V článku je popsána možnost regulace vytápění využitím regulace vytápění využitím zónových regulačních systémů. Článek uvádí princip funkce zónových vodičových a bezdrátových regulačních systémů.
Pro stavbu plynovodů se neustále vyvíjejí nové systémy, které mají řadu výhod, mezi které patří např. snadná montáž, zejména v hůře přístupných prostorech, časově úsporná instalace s minimálním počtem spojů, korozní odolnost, vytváření ohybů bez použití tvarovek nebo ucelený systém prvků pro danou technologii. Následující článek je zaměřen na systém ALPEX.
Druhý díl článku na téma termického vyvažování při úpravách otopných soustav je zaměřen na vliv skokového průběhu regulační charakteristiky TRV, odstranění hlučnosti soustav termickým vyvážením, splnění podmínek energetické bilance regulačními procesy a zkoordinovanou činnost složek kombinované regulace tepelného výkonu a rozdíly v nastavení prvků klasické a termicky vyvážené soustavy.
Článek popisuje význam termického vyvážení pro dosažení úspor tepla při úpravách dynamických otopných soustav, poskytuje některé podklady (matematický model funkce TRV, ukázka úplných výkonových charakteristik TRV a podklady pro nastavování termostatických hlavic) a na jednoduchých příkladech demonstruje jeho účinek.
Druhé pokračování článku o úsporách tepla při úpravách otopných soustav je zaměřeno na význam správného přenosu tepla vnějšími a vnitřními tepelnými sítěmi, včetně vlivu na aktivaci teplotních čidel a na úsporný provoz dynamických otopných soustav (závěrná křivka TRV, závislost pracovních parametrů soustavy na diferenčním tlaku a řešení problémů CZT termohydraulikou).
Při činnosti plynových spotřebičů typu A pronikají při hoření plynu do místnosti spaliny plynu, které obsahují škodliviny (oxid uhelnatý CO, oxid uhličitý CO2, vodní páru H2O). Při spalování plynu také klesá koncentrace kyslíku O2. Vodní páru musíme považovat také za škodlivinu. Z výsledků výpočtů vyplývá, že množství této vlhkosti je dominantní pro stanovení minimálního objemu místnosti nebo minimálního objemového průtoku větracího vzduchu.
Autoři se zabývají numerickou analýzou teplotních a proudových polí ve vytápěné místnosti ve vztahu k umístění otopného tělesa. Jsou diskutovány dva návrhy otopných těles v podobě čtyř variant řešení. Otopné těleso navržené klasickou metodou bylo situováno pod okno ke stěně obvodového pláště, k boční vnitřní stěně a k protější vnitřní stěně. Otopné těleso navržené bilanční metodou bylo umístěno pouze pod oknem.
V souvislosti s vydáním revidované TPG 704 01 „Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách“ v roce 2009 přinášíme materiál zpracovaný společností ČSTZ. Cílem tohoto materiálu je seznámit čtenáře v poměrně krátkém čase efektivně a přitom dosti podrobně s revidovanými TPG 704 01 a souvisejícími předpisy, bez nutnosti zdlouhavého studia jednotlivých ustanovení, vyhledávání článků ČSN EN 1775, které nejsou rozpracovány v TPG 704 01 vůbec nebo pouze částečně, a bez nutnosti vyhledávání příslušných ustanovení v souvisejících předpisech.