůvodněných případech lze použít i jiné zásady, které zajistí dodržení stejných bezpečnostních parametrů. Příkladem je třeba obrázek G.5 – Prvky dřevěných konstrukcí probíhající podél komínového zdiva.

Do skupiny jednovrstvých, moderně vyráběných komínů určených pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva, lze zařadit také systémové komíny, které jsou vyráběné z pemzobetonu jako lehčené betonové bloky. Komínový průduch vytvořený jako tenkostěnný válec (komínová vložka) má kruhový tvar zatím co komínový plášť je čtvercový.

Vícevrstvé komíny

Vícevrstvé komíny jsou v současné době nejrozšířenější stavební komínovou konstrukcí. U komínů s keramickým komínovým pláštěm odpovídá vzdálenost povrchu komína od stavebních hořlavých materiálů přibližně jednovrstvému zděnému komínu a bývá většinou 50 mm.

Pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva se nejčastěji používají keramické komínové vložky (v současné době jsou nejvýhodnějším řešením tenkostěnné, keramické vložky z izostatického materiálu), nebo se používají vložky kovové, většinou z nerezového plechu. Pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva může být použit (v ČR) i plech ze žáruvzdorné oceli.

Požadovaná vzdálenost povrchu komína od hořlavého stavebního materiálu by měla být vytvořena větranou vzduchovou mezerou. Týká se to jak prostupu komína hořlavou stropní nebo střešní konstrukcí, tak komínového tělesa vedeného u stěny vytvořené z hořlavého stavebního materiálu. Pokud toto řešení není možné, měla by být výplň mezery provedena z izolačního materiálu s vysokým tepelným odporem, jakým je např. pěnosklo.

Při prostupu komínového tělesa střešní konstrukcí, zejména u obytného podkroví je velkým problémem zajištění těsnosti komínové konstrukce u parotěsné zábrany v podhledu, ale také dokonalé utěsnění u střešní krytiny. Některé měkčené střešní fólie nesmí být dlouhodobě namáhány vyšší teplotou, např. 40 °C. Vzhledem k tomu, že vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínových těles musí být taková, aby jejich povrchová teplota nepřekročila teplotu 85 °C (a pro tuto teplotu se stanoví nutná vzdálenost nebo výplň mezery), měla by být vzdálenost materiálů se stanovenou nižší teplotou odolnosti přiměřeně větší. Pokud se lepí izolační fólie střešních krytin bezprostředně na stěnu komínového pláště, bývá to obvykle v rozporu s technickým návodem výrobce střešní krytiny.

Samostatným problémem je jednovrstvý zděný komín, dodatečně vložkovaný komínovou vložkou. Problém může nastat např. při rekonstrukci stávající budovy, kdy se dodatečně vytváří obytné podkroví s použitím dřevěných příček a výplní. Pokud je komínové těleso jednovrstvého zděného komína ve špatném technickém stavu, doporučuje se obvykle jeho dodatečné vyvložkování kovovou komínovou vložkou. Do nejběžnějších komínových průduchů velikosti 150 x 150 mm nelze většinou namontovat komínovou vložku většího průměru než 130 mm. Tento rozměr je pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva nedostatečný, protože nejmenší povolený rozměr kruhové komínové vložky pro pevná paliva je 140 mm, ale pro odvod spalin od uzavíratelného nebo otevřeného krbu může být požadována světlost komína 160 až 200 mm.

Pokud má komínové těleso jednovrstvého, zděného komína velikost komínového průduchu 150 × 150 mm, je nutné pro jeho dodatečné vyvložkování zvětšit velikost stávajícího průduchu frézováním. Teoreticky lze při frézování odebrat až 1/3 tloušťky zdiva. Při frézování komína, kde komínové zdivo není v nejlepším technickém stavu, může dojít k jeho narušení a vydrolení spojovací malty. Lze předpokládat, že mezi komínovou vložkou a zbývajícím zděným komínovým pláštěm se vytvoří (teoreticky) vzduchová mezera, která zajistí i přes oslabení zdiva, že stávající mezera mezi komínovým pláštěm a hořlavým stavebním materiálem ve velikosti 50 mm zajistí požární bezpečnost, ale narušení zdiva může být takové, že tento předpoklad nebude naplněn. Je proto nutné před frézováním stávajícího komínového zdiva provést důkladný průzkum jeho skutečného technického stavu a současně provést zjištění, v jaké vzdálenosti od povrchu komína se nachází hořlavé stavební materiály.

Obrázek 3 – Klasický příklad prostupu komínového tělesa s keramickým komínovým pláštěm střechou budovy (např. obytného podkroví) – provedení komína Schiedel Absolut
Obrázek 3 – Klasický příklad prostupu komínového tělesa s keramickým komínovým pláštěm střechou budovy (např. obytného podkroví) – provedení komína Schiedel Absolut

Obrázek 4 – Příklad prostupu komína s keramickým komínovým pláštěm dřevěným stropem firmy CIKO komínové systémy. Izolace komínového pláště je vytvořena pěnosklem
Obrázek 4 – Příklad prostupu komína s keramickým komínovým pláštěm dřevěným stropem firmy CIKO komínové systémy. Izolace komínového pláště je vytvořena pěnosklem
Obrázek 5 – Dřevěná konstrukce krovu je těsně u komínového pláště, krokev se o plášť komína opírá
Obrázek 5 – Dřevěná konstrukce krovu těsně u komínového pláště, krokev se o plášť komína opírá
Obrázek 6 – Komínové těleso je v těsné blízkosti od dřevěné stěny. Není dodržena požadovaná vzdálenost od výrobce systémového keramického komína
Obrázek 6 – Komínové těleso je v těsné blízkosti od dřevěné stěny. Není dodržena požadovaná vzdálenost od výrobce systémového keramického komína

 
Komentář recenzenta Ing. Jiří Koutný

Článek se přehledně věnuje problematice jednovrstvých i vícevrstvých komínových těles s keramickým komínovým pláštěm, které jsou instalovány v dřevostavbách či v místech s hořlavými konstrukcemi nebo materiály.

Připomíná důležitost lety prověřeného pravidla, že vzdálenost pláště jednovrstvého zděného komínového tělesa (sloužícího pro odvod spalin na pevná paliva) od hořlavých konstrukcí či materiálů nesmí být menší než 50 mm.

V článku je i zmínka o značení komínů, které je nezbytné pro posouzení požární bezpečnosti komínové konstrukce zvláště při provádění revizí příp. periodických kontrol a čištění spalinových cest dle NV 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

Každá dokončená komínová konstrukce musí být dle platných predpisů opatřena identifikačním štítkem, který kromě jiného musí obsahovat teplotní třídu komínu a minimální vzdálenost pláště komínu od hořlavých konstrukcí nebo materiálů. V případě systémového komínu (komín, který je sestaven s použitím kompatibilních dílů, nakoupených nebo zajištěných jedním výrobcem, který přebírá odpovědnost za systémový komín jako celek) stanoví tuto vzdálenost výrobce na základě zkoušek prováděných v rámci certifikace s ohledem na deklarovanou teplotní třídu (jmenovitá provozní teplota komínu). U individuálních komínů (komín, který je postaven na stavbě s použitím kombinace kompatibilních dílů, které mohou pocházet od jednoho nebo více výrobců) nebo dodatečně vložkovaných komínů musí min. vzdálenost komínové konstrukce od hořlavých konstrukcí nebo materiálů stanovit zhotovitel této konstrukce. Postup pro stanovení je uveden např. v příloze A, ČSN EN 15 287-1 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv.

English Synopsis
Principles of design and operation of chimneys in wooden houses. Chimneys with ceramic chimney casing.

Chimneys with ceramic chimney casing either monolayer (where the chimney casing creates a chimney vent) or multilayer (where the chimney casing is completed with insulating layer and a chimney liner), are a better solution in terms of fire safety of wooden houses.

 
 
Reklama