Účtování spotřeby zemního plynu v kilowatthodinách
Ke změně v účtování zemního plynu došlo již 1. dubna 2001. Od tohoto dne již nejsou dodávky zemního plynu odběratelům všech kategorií účtovány za dodaný objem plynu, ale za dodanou energii, v zemním plynu obsaženou. Po třech letech fungování systém nepředstavuje žádné problémy pro spotřebitele. Článek popisuje současnou praxi v účtování plynu a shrnuje vzorce pro výpočet přepočtového koeficientu.
1. dubna 2001 došlo ke změně způsobu vyčíslování spotřeby zemního plynu. Od tohoto dne již nejsou dodávky zemního plynu odběratelům všech kategorií účtovány za dodaný objem plynu, ale za dodanou energii, v zemním plynu obsaženou.
Změna ve způsobu účtování vychází z požadavku, aby všichni odběratelé stejné kategorie dostávali za stejnou cenu stejné množství energie.
Nový způsob účtování spotřeby zemního plynu odstraňuje určité nepřesnosti, které přináší účtování odběru zemního plynu v objemových jednotkách.
Česká republika, stejně jako většina evropských zemí, získává zemní plyn z několika zdrojů, které se liší složením a energetickým obsahem. Skutečně odebrané množství energie v zemním plynu je ovlivněno nadmořskou výškou, ve které je odběr uskutečňován, neboť barometrický tlak s rostoucí nadmořskou výškou klesá a se změnou barometrického tlaku se mění i objemové množství dodaného zemního plynu.
Při dodávkách zemního plynu z různých zdrojů vzniká situace, kdy je dodáván plyn s rozdílným složením a tedy i s rozdílnými energetickými obsahy.
Nákup zemního plynu u zahraničních dodavatelů je uskutečňován v energetických jednotkách. Cena za jeden m3 dováženého zemního plynu je korigována rozdílem mezi skutečným a minimálním garantovaným spalným teplem, který se připočítává k základní ceně. Proto je tato korekce zahrnuta i do prodejní ceny plynu odběratelům v ČR tak, aby u dovozce zemního plynu, kterým je a.s. Transgas, nedocházelo ke ztrátám zisku.
Také vlivem uskladňování zemního plynu v podzemních zásobnících dochází jednak k časovému posunu chemického složení oproti hodnotám neuskladněného plynu, jakož i k fyzické změně složení při jeho uskladnění a tím mohou odběratelé odebírat plyn různého složení.
Z těchto důvodů jsou dodávky zemního plynu od 1.4.2001 odběratelům účtovány v jednotkách energie, t.j. v kWh. Přechod na nový způsob účtování se nijak nedotýká způsobu měření u odběratelů zemního plynu. Spotřeba zemního plynu je i nadále měřena v objemových jednotkách a způsob provádění odečtů zůstává stejný.
K zásadní změně však dochází u dodavatelů zemního plynu. Zde se objemové množství zemního plynu, naměřené na plynoměru odběratele v m3, přepočte na standardní podmínky (15°C a 101 325 Pa) a podle energetického obsahu dodávaného druhu zemního plynu se provádí přepočet na množství dodané energie. K přepočtu jsou využívány výsledky kontinuálního měření složení a energetického obsahu zemního plynu dodávaného jednotlivými plynárenskými společnostmi. Pro přepočet objemu změřeného u odběratele na standardní podmínky je použit přepočtový objemový koeficient:
Tv = 288,16 K - vztažná teplota zemního plynu
Tp = 273,16 + tp - provozní teplota zemního plynu před plynoměrem.
Pokud není měření teploty plynu instalováno, je teplota
tp = 15°C a Tp= 273,16 + 15 = 288,16 K
pb - barometrický tlak vzduchu v místě odběru plynu, závislý na
nadmořské výšce místa odběru (tab.) [kPa]
Δpp - přetlak zemního plynu před plynoměrem [kPa]
pv = 101,325 kPa - vztažný tlak zemního plynu
zv - kompresibilitní faktor při vztažných podmínkách [-]
zp - kompresibilitní faktor při provozních podmínkách [-]
Pro přetlaky zemního plynu nižší než 100 kPa je hodnota poměru
při vyšších přetlacích se tato hodnota stanoví podle ČSN 385510.
| Nadmořská výška místa odběru [m] |
Průměrná roční hodnota barometrického tlaku [kPa] |
| 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 550 600 650 700 750 |
101,3 100,7 100,1 99,5 98,9 98,3 97,7 97,1 96,5 95,9 95,3 94,8 94,2 93,6 93,0 |
Pro zjednodušení metodiky přepočtu objemových dodávek na množství energie rozdělují jednotlivé plynárenské podniky oblast dodávek na zóny s fixní hodnotou rozsahu barometrického tlaku.
Množství energie dodané odběrateli je pak stanoveno ze změřeného objemu odebraného plynu:
Q = Vp. k . Hs15 [kWh] 2
Vp - množství zemního plynu změřené na plynoměru odběratele [m3]
k - přepočtový objemový koeficient [-]
Hs15 - účtované objemové spalné teplo zemního plynu dodaného za vykazované období [kWh.m-3]
Dlouhodobé průměrné hodnoty spalného tepla tranzitního zemního plynu činí Hs15 = 10,5 kWh.m-3 (15°C, 101 325 Pa).
Úhrada za odebraný zemní plyn za období jednoho roku se tedy rovná:
Spotřeba plynu v m3 x k x Hs15 x aktuální cena 1 kWh + 12 x aktuální stálý měsíční plat
Metodika výpočtu spalného tepla ze složení zemního plynu je obsažena v mezinárodní normě ISO 6976 - Natural gas - Calculation of calorific values, density, relative density and Wobbe index from composition. Tato norma obsahuje údaje pro stanovení spalovacích a fyzikálních vlastností zemních plynů a vztahy pro jejich stanovení.
Po třech letech používání systému účtování spotřeb zemního plynu v jednotkách energie je možno konstatovat, že tato metoda je plně vyhovující jak pro dodavatele, tak i odběratele zemního plynu, kteří si mohou provádět průběžné kontroly spotřeby zemního plynu, neboť plynárenské společnosti uvádějí na fakturách za dodávky zemního plynu vedle množství dodané energie v kWh i objem zemního plynu v m3, spotřebovaného za fakturované období.
