Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Jak často a kolik přikládat. SMOKEMANovo desatero správného topiče, díl 05/10

Četnost a množství přiloženého pevného paliva zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu spalování v kotli, kamnech či krbu. Jedním z důvodů, proč je spalování v dobře provozovaném automatickém kotli velmi kvalitní, je časté přikládání paliva po malých dávkách.

01/10 Top tak, jak chceš, aby topil tvůj soused

02/10 Suš dřevo minimálně jeden, lépe dva roky

03/10 Nespaluj odpadky!

04/10 Nedus oheň

Palivo přiložené do spalovacího zařízení se nejdříve ohřívá a suší. Následně se uvolní prchavá hořlavina (plyn), která za optimálních podmínek hoří (dostatek kyslíku a vysoká teplota), což pozorujeme jako plameny (oxidace prchavé hořlaviny). Odplyněný zbytek (dřevěné uhlí či koks) následně dohoří bez plamene (grilujeme na dřevěném uhlí a ne na dřevě). Výše uvedené fáze probíhají postupně jak v prostoru, tak v čase a tomuto jsou přizpůsobeny jak typy konstrukcí jednotlivých spalovacích zařízení, tak také druh a velikost paliva.

U starých typů spalovacích zařízení (kotle i lokální topidla), kde se palivo přikládá na rošt a spaliny procházejí celou vrstvou paliva (prohořívací konstrukce), je z pohledu kvality spalování a spotřeby paliva podstatně výhodnější přikládat častěji menší dávku paliva, než jednu velkou za dlouhou periodu. Tehdy se více ohřejeme a méně se nám bude kouřit z komína.

Nové typy spalovacích zařízení představují hlavně 1) automatické a 2) zplynovací kotle.

  1. Automatické kotle a také kamna mají svůj zásobník paliva a úkolem obsluhy–provozovatele je, aby vždy v něm bylo dostatek paliva tak, aby dopravník „nešel“ na prázdno. Většinou šnekový dopravník odebírá palivo ze zásobníku a transportuje jej do hořáku dle potřeby vytápěného domu. Při jmenovitém výkonu dopravník běží obvykle několik sekund za minutu. Ve srovnání s prohořívacím kotlem je množství hořícího paliva v ohništi řádově menší, takže po uspokojení potřeby tepla přestane dopravník palivo dodávat do ohniště a výkon začne rychle klesat, ne jako u naloženého prohořívacího kotle. U kotle na pelety většinou dojde k jeho vyhasnutí, protože má zapalovací hořák. U kotlů na uhlí přejde kotel do režimu zabraňujícímu vyhoření (útlum, méně než 1 kW). U automatických kotlů je tedy vhodné přikládat pelety či tříděné uhlí do plné násypky a vlastní dávkování paliva do ohniště nechat na řídící jednotce kotle či kamen.
  2. Zplynovací kotle, většinou na suché kusové dřevo, převádí problematiku spalování pevných paliv na problematiku spalování plynných paliv, protože kvalitně spalovat plynné palivo je snazší, než spalovat pevné palivo. Většina () zplynovacích kotlů pracuje optimálně jen při jmenovitém výkonu, proto je nutné je mít zapojeny společně s akumulačními nádobami (AKU). Pár výjimek bylo v ČR již certifikováno i při sníženém výkonu. Po dostatečném rozhoření a vytvoření kvalitní základní vrstvy je vhodné přikládat vždy do plna. Tím by se mělo vytvářet dostatečné množství dřevoplynu, který se kvalitně spálí ve spalovací komoře. Pak je již vhodné až do dostatečného vyhoření dávky paliva a následného dalšího přiložení kotel neotvírat a nechat „pracovat“ při jmenovitých podmínkách. To je možné, pokud palivo „neklenbuje“. Klenbování nejčastěji nastane přikládáním paliva o nepředepsané délce (krátké/dlouhé), nevhodným ukládáním (špatný směr, „křížení“) a použitím nevhodného tvaru paliva (větve, „vrtule“ apod.). U zplynovacích kotlů je vhodné přikládat vždy do plna, samozřejmě pokud je zajištěn dostatečný odvod tepla pro vytápění domu, nebo do nenabitých AKU. Nesmysl je přiložit do plna, pokud je AKU nabita a odběr domu je malý.

Jak „pracují“ AKU, kdo je a kde „bydlí“ Plamenice se dozvíte v pátém díle SMOKEMANova desatera správného topiče: „05/10 – Jak často a kolik přikládat“

 
 
Reklama