Odborné recenzované články

Vyhodnocení naměřené spotřeby tepla je pro správce bytového fondu poměrně náročnou činností. Aplikace různých metod a postupů vedou k různým výsledkům a často k nesprávným závěrům. Článek demonstruje, jak nové pomůcky umožňují vše zpřehlednit a správně vyřešit v několika minutách.

V médiích se pravidelně objevují alarmující zprávy, dle kterých se Česko dostane kvůli nedostatečné státní finanční podpoře do problému s plněním svých závazků vůči EU. Tyto informace bývají často založeny na výpočtech pocházejících od potencionálních příjemců státních dotací, takže nelze vyloučit, že přání zde bývá otcem myšlenky. Jednou z oblastí, kde nám údajně hrozí velký problém, je snižování energetické náročnosti.

Rok 2013 byl z hlediska prodeje tepelných zdrojů v České republice významným, protože po letech ve znamení klesající poptávky nastala dlouho očekávaná změna a prodeje výrobcům výrazně vzrostly. Dokumentuje to vyhodnocení dat získaných od Asociace podniků topenářské techniky (APTT) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Kvalita dynamických otopných soustav je dána přesností seřízení armatur, na které závisí správná funkce i účinnost regulačních procesů, a proto i celková úspornost vytápění. Článek shrnuje faktory, které mají na přesnost seřízení vliv, a předkládá výsledky získané novými pracovními pomůckami.

Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu. Zabývá se fyzikálním principem měření a také odkazuje na normované postupy zabývající se touto problematikou. Dále je v krátkosti pojednáváno o principech měření teplot a tlaků, které jsou pro měření průtoku nezbytnými stavovými veličinami.

Při měření emisí znečišťujících látek je obvykle potřeba mimo vlastní emise znečišťujících látek stanovovat také vztažné fyzikální veličiny, kterými jsou zejména průtok nosného plynu znečišťujících látek včetně jeho teploty a tlaku. Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu rychlostními sondami a stručně principům měření teplot a tlaků.

Neurčitosť vnútorných tepelných ziskov v dôsledku správania sa obyvateľov môže byť interpretovaná dvoma spôsobmi: neurčitosťou celkového počtu obyvateľov, ktorá bude inklinovať k trojuholníkovému rozdeleniu a neistotou metabolizmu. Naša analýza neurčitosti vnútorných tepelných ziskov vychádza z predpokladu, že domácnosť využíva výhradne elektrickú energiu (P1.14/BA).

K měření fyzikálních veličin používáme přístroje, kterým laici lidově říkají „měřáky“. Co si ale myslet o tom, že pojmem „měřák“ bývá označováno i zařízení, které nic neměří, a dokonce je takto označováno i odborníky na danou problematiku? Vítejte v oblasti rozúčtování nákladů na vytápění.

Vícevrstvé kovové komíny mají některé výhody oproti komínům s keramickým komínovým pláštěm, ale pokud se navrhují pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva, je nutné při jejich provádění v dřevostavbách důsledně dodržet všechny požadavky výrobců komínů a norem, aby byla zajištěna požární bezpečnost budovy.

Zatímco v nově budovaných a rekonstruovaných objektech se stále častěji setkáváme s dynamicky regulovatelnými zdroji tepla, akumulační kachlová kamna se začínají rovněž prosazovat. V rekreačních objektech dominují sporáky a kamna s kombinovanou teplovzdušnou a akumulační funkcí.

Výmena vzduchu v budove závisí na poveternostných podmienkach, tesnosti obalových konštrukcií, prevádzky technických zariadení a aktivít užívateľov. Na objektoch panelovej sústavy P1.14/BA boli počas vykurovacej sezóny (1991–1992) monitorované priebehy otvárania vetracích okien (krídel). Zohľadňoval sa vplyv otvárania okien popri minimálnej intenzite výmeny vzduchu n = 0,5 + Δn.

Snižování energetické náročnosti budov je velice důležité. Neméně důležitým je ovšem i správné vyhodnocování energetických úspor. V praxi se setkáváme s různými přístupy k hodnocení energetické efektivity, přičemž některé z nich mají do objektivity hodně daleko. Patří mezi ně i tzv. Energetická liga.

Energetická účinnost kotlů je klíčovým technicko-ekonomickým parametrem. Její stanovení je relativně komplikovanou záležitostí a postupy stanovení a výpočtů jsou předmětem mnoha technických norem. Obecně existují dva základní přístupy pro stanovení účinnosti kotlů. Jedním je přímá metoda stanovení účinnosti a druhým je nepřímá metoda stanovení účinnosti.

Systémy elektrického vytápění lze dělit podle několika kritérií. Jedním z nich je způsob přenosu tepla. Šíření tepelné energie z jednoho místa na druhé může probíhat prouděním (konvekcí), sáláním (radiací) nebo vedením (kondukcí). V tomto článku se zaměříme na přenos tepla sáláním.

Instalace měřičů tepla v pravém slova smyslu je v případě bytových domů a kancelářských budov možná prakticky jedině na tzv. patě domu. Změřit dodávku tepla do každého jednotlivého bytu nebo kanceláře je buďto technicky nemožné nebo proveditelné pouze za cenu nepřiměřených investičních nákladů.

Z hľadiska tepelných simulácií budov je jednou z najvýznamnejších okrajových podmienok tepelný výkon privádzaný na jednotlivé povrchy konštrukcie slnečným žiarením. Keďže hodnoty intenzity slnečného žiarenia bývajú meteorologickými stanicami merané spravidla na horizontálnom povrchu, je potrebné tieto prepočítať. Príspevok sa zaoberá prepočtom celkovej intenzity slnečného žiarenia na horizontálnom povrchu na intenzitu slnečného žiarenia obecne orientovaného vertikálneho povrchu a uvádza simulované priebehy jednotlivých parametrov v rozsahu devätnástich dní.

Přesností výpočtu v programu TechCON 4.0 se již dříve zabýval Ing. Jozef Bugáň. Ve svém článku Výpočet a návrh teplovodného podlahového vykurovania však uváděl příliš velké rozdíly ve výsledcích a mnohé použité postupy zde nebyly dostatečně vysvětleny. Může se výpočet použitého programu opravdu tak lišit?

Problematika množství emisí produkovaných malými spalovacími zařízeními je neustále velmi živá a diskutovaná napříč celou společností. Malé zdroje znečišťování ovzduší spalující tuhá paliva se v celorepublikovém měřítku významně podílejí na znečišťování ovzduší. V lokálním měřítku může být jejich vliv zanedbatelný, anebo také až dominantní.

Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2013 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden–prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov.

Neurčitosť vstupných parametrov náhodného správania obyvateľov: vnútorná teplota, vnútorné tepelné zisky, intenzita výmeny vzduchu vstupujú do výpočtu normalizovaným hodnotením EHB. Analýza týchto parametrov je spresnená pomocou prevádzkovým hodnotením.