Odborné recenzované články

Recenzovaný Článek se vrací k tématu měření spotřeby tepla. Jeho povinnost vyplývá ze Směrnice 2015/27/EU, nicméně při tvorbě našich národních pravidel jsme narazili na významný problém související se správným výkladem pojmů měření a indikace.

Recenzovaný Trvalo to až neskutečně dlouho, ale konečně máme aktualizovaný předpis, na který netrpělivě čekali všichni vlastníci bytových domů. Doposud platná vyhláška č. 372/2001 Sb. se od ledna 2016 stává minulostí, nově se bude teplo pro jednotlivé jednotky rozpočítávat podle vyhlášky č. 269/2015 Sb.

Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na posouzení vhodnosti volby zdroje tepla u budov s nízkou potřebou energie ve vztahu pohledu projektanta a investora. Hlavním tématem je využití obnovitelných zdrojů energie (dle pohledu vyhlášky č. 78/2013 Sb.) a tepelných čerpadel.

Recenzovaný Během let cca 2010 až 2020 se zásadně změnily nároky na technickou úroveň malých teplovodních kotlů na pevná paliva. Neustálé zpřísňování legislativních požadavků na emisní limity a účinnosti vedou k hledání nových cest, jak lze i v domovních kotelnách čistě a efektivně vyrábět teplo z uhlí a biomasy.

Recenzovaný Sezónní topný faktor SCOP tepelného čerpadla vyjadřuje jeho provozní efektivitu v režimu vytápění pro definované provozní a klimatické podmínky. Článek přibližuje výpočtový postup a potřebné vstupní údaje ze zkoušení tepelného čerpadla.

Recenzovaný Článek ve stručnosti představuje zařízení pro čištění vnitřních teplosměnných ploch teplovodních kotlů menších výkonů určených pro domácnosti a menší komerční provozy. Technologie byla vyvinuta a provozně odzkoušena na Výzkumném energetickém centru při VŠB-TU Ostrava.

Recenzovaný Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 2803 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla značně nižší, než dlouhodobý průměr 3227 D°(19). V novém miléniu, od roku 2000, jde o druhý nejnižší počet denostupňů za otopné období.

Recenzovaný V dnešních systémech se často využívá i reflexní či termoreflexní fólie. Pokusme se v následujícím textu zaměřit na fyzikální podstatu děje a uvést některé hodnoty získané experimentálně. Zajímala nás úspora tepla, rozdíly v tepelných výkonech a tepelný náběh obou variant podlahových otopných ploch.

Recenzovaný Příspěvek popisuje metodiku zkoušení tepelných čerpadel pro vytápění podle v současnosti platných norem ČSN EN 14511 a ČSN EN 14825. Jsou zde popsány zkušební podmínky a metody pro měření výkonových parametrů a efektivity tepelných čerpadel. Pozornost je věnována i provozním testům.

Recenzovaný Článek pojednává o změně základní normy pro odvod spalin od spotřebičů. Upozorňuje na protiprávnost technicky neodůvodněných vzdáleností vyústění odvodu spalin na fasádě od oken a jiných stavebních otvorů.

Nasazení tepelných čerpadel v konkrétních soustavách pro vytápění a přípravu teplé vody v budovách se hodnotí sezónním topným faktorem SPF. Pro srovnání soustavy s tepelným čerpadlem s jiným zdrojem tepla z pohledu neobnovitelné primární energie jako měřítka vlivu na životní prostředí se používá účinnost využití primární energie PER.

Nová pravidla nahrazují TPG 605 02 z 9. 9. 2008. Stručný výtah z předpisu obsahuje pouze obecné požadavky a stavební část.

Recenzovaný Pro elektricky poháněná tepelná čerpadla se v posledním desetiletí postupně objevila a ustálila celá řada hodnoticích parametrů porovnávajících jejich energetickou kvalitu. Text se zaměřuje na dva parametry, které slouží ke srovnávání tepelných čerpadel jako výrobků – zařízení pro dodávku tepla.

Nová pravidla nahrazují TPG 609 01 z 9. 12. 2009. Stručný výtah z předpisu obsahuje pouze obecné požadavky a stavební část.

Recenzovaný Příspěvek rozvádí problematiku štítkování a ekodesignu tepelných čerpadel určených primárně pro vytápění, na jejich dokumentaci a na jejich zkoušení a hodnocení. V textu se dozvíte základní požadavky Nařízení Komise č. 811/2013 a 813/2013 na značení těchto tepelných čerpadel.

Text uvádí čtenáře do problematiky štítkování tepelných čerpadel na základě nových legislativních požadavků na zařízení pro vytápění a přípravu teplé vody. Na tento úvodní text, zasazující štítkování do legislativního kontextu, budou navazovat další dva texty, které se podrobněji zabývají postupem hodnocení tepelných čerpadel pro potřeby energetického štítku.

I přes dlouhodobou praxi realizací tepelných čerpadel země-voda v České republice se stále ještě objevují realizace, ve kterých je zemní sonda výkonově podhodnocena. Již od roku 2011 mají projektanti návod v podobě českého znění evropské normy pro navrhování soustava s tepelnými čerpadly, jejíž součástí je i zjednodušený návrh nízkopotenciálních zdrojů tepla. Autor ukazuje úpravu návrhu na základě podrobnějšího výpočtu.

Navrhování zemních podpovrchových výměníků pro tepelná čerpadla země-voda není tolik citlivé na přesnou znalost vlastností podloží. I přesto je vhodné se držet zjednodušeného návrhu podle ČSN EN 15450 a jejích návrhových hodnot. Autor ukazuje rozšíření postupu výpočtu při podrobnější znalosti roční bilance budovy zásobované teplem.

Článek je zaměřen na hodnocení otopného systému s tepelným čerpadlem vzduch-voda intervalovou metodou. Hlavním cílem článku je porovnat výsledky získané hodnocením otopného systému v rodinném domě pro různé teploty otopné vody a způsoby přípravy teplé vody a zjistit spotřebu elektrické energie ze sítě. Ve výpočtu je bilancována potřeba a dodávka tepla v hodinovém časovém intervalu v lokalitě Praha Ruzyně.

Se zvyšujícím se tlakem na minimalizaci emisí znečišťujících látek a maximalizaci míry využití energie paliva výrobci malých spalovacích zařízení inovují jejich produkty. V oblasti ústředního vytápění je možné sledovat trend směřující k automatickým a zplyňovacím kotlům.