Odborné recenzované články

Recenzovaný Otopné období let 2012/2013 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 234 dny vytápění delší, a s průměrnou teplotou 5,0 °C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3266 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o málo vyšší, než dlouhodobý průměr 3224 D°(19).

Názory zainteresovaných profesí na problematiku požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které řeší nařízení vlády č. 91/2010, se velmi liší. Protože se jedná o velmi závažnou problematiku, chce portál TZB-info poskytnout prostor pro odbornou diskuzi, jejímž výsledkem by mělo být sjednocení stanovisek.

Článek je reakcí na článek o stanovisku č. 160/2013 ČSTZ a zároveň upozorněním na nebezpečí otravy oxidem uhelnatým od spotřebičů na plynná paliva.

V souladu se závěry jednání konaném dne 23. 7. 2012 na MV – GŘ HZS ČR za přítomnosti zástupců MV – GŘ HZS ČR, Svazu průmyslu ČR a Českého sdružení pro technická zařízení navrhujeme komentářem stanovit jednoznačně zásady aplikace nařízení vlády (dále jen „NV“) tak, aby byl naplněn jeho cíl, kterým je požární bezpečnost při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

Stanovisko č. 160/2013 Českého sdružení pro technická zařízení k platnosti Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv pro plynové spotřebiče, vydané na základě nejasnosti v oblasti aplikací uvedeného nařízení vlády.

Dnem 1. srpna 2013 nabyla účinnosti rozsáhlá 33stránková změna TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Největší změny doznaly kapitoly týkající se umísťování plynových spotřebičů a přívodu vzduchu pro spalování a větrání a dále bezpečnosti provozu plynových spotřebičů v provedení B. V tomto článku budou zmíněny a popřípadě i doplněny komentářem nejdůležitější změny.

V ideálním případě požadujeme, aby se tepelné ztráty rovnaly aktuálně dodávanému tepelnému výkonu. Tento proces je však v čase nestálý a prostřednictvím procesů regulace tepelného výkonu se snažíme co nejpřesněji reagovat na dané změny podmínek. Abychom dosáhli co nejefektivnější regulace, je třeba zabývat se dynamickým chováním otopných ploch obecně.

Vyhlášku č. 372/2001 Sb. vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, aby v návaznosti na ustanovení energetického zákona stanovilo pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. V současné době se připravuje úprava těchto pravidel.

Společný program na podporu výměny kotlů, tzv. Kotlíková dotace, se rozšiřuje do různých krajů ČR. Cílem Kotlíkových dotací je snížení znečištění ovzduší z malých spalovacích zdrojů na tuhá paliva. Týká se tzv. lokálních topenišť do tepelného výkonu 50 kW. Dotace je poskytována na různé typy kotlů a platí pouze pro výměnu stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové efektivní nízkoemisní zdroje.

Výsledky spalovacích zkoušek uskutečněných na akreditované zkušebně Výzkumného energetického centra ukazují na zásadní vliv typu spalovacího zařízení a druhu spáleného paliva na množství emisí znečišťujících látek.

Na příkladu konkrétního bytového domu jsou porovnány Průkazy energetické náročnosti budovy zpracovány dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. Výpočty jsou dále porovnány se skutečnou spotřebou posuzovaného bytového domu.

Studie 2013 měla v objektech hromadného bydlení prokázat, nebo vyvrátit, oprávněnost běžně doporučovaného nesouběžného vytápění s individuálním režimem vytápění, voleným uživatelem bytu. Výsledkem jsou důležité poznatky pro obory hlavní stavební výroby (HSV), měření a regulace (M+R), vytápění (ÚT), centralizovaného zásobování teplem (CZT) i pro uživatele bytových jednotek, jejichž tepelná pohoda i ekonomika vytápění jsou závislé na způsobu, jakým provozuje vytápění jejich soused.

V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů.

V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů.

V posledních letech docházelo ke značným technickým i legislativním změnám v oblasti tepelné energie, účinnosti její výroby, distribuce a užití. Legislativa šla tak daleko, že začala i přes platnost pravidel vytápění, kde jsou poměrně dobře stanoveny technické podmínky pro projektování, dodávku a montáž otopných soustav, jejich regulaci a dodržování teplot ve vytápěných místnostech, zasahovat do práv uživatelů (spotřebitelů tepla).

Poté, co jsme si v předchozím článku ukázali aktuální situaci v oblasti prodeje kotlů na českém trhu, přinášíme nyní vyhodnocení dat nasbíraných Asociací podniků topenáře techniky (APTT) za období 2005 až 2012, týkající se otopných těles.

Prodej tepelných zdrojů v České republice má v posledních letech trvale sestupnou tendenci. Vyplývá to z dat shromážděných Asociací podniků topenářské techniky (APTT). V následujícím textu přinášíme vyhodnocení výsledků ročních prodejů zdrojů tepla zpracovaných na základě podkladů získaných od výrobců topenářské techniky.

Emisní limity pro emise znečišťujících látek z malých spalovacích zařízení se stále zpřísňují. Dosud, výrobci zařízení úspěšně plnily limity především pomocí primárních opatření, ale do budoucna se dá také očekávat využití sekundárních opatření (např. instalace odlučovačů a katalyzátorů). Tento článek popisuje výhody a nevýhody použití katalyzátorů a prezentuje výsledky dosažené při spalování dřeva v krbových kamnech.

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna), která jsou používána pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost). Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh (certifikaci).

V roce 2011 bylo na tuzemský trh dodáno přes 80 tisíc malých spalovacích zařízení na pevná paliva. Z toho bylo 19 tisíc krbových a kamnových vložek, 54 tisíc krbových kamen, přes 6 tisíc kuchyňských sporáků a necelý 1 tisíc kamen lázeňských.